Asus ROG GTX 1080 O8G - rozpor v taktu
Dokážete mi někdo vysvětlit anomálii, kdy všechny programy včetně GPU-Z tvrdí, že karta běží na vyšším taktu, než je maximální, který je daný biosem ? Žádná SW utilita, která by kartu taktovala (např. MSI Afterburner apod.) v počítači neběží !
Toto je běžné chování karet s architekturou Pascal. Respektive je to Boost 3.0, který za určitých podmínek (teplota, spotřeba) umožňuje jádru navýšit frekvenci za hranici maximálních taktů (ale nenavyšuje ji do nekonečna, i Boost 3.0 má limit přes který nejde, ale ten se neuvádí ve specifikacích...).
Tyhle inteligentní řízení spotřeby (XFR u Ryzenů, Turbo Boost 2.0 u Intelu, Boost 3.0 u nVidie a nepojmenované řešení u AMD Vegy) začínají být čím dál větší "problém" (pro běžného usera to problém není, ale při přetaktovaní je obzvláště Boost 3.0 neskutečně otravný. Nastavíš takt XYZ, ale karta běží na základních taktech, protože Boost 3.0 nemá dobrou náladu. Nemůžeš nastavit napětí vyšší než XYZ, protože tě nVidie limituje skrz Boost 3.0. Spotřeba nemůže překročit hodnotu XYZ, protože tě nVidie limituje skrz Boost 3.0. Pokud chce někdo dát jakoukoliv Pascal kartu pod tekutý dusík, první o co se postará, je vypnutí Boost 3.0 - což není úplně jednoduché, musíš ochc*t voltage controler = hodně pájení a zkoumání data sheetů).
U recenzí to je taky obrovský problém - Intel u 8. generace představil Turbo Boost 2.0, díky kterému recenzentům vycházejí lepší výsledky než koncovým zákazníkům. Někteří "kvalitní" recenzenti nevypli automatické přetaktování desky, takže CPU jelo na 4,7GHz. Kvalitní recenzenti tu feature vypnuli, a měli frekvenci 4.0-4.3GHz. jenže koncový zákazník se pohybuje okolo 3.8-3.9GHz - Turbo Boost 2.0 umožňuje na 100s překročit TDP, což tak akorát stačí na dokončení většiny benchmarků, ale v reálu je procesor zatížen po hodinu a více, pak procesor jede na o dost nižších taktech = v recenzích jsou irelevantní informace. Navíc recenzenti dostanou binované kusy, které Turbo Boost 2.0 pustí výše než retail kusy.
Tyhle inteligentní řízení spotřeby (XFR u Ryzenů, Turbo Boost 2.0 u Intelu, Boost 3.0 u nVidie a nepojmenované řešení u AMD Vegy) začínají být čím dál větší "problém" (pro běžného usera to problém není, ale při přetaktovaní je obzvláště Boost 3.0 neskutečně otravný. Nastavíš takt XYZ, ale karta běží na základních taktech, protože Boost 3.0 nemá dobrou náladu. Nemůžeš nastavit napětí vyšší než XYZ, protože tě nVidie limituje skrz Boost 3.0. Spotřeba nemůže překročit hodnotu XYZ, protože tě nVidie limituje skrz Boost 3.0. Pokud chce někdo dát jakoukoliv Pascal kartu pod tekutý dusík, první o co se postará, je vypnutí Boost 3.0 - což není úplně jednoduché, musíš ochc*t voltage controler = hodně pájení a zkoumání data sheetů).
U recenzí to je taky obrovský problém - Intel u 8. generace představil Turbo Boost 2.0, díky kterému recenzentům vycházejí lepší výsledky než koncovým zákazníkům. Někteří "kvalitní" recenzenti nevypli automatické přetaktování desky, takže CPU jelo na 4,7GHz. Kvalitní recenzenti tu feature vypnuli, a měli frekvenci 4.0-4.3GHz. jenže koncový zákazník se pohybuje okolo 3.8-3.9GHz - Turbo Boost 2.0 umožňuje na 100s překročit TDP, což tak akorát stačí na dokončení většiny benchmarků, ale v reálu je procesor zatížen po hodinu a více, pak procesor jede na o dost nižších taktech = v recenzích jsou irelevantní informace. Navíc recenzenti dostanou binované kusy, které Turbo Boost 2.0 pustí výše než retail kusy.
Díky za vyčerpávající vysvětlení, pokud se tedy chápeme správně, že ta maximální kterou jsem vyznačil je označena jako boost, tedy není to základní takt karty. Musím teda říct, že jsem z toho jelen, že vlastně udávají nějaký boost a ve skutečnosti (a to i při dlouhodobé plné zátěži) používají úplně jiný. Ne že by mi to jako uživateli vadilo, je to dokonce krásná hodnota, ale dost mě to zmátlo, protože většina overclockerů uváděla, že se dostanou někde na hranici 2040-2060MHz. Tak by mě teda zajímalo z jakého čísla to vychází. Pro mne je to supr v tom, že jsem do A8G napral bios O8G a vlastně už nemusím dále taktovat, protože když jsem to zkusil byť o minimum, tak výsledek byly vždycky jenom artefakty a padání driverů. Nakonec jsem došel k závěru, že výkon karty je i tak neskutečný a nemá smysl řešit pár MHz a snižovat její životnost o které se u Polarisu v souvislosti s taktováním hodně mluví. Ale pak mě v souvislosti s tou životností překvapuje skutečný takt karty.
Jo, je to svinstvo - udávaná frekvence začíná být čím dál větší hausnumero. S každou novou generací HW jsou programy na inteligentní řízení spotřeby čím dál komplikovanější a složitější, uvidíme kam až to zajde.
Pokud chceš znát oficiální limity a frequency/power table pro Boost 3.0, napiš do nVidie :) jsem si na 99% jistý, že tyhle informace nebyly a nebudou nikdy zveřejněny. Zkus do Google hodit "nvidia boost 3.0 frequency table", možná něco najdeš (jeden z prvních odkazů co na mě vyskočil https://www.google.cz/amp/s/amp.reddit.com/r/nvidia/comments/5g9jo9/gpu_boost_30_how_it_works/).
Pascal končí cca na těch 2050MHz, záleží na kvalitě čipu. On by i šel výše, jenže Boost 3.0 limituje napětí i spotřebu, takže těch cca 2050MHz je bez modingu karty konečná.
Jen poznámka - Polaris jsou AMD karty řady 400 a 500, ty máš Pascal.
Životnost je přímo závislá na teplotě a napětí čipu, frekvence životnost ovlivňuje zanedbatelně. Čím vyšší napětí a teploty, tím vyšší elektronová migrace = dřívější smrt (a tohle platí pro všechny křemíkové čipy, nejen GPU).
Pokud chceš znát oficiální limity a frequency/power table pro Boost 3.0, napiš do nVidie :) jsem si na 99% jistý, že tyhle informace nebyly a nebudou nikdy zveřejněny. Zkus do Google hodit "nvidia boost 3.0 frequency table", možná něco najdeš (jeden z prvních odkazů co na mě vyskočil https://www.google.cz/amp/s/amp.reddit.com/r/nvidia/comments/5g9jo9/gpu_boost_30_how_it_works/).
Pascal končí cca na těch 2050MHz, záleží na kvalitě čipu. On by i šel výše, jenže Boost 3.0 limituje napětí i spotřebu, takže těch cca 2050MHz je bez modingu karty konečná.
Jen poznámka - Polaris jsou AMD karty řady 400 a 500, ty máš Pascal.
Životnost je přímo závislá na teplotě a napětí čipu, frekvence životnost ovlivňuje zanedbatelně. Čím vyšší napětí a teploty, tím vyšší elektronová migrace = dřívější smrt (a tohle platí pro všechny křemíkové čipy, nejen GPU).
