Fyzikové možná detekovali známky černých děr z předchozího vesmíru

Konkrétně má jít o známky černých děr z předchozího vesmíru, jež je možné detekovat na zářivém pozadí našeho vesmíru a právě o nich mluví nová studie vědců, mezi něž patří i bývalý spolupracovník Stephena Hawkinga, Roger Penrose. Tato studie sledovala známý jev, a sice tzv. reliktní záření (neboli kosmické mikrovlnné pozadí), které se běžně označuje za pozůstatek z období nedlouho po velkém třesku. V něm měli fyzikové identifikovat místa, která mohou označovat hroby starých černých děr z "předchozí inkarnace vesmíru". 

 

 

Tento výzkum se tak týká konceptů fyziky, jež spekulují o podmínkách před existencí našeho vesmíru a také o tom, co bude následovat po ní. Penrose a jeho kolegové to souhrnně označují za konformní cyklickou kosmologii - CCC (Conformal Cyclic Cosmology). Daný cyklus by dle ní měl být určen tím, jak se ve vesmíru rodí, rostou a zanikají černé díry. 

 

Aktuální přední teorie o evoluci vesmíru říká, že ten se bude stále rozpínat, chladnout a nakonec v něm zbudou jen černé díry. Jenomže ty dle Hawkingovy teorie také nevydrží navždy. Ve formě Hawkingova záření se z nich budou postupně vytrácet fotony a gravitony, až nakonec zaniknou i ony samotné a ve vesmíru zůstanou jen zmíněné částice. Ty však nemají žádnou hmotu a cestují rychlostí světla, takže dle teorie relativity pro ně neexistuje čas a ani vzdálenost, přičemž takový vesmír by vypadal asi tak, jak si představujeme zárodek našeho vesmíru před velkým třeskem. Čili je možné, že poté zase začne vše nanovo. 

 

Zmíněná studie tak hledala v mikrovlnném pozadí známky předchozího vesmíru, ale do toho vstupovalo značné rušení našeho vesmíru. Po samotných černých děrách předchozího vesmíru nám sice nemůže zbýt nic, takže nebude možné je samotné detekovat, ovšem jiné je to s ohledem na jejich projevy právě ve formě Hawkingova záření, které na předchozí vesmír mělo působit mnoho miliard let. Právě to by mohlo zanechat své stopy. 

 

mapa reliktního záření pořízená sondou WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe)

 

Daniel An provedl na datech nasbíraných sondou WMAP statistickou analýzu, přičemž nejdříve z ní vyloučil ty oblasti, které byly příliš ovlivněny hvězdami a jejich rušivým zářením. Poté naopak zvýraznil ty oblasti, které vykazovaly dle mikrovlnných frekvencí očekávané známky "hrobu černých děr". Výsledek pak porovnal s uměle vytvořenou mapou reliktního záření, jejíž model nepočítal se žádnými černými děrami v předchozím vesmíru a toto srovnání ukázalo, že zvýrazněné oblasti skutečně mohou označovat místa, kde se nacházely poslední černé díry, než zanikl předchozí vesmír. 

 

Dle očekávání jde pouze o první studii z mnoha, které bude třeba provést, než bude tento názor vědeckou komunitou přijat, nebo naopak odmítnut. 

 

Zdroj: Extremetech