GIGABYTE 990FXA-UD7 na LN2 a následně s FX
Pro dnešek jsem si pro vás připravil poněkud netradiční představení základní desky GIGABYTE 990FXA-UD7. V první části článku bych vám rád představil samotnou desku na fotografiích, nastínil specifikace a možnosti, podělil bych se o provozní zkušenosti a celé by to ucelila kapitola věnující se extrémnímu přetaktování za pomoci LN2. V druhé části vás čekají detailní benchmarky procesoru FX-8150 za použití vodního chlazení Antec Kuhler 920 a průmyslového ventilátoru rotujícího na 5000 otáčkách za minutu. Takže se bude jednat také v jisté míře o extrémní přetaktování, ale to bych předbíhal. Pojďme se pustit do první části.
[BREAK=Specifikace výrobce]
Myslím si, že následující obrázek s kompletním výčtem možností řekne víc než tisíc slov a není potřeba většího komentáře.
Pro opravdové "fajnšmekry" je zde možnost osazení až čtveřice dvou-slotových grafických karet v zapojení CF nebo SLI.
[BREAK=Co si přinesete domů]
Balení desky je jasnou ukázkou toho, že u TOP modelu dostanete přesně to, za co platíte. Krabice s uchem je doslova obrovská (tím teď nemyslím Zdeňka) a ve velkém stylu ukazuje na obrázcích všemožné technologie. Hodně mi to připomíná ROG desky ASUSu.
V krabici krom samotné desky a I/O panelu najdeme také manuál včetně instalačního CD s ovladači. Pro více grafických karet jsou zde SLI a CF můstky. Vše završují dva páry SATA kabelů (2 zalomené koncovky a 2 rovné) a nálepky. K dokonalosti tomu pouze chybí něco podobného, jako ASUS Q-connector pro snadnější připojení kabelů.
[BREAK=Detaily desky]
Černé PCB, které je používané pro celou řadu UD s 990FX čipsetem, desce velice sluší, a bude tak ozdobou každé počítačové skříně s průhlednou bočnicí.
Rozložení komponent je standardní, jak už to bývá u AMD desek zvykem. Možná si jenom pozornější čtenář všimne, že šířka desky je o něco větší (o cca 2cm). Napěťová kaskáda je dostatečně dimenzovaná i pro "žravé" procesory a má 8+2 fáze. Celé chlazení protíná jedna hrubší heatpipe, pro optimální rozložení tepla, a tak se NB ani VRM nepřehřívá a stačí minimální airflow pro dobré teploty.
Dva BIOSy jsou u TOP desek pomalu standardem. Hardwarový přepínač tu ovšem není, a tak nezbyde nic jiného, než věřit automatice. Paměťové sloty (až 2000MHz s OC, 1866 max dělička) mají 2+1 fázovou kaskádu. Osazený zvukový kodek se pyšní 108dB, což se dá považovat u integrovaných řešení za nadstandard.
Konektory SATA a I/O panelu myslím netřeba představovat. (Kdo by nějaký nepoznal - je to ve specifikacích). Za zmínku ovšem stojí HW tlačítka power, reset, a clear cmos zpohodlňující přetaktování. K diagnostice rovněž přispěje POST display situovaný vedle SATA portů (všechny číselné hodnoty jsou v manuálu).
[BREAK=BIOS, software a spol.]
Asi vás moc nepřekvapí, že GIGABYTE použil už mnoho let osvědčený AWARD BIOS. I zde je ovšem použito UEFI (např. pro 3TB+ HDD), a jedná se tak o hybridní mix. Kdo by čekal vzhled s možností UEFI bude zklamán, ale co jsem slyšel, tak i GIGABYTE plánuje oku lahodící BIOSy. Možnosti nastavení jsou dostatečné, pouze mi vadilo o něco větší kroky při napětí CPU a CPU-NB (uncore) po 0.0250V a také nepřítomnost LLC (Load line kalibrace, pro omezení Vdropu). Spekuluje se dokonce, že by GIGABYTE měl vydat druhou revizi právě s LLC.
Easy Tune 6, jakožto taktovací software, také určitě moc dobře znáte. Možnosti nastavení nejsou zcela ideální, ale i tak může posloužit solidně i při extrémním OC. Chybí mi zde například taktování jader zvlášť, anebo nastavení napětí CPU-NB. Pokud vám nesedne, tak se nic neděje, protože můžete využít alternativ jako AMD overdrive, phenomsrtweakeru, K10statu a dalších.
[BREAK=Testovací sestava pro první část testu]
CPU: AMD Phenom II 1100T
RAM: DDR3 Geil EVOTWO 2000 C6
MB: GIGABYTE 990FXA-UD7 (rev1.0)
VGA: 8600GS (zobrazovadlo)
PSU: Corsair TX850M
[SIZE="6"]Extrémní přetaktování[/SIZE]
Dostáváme se k té zajímavější části článku. Přípravy není radno podcenit. Po čisté instalaci OS jsem se dal do krátkého testu stability pamětí při různých frekvencích a časováních. I když člověk používá pořád stejné paměti, tak každé desce sedí jinak. Tady to nebylo špatné a 2000MHz 7-9-7 bylo tak akorát pro efektivní běh i pod LN2. Pak jsem vše rozebral a dal jsem se do izolace základní desky v okolí patice procesoru, abych zamezil následné kondenzaci, která vzniká velikým rozdílem teplot při chlazení tekutým dusíkem.
Na obrázcích i videu vidíte, jak by měla vypadat výsledná izolace. I tak mi to nedalo a udělal jsem jí ještě jednou a o něco lépe (zaizoloval jsem i část PCIEx slotu a dále paměťové sloty).
[youtube]wriXUET_H_A[/youtube]
Akci samotnou pořádalo EHW v prostorách brněnského Linde. Pro mě to byla první zkušenost s LN2 na vlastní sestavě (předtím jsem vždy asistoval Flankerovi a čerpal zkušenosti). Na začátku akce mě překvapilo, že mi nechtěla deska "postnout". Pomohlo vytáhnout jeden modul a po otevření BIOSu mi bylo vše jasné. Jak jsem testoval stabilitu pamětí, tak jsem vše zkoušel na jednom modulu a nechal tak nastavenou frekvenci kolem 2070MHz. To se dvojici modulů s daným časováním moc nelíbilo. Po tomto prvotním kiksu, který zabral jenom minimum času jsem mohl začít s plněním komínu tekutým dusíkem.
Po zchlazení komínu na -179 stupňů Celsia jsem se dal do hledání maximální frekvence procesoru (validace v CPU-Z). Frekvence 6600MHz ukázala, že se jedná o celkem povedený kousek křemíku.
SuperPi jsem tedy zkusil od 6Ghz a postupně jsem se dostal s laděním na výsledný takt 6553/4628 (CPU/CPU-NB) což dalo ve výsledku celkem solidní čas 10.530s při výpočtu na 1 milión desetinných míst a přineslo 3. místo na světě. Naopak s výsledkem 32M jsem nebyl moc spokojen - necelých 6.4GHz stačilo pouze na čas 11 minut a 18s a nějaké drobné (opět třetí místo).
Dále následoval o něco"náročnější" Hexus PiFast na frekvenci 6321/4644MHz, který doběhl za 17.82s
Začal jsem tedy s benchmarky využívajícími více jader - Wprime 32M: 4.712s (5537/3600MHz) a Wprime 1024M - [http://www.hwbot.org/submission/2210680_froxic_wprime_1024m_phenom_ii_x6_1100t_be_159sec_572ms]159.572s[/url] (5335/4086). Z výsledku jsem byl zklamán, protože se mi vždy jeden thead zpomaloval o cca 0.3s, což na výsledném skóre bylo znát (Může za to W7 x64, u XP tento jev není).
Posledním bodovaným benchmarkem byl UnRAR-crack benchmark, který postupně zatěžuje všechna jádra procesoru. Výsledek 1470.4 bodů mi zajistil prvenství na světě v kategorii AMD procesorů (Může za to i fakt, že benchmark nezná tolik lidí a jsou za něj pouze globální body).
Zbyl čas i na pár blbin jako test propustnosti paměťového subsystému v AIDĚ a nebo rendering v Cinebenchi
Celkově jsem byl s mým prvním působením na LN2 akci docela spokojen. Jistou mírou za to mohla i základní deska 990FXA-UD7, která fungovala bezmála sedm hodin v extrémních podmínkách a kdyby mi občas nezamrzly paměti, běžela by v kuse. Galerií fotek z akce v Linde bych se s vámi rozloučil a budu se na vás těšit v druhé části recenze už s procesorem FX.
Dostáváme se k té zajímavější části článku. Přípravy není radno podcenit. Po čisté instalaci OS jsem se dal do krátkého testu stability pamětí při různých frekvencích a časováních. I když člověk používá pořád stejné paměti, tak každé desce sedí jinak. Tady to nebylo špatné a 2000MHz 7-9-7 bylo tak akorát pro efektivní běh i pod LN2. Pak jsem vše rozebral a dal jsem se do izolace základní desky v okolí patice procesoru, abych zamezil následné kondenzaci, která vzniká velikým rozdílem teplot při chlazení tekutým dusíkem.
Na obrázcích i videu vidíte, jak by měla vypadat výsledná izolace. I tak mi to nedalo a udělal jsem jí ještě jednou a o něco lépe (zaizoloval jsem i část PCIEx slotu a dále paměťové sloty).
[youtube]wriXUET_H_A[/youtube]
Akci samotnou pořádalo EHW v prostorách brněnského Linde. Pro mě to byla první zkušenost s LN2 na vlastní sestavě (předtím jsem vždy asistoval Flankerovi a čerpal zkušenosti). Na začátku akce mě překvapilo, že mi nechtěla deska "postnout". Pomohlo vytáhnout jeden modul a po otevření BIOSu mi bylo vše jasné. Jak jsem testoval stabilitu pamětí, tak jsem vše zkoušel na jednom modulu a nechal tak nastavenou frekvenci kolem 2070MHz. To se dvojici modulů s daným časováním moc nelíbilo. Po tomto prvotním kiksu, který zabral jenom minimum času jsem mohl začít s plněním komínu tekutým dusíkem.
Po zchlazení komínu na -179 stupňů Celsia jsem se dal do hledání maximální frekvence procesoru (validace v CPU-Z). Frekvence 6600MHz ukázala, že se jedná o celkem povedený kousek křemíku.
SuperPi jsem tedy zkusil od 6Ghz a postupně jsem se dostal s laděním na výsledný takt 6553/4628 (CPU/CPU-NB) což dalo ve výsledku celkem solidní čas 10.530s při výpočtu na 1 milión desetinných míst a přineslo 3. místo na světě. Naopak s výsledkem 32M jsem nebyl moc spokojen - necelých 6.4GHz stačilo pouze na čas 11 minut a 18s a nějaké drobné (opět třetí místo).
Dále následoval o něco"náročnější" Hexus PiFast na frekvenci 6321/4644MHz, který doběhl za 17.82s
Začal jsem tedy s benchmarky využívajícími více jader - Wprime 32M: 4.712s (5537/3600MHz) a Wprime 1024M - [http://www.hwbot.org/submission/2210680_froxic_wprime_1024m_phenom_ii_x6_1100t_be_159sec_572ms]159.572s[/url] (5335/4086). Z výsledku jsem byl zklamán, protože se mi vždy jeden thead zpomaloval o cca 0.3s, což na výsledném skóre bylo znát (Může za to W7 x64, u XP tento jev není).
Posledním bodovaným benchmarkem byl UnRAR-crack benchmark, který postupně zatěžuje všechna jádra procesoru. Výsledek 1470.4 bodů mi zajistil prvenství na světě v kategorii AMD procesorů (Může za to i fakt, že benchmark nezná tolik lidí a jsou za něj pouze globální body).
Zbyl čas i na pár blbin jako test propustnosti paměťového subsystému v AIDĚ a nebo rendering v Cinebenchi
Celkově jsem byl s mým prvním působením na LN2 akci docela spokojen. Jistou mírou za to mohla i základní deska 990FXA-UD7, která fungovala bezmála sedm hodin v extrémních podmínkách a kdyby mi občas nezamrzly paměti, běžela by v kuse. Galerií fotek z akce v Linde bych se s vámi rozloučil a budu se na vás těšit v druhé části recenze už s procesorem FX.
