reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

ASUS F1A75-V PRO a AMD A8-3850 - uživatelská recenze

flanker (1579)|27.10.2011 09:00


Je tomu již téměř čtvrt roku, co byl uveden druhý novinkový produkt APU ze stáje AMD. Procesory AMD Llano patří vlastně do nové, samostatné skupiny APU.

Jde tedy o kombinaci klasického procesorového jádra (vyrobeného v tomto případě na 32nm procesu ) a grafického jádra (jež je 40nm) v jednom pouzdře. Přínosem celého řešení by měl být nejen dostatečný výkon pro hraní herních titulů v nejběžnějších rozlišeních, ale využití kooperace grafického jádra s procesorem pro akcelaraci videí a případně i jejich encoding a v budoucnu zapojení grafických mikroprocesorů do více běžných úloh. Vize APU však u AMD není výdobytkem posledního roku, ale pracovalo se na této vizi několik let!


Již z obrázku nahoře si všimneme další změny- NB byl nyní přesunut nově do procesoru a čipset sám o sobě je velmi jednoduchý. Jižní můstek se u APU nazývá FCH (Fusion hub controller).
Procesor samotný vychází z již postaršího Athlonu II, díky zmenšenému výrobnímu procesu a zvětšení L2 cache a několika dalším drobnostem však narostl i výkonově, takt na takt je Llano skutečně výkonnějším procesorem a leckdy dokonce dožene i Phenom II s L3 cache. Zjednodušeně má Llano výkonově přibližně 150 MHz náskoku nad Athlonem II. Novinkou je také vylepšený paměťový řadič, který podporuje nativně 1866 MHz v dual channel (oficiálně však jen při obsazení dvou paměťových slotů).


Grafické jádro vychází z řady HD5000, nicméně je nazváno HD6000. Kopíruje vlastně Radeon HD5570. V mém konkrétním případě je v procesoru A8-3850 grafické jádro HD6550D s frekvencí 650 MHz. Jeho specifikace uvidíte níže v přehledu. Samozřejmostí je akcelerace přehrávání videí přes grafickou jednotku. Grafické jádro nemá však vlastní paměť a bere si ji z RAM. Snad i proto je vhodné použít pro Llano a využití jeho integrovaného grafického jádra alespoň 1600 MHz moduly, ideálně však 1866 MHz nebo 2000 MHz. Grafický výkon na Llanu je opravdu příjemným překvapením a ačkoliv již mnohé víte z recenzí, není nad to si jej ohmatat a odzkoušet naživo! Dle slajdu se jedná o vyrovaněnjší poměr výkonu mezi procesorem a grafikou-což se vlastně i potvrzuje, neboť grafika krásně škáluje až cca do 2000 MHz na RAM.

[BREAK=2. Základní deska, popis balení]
Pro Llano jsou v nabídce dva čipsety. Úplným lowendem je čipset A55 a vyšším čipsetem je potom A75. Jak se od sebe liší? A75 disponuje větším počtem USB linek a obecně nativní podporou standartu USB 3.0. Desky mívají i propracovanější layout. Na schéma A75 čipsetu se podívejte v úvodu článku.


Já jsem si vybral pro osobní vlastnictví základní desku F1A75-V PRO, která patří do zmíněné vyšší kategorie. Přesto její cena není nikterak přemrštěná. Rozměry desky jsou standartního formátu ATX. Nejprve se podíváme na balení desky. Základní desku jsem si zakoupil v tmavé menší krabici s výrazným popisem desky na svrchní straně a s rozborem jejích funkcí na straně spodní. Je zde hlavně vyzdviženo digitální napájení, EPU a TPU funkce a nechybí ani důraz na UEFI rozhraní.


V krabici nalezneme samotnou desku a pod ní je potom ještě zabaleno příslušenství v podobě zadního panelu, SATA kabelu, funkčních konektorů do desky, DVD s ovladači a softwarem a pochopitelně i slušně zpracovaný manuál k základní desce. Příslušenství je tedy tradiční a ničím nadstandartním nevybočuje. Trochu škoda, jedná se o vyšší třídu A75, např. Bluetooth modul by potěšil.


[BREAK=3. Popis desky, detaily desky]
Desce dominuje modro černá barva, subjektivně se mi tato barvená kombinace líbí. Na první pohled si všimneme dvou modrých pasivů, jeden se nachází na horní straně desky a chladí nám VRM oblast a druhý je chladící součástí FCH. Oba pasivy jsou mezi sebou propojeny heatpipe. Nad VRM oblastí se nachází konektor pro napájení APU jednotky. Ne u všech A75 desek však najdeme plnohodnotný osmipin jako zde. Nově nás zaujme bílá patice pro procesor, ne nepodobná nedávným AM2/AM2+/AM3. Odlišnost je v prostředním výřezu, rozměry socketu zůstaly stejné, pinů je však 905. Také úchyt pro chladič procesoru je modernizovaný a pro lepší odvod tepla od spodku je použita spona pouze ze dvou stran socketu.


Modročerné paměťové sloty podporují kapacitně až 64GB RAM a to o frekvencích 1866 MHz! V případě OC dokonce 2250 MHz. Vedle paměťových slotů je modrý napájecí konektor základní desky. Deska disponuje dvěma PCIe 16x sloty (2x 4) s podporou CrossfireX, třemi sloty PCI a dvěma PCIe 1x.


Nyní je čas podívat se na zadní stranu desky. Nic zvláštního mimo masivního backplate zde neuvidíme.


A také na zadní I/O část s výstupy a konektory.


Zleva to jsou 1x PS2, 2x USB3.0, optický S/PDIF výstup, HDMI, Displayport, VGA, DVI výstup, 1x eSATA, znovu 2xUSB 3.0, potom vidíme RJ45 port pro LAN, USB 2.0 a zvukové výstupy s podporou 8-kanálového zvuku.
Po základním přehledu se vrhneme i na popis některých detailů.
Začneme tedy od vrchní části zleva.


Zcela napravo vidíme USB řadič Asmedia, který obstarává pouze dva ze čtyř USB 3.0 portů. Zbylé dva porty jsou nativní díky A75 čipsetu. Nalevo od audio výstupů je čip Realtek pro LAN.
Podívejme se nyní blíže k oblasti okolo socketu, napájení procesoru zajišťuje hlavní kontrolér Digi+ (Chil). Tento kontrolér můžete vidět hned vedle osmipinového napájecího konektoru pro procesor. Digi+ má na starost drivery starající se o 6+2 fázové napájení. Šest fází slouží pro APU a zbylé dvě pro iGPu a RAM.

Přesuneme se na pravý horní roh…

Nejde se nevšimnout 4 paměťových slotů a směrem k okraji desky potom dva funkční přepínače. TPU a EPU. EPU přepínač slouží k efektivnímu spínání fází dle vytížení a TPU naopak k automatickému přetaktování. Tato technologie je na ASUS již nějaký čas zaběhlá a bývá na většině základních desek. Výborná věc, která i mě několikrát posloužila je tlačítko MEM OK. Pokud se dostanete čirou náhodou do trablí s frekvencí nebo časováním RAM, stačí tlačítko chvíli podržet a poté systém vyresetuje nastavení a nastaví vám defaultní parametry RAM. Směrem doleva od tohoto tlačítka vidíme konektor pro větráček, napájecí konektor základní desky a osamoceny SATA. Poblíž heatpipe potom konektor pro USB3.0 bracket. V oněch místech je čip Asmedia.

Jdeme na levý spodní roh desky. Tedy oblast s PCIe sloty apod.


Vedle již dříve pospaného čipu Realtek LAN se nachází tradiční ITE IT8728F kontrolér I/O a zcela v rohu znovu čip od Realteku - ALC892, tentokrát starající se o zvukový přenos. PCI a PCIe sloty netřeba více představovat, mezi primárním PCIe a prvním PCI slotem se nachází čip generátoru frekvence. Na fotografii, na levém okraji dále narazíme na S/PDIF konektor, COM port a modře zbarvené USB konektory. Kousek napravo od nich je TPU čip.

Zbývá nám poslední roh desky.


Zde opticky zabírá největší prostor pasiv nad FCH. Naproti tomuto pasivu je 6 světle šedých SATA portů. Zcela nalevo vidíme potom konektor pro zapojení audio, HDD indikace atd a několik USB konektorů. Mezi čipem TPU a USB konektory je také čip s BIOSem.
Z hlediska vybavení desky se jedná spíše o vyšší mainstream i pro A75 čipset. Vyloženě mi zde nic neschází, ba naopak, 3 staré PCI sloty mi připadají jako zbytečný luxus. Hlavně potěší veškeré výstupy na monitor, jak zastaralý VGA, tak až po moderní displayport. I pasiv nad VRM dostačuje, procesory Llano nejsou až tak náročné na napájení a ani není smyslem této platformy taktovat procesory.

[BREAK=4. BIOS a software]
ASUS se drží UEFI, což rozhodně vítám, i ostatní výrobci na něj přešli (dokonce MSI vyladil grafické rozhraní do líbivějšího kabátku než z počátku) krom Gigabyte (ten ho ukáže až s X79). Pro obyčejné desky jej ASUS ladí do šedavého nádechu. V úvodním spuštění jej máme v zobrazení pro začátečníky:


Dále se však budu věnovat detailnějšímu zobrazení a jeho stručnému popisu.
Jako první je záložka MAIN


Dále pak AI TWEAKER, zde ladíme nastavení procesoru, jeho integrovaného grafického jádra, pamětí atp. Prvně můžeme volit mezi auto nastavením, manuálním a profilem DOCP, který nám nabídne vyší položku pro paměti. Standartně je však dělička nejvíce na 1866 MHz.



Pro méně zdatné je dobrou položkou i GPU BOOST, máte na výběr mezi několika módy výkonu grafického jádra, o zbytek se vám postará automatika.


Paměti mají standartně velmi detailní nastavení. A nejen paměti, obecně ASUS desky mají precizně zvládnuté nastavování voltáže po jemných krocích. Voltáž je možno volit manuálně a nebo jako offset.


Zbytek nastavení se týká nastavování voltáže pro FCH, iGPU-NB APU a ladění DIGI VRM obvodů. Detailněji se tomu budu někdy věnovat v seriálu o taktování plaforem.


Jako třetí tu máme záložku ADVANCED. Zde nastavujeme převážně úsporné funkce APU, NB APU, SATA a USB řadiče. Nově zde máme např. úspornou funkci C6E, která konečně funguje korektně .



V položce MONITOR můžeme sledovat aktuální hodnoty napětí a teplot na desce a v APU, také ventilátor otáček CPU (ačkoliv netuším, zda je zdejší hodnota korektní)


Předposlední zíložkou je BOOT. Nastavujeme zde prioritu bootování a můžeme vypnout pro někoho některá otravná zobrazení a hlášky.


Poslední položkou je TOOL. Obsahuje v sobě utilitku EZ Flash, možnost ukládání profilů a SPD informace o RAMkách.


Znovu musím vychválit příjemnou funkci ukládání printscreenů BIOSů přes klávesovou zkratku F12. BIOS UEFI je v případě ASUSU skutečně rychlý, přehledný a navyknout si na něj je otázkou pár minut.

Software je standartní, základním kamenem používaného softwaru je AI Suite II, pomocí něj lze taktovat CPU, ladit grafiku, nastavovat voltáže, aktivovat dobíjení přes USB3.0, využít EPU či TPU dle potřeb, monitorovat teploty, otáčky ventilátorů. Vskutku pochvala a oproti jiným ladícím softwarům je to nebe a dudy. Takhle by to mělo nějak vypadat a hlavně pevně doufám, že se této vize jednotného softwaru bude výrobce držet i nadále a jednou ji nezahodí.

[BREAK=5. Testovací sestava a metodika]
Započal jsem s novou volbou testů, některé zůstaly, jiné zmizely a byly nahrazeny jinými. V průběhu dalších recenzí mohu ještě nějaké přidat. Mezi testy jsem zařadil: superpí 1M, Hyperpi 32M, MaxxPi 4M, MaxxMem, MaxxFlops, AIDA Queen test, AIDA Hash, AIDA memory benchmark, Geekbench, Fritzchess benchmark, wprime 32M a 1024M, y-cruncher (s podporou AVX), winrar, 7-zip komprese/dekomprese, převod fotografií z autosalonů do jpg a do rozlišení 1024x768 v Zoneru Photo Studio,

rendering v Cinebench R10, Cinebench R11.5 a POV-RAY 3.7, práci s videosoubory pomocí x264 benchmarku 3.0 a 4.0, enkódování traileru AVP v programu AVS convertor,

převod videosouboru „Inside Job“ z *.avi do DVD pomocí ConvertXtoDVD,

v Media Espresso tentýž film do mp4.DivX 640x480.

Odzkouším i 3D Mark Vantage (CPU skóre) a potom megatasking, kdy mi v pozadí jako první probíhá winrar benchmark a do toho spustím Cinebench R11.5 a MaxxPi 64M. Do výsledků počítám však pouze Cinebench R11.5 a dokončený výpočet MaxxPI (winrar stále během toho běží na pozadí).
U procesoru Llano jsem otestoval také několik benchmarků herních. Nicméně plnohodnotné testování grafiky to nebylo-to bude součástí později až samostatného článku. Zde jsem zvolil 3DMark 06, 3DMark Vantage, 3DMark 11, Unigine Heaven a Far Cry 2 benchmark (celkem 3 nastavení, 3 průběhy).
Sestava byla následující:
Procesor AMD A8-3850, základní deska ASUS F1A75-V PRO, RAM 2x2GB GSKill 2133 MHz@1866 MHz, zdroj Corsair AX 1200, OS Win7 Ultimate 64-bit. Procesor jsem však tentokrát chladil pouze BOX chladičem.

[BREAK=6. Výsledky testů procesoru, subjektivní dojmy a jeho přetaktování]
Procesor potvrdil mírně vyšší výkon, než podobně taktované Athlony II a dorovnal se často výkonu Phenomu II na podobném taktu. Z výsledků mě překvapil příjemně MaxxMem (paměťová propustnost), Cinebench a znovu převod fotografií v Zoneru (zde mě dostává slušná podpora pro AMD procesory, neboť ani přetaktovaný Sandy Bridge se nemůže dorovnat Phenomu II).

AIDA stock:


Procesor jsem poté také přetaktoval, nedostal jsem se však dále, než na 3.53 GHz stabilně s napětím kolem 1.47V. I když je přetaktování o více než 600 MHz slušné, nedomnívám se, že se jedná o limit procesoru. Zádrhel je nejspíš v aktuálně použitém BIOSu, kdy změny bclk procesoru evidují také nestabilitu na perifériích. Chybí v BIOSu „neviditelná“ dělička pro bclk kroky, jako to třeba má konkurence od Gigabyte. Jako nadšenec bych určitě dodatečně, fungující straps uvítal. Běžnému uživateli ale bude dosavadní overclocking bohatě dostačovat. Podívejte se tedy na shrnující tabulku výsledků, spolu i s ostatními procesory testovanými dříve.


AIDA OC


[BREAK=7. Výsledky integrovaného grafického jádra HD6550D]
AMD Llano pochopitelně může vytěžit více i ze svého grafického jádra. Největší vliv na výkon má však frekvence RAM, této problematice se budu věnovat také až v samostatném článku. Nyní pouze mohu říci, že s RAM na 2000 MHz máte poznatelně více FPS, než s 1333 MHz. Jádro jsem přetaktoval z původních 650 MHz na hranici 847 MHz na jádře při mírně zvýšeném napětí. K tomu jsem poladil trochu i RAM a ty běžely na velmi pěkných 2277 MHz s časováním 8-10-8-28-37-1T! Llano je opravdu pro ladění RAM přeborníkem.
Testoval jsem 3DMarky, Unigine Heaven a FAR CRY II v tomto nastavení:






Jak se to podepsalo na výkonu oproti defaultnímu nastavení můžete vidět níže.


Z hlediska herního výkonu jsem byl mile překvapen, Far Cry II, ačkoliv je to již zhruba 2 roky stará, stále vypadá vizuálně velmi dobře a s Llanem po OC hra běžela krásných 29 FPS v průměru i na rozlišení 1920x1080 s Very High detaily, DX10 a 2x AA! Níže video v nastavení 1680x1050 High detaily.
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=g5hDhGcKvNg

[BREAK=8. Závěr]
AMD Llano A8 ve spojení s touto základní deskou je takovým vyšším mainstreamem této kategorie sestav. Vřele mohu tuto kombinaci doporučit všem, kteří jsou ochotni obětovat o něco více peněz do základní desky než je nezbytně nutné a mít plně stabilní multimediální domácí PC pro jakoukoliv občasnou činnost. Tuto platformu si sám osobně představuju jako domácí PC, o které se dělí celá rodina a kde vyloženě není čas na dlouhodobé denní vysedávání a hardcorové paření her. Tedy na občasné prohlížení fotek z dovolených, tvorbu fotodokumentace, občasné hraní her na 22“ LCD, přehrávání filmů i lehkou editací videí. Druhou skupinou jsou nadšenci, kteří vědí,jak Llano je přátelské na ladění RAM a iGPU, tato deska jim nabídne solidní napájecí kaskádu, nízké zahřívání a osmipinový konektor pro napájení APU. V Alfě ji seženeme za přibližně 2400,- Kč s daní, cena je vyšší vzhledem k čipsetu A75, nicméně funkčně i zpracováním je na velmi slušné úrovni. Mě jako nadšence zamrzí pouze nemožnost dostat se přes blok bclk díky ještě nedoladěnému BIOSu. To člověka omezuje v taktování prcoesoru, protože kolabují SATA řadiče a USB.