1. Vodní blok - poniklování nebo čistá měď? 2. Hadice - měnit či nikoli?
1. - Chtěl bych se zeptat, jak již název tématu napovídá, jestli je vhodné používat poniklované vodní bloky pro grafickou kartu či procesor. Chtěl bych pořídit tento vodní blok na grafiku http://www.alphacool.cz/produkt/EK_Water_Blocks_EK-FC680_GTX_CSQ_-_Nickel_Acetal.html?arg1=0106070003 a tento vodní blok na procesor http://www.alphacool.cz/produkt/EK_Water_Blocks_EK-Supremacy_-_Nickel_Acetal.html?arg1=0106070603. Co se týče galvanické koroze, pokud vím, tak zde je důležité použité médium (chladící kapalina) co se týče vodního chlazení PC. Vzhledem k tomu, že chci koupit tuto hotovou směs http://www.alphacool.cz/produkt/EK_Water_Blocks_EK-Ekoolant_1L_-_UV_Blue.html?arg1=01060502 od stejného výrobce, který píše na svém e-shopu i zde na Alphacool.cz, že by před tímto měl bloky ochránit. Toto by mně velice zajímalo, jestli se časem skutečně vodní blok nějakým způsobem nepoškodí, nezanese atd.
2. - Dále bych se chtěl zeptat na hadice. Na Overclock.net často čtu, že hodně lidí mění hadice v okruhu po cca 3-4-5 měsících používání, že prý se to má. Absolutně nechápu proč. Vždyť jediný problém by mohla být teplota kapaliny v oběhu ale vzhledem k tomu, že se většinou jedná o teploty do 60°C kvůli přežití vodní pumpy (ty nezvládají teploty kapaliny větší než 65°C) tak kde je problém? Vždyť teplotní rozdíl 40-50°C pro dobrou PVC hadici vůbec nic neznamená. Není to ani dost na to, aby nějak změkla, protože na to jsou třeba teploty a něco vyšší. Děkuji pěkně všem za odpovědi.
2. - Dále bych se chtěl zeptat na hadice. Na Overclock.net často čtu, že hodně lidí mění hadice v okruhu po cca 3-4-5 měsících používání, že prý se to má. Absolutně nechápu proč. Vždyť jediný problém by mohla být teplota kapaliny v oběhu ale vzhledem k tomu, že se většinou jedná o teploty do 60°C kvůli přežití vodní pumpy (ty nezvládají teploty kapaliny větší než 65°C) tak kde je problém? Vždyť teplotní rozdíl 40-50°C pro dobrou PVC hadici vůbec nic neznamená. Není to ani dost na to, aby nějak změkla, protože na to jsou třeba teploty a něco vyšší. Děkuji pěkně všem za odpovědi.
Dobrý den,
1) Rozdíl mezi mědí a niklovanou mědí je "jen" vzhled. Niklovaný blok vydrží stále krásný i za 5 let (kromě otisků prstů), kdežto měď má tu ošklivou vlastnost, že časem prostě tmavne...žádný jiný rozdíl v tom není. Galvanická koroze hrozí pokud máte v okruhu hliník.
2) Takovou blbost jsem teda ještě neslyšel :D Máte nějaký odkaz na tu diskuzi, ať se pobavím ? Jinak teplota kapaliny v nepasivních systémech bývá kolem 30 - 35 stupňů Celsia.
1) Rozdíl mezi mědí a niklovanou mědí je "jen" vzhled. Niklovaný blok vydrží stále krásný i za 5 let (kromě otisků prstů), kdežto měď má tu ošklivou vlastnost, že časem prostě tmavne...žádný jiný rozdíl v tom není. Galvanická koroze hrozí pokud máte v okruhu hliník.
2) Takovou blbost jsem teda ještě neslyšel :D Máte nějaký odkaz na tu diskuzi, ať se pobavím ? Jinak teplota kapaliny v nepasivních systémech bývá kolem 30 - 35 stupňů Celsia.
ad 1) Já bych s tím tvrzením byl opatrnější. Galvanická koroze hrozí kdykoliv máte dva odlišné kovy ve vodivém prostředí. Důležitý je rozdíl elektrochemického potenciálu, který se dá najít někde v tabulkách. Možná ta čísla znáte, jen jste je nenapsal a napsal rovnou ten závěr. Problematické jsou co znám styky měď-hliník (známe to všichni elektrikáři), měď-železo (znají to klempíři a pokrývači třeba že nesmějí měděné tašky přitloukat ocelovými hřeby). Pokud si vzpomínám hliník-železo je bez problémů. Jak je to s niklem nevim. Já sám mám ve vodním okruhu všechny myslitelné kovy (měď (radiátor, blok CPU a HDD), hliník (blok VGA a NB), ocel (fitynky), mosaz (fitynky), nikl). Prostě doufám, že to nějakých x let vydrží. Je jasné, že dokud bude voda destilovaná, nic se neděje, až se v ní nahromadí bordel (a on se nahromadí, protože nedostatek minerálů je do té destilky přímo přitahuje), bude působit jako elektrolyt (takže by to chtělo častější výměny kapaliny). Apropos teď mě napadá, ty vodní bloky (aspoň ty co mám) jsou niklované zvnějšku (právě z uvedeného estetického důvodu), uvnitř je holá měď.
ad 2) mezi tunery se dozvíte mnoho věcí. Jsou to často lidé, kteří nemají potřebné technické znalosti (nechci se nikoho dotknout) a tak snadno přebírají různé blbosti. Je to to samé jako bezkyslíkatá měď v síťovém přívodu pro zlepšení zvuku reproduktorů (když jsem to četl poprvé, málem jsem smíchy spadnul ze židle) a další nesmysly na stránkách jednoho jinak seriózního obchodu. Hadičky je občas zřejmně nutné vyměnit. Přecejenom je to umělá hmota (PU, PVC, PTFE...), která strárne. Ale termín výměny odhaduju tak na 5-10 let pokud jim člověk něco ošklivého neprovede (velmi nelibě nesou ostré zalomení nebo přiskřípnutí). Řekl bych prostě podle potřeby. K počítačovým hadičkám se udávalo že jsou do teploty 60°C. Nedávno jsem z pochopitelných důvodů (cena, souvislá délka - opravdu jsem nechtěl 10x 1metr, ale 10 metrů (či 2x5metrů) vcelku) zakoupil potravinářskou hadičku. Tam se požadavky kromě 80°C rozšířili na mléko nebo alkohol do 60% případně voda nebo vzduch vše pod tlakem maximálně 10bar (tipuju, že ve vodním okruhu nebude víc jak 1bar (1bar=10metrů výtlaku a to žádná pumpa pro PC vodní chlazení nenabízí)). Je zajímavé že přestože byla výrazně levnější (metr po 17 korunách namísto 67), přišla mi daleko kvalitnější (mám pocit, že i daleko lépe snáší ohyby). To jentak na okraj, že stojí za to sepodívat i do specializovaného obchodu s hadicemi a hydraulikou.
Pokud jde o teploty, dospěl jsem k tomu, že při ofukování radiátoru je oteplení vody (rozdíl měřený před a za radiátorem, jediná dvě čidla teploty v okruhu) 5-10 stupňů. Teplota procesoru (hlášená biosem a diagnostickými programy) bývá tak 20° nad touto teplotou. Teplota disků je přibližně rovná teplotě vody (o 2-3 stupně vyšší). Já blbec jsem ten diskovej blok dal jako poslední, takže disky po většinu doby ohřívám (ale neni to tak hrozné, před instalací do toho bloku měly i přes 40°C) - to jen tak poučení pro příště (plánuju remake - ne kvůli stavu hadiček, ale kvůli délkám, které jsem nechal zbytečně dlouhé). Když vypnu ofukování radiátoru, zvedne se teplota (ten děj trvá tak půl hodiny) o nějakých 5-10 stupňů. Shrnuto kolem a kolem dostal jsem se v největších letních vedrech na nějakých 45° ohřáté vody bez ofukování s ofukováním na necelých 40°. Teplota vody za radiátorem při ofukování je přibližně teplotou vzduchu (+2-3° radiátor je dost naddimenzovaný) bez ofukování odpovídá tepelné rovnováze soustavy (je to taková teplota, aby se vyzářilo tolik tepla, co odpovídá odváděnému výkonu). Průtok vody mám 350-450 jednotek vámi dodávaného čidla (ovšem přepočet 2800 na litr se mi zdá nesmyslný). A proč jsem s tim začal .. aha teplota vody. Jestliže jsou hadičky (a vlastně skoro vše v okruhu) dimenzované na 60°C neni třeba se bát snižování jejich životnosti. Leda že byste často překračoval tuto teplotu. Tady platí pravidlo pěti stupňů. Každé zvýšení teploty o pět stupňů nad povolenou mez snižuje životnost na polovinu. Tak jsme se to učili v nějaké technologii tak nevim.
Jen mě napadá, oni ti tuneři nepoužívají destilovanou vodu, ale nějaké sajrajty, z nichž glykoly (ethylenglykol-fridex, propylenglykol) jsou to nejmenší. Možná že to s tím nějak souvisí. Ale opravdu bych čekal spíš roky než měsíce. Osvit UV lampou životnosti některých plastů (hlavně PVC) taky nepřidá. Opravdu by mně taky nějaká taková diskuze zajímala, už jsem se dlouho tak nepobavil.
Snad budou moje postřehy někomu užitečné.
ad 2) mezi tunery se dozvíte mnoho věcí. Jsou to často lidé, kteří nemají potřebné technické znalosti (nechci se nikoho dotknout) a tak snadno přebírají různé blbosti. Je to to samé jako bezkyslíkatá měď v síťovém přívodu pro zlepšení zvuku reproduktorů (když jsem to četl poprvé, málem jsem smíchy spadnul ze židle) a další nesmysly na stránkách jednoho jinak seriózního obchodu. Hadičky je občas zřejmně nutné vyměnit. Přecejenom je to umělá hmota (PU, PVC, PTFE...), která strárne. Ale termín výměny odhaduju tak na 5-10 let pokud jim člověk něco ošklivého neprovede (velmi nelibě nesou ostré zalomení nebo přiskřípnutí). Řekl bych prostě podle potřeby. K počítačovým hadičkám se udávalo že jsou do teploty 60°C. Nedávno jsem z pochopitelných důvodů (cena, souvislá délka - opravdu jsem nechtěl 10x 1metr, ale 10 metrů (či 2x5metrů) vcelku) zakoupil potravinářskou hadičku. Tam se požadavky kromě 80°C rozšířili na mléko nebo alkohol do 60% případně voda nebo vzduch vše pod tlakem maximálně 10bar (tipuju, že ve vodním okruhu nebude víc jak 1bar (1bar=10metrů výtlaku a to žádná pumpa pro PC vodní chlazení nenabízí)). Je zajímavé že přestože byla výrazně levnější (metr po 17 korunách namísto 67), přišla mi daleko kvalitnější (mám pocit, že i daleko lépe snáší ohyby). To jentak na okraj, že stojí za to sepodívat i do specializovaného obchodu s hadicemi a hydraulikou.
Pokud jde o teploty, dospěl jsem k tomu, že při ofukování radiátoru je oteplení vody (rozdíl měřený před a za radiátorem, jediná dvě čidla teploty v okruhu) 5-10 stupňů. Teplota procesoru (hlášená biosem a diagnostickými programy) bývá tak 20° nad touto teplotou. Teplota disků je přibližně rovná teplotě vody (o 2-3 stupně vyšší). Já blbec jsem ten diskovej blok dal jako poslední, takže disky po většinu doby ohřívám (ale neni to tak hrozné, před instalací do toho bloku měly i přes 40°C) - to jen tak poučení pro příště (plánuju remake - ne kvůli stavu hadiček, ale kvůli délkám, které jsem nechal zbytečně dlouhé). Když vypnu ofukování radiátoru, zvedne se teplota (ten děj trvá tak půl hodiny) o nějakých 5-10 stupňů. Shrnuto kolem a kolem dostal jsem se v největších letních vedrech na nějakých 45° ohřáté vody bez ofukování s ofukováním na necelých 40°. Teplota vody za radiátorem při ofukování je přibližně teplotou vzduchu (+2-3° radiátor je dost naddimenzovaný) bez ofukování odpovídá tepelné rovnováze soustavy (je to taková teplota, aby se vyzářilo tolik tepla, co odpovídá odváděnému výkonu). Průtok vody mám 350-450 jednotek vámi dodávaného čidla (ovšem přepočet 2800 na litr se mi zdá nesmyslný). A proč jsem s tim začal .. aha teplota vody. Jestliže jsou hadičky (a vlastně skoro vše v okruhu) dimenzované na 60°C neni třeba se bát snižování jejich životnosti. Leda že byste často překračoval tuto teplotu. Tady platí pravidlo pěti stupňů. Každé zvýšení teploty o pět stupňů nad povolenou mez snižuje životnost na polovinu. Tak jsme se to učili v nějaké technologii tak nevim.
Jen mě napadá, oni ti tuneři nepoužívají destilovanou vodu, ale nějaké sajrajty, z nichž glykoly (ethylenglykol-fridex, propylenglykol) jsou to nejmenší. Možná že to s tím nějak souvisí. Ale opravdu bych čekal spíš roky než měsíce. Osvit UV lampou životnosti některých plastů (hlavně PVC) taky nepřidá. Opravdu by mně taky nějaká taková diskuze zajímala, už jsem se dlouho tak nepobavil.
Snad budou moje postřehy někomu užitečné.
