Fyzici vytvořili malinké vzorky kvarkové polévky z mladého vesmíru

Správně bychom měli mluvit o kvark-gluonovém plazmatu (QGP), což je skupenství hmoty vznikající při extrémních teplotách a tlacích a předpokládá se, že celý vesmír byl tímto skupenstvím tvořen pouhých několik desítek mikrosekund po velkém třesku. O vytvoření kvarkové polévky se pokoušeli už ke konci minulého století v CERNu a poté pokusy pokračovaly. 

 

 

První vzorek QGP byl vytvořen před necelými dvaceti lety srážkou dvou těžkých atomů, ovšem nový výzkum šel ještě dále. Jde experiment PHENIX z Brookhaven National Laboratory, který ukázal, že je možné vytvořit toto skupenství i s pomocí menších částeček hmoty, jako třeba protonů, které téměř v rychlosti světla narazí do těžkého atomového jádra, například zlata. 

 

Díky tomu fyzici ke svému překvapení zjistili, že malinké "kapičky" QGP pak expandují ve třech různých podobách, a to jako kruh, elipsa nebo něco jako trojúhelník. To přitom záviselo vždy na tom, čím do atomového jádra zlata třískneme. Pokud se využil proton, šlo o první případ, čili kruh. Když se využilo deuterium (atom s párem protonu a neutronu v jádře), vytvořila se elipsa a atom helia-3 (proton-proton-neutron) vytvořil trojúhelníkový vzor. Jak se dá tušit, jde o dopad počtu částic, které se srazí. Ve skutečnosti se tak vytvoří jedna až tři kapičky QGP, které se pak vzájemně v některých místech překryjí. 

 

Pokud si vezmeme čtyři základní formy hmoty, pevnou, tekutou, plynnou a plazma, pak QGP můžeme považovat za další formu, která je nejvzácnější a také nejbizarnější. Panovala v onen krátký čas po vzniku vesmíru, kdy byla hmota tak horká, že se v ní ani nemohly tvořit atomy. Jde o teploty v řádu jednotek bilionů stupňů a vědce pochopitelně zajímá, jak se hmota v takovém stavu chová a jaký podíl měla na dalším vývoji vesmíru.