Favicon Svetmobilne.cz  Svět mobilně Favicon Svetaudia.cz  Svět audia Favicon TVFreak.cz  TV Freak   Fórum Favicon Digimanie.cz  Digimanie   Fórum   Galerie
Zobrazené výsledky: 1 až 3 z 3

Téma: ASUS Maximus IV Gene-Z -malý rozměry, velký silou

  1. #1
    Starousedlík SHW Avatar uživatele flanker
    Registrace
    May 2006
    Příspěvků
    1,595

    Již je to více než půl roku, co byl s velkou (a zaslouženou) slávou vydán nový Intel procesor třídy Sandy Bridge. Jeho masovější rozšíření zbrzdila z počátku čipsetová chyba se SATA řadiči u prvních základních desek čipsetu P67 a H67. Intel však nadmíru rychle tuto chybku opravil a byla vydána spolu s tím nová revize základních desek. Od té doby již také uplynul delší časový úsek a před zhruba dvěma měsíci přišel na svět čipset Z68.


    V čem má být Z68 čipset tak průlomový? Dosavadní čipset P67 nám umožňuje overclocking procesorů a je tedy směřován více pro skupinu nadšenců, zároveň však můžeme zapomenout na některé výhody architektury Sandy Bridge, mezi které patří například využití integrovaného grafického jádra při encodingu (Intel Quicksync). Tu zas naopak nabídne druhý čipset H67. A naopak od P67, neumožňuje overclokerské hrátky. Z68 Express je vlastně kombinací kladných vlastností čipsetu P67 a H67 dohromady. Umožňuje OC možnosti z P67 čipsetu a zároveň umí využívat integrované grafické jádro (výstupy na desce pro toto grafické jádro na základních deskách nejsou nutností a liší se model od modelu). Nicméně k čipsetu Z68 je také vztažena další nová funkce. Ta je nazvána Intel smart response technology. V praxi se jedná o využití ideálně malého SSD disku pro cache-ování nejčastěji používaných aplikací, zbytek bude využíván přes klasický pevný disk. Nenahradí to plnohodnotný 120GB SSD disk, na druhou stranu pro méně majetné je to možnost mít skoro rychlost SSD i při minikapacitním SSD disku . K další technologii patří i Lucid Virtu. Ta slouží k efektivnímu přepínání mezi integrovaným grafickým jádrem procesoru a mezi případnou dedikovanou grafikou. Existuje tzv. i-mode (zapojeno v integrovaném výstupu) a nebo d-mode (dedikovaný výstup). Znovu připomínám, ne všechny základní desky na trhu mohou nabídnout obě tyto módy Lucid Virtu. Vždy je však možno využít alespoň d-mode.

    [BREAK=II. Balení a obsah balení]
    Maximus IV Gene-Z je koncipována hlavně pro hráče a nadšence a přesto patří do plnohodnotné rodiny ROG. Podívejme se společně na již tradiční červenou krabičku.
    Ta je nyní rozměrově mnohem střídmější, však pro uATX formát ani není třeba megalomanský kartón.


    Krabička má otevírací čelní stranu, zde nauvidíme přímo na základní desku, jak bývá u ROG produktů zvykem, ale pouze popis funkcí, která Maximus IV Gene-Z nabízí.


    Zadní strana balení nás informuje o tecnických specifikacích této krásky.


    Pohled do útrob balení nám umožní až otevření svrchního obalu směrem nahoru. Naksytne se nám skrz plastové okýnko pohled na samotnou desku.

    Jestliže vyndáme vrchní sadu obsahující samotnou základí desku, naskytneme se nám pohled na přidané příslušenství a software desky. Najdeme zde manuál, bílý ROG connect kabel, sata konektory, zadní panel, multikonektor pro piny do case, SLI můstek, stahovačky na kabely, nálepky s popisky a velkou ROG nálepku. Pochopitelně i software na DVD.


    [BREAK=Popis základní desky]

    Jak jsem již naznačil v úvodu, základní deska je formátu uATX. Její rozměry jsou pouze 24.4x24.4cm! To opravdu nelze přehlédnout. A i přesto je to taková plnohodnotná deska, velmi mě rozměrově překvapila a dovolím si ji subjektivním dojmem nazvat roztomilou kráskou. Pro srovnání fotografie s Crosshair IV Extreme.


    A nyní již pouze pohled z vrchního pohledu na tuto maličkost…


    Jak vidíte na fotografii nad textem, layout desky se vzhledem k rozměrům vyvedl. Dominuje jí masivní „L“ pasiv nad napájecí částí procesoru (8+2). Nelze přehlédnout ani dva PCIe 16x, které při plném osazení fungují „pouze“ v režimu 8x. Níže je ještě PCIe 4x a pod ním tlačítka a postdisplej. Nemám výhrad. Kdyby to bylo osazené např. v kombinaci PCIe 4x a poté PCIe 16x, byl by problém s rozměrnějšími gf kartami, hlavně v druhém PCIe 16x slotu-přesahovala by i layout desky a taktéž by byla vyřazena dostupnost tlačítek. Toť můj osobní názor. Co chválím, tím je zámek na RAM paměti pouze na jedné straně, kdyby totiž byl i dole, dojde zde skoro vždy ke kolizi s grafickou kartou a RAMku bez vyjmutí grafiky bychom nevytáhli…Pod RAM sloty ještě je s logem ROG série chladič PCH čipsetu.
    Zespoda deska vypadá vcelku nenápadně, je zde vidět pouze 8 řídících členů CPU napájení. Je ještě si možné všimnout uchycení pasivu VRM pomocí šroubků…


    Začneme detaily kolem CPU patice a oblasti pasivů. Zcela vlevo, poblíž heatpipe masivního chlazení VRM (to má obdobný design jako celá letošní generace ROG desek) vidíme osmipinový konektor pro CPU. Níže trochu směrem doprava je k vidění přepínač ROG connect. Tato novinka se objevila také až letošní rok, předtím se na deskách ROG connect aktivovalo pouhopouhým propojením desky a druhého PC či notebooku. Kousek od přepínače ROG je čip ASM1042, sloužící pro komunikaci s USB3. O kousek dál vpravo je další čip od Asmedia (mezi baterkou a rožkem pasivu), ASM1442, který umožňuje v tomto případě HDMI výstup na monitor.


    Nyní se posunume detailem desky blíže k PCIe slotům a ROG tlačítkům. Zcela vpravo v rohu je zvukový kodek Realtek ALC89. ASUS ho běžně přelepuje nálepkou Xi-Fi. Jedná se o softwarové rozšíření. Specifikace uvidíte v jiné kapitole. Směrem doleva je malý síťový čip od Intelu. Nad primárním PCIe 16x se nachází čtveřice kontrolérů pro PCIe - ASM 1440. Mezi prvním a druhým PCIe 16x je čip eSata od Jmicronu. Nad post displejem najdeme veliký Nuvoton čip, ten má na starost I/O zařízení. Pod ním se nachází napravo již zmíněný POST displej. Význam znaků na displeji je možno nalézt v manuálu základní desky a může ulehčit mnoho hardwarových komplikací.
    Tlačítko START a RESET je již standartem vymazlených desek ze série ROG. Nejen overclockeři si bez něj již neumí základní desku představit. Dobře si všimneme i vhodně umístěného CLR-CMOS jumperu.


    Posuneme se dále a na další fotografii napravo od pasivu vidíme iROG čip. Ten má na starost ukládání OC profilů a komunikaci se softwarem AI SUITE. Pod pasivem potom černé USB konektory, fan konektor a konektory pro zapojení PC case. OD levého rohu směrem dolů jsou SATA konektory, z toho 4 starší SATA 3GB/s a 2 SATA 6GB/s. Zcela vlevo dole potom výstup na USB3.0 z PC skříně, o jeho funkci se znovu stará další ASM1042. Poblíž je i vidět BIOS čip.


    Posuneme se směrem k paměťovým slotům. Ty mohou pojmout až 32 GB RAM o frekvencích 1333 MHz-2200 MHz. Dělička je však nastaví v maximálním případě na 2133 MHz. Vedle červeného konektoru pro extrerní USB3.0 se nachází 24-pin pro napájení desky. Nalevo od něj potom oblast měřících bodů nazývaná ASUS PROBELT. Je realizována pomocí kontaktních plošek. Stačí potom už pouze přiložit voltmetr. Zcela v levém rohu je červené tlačítko GO BUTTON, které slouží k rychlému nahrání OC profilů v prostředí windows. V případě neuspéšného bootování k nahrání bezpečného RAM profilu. Vlevo dole jsou potom vidět dva konektory pro větráčky. Celkem jich na desce najdeme 5. To je na tento formát desky myslím skvělé.
    Vrátím se ještě k popisu napájení. Hlavní řídící kontrolér bude od značky Chil, bohužel zvenčí jsem jej na desce nenašel, tudíž se nachází pod rozměrným pasivem. Pasiv jsem kvůli tomu oddělávat nechtěl. Napájení je osmifázové pro procesor a dvě zbylé fáze mají na starost integrované grafické jádro procesoru. (značeno jako VCCIO napětí v BIOSu-zlepšuje také RAM OC). Nicméně každá fáze má zdvojené mosfety s jedním řídícím členem. Toho se potom využívá u funkce EPU, kdy se fáze vypínají a zapínají dle vytížení (a enbo manálního nastavení). Teoreticky by také mělo být menší vyzařované teplo ze zdvojeného mosfetu než kdyby tam byl jen jeden.


    A jaké že to má deska výstupy? Nejen já vítám stále dostupný port PS2, klávesnici až tak často neměním a mám stále „starou“ PS2. Pod tímto konektorem jsou dva USB2.0, poté další 3x USB2.0 a bílý ROG CONNECT port. Tlačítko CLR-CMOS, 2x eSATA, 2x USB3.0, konektor pro připojení RJ45 kabelu, další dva USB 2.0 a optický výstup s HDMI konektorem pro připojení integrovaného grafického jádra. Jako poslední jsou zde audio výstupy (až 8-kanálový zvuk).


    [BREAK=IV. Specifikace této desky a software]



    [BREAK=V. BIOS]
    Základní rozbor máme úspěšně za námi a směle můžeme jít na popis BIOSu. Tentokrát již jsem nedělal veškeré možné kombinace UEFI rozhraní.
    Základní záložka Extreme Tweaker obsahuje položky spjaté s overclockingem. Většina z pložek mívá i podpoložky. Intuitivně se do nich najíždí potvrzením myší a nebo klávesnicí ENTER. Zpět potom šipkou nahoře vlevo a nebo klasicky ESC klávesou.
    Zajímavou položkou je „CPU Level UP“. Pro všechny méně znalé nejjednodušší cesta overclockingu. Máme zde profil 4.2 GHz a nebo 4.6 GHz. Všimněte si také položky „iGPU Max. frequency“, ta slouží k OC integrovaného grafického jádra. U dalších snímků netřeba komentáře…



    Nastavení PLL…Pomáhá při vyšším OC nastavené na možnost enabled


    RAM dokonce až po 2400 MHz!


    Nastavení VRM


    Napětí


    Záložka „MAIN“


    Záložka „ADVANCED“
    V ní nastavujeme záležitosti SATA řadičů, USB, PCH, iROG čipů, ROG connect, CPU funkcí a podčásti CPU Systém agent.



    Zde vybíráte mezi výstupem přes integrované grafické jádro (pokud zapojíte do HDMI na desce) a mezi standartním PCIe.


    Další podnastavení…


    Záložka „MONITOR“ slouží k monitoringu teplot, kontrole otáček ventilátorů a také sledování napětí nejen na CPU. Všimněte si také hned první položky Anti Surge Support!


    Předposlední záložkou je „BOOT“, netřeba detailnějšího rozboru.


    Jako poslední je „TOOLS“
    Zde máme možnost uložení/nahrání OC profilů, informací o SPD RAM, již zaběhlou ASUS EZ flash utilitku, a profily „GO BUTTON FILE“, o této funkci jsem již psal v sekci popisu detailů desky.




    [BREAK=VI. Dodávaný software a testovací sestava]
    Standratně na DVD najdeme balíček s ovladači k čipsetu, integrovanému grafickému jádru, Z68 funkcím (včetně Lucid Virtu) a obsáhlý software AI Suite II, který jsem vám představil také v nedávném článku „Crosshair V Formula“. Netuším, zda jsem si toho nevšiml a nebo se jedná o specifikum této desky, najdeme zde nově software MEM TWEAK IT. Trochu připomíná jiný, nějaký čas již existující CPU Tweaker v lepším designovém provedení. Z prostředí windows můžeme měnit časování RAM a ověřit si zlepšení v integrovném benchmarku. Pro nás hračičky vítaná věc.


    Tradiční AI Suite II však také nezklame, budu se opakovat, ale jedná se dle mého soudu o dosud nejvyvedenější nejen ladící software (můžeme i dobíjet smartphony a mnoho dalších věcí), který funguje skutečně svižně.
    Testovací sestava je již tradiční:CPU core i7 2600K, chladič Gelid Tranquilo, RAM 2x2 GB Gskill RipjawsX 2133 MHz, ATI HD4870, ASUS Maximus IV Gene-Z, 1200W zdroj AX1200 od Corsair, klasický pevný disk WD Black 640GB.
    Na vše pokupě se můžete podívat v preview k této desce
    [youtube]FaPU-K7LQrY[/youtube]

    [BREAK=VII. Testy a jejich metodika]
    Započal jsem s novou volbou testů, některé zůstaly, jiné zmizely a byly nahrazeny jinými. V průběhu dalších recenzí mohu ještě nějaké přidat. Mezi testy jsem zařadil: superpí 1M, Hyperpi 32M, MaxxPi 4M, MaxxMem, MaxxFlops, AIDA Queen test, AIDA Hash, AIDA memory benchmark, Geekbench, Fritzchess benchmark, wprime 32M a 1024M, y-cruncher (s podporou AVX), winrar, 7-zip komprese/dekomprese, převod fotografií z autosalonů do jpg a do rozlišení 1024x768 v Zoneru Photo Studio,


    rendering v Cinebench R10, Cinebench R11.5 a POV-RAY 3.7, práci s videosoubory pomocí x264 benchmarku 3.0 a 4.0, enkódování traileru AVP v programu AVS convertor,


    převod videosouboru „Inside Job“ z *.avi do DVD pomocí ConvertXtoDVD,


    v Media Espresso tentýž film do mp4.DivX 640x480.


    Odzkouším i 3D Mark Vantage (CPU skóre) a potom megatasking, kdy mi v pozadí jako první probíhá winrar benchmark a do toho spustím Cinebench R11.5 a MaxxPi 64M. Do výsledků počítám však pouze Cinebench R11.5 a dokončený výpočet MaxxPI (winrar stále během toho běží na pozadí).
    POZNÁMKA: otestoval jsem i převod videa s akcelerací přes integrované grafické jádro procesoru v programu MediaEspresso. Také bych rád uvedl, že procesor běžel v defaultním nastavení během všech prováděných testů na 3800 MHz! Ne tedy na 3.5 GHz - jak standartně běží i7-2600k při vytížení všech jader a 3.8 GHz pouze v případě vytížení jednoho pracovního vlákna. Proč? Důvodem je ASUS. ASUS na nejen této desce má defaultní nastavení Turba takové, že je nadstandartní a pevné na 3800 MHz nezávislé na tom, kolik jader je vytížených! A jako malý bonus tedy dává svým zákazníkům procesor o velmi slušném multithreadovém výkonu již na stock nastavení. Proto mám i v tabulce měření napsáno 3.8 GHz. Paměti jsem měl v defaultu nastavené na 1600 MHz s časováním 9-9-9-28-1T.

    [BREAK=VIII. Přetaktování a zkušenosti s Lucid Virtu]
    Procesor jsem podrobil dvěma zkouškám. Nejprve jsem taktoval s vypnutou volbou PPL. Bez ní jsem se dostal zcela stabilně na hranici 4500 MHz v zátěžovém testu PRIME95 s nízkým napětím 1.325V. Dokonce jsem se dostal až na 4600 MHz (vyšší napětí), ale dále to již nebylo možné - trávit každým neúspěchem až tři-čtvrtě hodiny, na to jsme neměl čas ani nervy.


    V další části jsem již aktivoval PLL, trochu doladil frekvenci VRM a LLC a šlo se na věc. Bohužel měření PRIME jsem dělal v horkých dnech, kdy ani večer neklesly teploty v bytě pod 27 C. To se podepsalo na přehřívání čipu.
    4800 MHz jsem dosáhl ještě s akceptovatelným napětím 1.432V. Teploty i díky vedru atakovaly až 94 C.


    Zakončil jsem výsledek na velmi slušných 4 926 MHz s napětím 1.470V


    Hodinový PRIME jsem sice i na několik pokusů neprošel, ale vždy byl problém v teplotách, které atakovaly po 20 minutách již 98 C. Škoda, že ve dnech testování stability nebylo chladněji. RAM jsem měl nastaveny na 2144 MHz při časování 8-9-8-30-1T. S tím jsem pak naměřil také veškeré benchmarky. Chtěl bych ještě poukázat na taltování procesoru Sandy Bridge. Bez HTT jde většinou taktovat dále, já ho měl však zaplé. Dále je rozdíl mezi kousky procesorů, můj je myslím typickým příkladem průměrně dobrého kousku. Existují jak horší, tak lepší kusy (jsou kousky, co mají problém dosáhnout 4600 MHz stabilně, naopak jsou i kusy, které dávají až 5100 MHz stabilně!).
    Lucid Virtu vypadá po instalaci následovně (na snímku je vypasná podporovaná akcelerace grafického jádra ve třech aplikacích):


    Pochopitelně jsem ji vyzkoušel v programu Media Espresso. Na snímcích je ke shlédnutí také již proklamované MEM Tweak IT. Pro encoding jsem znovu vybral film „Inside job“ a převedl ho ve stejné kvalitě jako při encodingu pomocí procesoru…



    Poté jsem ještě vyzkoušel program Media Converter 7 a převáděl totožný film z *.avi na formát pro iPOD. Pořídil jsem nejen tyto dva snímky s hardwarovou akcelerací QuickSync a bez ní, ale i video.



    [youtube]x08AOoaCTjc[/youtube]

    Bohužel tuto technologii musím hodnotit rozporuplně. Rozhodně nečekejte proklamované 2x kratší časy z Intel prezentací apod., ale spíše rozdíly v několika sekundách (v celku do 10% ušetřeného času). Pokoušel jsem se to stejné dělat ještě s jinými formáty a i zde byly výsledky rozdílne v rámci 10s-15s z celkových 120s-200s převodu videa dle výstupního formátu. I přesto všechno zde nějaká úspora času je a na škodu tedy tato technologie u čipsetu Z68 není. Minimálně méně zatěžuje procesorovou jednotku.

    [BREAK=IX. Výsledky testů na základní frekvenci a po přetaktování]
    Do testů jsem zařadil také některé předchozí výsledky, které jsem zkoušel na procesoru AMD Phenom II x6 1100T BE (3.3 GHz, 3.7 GHz Turbo). Ačkoliv se jedná o nejsilnější současný AMD procesor, na procesor i7-2600k již nestačí (pravda, i7 2600k zde běži vždy na 3800 MHz, permanentní boost 300 MHz pro všechny jádra na této desce je určitě i tak poznatelný). Ve své podstatě se jedná o druhý nejvýkonější procesor vůbec. Ve celkovém výsledku ho jen o něco dokáže porazit monstrózní Gulftown. Jeho výsledky se budu snažit také doplnit!
    Jako první jsou tu AIDA paměťové benchmarky, první je na základním nastavení a druhý v přetaktovaném stavu. Paměťové subtesty jsou v případě architektury Sandy Bridge skutečně šokující, hlavně po přetaktování.




    A nyní tabulka zbylých výsledků. Pozorně si všímejte megataskingu, procesor dostával slušně zabrat.


    [BREAK=X. Teploty základní desky]
    Na žádost jsem letmo změřil i teloty na základní desce v oblasti VRM a na PCH. Z výsledků je patrné, že pasiv odvádí svou práci více než dobře a problémy s přehříváním VRM zde stěží nastanou. Teplota v klidu byla na pasivu nad VRM oblastí pouze kolem 35 C. V PRIME potom stoupla asi po 15 minutách na necelé 44 C, což je stále výborné.



    Ani PCH nebyl horký…39.6 C.


    [BREAK=XI. Závěr]
    Maximus IV Gene-Z nezklamala, ba naopak, doslova nadchla. Přes malé rozměry nabídne stejnou zábavu jako plnohodnotná ROG deska formátu ATX. Absence jednoho až dvou PCIe slotů většinu kupujících neodradí, SLI či Crossfire bude většině hráčům bohatě dostačovat. Také overclock je na této desce stejně snadný, jako s větší Maximus IV Extreme. Výsledek se liší pouze v rámci 10 MHz, být chladněji, možná by tato malá deska dokonce překonala v OC i svou větší sestru! Přidaná hodnota v podobě Lucid Virtu a Intel quicksync a nebo Intel smart response technology je také vítána. Úsporu spotřeby s Lucid Virtu a nebo bez ní bohužel nedokážu objektivně posoudit. Měřák zatím stále nemám. Dosavadní recenze zatím potvrzovaly, že zde technologie troch pokulhává a úspora energie přes Lucid Virtu je zcela zanedbatelná. Pouze z pohledu základní desky je můj ortel jasný. Pokud jste hráči, alespoň trochu vás zajímá i overclocking a ladění a také nechcete do základní desky investovat jmění, pak není jiné volby. S cenou kolem 3800Kč s daní a tak kvalitními součástkami bohužel neseženete vhodnější desku. Jediné malé minus si deska zaslouží za pouze HDMI konektor pro využívání integrovaného grafického jádra v i-módu. Na druhou stranu hráč dá přednost spíše d-módu a tam je tato deska segmentově mířena.
    Odpovídat lze po přihlášení

  2. #2
    Nováček
    Registrace
    Aug 2011
    Příspěvků
    2

    velice dobrý článek.docela jsem si početl.hodně info o desce a že říkám docela jsem si početl protože to bylo pro mě moc dlouhé a ke konci už mě to nebavilo ale nic proti někdo to má radši delší :d je to jen můj názor
    Odpovídat lze po přihlášení



  3. #3
    Starousedlík SHW Avatar uživatele flanker
    Registrace
    May 2006
    Příspěvků
    1,595

    heh, díky :-D. Sranda na tom je, že chystám něco megalomanského-recenze FX 8150 a přestavby mého PC. To bude možná 2x-3x delší čtení
    Odpovídat lze po přihlášení

Podobná témata

  1. Asus Maximus V Formula - Bluetooth
    Od OdMajkla v sekci Problémy s PC (HW/SW) a řešení
    Reakcí: 1
    Poslední příspěvek: 27-01-2013, 10:15
  2. Budoucí sockety: maximus iv gene-z/gen3 + vhodne CPU
    Od Matherdet v sekci Intel - procesory a základní desky
    Reakcí: 19
    Poslední příspěvek: 18-05-2012, 21:18
  3. DDR2: Majitelé ASUS MAXIMUS/P5E - fungující DDR II
    Od Decibel-es v sekci Operační paměti
    Reakcí: 5
    Poslední příspěvek: 11-11-2008, 23:34
  4. Problém s MB Asus Maximus Formula
    Od PeZRuleZV3R v sekci Problémy s PC (HW/SW) a řešení
    Reakcí: 16
    Poslední příspěvek: 19-08-2008, 14:26
  5. Asus MAXIMUS FORMULA
    Od vrzy v sekci Intel - procesory a základní desky
    Reakcí: 2
    Poslední příspěvek: 17-02-2008, 20:24