Protože jsem se přesvědčil že většina lidí opravdu netuší o co vlastně jde, nakreslil jsem jednoduché schéma, které by mělo vše vyjasnit. Proč tedy zdroje mají dvě větve? Je to prosté, řekněme že za filtry můžeme odebírat třeba proud 40A, co myslíte že by nastalo pokud bych takový proud začal odebírat třeba z +12V Power konektoru? Je to prosté, konektor a nejspíš i izolace labelů by se proměnily v loužičku roztaveného plastu. Je to tedy pouze a jen z důvodu bezpečnosti, když se takový proud rozdělí na poloviny nemůže se stát že by došlo k takovým katastrofickým scénářům. Nyní už víte, že zdroj s jednou 12V větví bude stejně stabilní jako tentýž zdroj se čtyřmi větvemi, určitou vyjímku tvoří zdroje s dvěma transformátory(např Tagan Dual Engine). Na konec bych ještě upřesnil udávání odběrů z těchto větví u zdrojů jednotlivých výrobců. Předvedeme si to na konkrétních příkladech: Enermax Liberty ELT400AWT má dvě 12V větve každá po 20A, maximální celkový odběr z těchto větví zároveň smí činit 348W, Seasonic S12 430W má také dvě 12V větve (14A a 15A) a maximální celkový odběr z nich opět činí 348W. U obou zdrojů lze tedy odebírat ze všech větví zároveň proud nepřesahující (I=U/R) 29A, u Seasonicu dosáhneme sečtením proudů jednotlivých větví 29A, vše je tedy v pořádku, údaje sedí. Nyní provedeme totéž u Enermaxu, zde se dostáváme na 40A, někdo by mohl považovat za výhodu, že lze oproti Seasonicu odebírat větší proud z jednotlivé větve, ale nenechte se zmást, ve skutečnosti to žádnou výhodu nepřináší, jedná se pouze o marketingový tah. Je třeba tedy u zdrojů nejen sledovat proudy 12V větví ale i maximální celkový odběr ze všech 12V větví zároveň. Pokud bych to zavedl do extrému tak by mohl mít zdroj čtyři 12V větve po 20A a celkový maximální odběr ze všech těchto větví 240W(20A), to by znamenalo že bych mohl odebírat například 5A z každé jednotlivé větve zároveň, ovšem každá tato větev by byla jištěná na 20A, pak toto rozdělení zcela poztrácí význam a situace by byla stejná jakoby měl zdroj pouze jednu větev.
No žáleži jaký ten zdoj používa kabeláž, ty standarty vydrží 20A ale co já mám za zdroj ten má na jedný větvy 25A a nadruhý 28A, Hlavně žáleži na chlazení !!!!
[QUOTE=koubi]No žáleži jaký ten zdoj používa kabeláž, ty standarty vydrží 20A ale co já mám za zdroj ten má na jedný větvy 25A a nadruhý 28A, Hlavně žáleži na chlazení !!!![/QUOTE] Trošku zmatený post, chtělo by to vysvětlení :) samo že nemusí být max. odběr na všech větvích stejný, uvedl jsem jen příklad jak by to mohlo být, záleží i na tom, co příslušná větev taky živí
[QUOTE=Martin Šejnoha]... řekněme že za filtry můžeme odebírat třeba proud 40A, co myslíte že by nastalo pokud bych takový proud začal odebírat třeba z +12V Power konektoru? Je to prosté, konektor a nejspíš i izolace labelů by se proměnily v loužičku roztaveného plastu. Je to tedy pouze a jen z důvodu bezpečnosti, když se takový proud rozdělí na poloviny nemůže se stát že by došlo k takovým katastrofickým scénářům. [/QUOTE]
Prosím, nemaťte veřejnost:
Žádný výrobce si nedovolí přetížit standardní kabeláž nebo spíše konektor tak, aby mohlo dojít k nějakému katastrofickému scénáři, tj. použít na napájení nějaké komponenty vyžadující extrémní proud pouze jeden kabel a konektor. Nehledě k tomu, že spíše než kabel, by se utavily přívody na plošném spoji. A co především, abyste mohl nějaký kabel tavit, musel by na něm být dostatečný úbytek napětí a tím i výkonu, a to se vám z 12V při dodržení tolerancí napájecího napětí komponenty opravdu nepovede.
Mohu vás však ujistit, že zahřívání standardních kabelů používaných u PC zdrojů bude i při mezích proudech díky proudícímu vzduchu stále bezpečné.
Jestli si chcete podrobně propočítat, jaký proud kabelem můžete použít, aniž byste na něm roztavil izolaci, doporučuji se obrátit na nějaké dostupné tabulky nebo výpočtové programy třeba přímo od výrobců kabelů (např. http://www.kablo.cz/Technique/NKTdoc_.aspx).
Prosím, nemaťte veřejnost:
Žádný výrobce si nedovolí přetížit standardní kabeláž nebo spíše konektor tak, aby mohlo dojít k nějakému katastrofickému scénáři, tj. použít na napájení nějaké komponenty vyžadující extrémní proud pouze jeden kabel a konektor. Nehledě k tomu, že spíše než kabel, by se utavily přívody na plošném spoji. A co především, abyste mohl nějaký kabel tavit, musel by na něm být dostatečný úbytek napětí a tím i výkonu, a to se vám z 12V při dodržení tolerancí napájecího napětí komponenty opravdu nepovede.
Mohu vás však ujistit, že zahřívání standardních kabelů používaných u PC zdrojů bude i při mezích proudech díky proudícímu vzduchu stále bezpečné.
Jestli si chcete podrobně propočítat, jaký proud kabelem můžete použít, aniž byste na něm roztavil izolaci, doporučuji se obrátit na nějaké dostupné tabulky nebo výpočtové programy třeba přímo od výrobců kabelů (např. http://www.kablo.cz/Technique/NKTdoc_.aspx).
u Enermaxu bych to nepovažoval za klamavý marketingový tah, ale spíše za přednost, protože čím blíže jeho maxima budete zdroj využívat, tím větší budete mít problémy s rozložením zátěže mezi obě větve tak, aby to nevypínalo ochrany. Např. budete-li mít dvě zátěže po 10A a jednu 6A, tak by mě moc zajímalo, jak to na ten Seasonic připojíte.
Kdyby to byla pravda, tak by zdroje byly vybaveny obvodem umožňujícím v určitých mezích volit rozložení proudu mezi jednotlivé větve... tak vysvětlete MirkuK jak to tedy je s těmi větvemi, když já podle vás klamu veřejnost;) a opravte si ten váš pravděpodobně nefunkční odkaz... dá se do toho chytrého kalkulátoru či co se pod tím odkazem nachází zadat úbytek na konektorech a další libosti?
Ten odkaz je funkční (stačí vymazat závorku na konci).
MireKK má pravdu. Je sice pravda, že u Enermaxu součet výkonů překračuje celkový výkon zdroje, ale obě větve jsou samostatně dimenzovány dostatečně na to, aby nebylo potřeba přemýšlet nad tím, co je možno (jaký odběr) na kterou větev připojit, aby nebyla přetížena. Má to vliv i na stabilitu napětí, protože pokud bude odběr např. 13 A v případě Seasonicu je to 93% (14 A větev), v případě Enermaxu je to 65%. Na kterém si myslíte, že bude stabilnější napětí?
MireKK má pravdu. Je sice pravda, že u Enermaxu součet výkonů překračuje celkový výkon zdroje, ale obě větve jsou samostatně dimenzovány dostatečně na to, aby nebylo potřeba přemýšlet nad tím, co je možno (jaký odběr) na kterou větev připojit, aby nebyla přetížena. Má to vliv i na stabilitu napětí, protože pokud bude odběr např. 13 A v případě Seasonicu je to 93% (14 A větev), v případě Enermaxu je to 65%. Na kterém si myslíte, že bude stabilnější napětí?
Na stabilitu napětí to nemá pražádný vliv... nahlédněte do prvního postu, tam jsem to vysvětlil myslím dostatečně. Pokud jsou proudové pojistky nastaveny tak vysoko tak poněkud ztrácejí význam....
Nějak jsem tam zmínku o stabilitě nenašel - zkuste mi to líp vysvětlit.
Vaše tvrzení, že se u Enermaxu jedná o marketingový tah, značně pokulhává. Neznám ale zdroj, kde by součet výkonů ve všech větvích byl stejný nebo nižší, než deklarovaný výkon. Např. u Vašeho Seasonicu je to 616 W - http://www.xcomputer.cz/DetailPage.asp?dpg=68268. Ve větvích 3,3 a 5V má deklarováno 150 W, ale když si sečtete výkony, je to 249 W. Je to taky marketingový tah? Není! Každý výrobce celkem správně předpokládá, že odběr proudů nebude ve všech větvích maximální a tudíž výkony na jednotlivých napětích sdružuje (např. u zmiňovaného Enermaxu pro 3,3V a 5V-150W, pro 12V-360W, přičemž pro 3,3V, 5V a 12V dohromady je to - 377,8W). Podle mě je daleko lepší zdroj, který má v jednotlivých větvích deklarovány vyšší proudy, protože mám pak větší jistotu, že mi zdroj nezkolabuje při vyšším odběru v některé větvi.
A na závěr. S PC, v konfiguraci kterou mám v podpisu, jsem se s příkonem nedostal nad 280W (měřeno wattmetrem v napájení). Při předpokládané účinnosti 80% mi na výstupu vychází 224W (takže je naprosto jasné, že se nedostanu ani nad výkon 12V větví). Proto zastávám názor, že zdroj nad 400W je pro domácí (kancelářské) PC naprosto zbytečný.
Teď se dívám, že mi nefunguje podpis, takže:
C2D 2,40@3,05| MB - GigaByte DQ6| RAM - DDR2 Corsair 2GB Twin2X CL 4 | GK - ASUS EAX1600XT Silent VIVO, 650/734| zdroj - ENERMAX Liberty 400 | DVD-RW Pioneer DVR-109BK, Plextor PX-760A, Samsung SH-S183A | HDD - WD Raptor 70 GB SATA, 2 x Seagate 400 GB SATA-II
Vaše tvrzení, že se u Enermaxu jedná o marketingový tah, značně pokulhává. Neznám ale zdroj, kde by součet výkonů ve všech větvích byl stejný nebo nižší, než deklarovaný výkon. Např. u Vašeho Seasonicu je to 616 W - http://www.xcomputer.cz/DetailPage.asp?dpg=68268. Ve větvích 3,3 a 5V má deklarováno 150 W, ale když si sečtete výkony, je to 249 W. Je to taky marketingový tah? Není! Každý výrobce celkem správně předpokládá, že odběr proudů nebude ve všech větvích maximální a tudíž výkony na jednotlivých napětích sdružuje (např. u zmiňovaného Enermaxu pro 3,3V a 5V-150W, pro 12V-360W, přičemž pro 3,3V, 5V a 12V dohromady je to - 377,8W). Podle mě je daleko lepší zdroj, který má v jednotlivých větvích deklarovány vyšší proudy, protože mám pak větší jistotu, že mi zdroj nezkolabuje při vyšším odběru v některé větvi.
A na závěr. S PC, v konfiguraci kterou mám v podpisu, jsem se s příkonem nedostal nad 280W (měřeno wattmetrem v napájení). Při předpokládané účinnosti 80% mi na výstupu vychází 224W (takže je naprosto jasné, že se nedostanu ani nad výkon 12V větví). Proto zastávám názor, že zdroj nad 400W je pro domácí (kancelářské) PC naprosto zbytečný.
Teď se dívám, že mi nefunguje podpis, takže:
C2D 2,40@3,05| MB - GigaByte DQ6| RAM - DDR2 Corsair 2GB Twin2X CL 4 | GK - ASUS EAX1600XT Silent VIVO, 650/734| zdroj - ENERMAX Liberty 400 | DVD-RW Pioneer DVR-109BK, Plextor PX-760A, Samsung SH-S183A | HDD - WD Raptor 70 GB SATA, 2 x Seagate 400 GB SATA-II
bavíme se pouze o 12V větvích, ostatní sem netahejte;) nakonec jsem o tomhle psal již dřív v článku, čili žádná novinka. A jak je to s tou stabilitou? prohlédněte si jednoduché schéma výše a hned vám musí být jasné proč stabilita nebude ovlivněna, no pokud tedy neřešíte těch pár mV úbytek vznikající na snímacích bočnících při zatížení zdroje.
A s tím, že 400W zdroj pro většinu sestav plně dostačuje souhlasím.. je to tak
A s tím, že 400W zdroj pro většinu sestav plně dostačuje souhlasím.. je to tak
[QUOTE=Martin Šejnoha]bavíme se pouze o 12V větvích, ostatní sem netahejte;) ....[/QUOTE] Ale ono to spolu souvisí. Nemůžu se přece zabývat tím, že součet vypočítaných výkonů ve větvích 12V nesouhlasí s tabulkovým a při tom pominout, že ve větvích 3,3V a 5V a potažmo ve větvích 3,3V, 5V a 12V dohromady je to stejné. Jedná se o zdroj jako celek, protože i u toho Vašeho Seasonicu při maximálním proudu ve 12V větvích by toho na větve 3,3V a 5V už moc nezbylo.
[QUOTE=MirekK]u Enermaxu bych to nepovažoval za klamavý marketingový tah, ale spíše za přednost, protože čím blíže jeho maxima budete zdroj využívat, tím větší budete mít problémy s rozložením zátěže mezi obě větve tak, aby to nevypínalo ochrany. Např. budete-li mít dvě zátěže po 10A a jednu 6A, tak by mě moc zajímalo, jak to na ten Seasonic připojíte.[/QUOTE]
Strašně jednoduše - vše spojím paralelně ;-)
Strašně jednoduše - vše spojím paralelně ;-)
[QUOTE=Alf] [/QUOTE]Asi vás ne zcela chápu, ale parametry všech ostatních větví(krom 12V) jsou u S12-430W a ELT400 téměř totožné, v tomto threadu se od prvopočátku řeší POUZE 12V větve. To že nám při sečtení výkonů jednotlivých větví vycházejí čísla vyšší než celkový výkon zdroje je běžná záležitost daná tím, že zdroj musí vyhovovat i požadavkům starších norem.
Myslím, že s normami to má pramálo společného.
Zdroj je třeba posuzovat jako celek a ne pouze jedno výstupní napětí. Jestliže tedy označujete jako marketingový tah to, že Enermax uvádí pro 12V větev 2 x 20A (čili 480W, přestože pro tyto dvě větve je v součtu povoleno 360W), proč stejně neoznačujete u Seasonicu (a i u jiných, včetně Enermaxu) 3,3V x 30A + 5V x 30A = 249W, protože pro tyto dvě větve je povoleno celkově 150W.
Jestliže budu mít ve větvi 3,3V odběr 25A, nemůžu mít ve větvi 5V víc než 13,5A, přestože je výrobcem uváděno 30A, protože max. možný odběr v těchto větvích je 150W. Pokud ale budu mít ve větvi 3,3V odběr 5A, můžu mít ve větvi 5V proud cca 27A. Stejně tak u Enermaxu mohu mít v obou větvích 12V proudy 10-20A, ale nesmím překročit povolený výkon 360W. Např. tedy V1= 12A a V2=18A nebo V1=14A a V2=16A atd. To ale za předpokladu, že spotřeba ostatních větví nepřekračuje 40W, neboť jinak bych překročil celkových 400W.
Vezměme modelový případ (vynechám napětí -12V a +5Vsb, protože je tam minimální odběr):
1. 3,3V x 20A = 66W
2. 5V x 10A = 50W
3. 12V(1) x 15A = 180W
4. 12V(2) x 8,7A = 104W
Celkový výkon je 400W.
Podle bodů výš je jasné, ža ani Seasonic nedokáže v tomto případě dodat deklarovaných 14A + 15A ve větvi 12V. Je to tedy taky ze strany Seasonicu marketingový tak?
Zdroj je třeba posuzovat jako celek a ne pouze jedno výstupní napětí. Jestliže tedy označujete jako marketingový tah to, že Enermax uvádí pro 12V větev 2 x 20A (čili 480W, přestože pro tyto dvě větve je v součtu povoleno 360W), proč stejně neoznačujete u Seasonicu (a i u jiných, včetně Enermaxu) 3,3V x 30A + 5V x 30A = 249W, protože pro tyto dvě větve je povoleno celkově 150W.
Jestliže budu mít ve větvi 3,3V odběr 25A, nemůžu mít ve větvi 5V víc než 13,5A, přestože je výrobcem uváděno 30A, protože max. možný odběr v těchto větvích je 150W. Pokud ale budu mít ve větvi 3,3V odběr 5A, můžu mít ve větvi 5V proud cca 27A. Stejně tak u Enermaxu mohu mít v obou větvích 12V proudy 10-20A, ale nesmím překročit povolený výkon 360W. Např. tedy V1= 12A a V2=18A nebo V1=14A a V2=16A atd. To ale za předpokladu, že spotřeba ostatních větví nepřekračuje 40W, neboť jinak bych překročil celkových 400W.
Vezměme modelový případ (vynechám napětí -12V a +5Vsb, protože je tam minimální odběr):
1. 3,3V x 20A = 66W
2. 5V x 10A = 50W
3. 12V(1) x 15A = 180W
4. 12V(2) x 8,7A = 104W
Celkový výkon je 400W.
Podle bodů výš je jasné, ža ani Seasonic nedokáže v tomto případě dodat deklarovaných 14A + 15A ve větvi 12V. Je to tedy taky ze strany Seasonicu marketingový tak?
Bohužel vaše počty a příklady se nezakládají na realitě(jste dosti mimo), takové odběry z 3,3 a 5V větví jsou dávno minulostí, právě normy jsou pravý důvod, jde oto aby takové zdroje šly použít k postarším sestavám. Já jsem namísto teoretizování provedl měření na různých sestavách, převážně staršího data narození a nejvíc proudu si brala s 3,3V větve deska Asus A7V600, bylo to celých ohromujících 30W při plné zátěži. Například na mé současné sestavě již odběr na 3,3V svým klešťovým ampérmetrem nedovedu přesně změřit, zde ani na 5V větvi odběr při plném zatěžování nejde přes 50W, takže...:rolleyes: Prostě a jednodušše jsou pro novější sestavy 3,3 a 5V větve poněkud out(využívají je hlavně pevné disky, optické mechaniky a karty v PCI). Největší odběry jsou stažené do 12V větve-í, nakonec je to velmi výhodné, při odběrech dnešních komponent by deska se zdrojem musela být propojena mnohem tlustšími kabely, celkové ztráty na propojích jsou podstatně nižší.
Ale to já nepopírám, já jsem ty hodnoty uvedl jako příklad.
Tak jinak. Přece mně nechcete tvrdit, že je lepší zdroj, kde výrobce uvádí max. proudy ve větvích takové, že součet výkonů jednotlivých větví je roven max. výkonu zdroje (myšleno tabulkové hodnoty). Logicky přece musí být pro mě výhodnější zdroj u kterého jsou uváděny proudy v jednotlivých větvích vyšší, ale s podmínkou, že nebude překročen jeho maximální výkon (čili aktuální součet výkonů/odběrů všech větví bude nižší než tabulkový výkon zdroje).
Čistě teoreticky:
Mám dva zdroje s výkonem 360W ve 12V větvích a s následujícími proudy:
Zdroj 1: 15A+15A
Zdroj 2: 20A+20A
Jestliže budu mít v PC na 12V větvích 3 zařízení s odběrem 6A a 3 zařízení s odběrem 4A, na zdroj 1 je nepřipojím. U zdroje 2 naopak ani nemusím přemýšlet nad tím, kam jednotlivé odběry připojím, abych některou větev nepřetížil. Stačí, když je rozdělím na 3 + 3, bez ohledu na jejich odběry.
Tak jinak. Přece mně nechcete tvrdit, že je lepší zdroj, kde výrobce uvádí max. proudy ve větvích takové, že součet výkonů jednotlivých větví je roven max. výkonu zdroje (myšleno tabulkové hodnoty). Logicky přece musí být pro mě výhodnější zdroj u kterého jsou uváděny proudy v jednotlivých větvích vyšší, ale s podmínkou, že nebude překročen jeho maximální výkon (čili aktuální součet výkonů/odběrů všech větví bude nižší než tabulkový výkon zdroje).
Čistě teoreticky:
Mám dva zdroje s výkonem 360W ve 12V větvích a s následujícími proudy:
Zdroj 1: 15A+15A
Zdroj 2: 20A+20A
Jestliže budu mít v PC na 12V větvích 3 zařízení s odběrem 6A a 3 zařízení s odběrem 4A, na zdroj 1 je nepřipojím. U zdroje 2 naopak ani nemusím přemýšlet nad tím, kam jednotlivé odběry připojím, abych některou větev nepřetížil. Stačí, když je rozdělím na 3 + 3, bez ohledu na jejich odběry.
Děkuji Alfovi za podporu a podrobnější rozebírání tohoto tématu.
Narážíme tu bohužel pořád na to stejné: p. Šejnoha je tvrdý praktik, který nechce slyšet cizí názor a už vůbec ne se nad ním zamyslet a posléze i uznat svůj omyl.
Asi mu budeme muset nechat nějaký čas, aby si to mohl vyzkoušet v praxi a připojil si na Seasonic zátěže podle vašeho nebo mého příkladu. Doufejme, že výrobce Seasonic je seriózní a skutečně má nastaveny ochrany zdroje tak, jak deklaruje, a proto to p. Šejnohovi nepojede.
Následně pak, doufám, přehodnotí svůj postoj k rozdílům obou zdrojů ...
Asi bychom si měli položit zásadní otázku, proč jsou vlastně ve zdroji proudové ochrany na jednotlivých výstupech ? A hned by mohla následovat druhá: proč je tedy jeden 12V zdroj vyveden ven přes dvě proudové ochrany ?
1. aby to chránilo zdroj před přetížením
2. aby to chránilo připojené komponenty
3. aby to chránilo kabely a konektory před roztavením
4. aby to lépe vypadalo = marketingové účely, aby se to lépe prodávalo
Narážíme tu bohužel pořád na to stejné: p. Šejnoha je tvrdý praktik, který nechce slyšet cizí názor a už vůbec ne se nad ním zamyslet a posléze i uznat svůj omyl.
Asi mu budeme muset nechat nějaký čas, aby si to mohl vyzkoušet v praxi a připojil si na Seasonic zátěže podle vašeho nebo mého příkladu. Doufejme, že výrobce Seasonic je seriózní a skutečně má nastaveny ochrany zdroje tak, jak deklaruje, a proto to p. Šejnohovi nepojede.
Následně pak, doufám, přehodnotí svůj postoj k rozdílům obou zdrojů ...
Asi bychom si měli položit zásadní otázku, proč jsou vlastně ve zdroji proudové ochrany na jednotlivých výstupech ? A hned by mohla následovat druhá: proč je tedy jeden 12V zdroj vyveden ven přes dvě proudové ochrany ?
1. aby to chránilo zdroj před přetížením
2. aby to chránilo připojené komponenty
3. aby to chránilo kabely a konektory před roztavením
4. aby to lépe vypadalo = marketingové účely, aby se to lépe prodávalo
[quote=Alf]..........[/quote]
Tabulkové hodnoty jistě vypadají líp.... ALE... naroubuju to na poněkud brutálnější případ: je to něco jako mít auto které je schopno na zpátečku jet třeba 120km/h, hezké... ale je to k něčemu? Opět argumentujete stylem "coby kdyby" Při výkonech o kterých se bavíme nemáte šanci ani u toho Seasonicu s jakoukoli sestavou(+-odpovídající tomuto výkonu) dosáhnout odběru vyššího než 15A na některé z těch větví. Tak vysoko nastavená proudová pojistka poztrácí smyslu, nehledě nato, že v případě zdroje s dvěmi 12V větvemi je rozdělení vždy dané napevno.
[quote=MirekK].............[/quote] Pozdě... vyzkoušeno a jak se ukázalo tak nato stejně v reálu kašlou;) , totéž platí v podstatě pro všechny. MirkuK laskavě si odpusťte rozbory mojí osobnosti, jednak jste mimo a druhak je to docela trapný pokus dělat ze mě blbce:rolleyes:
[quote=MirekK]..............[/quote]
Konečně něco smysluplného. Pravda je někde mezi, ani jeden účel to neplní pořádně.
Tabulkové hodnoty jistě vypadají líp.... ALE... naroubuju to na poněkud brutálnější případ: je to něco jako mít auto které je schopno na zpátečku jet třeba 120km/h, hezké... ale je to k něčemu? Opět argumentujete stylem "coby kdyby" Při výkonech o kterých se bavíme nemáte šanci ani u toho Seasonicu s jakoukoli sestavou(+-odpovídající tomuto výkonu) dosáhnout odběru vyššího než 15A na některé z těch větví. Tak vysoko nastavená proudová pojistka poztrácí smyslu, nehledě nato, že v případě zdroje s dvěmi 12V větvemi je rozdělení vždy dané napevno.
[quote=MirekK].............[/quote] Pozdě... vyzkoušeno a jak se ukázalo tak nato stejně v reálu kašlou;) , totéž platí v podstatě pro všechny. MirkuK laskavě si odpusťte rozbory mojí osobnosti, jednak jste mimo a druhak je to docela trapný pokus dělat ze mě blbce:rolleyes:
[quote=MirekK]..............[/quote]
Konečně něco smysluplného. Pravda je někde mezi, ani jeden účel to neplní pořádně.
Tak nějak nevím, co vlastně propagujete:
- Na jednu stranu tvrdíte, že více větví je potřeba, aby se neutavily těmi strašnými proudy, co berou komponenty, dráty a konektory.
- Příklad Alfa na maximální povolený výkon zdroje smetete ze stolu s tím, že je dosti mimo a out, protože většina výkonu se spotřebovává na 12V a je to i výhodné.
- Pak ale prohlásíte, že na 12V nepřekročíte 15A ani náhodou a tak vysoko postavená pojistka poztrácí smysl.
- A přitom stále testujete výkonější a výkonější zdroje a zatěžujete je několik hodin na 100% a pár nižších procent a tvrdíte, že je to potřeba.
Pokud to tedy spočtu, tak 2 větve 15+14A * 12V = 348W, na ostatních napětích je spotřeba minimální (no řekněme těch zbylých 52W), takže pokud jsem si "musel koupit 400W zdroj, aby utáhl můj PC", musím se především zajímat, jestli mi budou vyhovovat 12V větve. A lze jen těžko předpokládat, že budu mít v PC 10 komponent á 2-3A, ale spíše, 2-4, které opravdu budou potřebovat veliké proudy.
A jsme před zde diskutovaným problémem. Budu mít jistotu, že když to zapojím, nebude se mi při extrémním zatížení PC vypínat díky slabým proudovým ochranám některé 12V větve ?
Samozřejmě souhlasím s Alfem, že žádné stolní PC nemá tak veliký příkon, aby vůbec potřebovalo 400W zdroj a už vůbec ne za několik tisíc Kč, takže mohou být všichni uživatelé klidní, ale když už tyto zdroje posuzujeme, tak objektivně a reálně.
Pro ilustraci: moje PC s AMD 939, 1GB RAM, 250GB HDD má spotřebu 75-95W ze sítě (takže za zdrojem ještě o min. 20% nižší) a stačí mu super tichý zdroj 350W za 400 Kč.
- Na jednu stranu tvrdíte, že více větví je potřeba, aby se neutavily těmi strašnými proudy, co berou komponenty, dráty a konektory.
- Příklad Alfa na maximální povolený výkon zdroje smetete ze stolu s tím, že je dosti mimo a out, protože většina výkonu se spotřebovává na 12V a je to i výhodné.
- Pak ale prohlásíte, že na 12V nepřekročíte 15A ani náhodou a tak vysoko postavená pojistka poztrácí smysl.
- A přitom stále testujete výkonější a výkonější zdroje a zatěžujete je několik hodin na 100% a pár nižších procent a tvrdíte, že je to potřeba.
Pokud to tedy spočtu, tak 2 větve 15+14A * 12V = 348W, na ostatních napětích je spotřeba minimální (no řekněme těch zbylých 52W), takže pokud jsem si "musel koupit 400W zdroj, aby utáhl můj PC", musím se především zajímat, jestli mi budou vyhovovat 12V větve. A lze jen těžko předpokládat, že budu mít v PC 10 komponent á 2-3A, ale spíše, 2-4, které opravdu budou potřebovat veliké proudy.
A jsme před zde diskutovaným problémem. Budu mít jistotu, že když to zapojím, nebude se mi při extrémním zatížení PC vypínat díky slabým proudovým ochranám některé 12V větve ?
Samozřejmě souhlasím s Alfem, že žádné stolní PC nemá tak veliký příkon, aby vůbec potřebovalo 400W zdroj a už vůbec ne za několik tisíc Kč, takže mohou být všichni uživatelé klidní, ale když už tyto zdroje posuzujeme, tak objektivně a reálně.
Pro ilustraci: moje PC s AMD 939, 1GB RAM, 250GB HDD má spotřebu 75-95W ze sítě (takže za zdrojem ještě o min. 20% nižší) a stačí mu super tichý zdroj 350W za 400 Kč.
Více větví by mělo význam pouze pokud by byl každý kabelový svazek jištěný sólo, protože se současným řešením mohu stále těch 15 nebo 20A v pohodě prohnat přes jeden Peripheral konektor... co by se stalo je celkem jasné...
Samozřejmě toto není standartní situace, nicméně už jsem takový případ viděl, ikdyž tam šlo o 350W Eurocase.
I výkonnější zdroje je třeba otestovat když už je na trhu máme. Zdroj je třeba prověřit, zda splňuje výrobcem udané parametry, ikdyž pak pracuje v režimu mnohem tvrdším než počítačové sestavě, nakonec je to potřeba, jen tak se mohou projevit slabiny. Ano vytížit jednu 12V větev takovým proudem je v běžném reálném PC nemožné. Ani si nejsem jist zda nějaký z desktopových procesorů by dokázal shltnout těch 14A, možná čtyřjádrové záležitosti od Intelu jsou toho schopny.
Takže pro ostatní komponenty nám stále zbývá poctivých 180W, což je jen tak mimochodem 2x více než celkový odběr vaší sestavy(ne že by natom záleželo)
Já osobně jsem také vlastnil jistý super silent 350W zdroj za podobnou částku a mohu říci, že cena naprosto odpovídá jeho vlastnostem.... neodstranitelné rušení při propojení s mixážním pultem je tomu příkladem a navíc ani moc silent nebyl(každý má samozřejmě jiné požadavky)... odběr mého PC ze sítě při internetění a poslouchání hudby činí +- 135W, je to sestava z podpisu. Proč mám tedy 430W zdroj? Jednoduché, při mém odběru je opravdu neslyšný a navíc velmi spolehlivý.
Samozřejmě toto není standartní situace, nicméně už jsem takový případ viděl, ikdyž tam šlo o 350W Eurocase.
I výkonnější zdroje je třeba otestovat když už je na trhu máme. Zdroj je třeba prověřit, zda splňuje výrobcem udané parametry, ikdyž pak pracuje v režimu mnohem tvrdším než počítačové sestavě, nakonec je to potřeba, jen tak se mohou projevit slabiny. Ano vytížit jednu 12V větev takovým proudem je v běžném reálném PC nemožné. Ani si nejsem jist zda nějaký z desktopových procesorů by dokázal shltnout těch 14A, možná čtyřjádrové záležitosti od Intelu jsou toho schopny.
Takže pro ostatní komponenty nám stále zbývá poctivých 180W, což je jen tak mimochodem 2x více než celkový odběr vaší sestavy(ne že by natom záleželo)
Já osobně jsem také vlastnil jistý super silent 350W zdroj za podobnou částku a mohu říci, že cena naprosto odpovídá jeho vlastnostem.... neodstranitelné rušení při propojení s mixážním pultem je tomu příkladem a navíc ani moc silent nebyl(každý má samozřejmě jiné požadavky)... odběr mého PC ze sítě při internetění a poslouchání hudby činí +- 135W, je to sestava z podpisu. Proč mám tedy 430W zdroj? Jednoduché, při mém odběru je opravdu neslyšný a navíc velmi spolehlivý.
[QUOTE=Martin Šejnoha]Tabulkové hodnoty jistě vypadají líp.... ALE... naroubuju to na poněkud brutálnější případ: je to něco jako mít auto které je schopno na zpátečku jet třeba 120km/h, hezké... ale je to k něčemu? Opět argumentujete stylem "coby kdyby" Při výkonech o kterých se bavíme nemáte šanci ani u toho Seasonicu s jakoukoli sestavou(+-odpovídající tomuto výkonu) dosáhnout odběru vyššího než 15A na některé z těch větví. Tak vysoko nastavená proudová pojistka poztrácí smyslu, nehledě nato, že v případě zdroje s dvěmi 12V větvemi je rozdělení vždy dané napevno.[/QUOTE]Ten příklad s těma 120 km/h je naprosto OT.
Tvrdíte, ža argumentuju stylem "coby kdyby". A vy snad ne? Vždyť už Váš první příspěvek v tomto threadu vychází z předpokladu "coby kdyby".
[QUOTE=MireKK] Narážíme tu bohužel pořád na to stejné: p. Šejnoha je tvrdý praktik, který nechce slyšet cizí názor a už vůbec ne se nad ním zamyslet a posléze i uznat svůj omyl.[/QUOTE]
Souhlasím. S dodatkem, že p. Šejnoha za příspěvky, odporující jeho názoru a přesahující jeho chápání, raději udělí mínusové body, než aby se zamyslel nad jejich obsahem (https://www.svethardware.cz/forum/showpost.php?p=26635&postcount=15).
Tvrdíte, ža argumentuju stylem "coby kdyby". A vy snad ne? Vždyť už Váš první příspěvek v tomto threadu vychází z předpokladu "coby kdyby".
[QUOTE=MireKK] Narážíme tu bohužel pořád na to stejné: p. Šejnoha je tvrdý praktik, který nechce slyšet cizí názor a už vůbec ne se nad ním zamyslet a posléze i uznat svůj omyl.[/QUOTE]
Souhlasím. S dodatkem, že p. Šejnoha za příspěvky, odporující jeho názoru a přesahující jeho chápání, raději udělí mínusové body, než aby se zamyslel nad jejich obsahem (https://www.svethardware.cz/forum/showpost.php?p=26635&postcount=15).
Výstupní proudy na zdrojích na štítku jsou mimo mísu.
Nejduležitější je:
1. Vstupní kondenzátor - závisí na něm maximální výkon celého zdroje
2. Spínací tranzistory - musí být schopny takový výkon přežít
3. Trafo - musí dokázat přenést tuto energii na druhou stranu
3. Usměrňovač - musí přežít proud zátěže (nejmenší diody, co se používají nejsou menší než 20A)
4. Kvalita LC filtru - cívka musí mít dostatečně tlustý průřez, kondenzátor schopný dodat stabilně proud
5. Kvalita vodičů (materiál a průřez) + přechodový odpor konektorů + dostatečný počet zemnících vodičů => tenké hliníkové kabely, nepozlacené konektory a jedna zem na tři vodiče suxxx
Nejduležitější je:
1. Vstupní kondenzátor - závisí na něm maximální výkon celého zdroje
2. Spínací tranzistory - musí být schopny takový výkon přežít
3. Trafo - musí dokázat přenést tuto energii na druhou stranu
3. Usměrňovač - musí přežít proud zátěže (nejmenší diody, co se používají nejsou menší než 20A)
4. Kvalita LC filtru - cívka musí mít dostatečně tlustý průřez, kondenzátor schopný dodat stabilně proud
5. Kvalita vodičů (materiál a průřez) + přechodový odpor konektorů + dostatečný počet zemnících vodičů => tenké hliníkové kabely, nepozlacené konektory a jedna zem na tři vodiče suxxx
Mno z toho bych beze zbytku souhasil pouze s bodem 3. a 3. :notsure a polovinou 4. Protože:
1. při poněkud jiné konstrukci zdroje (většinou s nižší celkovou účinností) by vstupní kondenzátor mohl být skoro nebo zcela vynechán a bylo by tím současně vyřešeno i PFC
2. spínací tranzistory musejí přežít spínaný proud a uchladit svůj ztrátový výkon a ne přenášený výkon zdroje
3. trafo - nesmí se překročit magnetizační nebo izolační teplota při přenášeném výkonu (samozřejmě špatně navržený a přesycovaný transformátor silně sníží účinnost a tím více hřeje).
3. usměrňovač - samozřejmě musí vydržet proud zátěže, ale především špičkové přenášené proudy (jedná se o spínaný zdroj !) a uchladit výkonovu ztrátu.
4. kvalita LC filtru má vliv pouze na výstupní zvlnění napětí, ale je pravda, že musí přežít procházející proud bez přehřátí a sebedestrukce izolace vinutí nebo přívodů a elektrolytu kondenzátoru
5. vodiče - jsou vždy z mědi, zemnicích vodičů je pořád stejně a nemá praktický smysl, aby jich bylo více než výkonových "živých". O použití hliníku na kabely jsem v současné mikroelektronice ještě neslyšel a už kvůli jejich lámavosti by to byl nesmysl (vzhledem stříbrný vodič není z hliníku, ale měděný pocínovaný nebo pro HighEnd postříbřený). Zlacení konektorů je pouze marketingový tah, který nemá pro výkonové použití konektorů praktické opodstatnění a není-li zlacen i protikus, tak dlouhodobě spíše uškodí, protože vzniká na přechodu materiálů galvanický článek, který způsobí oxidaci a tím zvýšení přechodového odporu ...
1. při poněkud jiné konstrukci zdroje (většinou s nižší celkovou účinností) by vstupní kondenzátor mohl být skoro nebo zcela vynechán a bylo by tím současně vyřešeno i PFC
2. spínací tranzistory musejí přežít spínaný proud a uchladit svůj ztrátový výkon a ne přenášený výkon zdroje
3. trafo - nesmí se překročit magnetizační nebo izolační teplota při přenášeném výkonu (samozřejmě špatně navržený a přesycovaný transformátor silně sníží účinnost a tím více hřeje).
3. usměrňovač - samozřejmě musí vydržet proud zátěže, ale především špičkové přenášené proudy (jedná se o spínaný zdroj !) a uchladit výkonovu ztrátu.
4. kvalita LC filtru má vliv pouze na výstupní zvlnění napětí, ale je pravda, že musí přežít procházející proud bez přehřátí a sebedestrukce izolace vinutí nebo přívodů a elektrolytu kondenzátoru
5. vodiče - jsou vždy z mědi, zemnicích vodičů je pořád stejně a nemá praktický smysl, aby jich bylo více než výkonových "živých". O použití hliníku na kabely jsem v současné mikroelektronice ještě neslyšel a už kvůli jejich lámavosti by to byl nesmysl (vzhledem stříbrný vodič není z hliníku, ale měděný pocínovaný nebo pro HighEnd postříbřený). Zlacení konektorů je pouze marketingový tah, který nemá pro výkonové použití konektorů praktické opodstatnění a není-li zlacen i protikus, tak dlouhodobě spíše uškodí, protože vzniká na přechodu materiálů galvanický článek, který způsobí oxidaci a tím zvýšení přechodového odporu ...
Psal jsem chronologicky body, které ovlivní nejvíce kvalitu výstupního napětí.
1.) PFC doplní jen zlomek sinusovky, zkus dát do takového zdroje kondík s poloviční nebo třetinovou kapacitou. Zvlnění vstupního napětí se spolu s vyššími harmonickými přenášší na výstup.
Např. na 600W zdroj je potřeba při použítí Hitachi HP3 minimálně kapacitu 390uF/400V (respektive v sérii 1000uF/200V), protože je schopný za jakýhkoliv pracovních podmínek schopen poskytnout 1.98A.
1.98A*310V = 613W
---
2.) To je to samé. Jiným směrem se ten výkon do trafa nedostane.
---
4.) LC power používal (a možná i dodnes používá) drátové propojky místo cívek. Taková propojka se už při nějakých 10A zahřeje na 100°C. Odpor jí vzroste tak vysoko, že jí prostě větší proud neprotlačíš. Navíc nepomáhá filtrovat zvlnění.
Čím větší zvlnění vstupuje do kondenzátoru, tím více trpí. Nejsou to schopny přežít produkty takových renomovaných výrobců jako je GSC, Rulycon, Tayeh, G-Luxon... protože místo "minerálního oleje" používají snad "mořskou vodu" a místo "hedvábné látky" je použit "hajzlpapír".
Každý výrobce má mnoho sérií kondenzátorů, jedna má životnost 10.000h při 105°C, jiná má ESR pod .010mR, jiná je zase kombinace obou, další zase širší pracovní kmitočet... a když výrobce zdroje přemýšlí kolenem (jestli vůbec to), tak je výsledkem zdroj který má zvlnění jak prase (např. nové Fortrony se 470uF na 20A 12V větvích), CPU nejde nataktovat, pamětem nadáš nižší časování, data na disku se ztrácí jak v Bermundským trojúhelníku...
5.) 90% dneska prodávaných zdrojů má hliníkové vodiče, dokonce i Cheiftec :runaway
Stříbro na kontakty? To jsi viděl v PC kdy? Odjakživa se používají pozlacené, protože mají lepší mechanické vlastnosti.
Kolik molexů ti ohořelo u SCSI disků? Mě ani jeden od té doby, co používám Enery, který je mají pozlacený.
Zemnících vodičů by mělo být vždy více než živých, aby měli nižší odpor.
// Omlouvám se za PH, nejdou mi psát dlouhé posty (ale jen na tomto fóru) :-\ Musím najít chybu
1.) PFC doplní jen zlomek sinusovky, zkus dát do takového zdroje kondík s poloviční nebo třetinovou kapacitou. Zvlnění vstupního napětí se spolu s vyššími harmonickými přenášší na výstup.
Např. na 600W zdroj je potřeba při použítí Hitachi HP3 minimálně kapacitu 390uF/400V (respektive v sérii 1000uF/200V), protože je schopný za jakýhkoliv pracovních podmínek schopen poskytnout 1.98A.
1.98A*310V = 613W
---
2.) To je to samé. Jiným směrem se ten výkon do trafa nedostane.
---
4.) LC power používal (a možná i dodnes používá) drátové propojky místo cívek. Taková propojka se už při nějakých 10A zahřeje na 100°C. Odpor jí vzroste tak vysoko, že jí prostě větší proud neprotlačíš. Navíc nepomáhá filtrovat zvlnění.
Čím větší zvlnění vstupuje do kondenzátoru, tím více trpí. Nejsou to schopny přežít produkty takových renomovaných výrobců jako je GSC, Rulycon, Tayeh, G-Luxon... protože místo "minerálního oleje" používají snad "mořskou vodu" a místo "hedvábné látky" je použit "hajzlpapír".
Každý výrobce má mnoho sérií kondenzátorů, jedna má životnost 10.000h při 105°C, jiná má ESR pod .010mR, jiná je zase kombinace obou, další zase širší pracovní kmitočet... a když výrobce zdroje přemýšlí kolenem (jestli vůbec to), tak je výsledkem zdroj který má zvlnění jak prase (např. nové Fortrony se 470uF na 20A 12V větvích), CPU nejde nataktovat, pamětem nadáš nižší časování, data na disku se ztrácí jak v Bermundským trojúhelníku...
5.) 90% dneska prodávaných zdrojů má hliníkové vodiče, dokonce i Cheiftec :runaway
Stříbro na kontakty? To jsi viděl v PC kdy? Odjakživa se používají pozlacené, protože mají lepší mechanické vlastnosti.
Kolik molexů ti ohořelo u SCSI disků? Mě ani jeden od té doby, co používám Enery, který je mají pozlacený.
Zemnících vodičů by mělo být vždy více než živých, aby měli nižší odpor.
// Omlouvám se za PH, nejdou mi psát dlouhé posty (ale jen na tomto fóru) :-\ Musím najít chybu
[QUOTE=-HoNY-;89149]Psal jsem chronologicky body, které ovlivní nejvíce kvalitu výstupního napětí. ...
[/QUOTE]
Prosím, nemaťte veřejnost. Ty (drobné) nepřesnosti jsou v této problematice stěžejní:
1. u zdroje bez aktivního PFC (na kondenzátorech je cca 310V) by na 390uF bylo při plné zátěži (600W) zvlnění kolem 50Všš a to je zcela vpořádku. Při třetinové kapacitě bychom se dostali ke zvlnění kolem 100Všš a i to je ještě použitelná hodnota. To, jestli se bude přenášet nějaké zvlnění i na výstup, záleží pouze na návrhu transformátoru a rozsahu regulace PWM modulátoru. S kvalitním aktivním PFC se zvlnění na kondenzátorech značně sníží (klidně i 10x) a proto se nemusejí používat tak vysoké hodnoty. Jestli to chcete vidět v grafech i výpočtech, tak stačí prostudovat materiály výrobců chipů pro moderní spínané zdroje, např. http://www.ti.com/lit/gpn/ucc28060
Diskuze o nějakých vyšších harmonických, které se snad mají přenášet ze sítě nebo primární strany transformátoru na výstup, je snad úplně zbytečná, když spínaný zdroj sám pracuje na "vyšších harmonických" (oproti 50Hz).
2. No mezi maximálním spínaným proudem tranzistoru a přenášeným výkonem je dost veliký rozdíl, obzvláště ve spínaných zdrojích, tak to opravdu nesměšujme.
4. Že propojka oproti cívce nefiltruje, to je jasné, ale že by se odpor mědi při 100°C zvětšil limitně k nekonečnu, to je tedy fyzikální zázrak (asi si to pletete s pozistorem). Pořád platí Rt/R0 = 1 + alfa * (t - t0), kde alfa mědi = 0,0043 a (t - t0) = teplotní rozdíl. Pro oteplení o 75°C = je tak změna odporu jen o cca 30% ! A pokud si uvědomíte, že i plošné spoje i všechna vinutí cívek a transformátorů jsou z mědi, tak je diskuze o propojce bezpředmětná.
4b. minerální olej v elektrolytickém kondenzátoru ? Ojojoj, to jsou mi novinky ... že by nějaká nová elektrolytická rostlinka :D ? A taktování procesoru a pamětí i ztrácení dat na disku kvůli trochu většímu zvlnění napájení, když procesor i paměti mají další spínané zdroje ?
5. Hliník potkáte pouze v elektrolytických kondenzátorech a ne ve vodičích, to je fakt nesmysl. :mistake
Jinak jsem mluvil o postříbřených vodičích a ne konektorech, i když i tam se stříbro kdysi používalo. Čisté zlato je na konektory nevhodné, protože je měkké a odře se. Takže když už někdo chce, aby to vypadalo draze, tak použije místo nejběžnějšího poniklování nebo kvalitnějšího platinování nějakou slitinu zlata s těmito kovy, které jsou na kontakty dostatečně tvrdé a dlouhodobě odolné. Pro nepříliš mechanicky a chemicky namáhané kontakty se ale stále používá pocínování a stačí to.
Více zemnících vodičů: aha, a proto má molex 2 živé a 2 země ? A ATX konektor 12(15) živých a 7(8) zemí ? Kdyby to byl takový problém, tak by stačilo na země použít vodiče většího průřezu ...
[/QUOTE]
Prosím, nemaťte veřejnost. Ty (drobné) nepřesnosti jsou v této problematice stěžejní:
1. u zdroje bez aktivního PFC (na kondenzátorech je cca 310V) by na 390uF bylo při plné zátěži (600W) zvlnění kolem 50Všš a to je zcela vpořádku. Při třetinové kapacitě bychom se dostali ke zvlnění kolem 100Všš a i to je ještě použitelná hodnota. To, jestli se bude přenášet nějaké zvlnění i na výstup, záleží pouze na návrhu transformátoru a rozsahu regulace PWM modulátoru. S kvalitním aktivním PFC se zvlnění na kondenzátorech značně sníží (klidně i 10x) a proto se nemusejí používat tak vysoké hodnoty. Jestli to chcete vidět v grafech i výpočtech, tak stačí prostudovat materiály výrobců chipů pro moderní spínané zdroje, např. http://www.ti.com/lit/gpn/ucc28060
Diskuze o nějakých vyšších harmonických, které se snad mají přenášet ze sítě nebo primární strany transformátoru na výstup, je snad úplně zbytečná, když spínaný zdroj sám pracuje na "vyšších harmonických" (oproti 50Hz).
2. No mezi maximálním spínaným proudem tranzistoru a přenášeným výkonem je dost veliký rozdíl, obzvláště ve spínaných zdrojích, tak to opravdu nesměšujme.
4. Že propojka oproti cívce nefiltruje, to je jasné, ale že by se odpor mědi při 100°C zvětšil limitně k nekonečnu, to je tedy fyzikální zázrak (asi si to pletete s pozistorem). Pořád platí Rt/R0 = 1 + alfa * (t - t0), kde alfa mědi = 0,0043 a (t - t0) = teplotní rozdíl. Pro oteplení o 75°C = je tak změna odporu jen o cca 30% ! A pokud si uvědomíte, že i plošné spoje i všechna vinutí cívek a transformátorů jsou z mědi, tak je diskuze o propojce bezpředmětná.
4b. minerální olej v elektrolytickém kondenzátoru ? Ojojoj, to jsou mi novinky ... že by nějaká nová elektrolytická rostlinka :D ? A taktování procesoru a pamětí i ztrácení dat na disku kvůli trochu většímu zvlnění napájení, když procesor i paměti mají další spínané zdroje ?
5. Hliník potkáte pouze v elektrolytických kondenzátorech a ne ve vodičích, to je fakt nesmysl. :mistake
Jinak jsem mluvil o postříbřených vodičích a ne konektorech, i když i tam se stříbro kdysi používalo. Čisté zlato je na konektory nevhodné, protože je měkké a odře se. Takže když už někdo chce, aby to vypadalo draze, tak použije místo nejběžnějšího poniklování nebo kvalitnějšího platinování nějakou slitinu zlata s těmito kovy, které jsou na kontakty dostatečně tvrdé a dlouhodobě odolné. Pro nepříliš mechanicky a chemicky namáhané kontakty se ale stále používá pocínování a stačí to.
Více zemnících vodičů: aha, a proto má molex 2 živé a 2 země ? A ATX konektor 12(15) živých a 7(8) zemí ? Kdyby to byl takový problém, tak by stačilo na země použít vodiče většího průřezu ...
Co se tady v tom threadu človek nedoví, tedy... :-O
Budu tady asi HODNĚ nepopulární, ale pokusím se (asi zbytečně, při předvedené zabedněnosti některých diskutujících jenž nemají představy, jak takový zdroj vlastně funguje, tím méně aby měli elektronické znalosti...) tu uvést pár věcí na pravou míru.
Kupříkladu Martin Šejnoha tu správně napsal, že nadproudová ochrana ztrácí smysl, pokud je výkon zdroje "dělen" na různé 12V větve a ochrana je na maximální celkový proud z 12V větve.
A to z logického důvodu - maximálním proudem z 12V větve se dneska dá roztavit a zapálit ledasco.
Na druhou stranu je k tomu ale i konstrukční důvod. Jak Martin správně uvedl, "větve" a často inzerované "nezávislé" větve jsou normalní a sprostý marketingový podfuk. Kromě uvedeného zdroje neexistuje zdroj (alespoň ne v konzumní třídě, včetně mého 620W Enermax Liberty, kde jsem nedávno měnil jeho pojebnuté kondíky, suxx VENTY :( ) jenž by měl skutečné "větve" ve zdroji.
Za větev lze považovat 12V výstup, který má své vinutí v trafu, svůj usměrňovač a své vlastní LC filtry. Tohle jsem ani v hi-end zdrojích neviděl a už z hlediska místa je to téměř nemožné - zdroje jsou napěchované už bez zdvojení (či 3 , či 4-násobení) 12V vystupů.
Na druhou stranu by to ale hodně pomohlo.
PS. pro Martin Šejnoha - ty rezistory v vašem schématu jsou problematické, ztrácelo by se na nich dost výkonu a SILNĚ by se zahřívaly. To je to poslední, co u kondíků a ve zdroji vůbec kdo chce. Je daleko lepší počítat s odporovou hodnotou cívky v LC členu jako s oním odporem na Vsense ;) Tuším že se to tak také skutečně dělá - a jsme u toho problému, kde vměstnat do zdroje další cívky a to ještě nejlépe toroidní a s pořádným drátem... Nemluvě u dalších kondenzátorech a že musí mít POŘÁDNÉ hodnoty a to nejen v kapacitě, ale hlavně v ESR... :-D (Hitano shity nebrat ani omylem, tak něco jako Rubycon MBZ alespoň, či Samxon GD či Nichicon HM nebo Panny FM co rád používám já na recap)
MirekK - [quote]při poněkud jiné konstrukci zdroje (většinou s nižší celkovou účinností) by vstupní kondenzátor mohl být skoro nebo zcela vynechán a bylo by tím současně vyřešeno i PFC[/quote]
To je vskutku revoluční myšlenka. Jen autor měl dodat, jak tedy vlastně hodlá usměrnit napětí, než se z něj musí vyrobit mnohem vyšší kmitočet, aby se jen tak dá přetransformovat na nižší napětí malým trafem :)))
Abys obrovský výkon potřebný pro dnešní PC získal z malé krabičky, tak musíš:
1) vstupní napětí dokonale usměrnit
2) převést ho na vysoký kmitočet střídavého napětí (nejlepe s harmonickými mimo lidské ucho...)
3) prohnat ho trafem a udělat z něj zhruba ty 3,3V, 5V a 12V (-5V a -12V pro jednoduchost vypustíme)
4) vysokofrekvenční napětí opět dokonale usměrnit
A teď to přijde. Protože výsledný napětí z tohodle hokus-pokus-zdroje je velmi zátěžově závislé (stručně řečeno proto, že je to všechno - ten výkon - dělaný kmitočtem a tím pádem máš v trafu jen relativně tenké drátky a tím pádem... jsou VELMI citlivé na zátěž) tak ho musís stabilizovat pulzní regulací a následně "umravnit" LC členem.
HoNY už to to v kostce napsal a tys na to zplodil opravdové bláboly, který rozebírat, no, nevím, jestli to má cenu... Jinak co jsem napsal je jen VELMI záměrně zjednodušený popis toho, co se ve zdroji děje a protože je to popis zjednodušený, tak je také nepřesný - čiže ne že začneš "hnidopichovat" nad detaily. Popsat přesně zdroj by bylo na mnoho stran a nikdo by to nečetl - navíc by to bylo házení perel sviním.
Ty to také neocení ;)
[quote]u zdroje bez aktivního PFC by na 390uF bylo při plné zátěži (600W) zvlnění kolem 50Všš a to je zcela vpořádku. Při třetinové kapacitě bychom se dostali ke zvlnění kolem 100Všš a i to je ještě použitelná hodnota.[/quote]
Při takovémto zvlnění (50V na 310V - 16% a 100V na 310V = 32%) je nemožné uregulovat cokoliv, tím méně z toho napájet zdroj.
Odkaz to ostatně sám potvrzuje. Kondenzátor je možno vyřadit jen pro napájení PFC obvodu, což je také celkem nutnost, vzhledem k jeho funkci, žeano. Když se člověk podívá dál než za první zapojení, jenž konec-konců dává jen 10mA, tak je tam:
[quote]DESIGN EXAMPLE (continued)
Interleaved transition-mode PFC system architecture dramatically reduces input and output ripple current,
allowing the circuit to use smaller and less expensive filters. To maximize the benefits of interleaving, the input and output filter capacitors should be located after the two phase currents are combined together.[/quote]
Kondík je také na na straně 23 v "DESIGN EXAMPLE". Slepota, či záměrné upravování-si faktů?
Vždyť člověk nemusí být ani odborník na elektroniku, aby chápal, že pokud by tam ty kondíky být nemuseli, tak by kapitalista (člověk orientovaný jen na svůj max. zisk) je dávno vyhodil. Pokud tak jednoduchou věc někdo nechápe, tak je podle mě ztráta času mu něco podrobně psát a vysvětlovat...
Půjdu na to tedy trošku nevázaněji.
[quote]2. spínací tranzistory musejí přežít spínaný proud a uchladit svůj ztrátový výkon a ne přenášený výkon zdroje[/quote]
Aha. A ten výkon zdroje se přenese - když ne tranzistory - tak tedy kudy? Vzduchem? Jen větříček a wattíky letěj, nebo jak si to mám představit? :D
[quote]3. trafo - nesmí se překročit magnetizační nebo izolační teplota při přenášeném výkonu (samozřejmě špatně navržený a přesycovaný transformátor silně sníží účinnost a tím více hřeje).[/quote]
To uz ale psal -HoNY- když psal:
[quote]3. Trafo - musí dokázat přenést tuto energii na druhou stranu[/quote]
Jaký smysl to má jinými slovy a rádoby učeně opakovat?
Stejné je to s bodem 4. Proč mám dojem, že jde jen o nedorozumění?!
[quote]4. kvalita LC filtru má vliv pouze na výstupní zvlnění napětí, ale je pravda, že musí přežít procházející proud bez přehřátí a sebedestrukce izolace vinutí nebo přívodů a elektrolytu kondenzátoru[/quote]
:))) Tohle je ovšem zralé na vtip roku :))) Dovol mi připomenout ti, že JEDINÉ na čem u zdroje záleží je míra zvlnění napětí při zátěži. Pokud to zdroj nedává, končí to takto:
http://trodas.wz.cz/index.php?act=ST&f=16&t=432&s=
Takže napsat u tak zásadní a jedíné oipravdu zásadní věci "pouze" - to mi přijde jako vtip roku :-D Pravda, rok 2008 teprve začíná, ale tento joke se bude HODNĚ těžko překonávat :)))
Gratuluji!
[quote]zemnicích vodičů je pořád stejně a nemá praktický smysl, aby jich bylo více než výkonových "živých"[/quote]
Tady to vidím na výpadek krátkovobé paměti či problémy s čtením. -HoNY- jasně psal o zdrojích, kde je 1 zěmnící vodič na tři napěťové, což je prasárna na N-tou. Nikdo nemluví - kromě tebe - o tom, že by jich snad mělo být více než živých. Už to nekuř! :D
[quote]použití hliníku na kabely jsem v současné mikroelektronice ještě neslyšel[/quote]
Aha, pán je z Marsu. Tak o sorry. I soudruzi to zkoušeli kdysi na bytové jádra a pod a ukázalo se, že to stojí za prd, i když je to levnější než měď... Budíček!
[quote]Zlacení konektorů je pouze marketingový tah...[/quote]
Aha. Vidíš, a já vždy myslel že jde o to, aby konektory neoxidovaly (stříbro má oxidační číslo 1, zlato 3...) a výborně vodily + minimalizovaly se ztráty na nich. Marketingové tahy se používají tam, kde je to vidět. Do PCI, AGP a PCI-Ex konektorů moc vidět není. Realita je, že je to de-facto nutnost a kdyby to byl jen marketingkový tah, tak by od toho mnoho výrobců dávno ustoupilo. Realita je, že je to de-facto nutnost.
A od té doby, co jsem si před dobře 20-ti lety kalibroval 12A měřák a při tomto proudu se mi před očima roztekl banánek (za 30sec?) a DMM do 20A odešel, tak už vím, co jsou to ztráty v přechodovém odporu. Pokud chci napájet něco, co fakt má odběr, tak jedině zlacené konektory a ještě je "přitahuji" aby fest svíraly a držely.
-HoNY- - [quote]Čím větší zvlnění vstupuje do kondenzátoru, tím více trpí. Nejsou to schopny přežít produkty takových renomovaných výrobců jako je GSC, Rulycon, Tayeh, G-Luxon...[/quote]
Kdyby jen tyhle shity... Pořádné zvlění, třeba jen způsobené výměnou malých kondenzátorů ve zdroji za kvalitní keramiky s následným rozkmitáním regulátoru nepřežijí déle něž půl roku ani značkové kvalitní kondenzátory Samxon GD či Panasonic FM... Osobní zkušenost. GSC či G-Luxon craby by explodovaly do týdne, Teapa a OST by vyschla do dvou týdnů...
[quote]nové Fortrony se 470uF na 20A 12V větvích[/quote]
Nepoužitelný zdroj. Už 2x 3300uF je na Enermax 620W Liberty zatraceně málo. Starej blbej kvalitně dělanej Zalman ZM400B - 400W PSU s jedninou 12V větví a max 18A z ní tam má 6800uF kondíky...!
Naproti tomu, "620W" PSU si má jako "vystačit" s 2x 3300uF VENT crap kondíky pro 44A, jo? Ha ha ha :)
http://www.phoronix.net/image.php?id=301&image=enermax_liberty_label_lrg
[quote]Diskuze o nějakých vyšších harmonických, které se snad mají přenášet ze sítě nebo primární strany transformátoru na výstup, je snad úplně zbytečná, když spínaný zdroj sám pracuje na "vyšších harmonických" (oproti 50Hz).[/quote]
What?! :-O OMG! Tak to je tedy síla. Voni ti výrobci jsou asi "ouplně blbí", ale věnují takové snahy a spousty součástek filtrování vstupního napětí, aby do usměrňovače a následně do frekvenčního generátoru šly jen ta sinusoida a žádný signály HDO či síťový přenos a ono je to podle pána úplně zbytečné zkrátka proto, že on spínaný zdroj už na těchto frekvencích pracuje? :-O
Chá chá! Tady se jeden zasměje.
Hmmm.
Co když je to tak, že právě proto, že zdroj na těchto frekvencích pracuje, tak se k nim NESMÍ přidat žádné další nežádoucí pulzy těchto frekvencí, neboť by se snadno přenesly a promítly až na výstupu zdroje, jak se u crap zdrojů často stává...? :)
Néééé, to be se určitě nestalo. V žáááádnéééém případě. Ne ne ne ne! :-D
Tady je to ale dobrá humoreska. Joke roku to sice není, ale SILNĚ dotahuje :)
[quote]maximálním spínaným proudem tranzistoru a přenášeným výkonem je dost veliký rozdíl[/quote]
Jo, třeba ten, že protože W = U * I (W = watty, U = napětí ve Voltech, I = proud v ampérech), tak při stabilním U de-facto platí že W = I -> či přesněji, že mezi W a I je přímá úměra.
Ale tady se nám z přímé úměry dělý velký rozdíl. Hmmm. Takhle se můžeme začít dobře hádat, jeden o voze a druhý o koze - pardon, druhý bude tvrdit, že aby to byl vůz, tak to musí mít minimálně 4 kola... :-D
[quote]že by se odpor mědi při 100°C zvětšil limitně k nekonečnu, to je tedy fyzikální zázrak[/quote]
Ale -HoNY- napsal, že "...propojka se už při nějakých 10A zahřeje na 100°C. Odpor jí vzroste tak vysoko, že jí prostě větší proud neprotlačíš." čiže si stěžuje, že schválně tenké a poddimenzované drátové propojky nenaplňují tu požadovanou vlastnost LC filtru (filtrovat napětí) a navíc se zahřívají tak, že omezují zdroj a to přehřívání není zdravé ani podle vás: "musí přežít procházející proud bez přehřátí".
Debata o tom, že plošné spoje jsou z mědi a že mají také nějaký odpor je bezpředměná, když jde o to, že mnohé "kvalitní" zdroje "řeší" LC filtr po svém - propojkou.
[quote]4b. minerální olej v elektrolytickém kondenzátoru ?[/quote]
To byl vtipný příměr ;)
[quote]A taktování procesoru a pamětí i ztrácení dat na disku kvůli trochu většímu zvlnění napájení, když procesor i paměti mají další spínané zdroje ?[/quote]
Kvalita vstupního napětí se podílí majoritně na kvalitě výstupního napětí z regulátoru. Prostým experimentováním se dávno zjistilo, že kvalita Vcore input kondíků ovlivňuje víc přetaktování než kvalita výstupních Vcore kondíků. Proč asi, že... ;)
Inu protože když se stabilizátor napětí nemůže (nekvalitní zdroj) spolehnout ani na své napájení, tak jak asi ureguluje Vcore...? :)
[quote]5. Hliník potkáte pouze v elektrolytických kondenzátorech a ne ve vodičích, to je fakt nesmysl.[/quote]
To jsem si také poprvé říkal... :-D
PS. proč jen mám ten dojem, že to bylo ztráta času.... :(
Budu tady asi HODNĚ nepopulární, ale pokusím se (asi zbytečně, při předvedené zabedněnosti některých diskutujících jenž nemají představy, jak takový zdroj vlastně funguje, tím méně aby měli elektronické znalosti...) tu uvést pár věcí na pravou míru.
Kupříkladu Martin Šejnoha tu správně napsal, že nadproudová ochrana ztrácí smysl, pokud je výkon zdroje "dělen" na různé 12V větve a ochrana je na maximální celkový proud z 12V větve.
A to z logického důvodu - maximálním proudem z 12V větve se dneska dá roztavit a zapálit ledasco.
Na druhou stranu je k tomu ale i konstrukční důvod. Jak Martin správně uvedl, "větve" a často inzerované "nezávislé" větve jsou normalní a sprostý marketingový podfuk. Kromě uvedeného zdroje neexistuje zdroj (alespoň ne v konzumní třídě, včetně mého 620W Enermax Liberty, kde jsem nedávno měnil jeho pojebnuté kondíky, suxx VENTY :( ) jenž by měl skutečné "větve" ve zdroji.
Za větev lze považovat 12V výstup, který má své vinutí v trafu, svůj usměrňovač a své vlastní LC filtry. Tohle jsem ani v hi-end zdrojích neviděl a už z hlediska místa je to téměř nemožné - zdroje jsou napěchované už bez zdvojení (či 3 , či 4-násobení) 12V vystupů.
Na druhou stranu by to ale hodně pomohlo.
PS. pro Martin Šejnoha - ty rezistory v vašem schématu jsou problematické, ztrácelo by se na nich dost výkonu a SILNĚ by se zahřívaly. To je to poslední, co u kondíků a ve zdroji vůbec kdo chce. Je daleko lepší počítat s odporovou hodnotou cívky v LC členu jako s oním odporem na Vsense ;) Tuším že se to tak také skutečně dělá - a jsme u toho problému, kde vměstnat do zdroje další cívky a to ještě nejlépe toroidní a s pořádným drátem... Nemluvě u dalších kondenzátorech a že musí mít POŘÁDNÉ hodnoty a to nejen v kapacitě, ale hlavně v ESR... :-D (Hitano shity nebrat ani omylem, tak něco jako Rubycon MBZ alespoň, či Samxon GD či Nichicon HM nebo Panny FM co rád používám já na recap)
MirekK - [quote]při poněkud jiné konstrukci zdroje (většinou s nižší celkovou účinností) by vstupní kondenzátor mohl být skoro nebo zcela vynechán a bylo by tím současně vyřešeno i PFC[/quote]
To je vskutku revoluční myšlenka. Jen autor měl dodat, jak tedy vlastně hodlá usměrnit napětí, než se z něj musí vyrobit mnohem vyšší kmitočet, aby se jen tak dá přetransformovat na nižší napětí malým trafem :)))
Abys obrovský výkon potřebný pro dnešní PC získal z malé krabičky, tak musíš:
1) vstupní napětí dokonale usměrnit
2) převést ho na vysoký kmitočet střídavého napětí (nejlepe s harmonickými mimo lidské ucho...)
3) prohnat ho trafem a udělat z něj zhruba ty 3,3V, 5V a 12V (-5V a -12V pro jednoduchost vypustíme)
4) vysokofrekvenční napětí opět dokonale usměrnit
A teď to přijde. Protože výsledný napětí z tohodle hokus-pokus-zdroje je velmi zátěžově závislé (stručně řečeno proto, že je to všechno - ten výkon - dělaný kmitočtem a tím pádem máš v trafu jen relativně tenké drátky a tím pádem... jsou VELMI citlivé na zátěž) tak ho musís stabilizovat pulzní regulací a následně "umravnit" LC členem.
HoNY už to to v kostce napsal a tys na to zplodil opravdové bláboly, který rozebírat, no, nevím, jestli to má cenu... Jinak co jsem napsal je jen VELMI záměrně zjednodušený popis toho, co se ve zdroji děje a protože je to popis zjednodušený, tak je také nepřesný - čiže ne že začneš "hnidopichovat" nad detaily. Popsat přesně zdroj by bylo na mnoho stran a nikdo by to nečetl - navíc by to bylo házení perel sviním.
Ty to také neocení ;)
[quote]u zdroje bez aktivního PFC by na 390uF bylo při plné zátěži (600W) zvlnění kolem 50Všš a to je zcela vpořádku. Při třetinové kapacitě bychom se dostali ke zvlnění kolem 100Všš a i to je ještě použitelná hodnota.[/quote]
Při takovémto zvlnění (50V na 310V - 16% a 100V na 310V = 32%) je nemožné uregulovat cokoliv, tím méně z toho napájet zdroj.
Odkaz to ostatně sám potvrzuje. Kondenzátor je možno vyřadit jen pro napájení PFC obvodu, což je také celkem nutnost, vzhledem k jeho funkci, žeano. Když se člověk podívá dál než za první zapojení, jenž konec-konců dává jen 10mA, tak je tam:
[quote]DESIGN EXAMPLE (continued)
Interleaved transition-mode PFC system architecture dramatically reduces input and output ripple current,
allowing the circuit to use smaller and less expensive filters. To maximize the benefits of interleaving, the input and output filter capacitors should be located after the two phase currents are combined together.[/quote]
Kondík je také na na straně 23 v "DESIGN EXAMPLE". Slepota, či záměrné upravování-si faktů?
Vždyť člověk nemusí být ani odborník na elektroniku, aby chápal, že pokud by tam ty kondíky být nemuseli, tak by kapitalista (člověk orientovaný jen na svůj max. zisk) je dávno vyhodil. Pokud tak jednoduchou věc někdo nechápe, tak je podle mě ztráta času mu něco podrobně psát a vysvětlovat...
Půjdu na to tedy trošku nevázaněji.
[quote]2. spínací tranzistory musejí přežít spínaný proud a uchladit svůj ztrátový výkon a ne přenášený výkon zdroje[/quote]
Aha. A ten výkon zdroje se přenese - když ne tranzistory - tak tedy kudy? Vzduchem? Jen větříček a wattíky letěj, nebo jak si to mám představit? :D
[quote]3. trafo - nesmí se překročit magnetizační nebo izolační teplota při přenášeném výkonu (samozřejmě špatně navržený a přesycovaný transformátor silně sníží účinnost a tím více hřeje).[/quote]
To uz ale psal -HoNY- když psal:
[quote]3. Trafo - musí dokázat přenést tuto energii na druhou stranu[/quote]
Jaký smysl to má jinými slovy a rádoby učeně opakovat?
Stejné je to s bodem 4. Proč mám dojem, že jde jen o nedorozumění?!
[quote]4. kvalita LC filtru má vliv pouze na výstupní zvlnění napětí, ale je pravda, že musí přežít procházející proud bez přehřátí a sebedestrukce izolace vinutí nebo přívodů a elektrolytu kondenzátoru[/quote]
:))) Tohle je ovšem zralé na vtip roku :))) Dovol mi připomenout ti, že JEDINÉ na čem u zdroje záleží je míra zvlnění napětí při zátěži. Pokud to zdroj nedává, končí to takto:
http://trodas.wz.cz/index.php?act=ST&f=16&t=432&s=
Takže napsat u tak zásadní a jedíné oipravdu zásadní věci "pouze" - to mi přijde jako vtip roku :-D Pravda, rok 2008 teprve začíná, ale tento joke se bude HODNĚ těžko překonávat :)))
Gratuluji!
[quote]zemnicích vodičů je pořád stejně a nemá praktický smysl, aby jich bylo více než výkonových "živých"[/quote]
Tady to vidím na výpadek krátkovobé paměti či problémy s čtením. -HoNY- jasně psal o zdrojích, kde je 1 zěmnící vodič na tři napěťové, což je prasárna na N-tou. Nikdo nemluví - kromě tebe - o tom, že by jich snad mělo být více než živých. Už to nekuř! :D
[quote]použití hliníku na kabely jsem v současné mikroelektronice ještě neslyšel[/quote]
Aha, pán je z Marsu. Tak o sorry. I soudruzi to zkoušeli kdysi na bytové jádra a pod a ukázalo se, že to stojí za prd, i když je to levnější než měď... Budíček!
[quote]Zlacení konektorů je pouze marketingový tah...[/quote]
Aha. Vidíš, a já vždy myslel že jde o to, aby konektory neoxidovaly (stříbro má oxidační číslo 1, zlato 3...) a výborně vodily + minimalizovaly se ztráty na nich. Marketingové tahy se používají tam, kde je to vidět. Do PCI, AGP a PCI-Ex konektorů moc vidět není. Realita je, že je to de-facto nutnost a kdyby to byl jen marketingkový tah, tak by od toho mnoho výrobců dávno ustoupilo. Realita je, že je to de-facto nutnost.
A od té doby, co jsem si před dobře 20-ti lety kalibroval 12A měřák a při tomto proudu se mi před očima roztekl banánek (za 30sec?) a DMM do 20A odešel, tak už vím, co jsou to ztráty v přechodovém odporu. Pokud chci napájet něco, co fakt má odběr, tak jedině zlacené konektory a ještě je "přitahuji" aby fest svíraly a držely.
-HoNY- - [quote]Čím větší zvlnění vstupuje do kondenzátoru, tím více trpí. Nejsou to schopny přežít produkty takových renomovaných výrobců jako je GSC, Rulycon, Tayeh, G-Luxon...[/quote]
Kdyby jen tyhle shity... Pořádné zvlění, třeba jen způsobené výměnou malých kondenzátorů ve zdroji za kvalitní keramiky s následným rozkmitáním regulátoru nepřežijí déle něž půl roku ani značkové kvalitní kondenzátory Samxon GD či Panasonic FM... Osobní zkušenost. GSC či G-Luxon craby by explodovaly do týdne, Teapa a OST by vyschla do dvou týdnů...
[quote]nové Fortrony se 470uF na 20A 12V větvích[/quote]
Nepoužitelný zdroj. Už 2x 3300uF je na Enermax 620W Liberty zatraceně málo. Starej blbej kvalitně dělanej Zalman ZM400B - 400W PSU s jedninou 12V větví a max 18A z ní tam má 6800uF kondíky...!
Naproti tomu, "620W" PSU si má jako "vystačit" s 2x 3300uF VENT crap kondíky pro 44A, jo? Ha ha ha :)
http://www.phoronix.net/image.php?id=301&image=enermax_liberty_label_lrg
[quote]Diskuze o nějakých vyšších harmonických, které se snad mají přenášet ze sítě nebo primární strany transformátoru na výstup, je snad úplně zbytečná, když spínaný zdroj sám pracuje na "vyšších harmonických" (oproti 50Hz).[/quote]
What?! :-O OMG! Tak to je tedy síla. Voni ti výrobci jsou asi "ouplně blbí", ale věnují takové snahy a spousty součástek filtrování vstupního napětí, aby do usměrňovače a následně do frekvenčního generátoru šly jen ta sinusoida a žádný signály HDO či síťový přenos a ono je to podle pána úplně zbytečné zkrátka proto, že on spínaný zdroj už na těchto frekvencích pracuje? :-O
Chá chá! Tady se jeden zasměje.
Hmmm.
Co když je to tak, že právě proto, že zdroj na těchto frekvencích pracuje, tak se k nim NESMÍ přidat žádné další nežádoucí pulzy těchto frekvencí, neboť by se snadno přenesly a promítly až na výstupu zdroje, jak se u crap zdrojů často stává...? :)
Néééé, to be se určitě nestalo. V žáááádnéééém případě. Ne ne ne ne! :-D
Tady je to ale dobrá humoreska. Joke roku to sice není, ale SILNĚ dotahuje :)
[quote]maximálním spínaným proudem tranzistoru a přenášeným výkonem je dost veliký rozdíl[/quote]
Jo, třeba ten, že protože W = U * I (W = watty, U = napětí ve Voltech, I = proud v ampérech), tak při stabilním U de-facto platí že W = I -> či přesněji, že mezi W a I je přímá úměra.
Ale tady se nám z přímé úměry dělý velký rozdíl. Hmmm. Takhle se můžeme začít dobře hádat, jeden o voze a druhý o koze - pardon, druhý bude tvrdit, že aby to byl vůz, tak to musí mít minimálně 4 kola... :-D
[quote]že by se odpor mědi při 100°C zvětšil limitně k nekonečnu, to je tedy fyzikální zázrak[/quote]
Ale -HoNY- napsal, že "...propojka se už při nějakých 10A zahřeje na 100°C. Odpor jí vzroste tak vysoko, že jí prostě větší proud neprotlačíš." čiže si stěžuje, že schválně tenké a poddimenzované drátové propojky nenaplňují tu požadovanou vlastnost LC filtru (filtrovat napětí) a navíc se zahřívají tak, že omezují zdroj a to přehřívání není zdravé ani podle vás: "musí přežít procházející proud bez přehřátí".
Debata o tom, že plošné spoje jsou z mědi a že mají také nějaký odpor je bezpředměná, když jde o to, že mnohé "kvalitní" zdroje "řeší" LC filtr po svém - propojkou.
[quote]4b. minerální olej v elektrolytickém kondenzátoru ?[/quote]
To byl vtipný příměr ;)
[quote]A taktování procesoru a pamětí i ztrácení dat na disku kvůli trochu většímu zvlnění napájení, když procesor i paměti mají další spínané zdroje ?[/quote]
Kvalita vstupního napětí se podílí majoritně na kvalitě výstupního napětí z regulátoru. Prostým experimentováním se dávno zjistilo, že kvalita Vcore input kondíků ovlivňuje víc přetaktování než kvalita výstupních Vcore kondíků. Proč asi, že... ;)
Inu protože když se stabilizátor napětí nemůže (nekvalitní zdroj) spolehnout ani na své napájení, tak jak asi ureguluje Vcore...? :)
[quote]5. Hliník potkáte pouze v elektrolytických kondenzátorech a ne ve vodičích, to je fakt nesmysl.[/quote]
To jsem si také poprvé říkal... :-D
PS. proč jen mám ten dojem, že to bylo ztráta času.... :(
[QUOTE=trodas;89636]
PS. pro Martin Šejnoha - ty rezistory v vašem schématu jsou problematické, ztrácelo by se na nich dost výkonu a SILNĚ by se zahřívaly.[/QUOTE]
To jsou bočníky. V jednom Fortronovi jsem viděl ocejchované plechové pásky.
[QUOTE]
Aha. A ten výkon zdroje se přenese - když ne tranzistory - tak tedy kudy? Vzduchem? Jen větříček a wattíky letěj, nebo jak si to mám představit? :D[/QUOTE]
Tady asi došlo k nedorozumění, MireKK asi myslel úbytek 0,7-1V * (proud + proud ochranou diodou uvnitř pouzdra).
[QUOTE]
Tady to vidím na výpadek krátkodobé paměti či problémy s čtením. -HoNY- jasně psal o zdrojích, kde je 1 zemnící vodič na tři napěťové, což je prasárna na N-tou. Nikdo nemluví - kromě tebe - o tom, že by jich snad mělo být více než živých. Už to nekuř! :D[/QUOTE]
Ty to nekuř. :-) Zemnících vodičů je dobré mít více z důvodu menšího odporu zemnících vodičů, minimalizuje se tím riziko zemních smyček.
:( tak limit pro postovani na tohle forum mam cca 700 znaku, nejsem schopny prijit na to kde je chyba, o vikendu si pohraju s nastavenim pripojeni, prosim o split
PS. pro Martin Šejnoha - ty rezistory v vašem schématu jsou problematické, ztrácelo by se na nich dost výkonu a SILNĚ by se zahřívaly.[/QUOTE]
To jsou bočníky. V jednom Fortronovi jsem viděl ocejchované plechové pásky.
[QUOTE]
Aha. A ten výkon zdroje se přenese - když ne tranzistory - tak tedy kudy? Vzduchem? Jen větříček a wattíky letěj, nebo jak si to mám představit? :D[/QUOTE]
Tady asi došlo k nedorozumění, MireKK asi myslel úbytek 0,7-1V * (proud + proud ochranou diodou uvnitř pouzdra).
[QUOTE]
Tady to vidím na výpadek krátkodobé paměti či problémy s čtením. -HoNY- jasně psal o zdrojích, kde je 1 zemnící vodič na tři napěťové, což je prasárna na N-tou. Nikdo nemluví - kromě tebe - o tom, že by jich snad mělo být více než živých. Už to nekuř! :D[/QUOTE]
Ty to nekuř. :-) Zemnících vodičů je dobré mít více z důvodu menšího odporu zemnících vodičů, minimalizuje se tím riziko zemních smyček.
:( tak limit pro postovani na tohle forum mam cca 700 znaku, nejsem schopny prijit na to kde je chyba, o vikendu si pohraju s nastavenim pripojeni, prosim o split
[QUOTE=-HoNY-]Zemnících vodičů je dobré mít více z důvodu menšího odporu zemnících vodičů, minimalizuje se tím riziko zemních smyček.[/QUOTE]
Cože??? Měl jsem za to, že zemnící smyčky se odstraní spojením zemí v jednom bodě, ale tady dva paralelní dráty příčinu pouze potlačí větší vodivostí.
Cože??? Měl jsem za to, že zemnící smyčky se odstraní spojením zemí v jednom bodě, ale tady dva paralelní dráty příčinu pouze potlačí větší vodivostí.
Samozřejmně, ale ta zemnní smyčka si může najít cestu přes MB a case (proto se také poživají izolační podložky pod šroubky), když je vodič přiliš tenký.
[quote=trodas;89636]Co se tady v tom threadu človek nedoví, tedy... :-O [/quote]
Máte přesně pravdu "co se tady člověk v tom fóru nedoví ... " Četl jste to po sobě ?
A pořád máte pocit, že jste to napsal podle svých nejlepších znalostí ?
Debaty již několikrát rozebrané už oprašovat nebudu, pouze bych chtěl upozornit, že celá moje reakce byla právě proto, aby si -HoNY- a další čtenáři dopřesnili, jen z principu, svoje vyjadřování, protože mírné nepřesnosti, které sice věci opravdu znalý čtenář správně pochopí (ten to zase nemusí číst), ale ten, co by se mohl něco dozvědět nebo přiučit, převezme nepřesnost, ještě mírně pro sebe znepřesní a pak třeba někde předá dál jako větší nepřesnost až z toho bude nakonec totální blábol = hrál jste někdy hru na tichou poštu ? :runaway
Proto jsem poukazoval na zásadní rozdíl mezi pojmem přenášený výkon a spínaný proud tranzistoru (i vaše odůvodnění P=U*I jaksi pozapomnělo, že, jak sám píšete o pár odstavců dříve, se bavíme o spínaném, tedy střídavém signálu se silnou šířkovou modulací a navíc neobdélníkovém průběhu proudu).
Stejně tak "přenášený výkon transformátorem" - konstatováním "Trafo - musí dokázat přenést tuto energii na druhou stranu" se dozvíme přibližně totéž, jako při konstatování "prádelní šňůra musí udržet prádlo" nebo "síťová šnůra musí dosáhnout od zásuvky až ke spotřebiči" ... Ta informace není nepravdivá, pouze nic neříká :eek:.
O výstupních filtrech oproti drátové propojce polemizovat nehodlám, ale jestli máte dojem, že drátová propojka bude mít ztrátový výkon větší a "omezovat" proud více, než cívka s mnohonásobně delším vinutím, tak ... :thumbdown
A o vstupních filtrech zdroje: obraťte směr, ty jsou tam především proto, aby zdroj nerušil do sítě a neničil svým "tvrdým" usměrňovačem právě ty HDO, HomePlugy a podobné. Jestli se vám podaří přes spínaný zdroj (bez vstupního filtru) protlačit ze sítě do napájení základní desky nějaký vf signál, tak si to nechte patentovat - mezi mainboard a zdroj pak jen vložíte splitter a můžeme začít s distribucí internetu přímo po síťovém kabelu. A dokonce bychom tak mohli vynechat vga kabel a dostat i signál z grafické karty do monitoru ! :thumb
Pokud máte dojem, že vstupním napětím se zvlněním 32% (100Hz) není možné napájet Step-down spínaný zdroj, který sám musí zvládat load regulaci minimálně 5-100% a to při kmitočtech značně vyšších než 100Hz, tak se na toto téma opravdu není o čem bavit.
Dále, že jste si v anglickém textu našel nějakou větu o kondenzátoru je sice pěkné, ale ona mluví o jeho prostorovém umístění na plošném spoji kvůli minimalizaci rušení a proudových rázů a nikoliv o jeho kapacitě !!!
Jen tečka na závěr: kdo nikdy neviděl např. spínaný zdroj pro halogenové osvětlení, který opravdu žádný velký kondenzátor za usměrňovačem nemá (odrušovací nepočítám), a proto má zcela přirozeně vyřešený problém PFC a stejně tak i obrovské spínané zdroje v řádu kW, pro které by tak veliké kondenzátory byly příliš veliké a/nebo příliš drahé, pročež je lepší změnit koncepci a nahradit sílu umem, tak ať to vezme pouze jako informaci, že to jde i jinak, pouze se to v PC zdrojích zatím nepoužívá ...
PS: Jestli u vás v paneláku používáte původní hliníkem tahaný zásuvkový rozvod pro přenos nf signálů (rozvod reproduktorů, video, digital audio apod.), tak se omlouvám, pak u vás skutečně ovládl současnou mikroelektroniku hliník :mistake Jen tak mimochodem: už jste si někdo zkoušeli pájet hliník ? Kdo to zkusil, určitě by raději připlatil za měď a ušetřil drahou práci.
PS2: Zlacení: a ono je to právě obráceně: stříbro je lepší vodič než zlato a pokud není zlato na obou konektorech, vzniká článek a tím oxidace mnohem rychleji ! Pokud teče přes konektor proud, je podstatnější kontaktní plocha (proto se roztaví levný banánek s jen dvoubodovým dotykem) a čistota konektoru, než tenká vrstvička pokovu na povrchu. Naopak na AGP, PCI a jiných sběrnicích jde právě o oxidaci-přechodové odpory-deformace přenášených vf nevýkonových signálů, takže tam je zlato nutnost a pokud je to často používaný konektor, tak nastupuje místo zlata iridium nebo platina, aby se konektor neošoupal.
[quote=-HoNY-;89785]To jsou bočníky. V jednom Fortronovi jsem viděl ocejchované plechové pásky. [/quote]
Udělat jednotky mOhm při tomto výkonovém zatížení ani jinak nejde, než páskem (nebo jen definovanou délkou plošného spoje) ...
[quote=-HoNY-;89785]Tady asi došlo k nedorozumění, MireKK asi myslel úbytek 0,7-1V * (proud + proud ochranou diodou uvnitř pouzdra).[/quote]
Ne to bych mluvil o maximálním ztrátovém výkonu tranzistoru.
Tak prakticky: Pro přenesení 600W při 300V je procházející proud 2A, při dvou tranzistorech je tedy střední proud každým tranzistorem 1A. Ale 1A tranzistor by tam nejspíš ihned vyhořel, protože maximální spínaný proud může být třeba i 5x větší !!! Musíme vzít v úvahu zvlnění napětí na hlavním filtračním kondenzátoru a případně i podpětí/přepětí v síti, pulzní činnost dvojčinného stupně tj. střídu tranzistoru při plné zátěži třeba jen 35% a narůstání proudu indukčnostmi a ještě nějaký koeficient bezpečnosti a už víme, že potřebujeme tranzistor s maximálním opakovatelným spínaným proudem 4A nebo ještě více !!!
[quote=-HoNY-;89785]Ty to nekuř. :-) Zemnících vodičů je dobré mít více z důvodu menšího odporu zemnících vodičů, minimalizuje se tím riziko zemních smyček.[/quote]
Odpor ano, ale na zemní smyčky zapoměňte. To je pojem z nf techniky, kdy dochází ve střídavém magnetickém poli (např. od silových rozvodů) k indukci do zemní smyčky a tím vzniku rušení, které prakticky nejde odstranit ani odstínit. Jediným řešením je důsledné hvězdicové uspořádání rozvodu zemí z jednoho bodu tj. bez možnosti vzniku smyčky a tím protékání indukovaného proudu.
Ještě bychom snad mohli mluvit o "zemní smyčce" mezi PC, repro, Hifi apar., TV, společné TV anténě nebo zemněném satelitu a vyrovnávání zemnících proudů (potenciálů) přes propojující signálové kabely obzvláště při ochraně nulováním a nikoliv zemněním, ale to není zemní smyčka v pravém slovy smyslu - tady jde o úbytky při rozdílu potenciálů a ne indukci.
[quote=-HoNY-;90901]Samozřejmně, ale ta zemnní smyčka si může najít cestu přes MB a case (proto se také poživají izolační podložky pod šroubky), když je vodič přiliš tenký.[/quote]
Ano, právě to totální propojení zemí přes plechovou bednu PC nejvíce posílí zemní vodiče, protože s kostrou je spojený zdroj, MB, HDD, DVD, VGA a vlastně všechno kovové, už kvůli rušení.
Máte přesně pravdu "co se tady člověk v tom fóru nedoví ... " Četl jste to po sobě ?
A pořád máte pocit, že jste to napsal podle svých nejlepších znalostí ?
Debaty již několikrát rozebrané už oprašovat nebudu, pouze bych chtěl upozornit, že celá moje reakce byla právě proto, aby si -HoNY- a další čtenáři dopřesnili, jen z principu, svoje vyjadřování, protože mírné nepřesnosti, které sice věci opravdu znalý čtenář správně pochopí (ten to zase nemusí číst), ale ten, co by se mohl něco dozvědět nebo přiučit, převezme nepřesnost, ještě mírně pro sebe znepřesní a pak třeba někde předá dál jako větší nepřesnost až z toho bude nakonec totální blábol = hrál jste někdy hru na tichou poštu ? :runaway
Proto jsem poukazoval na zásadní rozdíl mezi pojmem přenášený výkon a spínaný proud tranzistoru (i vaše odůvodnění P=U*I jaksi pozapomnělo, že, jak sám píšete o pár odstavců dříve, se bavíme o spínaném, tedy střídavém signálu se silnou šířkovou modulací a navíc neobdélníkovém průběhu proudu).
Stejně tak "přenášený výkon transformátorem" - konstatováním "Trafo - musí dokázat přenést tuto energii na druhou stranu" se dozvíme přibližně totéž, jako při konstatování "prádelní šňůra musí udržet prádlo" nebo "síťová šnůra musí dosáhnout od zásuvky až ke spotřebiči" ... Ta informace není nepravdivá, pouze nic neříká :eek:.
O výstupních filtrech oproti drátové propojce polemizovat nehodlám, ale jestli máte dojem, že drátová propojka bude mít ztrátový výkon větší a "omezovat" proud více, než cívka s mnohonásobně delším vinutím, tak ... :thumbdown
A o vstupních filtrech zdroje: obraťte směr, ty jsou tam především proto, aby zdroj nerušil do sítě a neničil svým "tvrdým" usměrňovačem právě ty HDO, HomePlugy a podobné. Jestli se vám podaří přes spínaný zdroj (bez vstupního filtru) protlačit ze sítě do napájení základní desky nějaký vf signál, tak si to nechte patentovat - mezi mainboard a zdroj pak jen vložíte splitter a můžeme začít s distribucí internetu přímo po síťovém kabelu. A dokonce bychom tak mohli vynechat vga kabel a dostat i signál z grafické karty do monitoru ! :thumb
Pokud máte dojem, že vstupním napětím se zvlněním 32% (100Hz) není možné napájet Step-down spínaný zdroj, který sám musí zvládat load regulaci minimálně 5-100% a to při kmitočtech značně vyšších než 100Hz, tak se na toto téma opravdu není o čem bavit.
Dále, že jste si v anglickém textu našel nějakou větu o kondenzátoru je sice pěkné, ale ona mluví o jeho prostorovém umístění na plošném spoji kvůli minimalizaci rušení a proudových rázů a nikoliv o jeho kapacitě !!!
Jen tečka na závěr: kdo nikdy neviděl např. spínaný zdroj pro halogenové osvětlení, který opravdu žádný velký kondenzátor za usměrňovačem nemá (odrušovací nepočítám), a proto má zcela přirozeně vyřešený problém PFC a stejně tak i obrovské spínané zdroje v řádu kW, pro které by tak veliké kondenzátory byly příliš veliké a/nebo příliš drahé, pročež je lepší změnit koncepci a nahradit sílu umem, tak ať to vezme pouze jako informaci, že to jde i jinak, pouze se to v PC zdrojích zatím nepoužívá ...
PS: Jestli u vás v paneláku používáte původní hliníkem tahaný zásuvkový rozvod pro přenos nf signálů (rozvod reproduktorů, video, digital audio apod.), tak se omlouvám, pak u vás skutečně ovládl současnou mikroelektroniku hliník :mistake Jen tak mimochodem: už jste si někdo zkoušeli pájet hliník ? Kdo to zkusil, určitě by raději připlatil za měď a ušetřil drahou práci.
PS2: Zlacení: a ono je to právě obráceně: stříbro je lepší vodič než zlato a pokud není zlato na obou konektorech, vzniká článek a tím oxidace mnohem rychleji ! Pokud teče přes konektor proud, je podstatnější kontaktní plocha (proto se roztaví levný banánek s jen dvoubodovým dotykem) a čistota konektoru, než tenká vrstvička pokovu na povrchu. Naopak na AGP, PCI a jiných sběrnicích jde právě o oxidaci-přechodové odpory-deformace přenášených vf nevýkonových signálů, takže tam je zlato nutnost a pokud je to často používaný konektor, tak nastupuje místo zlata iridium nebo platina, aby se konektor neošoupal.
[quote=-HoNY-;89785]To jsou bočníky. V jednom Fortronovi jsem viděl ocejchované plechové pásky. [/quote]
Udělat jednotky mOhm při tomto výkonovém zatížení ani jinak nejde, než páskem (nebo jen definovanou délkou plošného spoje) ...
[quote=-HoNY-;89785]Tady asi došlo k nedorozumění, MireKK asi myslel úbytek 0,7-1V * (proud + proud ochranou diodou uvnitř pouzdra).[/quote]
Ne to bych mluvil o maximálním ztrátovém výkonu tranzistoru.
Tak prakticky: Pro přenesení 600W při 300V je procházející proud 2A, při dvou tranzistorech je tedy střední proud každým tranzistorem 1A. Ale 1A tranzistor by tam nejspíš ihned vyhořel, protože maximální spínaný proud může být třeba i 5x větší !!! Musíme vzít v úvahu zvlnění napětí na hlavním filtračním kondenzátoru a případně i podpětí/přepětí v síti, pulzní činnost dvojčinného stupně tj. střídu tranzistoru při plné zátěži třeba jen 35% a narůstání proudu indukčnostmi a ještě nějaký koeficient bezpečnosti a už víme, že potřebujeme tranzistor s maximálním opakovatelným spínaným proudem 4A nebo ještě více !!!
[quote=-HoNY-;89785]Ty to nekuř. :-) Zemnících vodičů je dobré mít více z důvodu menšího odporu zemnících vodičů, minimalizuje se tím riziko zemních smyček.[/quote]
Odpor ano, ale na zemní smyčky zapoměňte. To je pojem z nf techniky, kdy dochází ve střídavém magnetickém poli (např. od silových rozvodů) k indukci do zemní smyčky a tím vzniku rušení, které prakticky nejde odstranit ani odstínit. Jediným řešením je důsledné hvězdicové uspořádání rozvodu zemí z jednoho bodu tj. bez možnosti vzniku smyčky a tím protékání indukovaného proudu.
Ještě bychom snad mohli mluvit o "zemní smyčce" mezi PC, repro, Hifi apar., TV, společné TV anténě nebo zemněném satelitu a vyrovnávání zemnících proudů (potenciálů) přes propojující signálové kabely obzvláště při ochraně nulováním a nikoliv zemněním, ale to není zemní smyčka v pravém slovy smyslu - tady jde o úbytky při rozdílu potenciálů a ne indukci.
[quote=-HoNY-;90901]Samozřejmně, ale ta zemnní smyčka si může najít cestu přes MB a case (proto se také poživají izolační podložky pod šroubky), když je vodič přiliš tenký.[/quote]
Ano, právě to totální propojení zemí přes plechovou bednu PC nejvíce posílí zemní vodiče, protože s kostrou je spojený zdroj, MB, HDD, DVD, VGA a vlastně všechno kovové, už kvůli rušení.
[QUOTE=MirekK;107252]... o vstupních filtrech zdroje... Jestli se vám podaří přes spínaný zdroj (bez vstupního filtru) protlačit ze sítě do napájení základní desky nějaký vf signál...
Pokud máte dojem, že vstupním napětím se zvlněním 32% (100Hz) není možné napájet Step-down spínaný zdroj, který sám musí zvládat load regulaci minimálně 5-100% a to při kmitočtech značně vyšších než 100Hz, tak se na toto téma opravdu není o čem bavit.[/QUOTE]
Jeho interference a vyšší harmonické ano. Nejsem tu určitě jediný, kdo někdy slyšel podivný zvuk/šum z reproduktorů, při posouvání myši. Tyhle vlastnosti matematicky popisuje Fourierova transformace.
[QUOTE=MirekK;107252]...
Jen tečka na závěr: kdo nikdy neviděl např. spínaný zdroj pro halogenové osvětlení, který opravdu žádný velký kondenzátor za usměrňovačem nemá (odrušovací nepočítám)...[/QUOTE]
Není potřeba, vlákno nestihne tak rychle vychladnout, proto nevidíme ani stroboskopický jev.
[QUOTE=MirekK;107252]... zcela přirozeně vyřešený problém PFC a stejně tak i obrovské spínané zdroje v řádu kW, pro které by tak veliké kondenzátory byly příliš veliké a/nebo příliš drahé, pročež je lepší změnit koncepci a nahradit sílu umem, tak ať to vezme pouze jako informaci, že to jde i jinak, pouze se to v PC zdrojích zatím nepoužívá ...[/QUOTE]
Ano, třeba tenhle 1600W je má: http://www.driverheaven.net/reviews/Ultra_X3_1600W/unit.php
PFC je ve zdroji z toho důvodu, aby nedošlo ke špičkovému přetěžování sítě a deformaci jejího průběhu. Navíc proudový odběr po dobu několika milisekund s limitou velikosti odběru v nekonečnu nedkáží běžné analogové hodiny změřit. Zajímala by mě jediná věc, vy tu tvrdíte, že je možné kilowattové odběry udržovat i bez vstupní kapacity a PFC tomu napomáhá. Vždyť i zdravý selský rozum pochopí, že malý plíšek z hliníku (sloužící jako chladič) na obvodu pro PFC není schopný těhto výkonů dosáhnout.
[QUOTE=MirekK;107252]... PS: Jestli u vás v paneláku používáte původní hliníkem tahaný zásuvkový rozvod pro přenos nf signálů (rozvod reproduktorů, video, digital audio apod.), tak se omlouvám, pak u vás skutečně ovládl současnou mikroelektroniku hliník :mistake Jen tak mimochodem: už jste si někdo zkoušeli pájet hliník ? Kdo to zkusil, určitě by raději připlatil za měď a ušetřil drahou práci.[/QUOTE]
Omlouvám se, za mystifikaci, prohrabal jsem včera desítky vadných zdrojů a přišel na to, že se jedná o pocínované měděné licny.
OMLOUVÁM SE ZA POSTHUNTING, nějaká nevysvětlitelná závada na mé straně mi na toto fórum nedovoluje napsat více jak 500 znaků na přispěvek. Prosím o sloučení.
Pokud máte dojem, že vstupním napětím se zvlněním 32% (100Hz) není možné napájet Step-down spínaný zdroj, který sám musí zvládat load regulaci minimálně 5-100% a to při kmitočtech značně vyšších než 100Hz, tak se na toto téma opravdu není o čem bavit.[/QUOTE]
Jeho interference a vyšší harmonické ano. Nejsem tu určitě jediný, kdo někdy slyšel podivný zvuk/šum z reproduktorů, při posouvání myši. Tyhle vlastnosti matematicky popisuje Fourierova transformace.
[QUOTE=MirekK;107252]...
Jen tečka na závěr: kdo nikdy neviděl např. spínaný zdroj pro halogenové osvětlení, který opravdu žádný velký kondenzátor za usměrňovačem nemá (odrušovací nepočítám)...[/QUOTE]
Není potřeba, vlákno nestihne tak rychle vychladnout, proto nevidíme ani stroboskopický jev.
[QUOTE=MirekK;107252]... zcela přirozeně vyřešený problém PFC a stejně tak i obrovské spínané zdroje v řádu kW, pro které by tak veliké kondenzátory byly příliš veliké a/nebo příliš drahé, pročež je lepší změnit koncepci a nahradit sílu umem, tak ať to vezme pouze jako informaci, že to jde i jinak, pouze se to v PC zdrojích zatím nepoužívá ...[/QUOTE]
Ano, třeba tenhle 1600W je má: http://www.driverheaven.net/reviews/Ultra_X3_1600W/unit.php
PFC je ve zdroji z toho důvodu, aby nedošlo ke špičkovému přetěžování sítě a deformaci jejího průběhu. Navíc proudový odběr po dobu několika milisekund s limitou velikosti odběru v nekonečnu nedkáží běžné analogové hodiny změřit. Zajímala by mě jediná věc, vy tu tvrdíte, že je možné kilowattové odběry udržovat i bez vstupní kapacity a PFC tomu napomáhá. Vždyť i zdravý selský rozum pochopí, že malý plíšek z hliníku (sloužící jako chladič) na obvodu pro PFC není schopný těhto výkonů dosáhnout.
[QUOTE=MirekK;107252]... PS: Jestli u vás v paneláku používáte původní hliníkem tahaný zásuvkový rozvod pro přenos nf signálů (rozvod reproduktorů, video, digital audio apod.), tak se omlouvám, pak u vás skutečně ovládl současnou mikroelektroniku hliník :mistake Jen tak mimochodem: už jste si někdo zkoušeli pájet hliník ? Kdo to zkusil, určitě by raději připlatil za měď a ušetřil drahou práci.[/QUOTE]
Omlouvám se, za mystifikaci, prohrabal jsem včera desítky vadných zdrojů a přišel na to, že se jedná o pocínované měděné licny.
OMLOUVÁM SE ZA POSTHUNTING, nějaká nevysvětlitelná závada na mé straně mi na toto fórum nedovoluje napsat více jak 500 znaků na přispěvek. Prosím o sloučení.
[QUOTE=-HoNY-;109036]Jeho interference a vyšší harmonické ano. Nejsem tu určitě jediný, kdo někdy slyšel podivný zvuk/šum z reproduktorů, při posouvání myši. Tyhle vlastnosti matematicky popisuje Fourierova transformace.[/QUOTE]
Šum z reproduktorů připojených k počítači při pohybu myši nejde přes zásuvky, ale po signálových vodičích nebo jako rušení přímo po sběrnicích a napájení uvnitř počítače. FFT je sice super, ale tady trochu mimo ...
[QUOTE]
Není potřeba, vlákno nestihne tak rychle vychladnout, proto nevidíme ani stroboskopický jev.
[/QUOTE]
Dělají se i takovéto zdroje bez zvlněného výstupního napětí právě kvůli stroboskopickému jevu, ale máte pravdu, pokud v aplikaci blikání 100 Hz nevadí, může být i výstupní napětí pro osvětlení modulováno tímto kmitočtem ...
[QUOTE]Ano, třeba tenhle 1600W je má: http://www.driverheaven.net/reviews/Ultra_X3_1600W/unit.php
PFC je ve zdroji z toho důvodu, aby nedošlo ke špičkovému přetěžování sítě a deformaci jejího průběhu. Navíc proudový odběr po dobu několika milisekund s limitou velikosti odběru v nekonečnu nedkáží běžné analogové hodiny změřit. Zajímala by mě jediná věc, vy tu tvrdíte, že je možné kilowattové odběry udržovat i bez vstupní kapacity a PFC tomu napomáhá. Vždyť i zdravý selský rozum pochopí, že malý plíšek z hliníku (sloužící jako chladič) na obvodu pro PFC není schopný těhto výkonů dosáhnout.
[/QUOTE]
Průmyslovým zdrojem jsem nemyslel zdroj pro průmyslové PC nebo server, ale opravdu průmyslové zdroje s výstupem např. 6V/600A, 3*12V á 800A apod. S těmi limitními milisekundovými odběry neměřenými analogovým elektroměrem jste to asi trochu přehnal. Ty by nezměřil právě digitální elektroměr, protože by se mu mohly trefit "mezi vzorky". :thumb Co a jak elektroměr změří, už jsme tu mnohokrát diskutovali - nebudeme se vracet.
U toho PFC opět mícháte přenášený výkon a ztrátový výkon spínacího prvku.
Ano, tvrdím, že pokud navrhnete spínaný zdroj tak, aby byl schopný udržet stabilní výstupní napětí i při rozkmitu napětí na (malém) primárním kondenzátoru např. v rozsahu 50-320V, nebudete předřazené PFC vůbec potřebovat. Nebo naopak pokud uděláte PFC schopné pracovat s plným výkonem od těch 50 do 320V, bude mít následující stupeň stabilní napájení s malým rozkmitem i při malém filtračním kondenzátoru. Pak by to PFC bylo ale "přeregulované". Optimem je proto kompromis obou postupů, několikafázové PFC a podobné moderní postupy. Očekávám, že se začnou používat i vícefázové spínané zdroje (tedy více hlavních transformátorů), které budou šetřit i extrémně namáhané výstupní kondenzátory, spínací kmitočty půjdou nahoru atd. ...
[QUOTE]Omlouvám se, za mystifikaci, prohrabal jsem včera desítky vadných zdrojů a přišel na to, že se jedná o pocínované měděné licny.[/QUOTE]
Ještě že tak, už jsem se lekl, že v Číně došla měď a soudruzi si opravdu vzpomněli na "kvalitní hliník". :D
Šum z reproduktorů připojených k počítači při pohybu myši nejde přes zásuvky, ale po signálových vodičích nebo jako rušení přímo po sběrnicích a napájení uvnitř počítače. FFT je sice super, ale tady trochu mimo ...
[QUOTE]
Není potřeba, vlákno nestihne tak rychle vychladnout, proto nevidíme ani stroboskopický jev.
[/QUOTE]
Dělají se i takovéto zdroje bez zvlněného výstupního napětí právě kvůli stroboskopickému jevu, ale máte pravdu, pokud v aplikaci blikání 100 Hz nevadí, může být i výstupní napětí pro osvětlení modulováno tímto kmitočtem ...
[QUOTE]Ano, třeba tenhle 1600W je má: http://www.driverheaven.net/reviews/Ultra_X3_1600W/unit.php
PFC je ve zdroji z toho důvodu, aby nedošlo ke špičkovému přetěžování sítě a deformaci jejího průběhu. Navíc proudový odběr po dobu několika milisekund s limitou velikosti odběru v nekonečnu nedkáží běžné analogové hodiny změřit. Zajímala by mě jediná věc, vy tu tvrdíte, že je možné kilowattové odběry udržovat i bez vstupní kapacity a PFC tomu napomáhá. Vždyť i zdravý selský rozum pochopí, že malý plíšek z hliníku (sloužící jako chladič) na obvodu pro PFC není schopný těhto výkonů dosáhnout.
[/QUOTE]
Průmyslovým zdrojem jsem nemyslel zdroj pro průmyslové PC nebo server, ale opravdu průmyslové zdroje s výstupem např. 6V/600A, 3*12V á 800A apod. S těmi limitními milisekundovými odběry neměřenými analogovým elektroměrem jste to asi trochu přehnal. Ty by nezměřil právě digitální elektroměr, protože by se mu mohly trefit "mezi vzorky". :thumb Co a jak elektroměr změří, už jsme tu mnohokrát diskutovali - nebudeme se vracet.
U toho PFC opět mícháte přenášený výkon a ztrátový výkon spínacího prvku.
Ano, tvrdím, že pokud navrhnete spínaný zdroj tak, aby byl schopný udržet stabilní výstupní napětí i při rozkmitu napětí na (malém) primárním kondenzátoru např. v rozsahu 50-320V, nebudete předřazené PFC vůbec potřebovat. Nebo naopak pokud uděláte PFC schopné pracovat s plným výkonem od těch 50 do 320V, bude mít následující stupeň stabilní napájení s malým rozkmitem i při malém filtračním kondenzátoru. Pak by to PFC bylo ale "přeregulované". Optimem je proto kompromis obou postupů, několikafázové PFC a podobné moderní postupy. Očekávám, že se začnou používat i vícefázové spínané zdroje (tedy více hlavních transformátorů), které budou šetřit i extrémně namáhané výstupní kondenzátory, spínací kmitočty půjdou nahoru atd. ...
[QUOTE]Omlouvám se, za mystifikaci, prohrabal jsem včera desítky vadných zdrojů a přišel na to, že se jedná o pocínované měděné licny.[/QUOTE]
Ještě že tak, už jsem se lekl, že v Číně došla měď a soudruzi si opravdu vzpomněli na "kvalitní hliník". :D
[QUOTE=MirekK;109071]...
U toho PFC opět mícháte přenášený výkon a ztrátový výkon spínacího prvku..[/QUOTE]
Z jakého důvodu je podle Vás ve zdroji PFC?
[QUOTE=MirekK;109071] Ano, tvrdím, že pokud navrhnete spínaný zdroj tak, aby byl schopný udržet stabilní výstupní napětí i při rozkmitu napětí na (malém) primárním kondenzátoru např. v rozsahu 50-320V, nebudete předřazené PFC vůbec potřebovat. Nebo naopak pokud uděláte PFC schopné pracovat s plným výkonem od těch 50 do 320V, bude mít následující stupeň stabilní napájení s malým rozkmitem i při malém filtračním kondenzátoru. Pak by to PFC bylo ale "přeregulované".
Optimem je proto kompromis obou postupů, několikafázové PFC a podobné moderní postupy. Očekávám, že se začnou používat i vícefázové spínané zdroje (tedy více hlavních transformátorů), které budou šetřit i extrémně namáhané výstupní kondenzátory, spínací kmitočty půjdou nahoru atd. ...[/QUOTE]
Jedná se snad o PWM regulaci, kde se přece počítá s konstantní úrovní napětí (a toho dosáhneme jak jinak než velkou vstupní kapacitou). Jinak by docházelo k obrovským rozdílům u frekvence spínání, třeba v rozsahu 10KHz až 500KHz.
[QUOTE=MirekK;109071]Ještě že tak, už jsem se lekl, že v Číně došla měď a soudruzi si opravdu vzpomněli na "kvalitní hliník". :D[/QUOTE]Jo Hliník.. ten se odstěhoval do Hompolce. :p
Říká Vám něco Ing. Alexandr Krejčiřík: "Moderní spínané zdroje", nakladatelství BEN, Praha 1999, ISBN 80-86056-78-3 ?
U toho PFC opět mícháte přenášený výkon a ztrátový výkon spínacího prvku..[/QUOTE]
Z jakého důvodu je podle Vás ve zdroji PFC?
[QUOTE=MirekK;109071] Ano, tvrdím, že pokud navrhnete spínaný zdroj tak, aby byl schopný udržet stabilní výstupní napětí i při rozkmitu napětí na (malém) primárním kondenzátoru např. v rozsahu 50-320V, nebudete předřazené PFC vůbec potřebovat. Nebo naopak pokud uděláte PFC schopné pracovat s plným výkonem od těch 50 do 320V, bude mít následující stupeň stabilní napájení s malým rozkmitem i při malém filtračním kondenzátoru. Pak by to PFC bylo ale "přeregulované".
Optimem je proto kompromis obou postupů, několikafázové PFC a podobné moderní postupy. Očekávám, že se začnou používat i vícefázové spínané zdroje (tedy více hlavních transformátorů), které budou šetřit i extrémně namáhané výstupní kondenzátory, spínací kmitočty půjdou nahoru atd. ...[/QUOTE]
Jedná se snad o PWM regulaci, kde se přece počítá s konstantní úrovní napětí (a toho dosáhneme jak jinak než velkou vstupní kapacitou). Jinak by docházelo k obrovským rozdílům u frekvence spínání, třeba v rozsahu 10KHz až 500KHz.
[QUOTE=MirekK;109071]Ještě že tak, už jsem se lekl, že v Číně došla měď a soudruzi si opravdu vzpomněli na "kvalitní hliník". :D[/QUOTE]Jo Hliník.. ten se odstěhoval do Hompolce. :p
Říká Vám něco Ing. Alexandr Krejčiřík: "Moderní spínané zdroje", nakladatelství BEN, Praha 1999, ISBN 80-86056-78-3 ?
[QUOTE=-HoNY-;109262]Z jakého důvodu je podle Vás ve zdroji PFC?[/QUOTE]
Stejnou otázku jsem já osobně pokládal na tomto fóru asi před rokem a taky to pak i vysvětloval - "Co je a jak funguje PFC - zrušme fámy, mýty, pověry"
[QUOTE]Jedná se snad o PWM regulaci, kde se přece počítá s konstantní úrovní napětí (a toho dosáhneme jak jinak než velkou vstupní kapacitou). Jinak by docházelo k obrovským rozdílům u frekvence spínání, třeba v rozsahu 10KHz až 500KHz.[/QUOTE]
To dosáhneme za přispění aktivního PFC. A ne frekvence, ale u většiny řídicích obvodů střídy (Pulse Width Modulation) ...
[QUOTE]Říká Vám něco Ing. Alexandr Krejčiřík: "Moderní spínané zdroje", nakladatelství BEN, Praha 1999, ISBN 80-86056-78-3 ?[/QUOTE]
To jsem bohužel nečetl :( Ale 1999 je docela staré na to, aby tam byly i poslední novinky, ne ? :notsure
Stejnou otázku jsem já osobně pokládal na tomto fóru asi před rokem a taky to pak i vysvětloval - "Co je a jak funguje PFC - zrušme fámy, mýty, pověry"
[QUOTE]Jedná se snad o PWM regulaci, kde se přece počítá s konstantní úrovní napětí (a toho dosáhneme jak jinak než velkou vstupní kapacitou). Jinak by docházelo k obrovským rozdílům u frekvence spínání, třeba v rozsahu 10KHz až 500KHz.[/QUOTE]
To dosáhneme za přispění aktivního PFC. A ne frekvence, ale u většiny řídicích obvodů střídy (Pulse Width Modulation) ...
[QUOTE]Říká Vám něco Ing. Alexandr Krejčiřík: "Moderní spínané zdroje", nakladatelství BEN, Praha 1999, ISBN 80-86056-78-3 ?[/QUOTE]
To jsem bohužel nečetl :( Ale 1999 je docela staré na to, aby tam byly i poslední novinky, ne ? :notsure
[QUOTE=MirekK;109309]
To jsem bohužel nečetl :( Ale 1999 je docela staré na to, aby tam byly i poslední novinky, ne ? :notsure[/QUOTE]
Je to jedna z mnoha publikací, nevylučuji, že jsou i novější. :thumb V každém případě tento autor věděl :idea v době, kdy ostatní ani netušili. První verze začaly vycházet na počátku 90tých let. Má plno praktických zkušeností podložených teorií... nic ve zlém, ale ve Vašem případě bych to někdy viděl obráceně. :o
To jsem bohužel nečetl :( Ale 1999 je docela staré na to, aby tam byly i poslední novinky, ne ? :notsure[/QUOTE]
Je to jedna z mnoha publikací, nevylučuji, že jsou i novější. :thumb V každém případě tento autor věděl :idea v době, kdy ostatní ani netušili. První verze začaly vycházet na počátku 90tých let. Má plno praktických zkušeností podložených teorií... nic ve zlém, ale ve Vašem případě bych to někdy viděl obráceně. :o
[QUOTE=-HoNY-;109417]Je to jedna z mnoha publikací, nevylučuji, že jsou i novější. :thumb V každém případě tento autor věděl :idea v době, kdy ostatní ani netušili. První verze začaly vycházet na počátku 90tých let. Má plno praktických zkušeností podložených teorií... nic ve zlém, ale ve Vašem případě bych to někdy viděl obráceně. :o[/QUOTE]
Tomu se nebráním, jsem spíše vývojář, který si to nejprve všechno dobře spočítá, než začne experimentovat. A opravář až v druhém pořadí ... :)
Tomu se nebráním, jsem spíše vývojář, který si to nejprve všechno dobře spočítá, než začne experimentovat. A opravář až v druhém pořadí ... :)
Dovolím si reagovať ešte na začiatok tejto témy, a to dôvod pre zavedenie dvoch 12V "vetviev" s limitom 18A. Narazil som na toto vysvetlenie:
[quote]Version 2.0 of Intel's ATX12V Power Supply Design Guide began recommending dual 12V lines for PSUs that can deliver more than 18A at 12V. In the latest guide, this recommendation has been reworded in section 3.5.7:
The 12 V rail on the 2x2 power connector should be a separate current limited output to meet the requirements of UL and EN 60950.
The requirements of UL and EM 60950 are related to safety. It stipulates that not more than 240VA is carried on any wires or exposed traces.
What is the safety reason for the 240VA maximum? It's the maximum recommended for an electronic device that a consumer will have reasonable likelihood of access. In plain terms, it might be to keep people from zapping themselves inside a PC, or more likely, accidentally creating a fire risk. This safety "rule" does not apply to any electronic or electrical devices where the chance of consumer exposure is low, such as a TV or CRT monitor, for example.
silentpcreview - Power Supply Fundamentals
[/quote]
[quote]If the selected power supply has any single output rated at more than 240VA contact with circuits connected to the output must be prevented in user access areas, protection may be achieved by insulation, guarding or interlocks (refer to IEC 60950-1 First Edition, 2001 Clauses 0.2.2 and 2.1)
Intel® Boxed Products Technical Center - SFX12V Tested Power Supplies List
[/quote]
[quote]1.2.8.9 HAZARDOUS ENERGY LEVEL: An available power level of 240 VA or more having a duration of 60 s or more, or a stored energy level of 20 J or more (for example, from one or more capacitors), at a potential of 2V or more.
...
a) A risk of injury due to an energy hazard exists if it is likely that two or more bare
parts (one of which may be earthed) between which a HAZARDOUS ENERGY LEVEL exists,
will be bridged by a metallic object.
UL 60950-1 Information Technology Equipment – Safety – Part 1: General Requirements[/quote]
Teda, že dve 12V vetvy boli zavedené len kvôli bezpečnosti voľne prístupných vodičov, nie kvôli ich nadmernej záťaži. Čo na to hovoria tunajší odborníci?
[quote]Version 2.0 of Intel's ATX12V Power Supply Design Guide began recommending dual 12V lines for PSUs that can deliver more than 18A at 12V. In the latest guide, this recommendation has been reworded in section 3.5.7:
The 12 V rail on the 2x2 power connector should be a separate current limited output to meet the requirements of UL and EN 60950.
The requirements of UL and EM 60950 are related to safety. It stipulates that not more than 240VA is carried on any wires or exposed traces.
What is the safety reason for the 240VA maximum? It's the maximum recommended for an electronic device that a consumer will have reasonable likelihood of access. In plain terms, it might be to keep people from zapping themselves inside a PC, or more likely, accidentally creating a fire risk. This safety "rule" does not apply to any electronic or electrical devices where the chance of consumer exposure is low, such as a TV or CRT monitor, for example.
silentpcreview - Power Supply Fundamentals
[/quote]
[quote]If the selected power supply has any single output rated at more than 240VA contact with circuits connected to the output must be prevented in user access areas, protection may be achieved by insulation, guarding or interlocks (refer to IEC 60950-1 First Edition, 2001 Clauses 0.2.2 and 2.1)
Intel® Boxed Products Technical Center - SFX12V Tested Power Supplies List
[/quote]
[quote]1.2.8.9 HAZARDOUS ENERGY LEVEL: An available power level of 240 VA or more having a duration of 60 s or more, or a stored energy level of 20 J or more (for example, from one or more capacitors), at a potential of 2V or more.
...
a) A risk of injury due to an energy hazard exists if it is likely that two or more bare
parts (one of which may be earthed) between which a HAZARDOUS ENERGY LEVEL exists,
will be bridged by a metallic object.
UL 60950-1 Information Technology Equipment – Safety – Part 1: General Requirements[/quote]
Teda, že dve 12V vetvy boli zavedené len kvôli bezpečnosti voľne prístupných vodičov, nie kvôli ich nadmernej záťaži. Čo na to hovoria tunajší odborníci?
No a očem píšu hned v prvním postu? :p Je to prostě tak a ne jinak, pouze makretingová oddělení většiny rádoby a výrobců z toho začali dělat já nevímco.:turtle
Osobně Kdo z nás má v Pc víc jak jednu grafiku ?
lidově postrádám smysl kupovat zdroj který má 500 W a pokud má víc jak dvě 12V větve pro napájení grafiky
Velice se mi poslední dobou zamlouvá tento zdroj Nexus RX-5300 530W. Pro 80 % procent co staví své Pc doma je to plně vyhovující zdroj a dostatečně dimenzovaný
Odhaduji že 90% lidí má jen jednu grafiku a neuvažuje o pořízení druhé pokud jim nedostačuje raději stávající prodají a koupí výkonnější
Vybral jsem namátkou tuto grafiku
Sapphire ATI Radeon HD 5970 2GB DDR5 OC 21165-01-50R
http://www.alfacomp.cz/php/product.php?eid=10514007K0BT0BVUBF
Spotřeba v klidu 42 W
Max. spotřeba (orientační) 294 W = 24.5 Amp. x 2 (2 Gr karty)= 49 A x 12V = 588 W
Požadavek na zdroj 650 W Pozor zde se už počítá se 2 grafikami (šikovný tah :D)
Maximální odběr Výše zmíněného zdroje je Max. proudový odběr +12V1 41 A
Takže pokud někdo bude mít jen jednu grafiku tak ji utáhne a s přehledem
A pokud nemám pravdu vyveďte mně z omylu
lidově postrádám smysl kupovat zdroj který má 500 W a pokud má víc jak dvě 12V větve pro napájení grafiky
Velice se mi poslední dobou zamlouvá tento zdroj Nexus RX-5300 530W. Pro 80 % procent co staví své Pc doma je to plně vyhovující zdroj a dostatečně dimenzovaný
Odhaduji že 90% lidí má jen jednu grafiku a neuvažuje o pořízení druhé pokud jim nedostačuje raději stávající prodají a koupí výkonnější
Vybral jsem namátkou tuto grafiku
Sapphire ATI Radeon HD 5970 2GB DDR5 OC 21165-01-50R
http://www.alfacomp.cz/php/product.php?eid=10514007K0BT0BVUBF
Spotřeba v klidu 42 W
Max. spotřeba (orientační) 294 W = 24.5 Amp. x 2 (2 Gr karty)= 49 A x 12V = 588 W
Požadavek na zdroj 650 W Pozor zde se už počítá se 2 grafikami (šikovný tah :D)
Maximální odběr Výše zmíněného zdroje je Max. proudový odběr +12V1 41 A
Takže pokud někdo bude mít jen jednu grafiku tak ji utáhne a s přehledem
A pokud nemám pravdu vyveďte mně z omylu
2 grafiky zvladne s prstem v nose Ener 425w ;) Kratkodobe 9800GX2 + 8800GTS a nezdalo se ze by s tim mel problem, otacky vetilaotru kolem 800-900rpm ;)
edit: jinak doporucuju procist formfactors.org - jsou tam rozepsany jednotlive specifikace ATX z cehoz lze logicky vyvodit k cemu je dobry mit vic vetvi, 8pin atx apod. ;)
edit: jinak doporucuju procist formfactors.org - jsou tam rozepsany jednotlive specifikace ATX z cehoz lze logicky vyvodit k cemu je dobry mit vic vetvi, 8pin atx apod. ;)
Mno tak jestli ti to vydržel tak vydržel ale použít natrvalo nejde
Enermax PRO82+ II 425W Bronze
Nexus RX-5300 530W
Srovnávám nyní hrušky s melounama ale na co mi budou u Enermax PRO82+ II 425W Bronze
3 x12V větve pro napájení grafiky :idea když nanejvýš použiji 2 ??
Moje nynější grafika má udajný odběr 13 A ano utáhne dvě ale kde je zbytek sestavy který musí utáhnout
disky mechaniky a větráky Pokud jsem u sebe dobře počítal tak Nexus pojede při hraní ( což je 90% času u Pc) na 50 % výkonu a s nejvyší účinností co umí
[code]8pin atx [/code]bavíme se o napájení grafik a ne procesoru
Enermax PRO82+ II 425W Bronze
Nexus RX-5300 530W
Srovnávám nyní hrušky s melounama ale na co mi budou u Enermax PRO82+ II 425W Bronze
3 x12V větve pro napájení grafiky :idea když nanejvýš použiji 2 ??
Moje nynější grafika má udajný odběr 13 A ano utáhne dvě ale kde je zbytek sestavy který musí utáhnout
disky mechaniky a větráky Pokud jsem u sebe dobře počítal tak Nexus pojede při hraní ( což je 90% času u Pc) na 50 % výkonu a s nejvyší účinností co umí
[code]8pin atx [/code]bavíme se o napájení grafik a ne procesoru
Ty 12V větve neznamenají kabely na napájení grafiky.....12V si bere procesor, grafika, deska, rozhodně to není tak, že by to bylo jakože jedna větev = jeden 6pin napájení grafiky, ty větve jsou rozdělený jak do přídavného napájení grafiky, tak hlavního ATX konektoru, tak přídavné napájení procesoru a mám dojem, že si to není od začátku rozdělený do kabelů, ale že si to zdroj rozděluje podle potřeby....ale radši mě někdo opravte, kdo tomu víc rozumí.
Je otázka kolik si přídavné napájení procesoru doopravdy vezme Ono to bude trochu složitější
než se zdá a a online kalkulačky jsou většinou nadhodnocený:confused:
než se zdá a a online kalkulačky jsou většinou nadhodnocený:confused:
Ener:
1. vetev = MB + 8p CPU
2. vetev = 6+2p PCIEX, SATA
3. vetev = 6p PCIEX, Molexy
Jako muzes si samozrejme vzit nejakyho usmrkanyho Seasonica (400w = 360w), ale garantuju ti, ze ty Enery jsou (resp. oni jsou brutalni uz od dob Giantu - to si zrejme jeste tahal kacera) ;)
1. vetev = MB + 8p CPU
2. vetev = 6+2p PCIEX, SATA
3. vetev = 6p PCIEX, Molexy
Jako muzes si samozrejme vzit nejakyho usmrkanyho Seasonica (400w = 360w), ale garantuju ti, ze ty Enery jsou (resp. oni jsou brutalni uz od dob Giantu - to si zrejme jeste tahal kacera) ;)
Dík za vysvětlení ono ale je rozdíl jak mezi zdroji tak mezi výrobci a pokud se jedná jen rozdělení zatížení
jednotlivých větví a nejsou to samostatný větvě jako takový vyvedený z trafa tak je to v podstatě furt jedno a to samý nesmíš celkově zatížít víc 12 V větev než je dovoleno Pokud ano a dlouhodobě je krásný kouř a smrad .
Ps sem 60 ročník minulého století takže už něco pamatuji :D
Ale ne v Pc o to se zajímám od 2003 :D
jednotlivých větví a nejsou to samostatný větvě jako takový vyvedený z trafa tak je to v podstatě furt jedno a to samý nesmíš celkově zatížít víc 12 V větev než je dovoleno Pokud ano a dlouhodobě je krásný kouř a smrad .
Ps sem 60 ročník minulého století takže už něco pamatuji :D
Ale ne v Pc o to se zajímám od 2003 :D
Samozrejme pro kombinovanou zatez tam mas udaj o zatizitelnosti... Jako oni treba Corsairy nejsou uplne spatny, ALE nevyrabi je Corsair a kdyz v tom clovek nechce lezet pul dne aby zjistil co je to vlastne zac tak jednoduse radeji sahne po necem za co muze dat ruku do ohne. At se vam to libi nebo ne, Enery jsou spickou uz nejaky ten patek (coz byste od r2003 urcite mel vedet ;)), velmi kvalitni jsou taktez zdroje vyrabene pro IBM/HP/Dell/apod. i ne-pc cili Delta...
Jasný vím mě nyní nejvíce zajímá tento Nexus RX-5300 530W.
Jeho starší brácha je propírán zde https://www.svethardware.cz/recenze-srovnavaci-test-14-zdroju-1-cast/14063-11
Nechystá se náhodou test tohoto krasavce ? Oproti Enermax MODU82+ 525W je to přeci jen skoro 1000Kč
Jeho starší brácha je propírán zde https://www.svethardware.cz/recenze-srovnavaci-test-14-zdroju-1-cast/14063-11
Nechystá se náhodou test tohoto krasavce ? Oproti Enermax MODU82+ 525W je to přeci jen skoro 1000Kč
Tak toho starsiho brasku jsem mel spolu s kejsem (Breeze) a byl vcelku tichy, ale mel jednu nemilou vlastnost - kdyz bylo pc pretaktovane na hrane tak se po vypnuti nedalo zapnout, vzbudit ho dokazal bud Fortron Epsilon (slepenice 2 zdroju) nebo staricky Enermax (v dobe jiz davno zastarale provedeni s 80mm fany). Podle me jsou Enermaxy o neco tvrdsi nez ostatni zdroje takze jim nedela vetsi problem odber v peaku ;)
edit: jinak na tom Eneru jely desitky komponent (prakticky slouzi jako testovaci zdroj) a nikdy zadny problem, muzu za nej dat ruku do ohne - mozna prave proto jsou o neco drazsi nez "konkurence" ;) Vesmes plati takove nepsane pravidlo, ze se na pc za 20tis nevyplati davat zdroj za tisicovku...
edit: jinak na tom Eneru jely desitky komponent (prakticky slouzi jako testovaci zdroj) a nikdy zadny problem, muzu za nej dat ruku do ohne - mozna prave proto jsou o neco drazsi nez "konkurence" ;) Vesmes plati takove nepsane pravidlo, ze se na pc za 20tis nevyplati davat zdroj za tisicovku...
Recenzii je na nete predsa veľa, tak čo Ti bráni sa rozhodnúť. Inak, nemali by ste namieto slova vetva skôr použiť slovo okruh ? Ani ten Ener nemá viac 12V nezávislých vetiev... len okruhov, konkr. 3, každá znich je osobitne chránená, čo je oveľa lepšie riešenie podľa mňa, ako jedná 12V. Ale možno sa mýlim, každopádne som to v minulosti čítal v jednom nemenovanom časáku...
