
Nyní jde jen o ukázku toho, čeho všeho lze docílit genetickým programováním, ale takovéto RGB či podobné mikroby by mohly později najít i praktické využití. Právě vystavením různě barevnému světlu by se mohly biologicky tvořit rozličné vzory tkání, vzdáleně ovládat buňky nebo se takto může zajistit komunikace mezi elektronickými a biologickými systémy, jak podotkl Christopher Voigt z MIT.

Nový výzkum navazuje na starší projekt z roku 2005, kdy byl představen systém ze čtyř genů, který umožnil mikrobům tvořit monochromatické obrázky. Nyní už jde o 18 genů, díky nimž bakteriím přibyly také biologické světločivné senzory, jaké se dají najít na některých rostlinách, houbách nebo řasách. Červené světlo zde detekuje hybridní kináza (enzym) citlivý na vlnovou délku 705 nm. Na zelenou zase reaguje senzor vypůjčený z řas, který vybudí vlnová délka 535 nm a modrou zase obstará hybridní kináza citlivá na 470 nm.
Pokud některý z těchto biologických senzorů "sepne", začnou reagovat další geny tvořící příslušné barevné pigmenty, nebo případně i fluorescenční proteiny. Bakterie k tomu potřebují být rozprostřeny na miskách s agarózou, což je polysacharid získávaný z agaru, který jim poslouží jako potrava. Poté je třeba vystavit je danému barevnému obrázku po dobu 18 hodin a už jen počkat, až vytvoří jeho přesnou, i když poněkud vybledlou repliku.
Zdroj: Nature