IBM

ICMP Internet Control Message Protocol je povinný standard TCP/IP a vyžadovanou součástí IP protokolu. Umožňuje strojům využívající IP komunikaci ohlašovat chyby a jejich příčiny. Kromě nástroje ping není tento protokol používán síťovými aplikacemi přímo, ale automaticky se po chybě v IP datagramu vygeneruje ICMP zpráva, která se následovně odešle zpět odesílateli prvního packetu. Ta je včetně ICMP hlavičky zapouzdřena do datagramu, který se chová jako kterýkoli jiný datagram (takže nemusí být spolehlivě doručen). ICMP zprávy se obvykle vytváří při nedosažení cíle, uplynutí TTL aniž by byl paket doručen nebo při přesměrování.

ICQ Populární komunikační klient vyvinutý v roce 1996 izraelskou firmou Mirabilis. Nynějším vlastníkem je společnost AOL.

IDE Integrated Drive Electronics - paralelní rozhraní pro připojení pevných disků. Pojem IDE má v praxi stejný význam jako ATA.

IDF Intel Developer Forum - významná akce, zabývající se nejmodernějšími technologiemi pro osobní počítače, servery a další výpočetní techniku, pořádaná společností Intel.

IEEE Institute of Electrical and Electronics Engineers je mezinárodní nezisková organizace, jejíž hlavní zaměření spočívá ve vývoji průmyslových standardů, a to v řadě disciplín - od lékařství přes spotřební elektroniku, telekomunikace až po letectví. Pro definice standardů se vytvářejí speciální komise (označené číslem), jež se následně problémem zabývají. Nejdůležitější standardy z oblasti IT vytvořené IEEE spadají do skupiny 802, jež se zabývá síťovými technologiemi (tj. například 802.3 pro Ethernet, 802.11 pro WiFi a podobně), dalšímy známými jsou IEEE 1284 pro paralelní port či IEEE 1394 pro FireWire.

IFPI International Federation of the Phonographic Industry - celosvětově působící organizace zastupující více než 1400 společností z oblasti hudebních nahrávek. Lobuje například za protipirátský boj a DRM ochrany.

IGP Integrated Graphics Processor - obecné označení pro integrovaný grafický procesor (zpravidla v čipsetu základní desky).

ILLIAC

ILLIAC II

ILLIAC III

ILLIAC IV ILLIAC IV (Illinois Automatic Computer IV) byl uveden do provozu roku 1976 a všeobecně se má za to, že se jednalo o nejvýkonnější počítač do roku 1981, o rok později pak byl vyřazen. Původně vycházel z projektu Solomon společnosti Westinghouse, která se zaměřila na to, aby byl zvýšen výkon procesoru při co nejmenších rozměrech; problémem tehdejších CPU totiž byl snaha o co největší množství instrukcí, což ale zvyšovalo velikost (procesory byly mnohdy vyráběny z jednotlivých tranzistorů) a ne vždy zvyšovalo rychlost. Solomon se vydal cestou zachování pouze jediné jednotky (CU, control unit) dekódující instrukce a vytvořením malých výpočetních jader převážně pro operace s plovoucí desetinnou čárkou, processing elements (PE); ostatně podobně je to s CPU i dnes. Celý čip tak měl jednu CU a 256 PE.

Kontrakt nakonec nevyšel a tak Westinghouse nabídl čip Univerzitě v Illinois. Ta by celý výpočetní čas ale nevyužila, proto začala spolupracovat s DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), která vše financovala. Původně stanovený cíl dosáhnout 1 GFLOPS (miliardu operací s plovoucí desetinou čárkou za sekundu) nevyšel, nakonec byl stálý výkon 100 MFLOPS se špičkou 150 MFLOPS. Jako prototyp měl počítač k dispozici tu nejpokročilejší technologii, například fóliovou paměť (později vyměněnou za polovodičovou) s kapacitou 2048 balíků dat s přistupovou dobou 240 ns, 36'' pevné disky o kapacitě 80 MB a celkové rychlosti až 62,5 MB/s. K systému byl přidán mainframe Burroughs B6500 pro správu, který sám mohl ukládat data na jednou zapisovatelné optické médium s kapacitou ve své době neuvěřitelných 125 GB.

ILLIAC IV byl navržen jako 64bitový, procesor měl k dispozici 64 64bitových registrů a dalších 64 akumulátorů. PE měly pouze šest registrů, které měly každý svůj účel (například komunikace se sousedním PE či zjištění, jestli je sousední PE aktivní). Procesor byl nakonec rozdělen na bloky po 64 PE s vlastní CU, vždy po jednom v každé skříni. Reálně byla dostupná vždy jen jedna skříň, proto se rychlost tak snížila. Nutné také bylo vyvinout paralelizované programovací jazyky, povětšinou vycházející z FORTRANu či ALGOLu. Nakonec byl B6500 nahrazen PDP-10 a ILLIAC zůstal v NASA, kde se ovšem jeho paralelizace velmi hodila pro počítání dynamiky tekutin. Později se objevilo mnoho systémů, které vylepšily nápad ILLIACu IV, také dnešní superpočítače využívají jeho základní prvky. Na druhou stranu se objevily i komplexní vektorové procesory, například u počítače Cray-1.

IM Zkratka anglického pojmu Instant Messaging (v překladu okamžitá komunikace zprávami). Jde o dnes velmi hojně využívanou techniku komunikace přes Internet. Ta se obvykle odehrává mezi dvěma uživateli, lze však po IM uspořádat i konference, kdy zprávy jednoho uživatele obdrží více různých uživatelů současně. Dnešní IM klienti (ICQ, QIP, Miranda, Trilian a další) poskytují mnoho různých doplňků pro IM komunikaci, například internetovou telefonii i s videopřenosem, hry, elektronické pohlednice, flashové animace doplňující smajlíky apod.

iMac

IMAP4 Internet Message Access Protocol version 4 je internetový protokol, který je určen k průběžnému stahování zpráv z poštovního serveru. Na rozdíl od POP3 podporuje práci více připojených klientů zároveň, přehled o stavu zprávy (přečteno, odpovězeno) a další. IMAP existuje od roku 1986, dnes se ale používá IMAP4rev1 který platí od roku 1996.

Imation

inductor Indukčnost = Cívka = inductor. Cívka vznikne z (lakem) izolovaného vodiče navinutého na nosnou kostru nebo jako lepené samonosné vinutí (bez kostry). Protože použitý vodič nezanedbatelné délky má svůj vlastní elektrický odpor, díky němuž dochází v cívce k energetickým ztrátám, je jako materiál nejčastěji používána měď dostatečného průřezu, v kritických aplikacích pak stříbro nebo zlato.

Cívka je elektrotechnická součástka sloužící:

• k vytvoření proměnného nebo i konstantního magnetického pole = elektromagnet
• k indukci elektrického proudu = induktor
• k transformaci proudů a napětí sdružením více cívek = transformátor

Tvarem rozlišujeme:

• klasická cívka (průměr větší než délka)
• solenoid (velmi dlouhá cívka)
• toroid (cívka stočená do kruhu = prstenec)

Charakteristickými veličinami u cívky jsou: indukčnost L (v mikro=u, mili=m a přímo v Henry), odpor R, příp. maximální proud Imax, maximální napětí Uprůrazu, a pak i parazitní vlastnosti (kapacita CL, Fmax, ...). Primární hodnotou je indukčnost L, která roste s druhou mocninou počtu N závitů vinutí a udává impedanci Z při určitém kmitočtu f. Indukčnost souvisí i s množstvím energie, které cívka "pojme". S rostoucím kmitočtem impedance ideální cívky roste, takže se vlastně brání průchodu vysokofrekvenčního proudu nebo jinak řečeno, potlačuje (filtruje) rychlé změny proudu. Současně posouvá fázi proudu a napětí (zpožďuje proud za napětím). Na nulovém kmitočtu (stejnosměrná aplikace) se z cívky uplatní pouze její odpor vinutí (sériový odpor).

Ke zvětšení indukčnosti cívky se do prostoru vinutí vkládá jádro z:

• magneticky měkké oceli (plechy) - nejstarší, výrobně jednoduché, levné, těžké, korodující, vhodné pouze pro nízké kmitočty (na vyšších kmitočtech rostou průdce ztráty v jádře)
• feritových materiálů (kompaktní křehká hmota) - lehké, vhodné pro vyšší a vysoké kmitočty, přesným složením lze velmi dobře vyladit vlastnosti pro potřebný kmitočet, bohužel nebezpečně strmě přesytitelné
• železoprachových materiálů (kovové piliny v plastu) - moderní, inspirované výhodami a poučené problémy obou předchozích, vhodné pro vyšší kmitočty a výkonové aplikace, použitý plast většinou nesnáší vyšší teploty

Aplikace cívek/indukčností:

• Magnetické projevy: elektromagnet, el.mag. jeřáb, relé, reproduktor, elektromotor a to rotační i lineární, vychylovací cívky elektronových paprsků (v CRT monitorech), mazací a zapisovací hlavy disketových nebo páskových mechanik (streamer, DAT, audio i video kazety) a pevných disků, analogové měřicí přístroje (galvanometr, ampermetr, voltmetr), ale také třeba pro pohyb hlaviček pevných disků, zaostřovací a naváděcí mechanismy optiky CD a DVD mechanik a mnoho dalších aplikací.
• Reciproční magnetické projevy (indukce napětí při pohybu/změně magnetického pole): generátory el. proudu (alternátor, dynamo, "třepací baterka"), snímače polohy (čidla, serva) nebo pohybu (tachogenerátory, magnetické enkodéry) a čtecí hlavy většiny magnetických záznamů (audio, video, data). V moderní době se již na čtení magnetického záznamu používají i přesnější principy (halův jev, změna polarizace světla apod.)
• Induktivní vlastnosti: filtraci střídavých signálů (tlumivka), vytváření laděných obvodů a oscilátorů, transformaci proudů a napětí (všechny transformátory) nebo jako krátkodobé uložiště elektrické energie její přeměnou na energii magnetickou a zpět (spínané zdroje v nepropustném směru, rekuperační tlumivky atp.).

inch Palec - americká a anglosaská jednotka délky, označuje dvanáctinu (z latiny) stopy. Český překlad palce je coul. Palec se označuje znakem " nebo zkratkou in (též inch). Setkáme se s ní například u označení úhlopříčky monitorů. Palec je v metrickém systému SI definován jako 2,54 cm.

Inputlag Jedná se o jev vyskytující se díky tomu, že elektronika LCD zpracovává obraz (úprava barev, vyhodnocování předchozího snímku pro OverDrive apod.), což zkrátka nějakou dobu trvá. Samozřejmě záleží na rychlosti čipu a také na míře zpracování obrazu. Některé monitory mohou mít ale tak výrazný inputlag, že značně znepříjemňuje hraní rychlých FPS her. Například u TN monitorů se inputlag prakticky nevyskytuje. Při práci v operačním systému sice může inputlag trochu vadit, ale obvykle si jej vůbec nevšimnete. Jde tedy o parametr, který je důležitý hlavně pro náruživé hráče.

instrukce Specifikace jednoduché činnosti, kterou má provést technický prostředek (nejčastěji procesor). Binární tvar instrukce se skládá většinou z instrukčního kódu (na začáteku; určuje typ instrukce) a z parametrů, které mohou být:

• do instrukce zakódované konstanty
• označení registrů, odkud vzít hodnotu, příp. kam zapsat
• adresa paměti, odkud načíst hodnotu, příp. kam zapsat
• adresa paměti, kam má skočit další provádění programu

Instrukce lze zapisovat v různých tvarech:

• strojový zápis (11010000 10001010)
• častěji zápis v jazyku symbolických adres (mov ah, 56h)

Program je pak tvořen souborem instrukcí.

Instrukční sada Sada instrukcí procesoru pro práci s daty a pamětí. Instrukce je zapsána jako posloupnost bitů (tedy číslo) a obvykle se skládá z bitového pole, které určuje kód instrukce, a bitových polí, popisujících operandy. Instrukce může mít více operandů, ale také nemusí mít žádný (nebo interní). Operandem může být hodnota, registr či adresa v paměti. Dnešní procesory používají sadu RISC (rozšířenou o multimediální instrukce), výjimečně pak CISC, nejčastěji se ale setkáme s kombinací obou (interní RISCová sada a externí CISCová sada).

Intel

IntelliSample Technologie vyhlazování obrazu (Anti-Aliasingu) použitá u grafických karet společnosti NVIDIA. IntelliSample existuje v několika verzích z nichž poslední je verze 4.0 použitá u grafických karet série GeForce 6 a 7.

Internet Celosvětová počítačová síť sdružující a spojující miliony počítačů se serverů po celém světě.

Internet Explorer Program společnosti Microsoft určený pro prohlížení webových stránek. Od verze 4.0 byl implementován přímo v systému MS Windows. Internet Explorer se stále považuje za jeden z nejrozšířenějších internetových prohlížečů, často se ale stává terčem kritiky (verze 6.0 a starší) kvůli své bezpečnostní politice, které umožňuje šíření virů a spyware. Poslední verzí je Internet Explorer 7.0, která nejen v tomto směru přináší mnohá zlepšení.

intranet Obecné označení pro vnitří - uzavřenou počítačovou síť.

Invex Každoročně pořádaný brněnský veletrh informačních technologií.

Iomega

IP Internet Protocol, obecně známý jako IP je základním síťovým protokolem ze sady protokolů TCP/IP, pracující na třetí (síťové) vrstvě. Umožňuje posílání dat v celé síti nezávisle na sobě a bez předem připravené cesty i v případě, že spolu klienti do té doby nikdy nekomunikovali. Každý uzel v síti má svůj identifikátor - IP adresu. Data se posílají v tzv. datagramech (paketech), které obsahují IP adresy příjemce i odesílatele, podle nichž se určuje cesta datagramu. Všechny uzly na které datagram přijde, se ho snaží přeposlat co nejblíže k cíli, číky čemuž není přenos vždy zcela spolehlivý. Datagram například nemusí být vůbec doručen, nebo naopak může být doručen několikrát.

IP address IP adresa - jedinečný identifikátor zařízení v síťi. Pomocí IP adres je řešena adresace a směrování počítačů v Internetu. V současnosti se používá IP verze 4, takže celkový možný počet IP adres je 4 294 967 296. Problémy s omezením počtem IPv4 adres se řeší pomocí NAT a později pomocí IPv6. IPv4 adresa je 32bitové číslo zapisované po bajtech a oddělené tečkami. S IP se setkáme na třetí, tedy síťové vrstvě. Ne všechny adresy lze využít, některé jsou totiž rezervovány pro specifické účely. Vždy nejnižší adresa je název sítě a nejvyšší je broadcast (všesměrové vysílání). Adresa 127.0.0.1 je obvykle tzv. loopback - logická smyčka umožňující zařízení posílat pakety samo sobě. Dále existují rozsahy síťí vyhrazené pro vnitřní sítě (nejsou dosažitelné z Internetu).

Jedná se o: 10.0.0.0 až 10.255.255.255 (celkem 16 777 216 adres); 172.16.0.0 až 172.31.255.255 (celkem 1 048 576 adres); 192.168.0.0 až 192.168.255.255 (celkem 65 536 adres).

Do budoucna se počítá se zavedením IPv6, které by mělo vyřešit problém s omezeným počtem IPv4 adres. Zatímco IPv4 je 32bitové číslo IPv6 je 128bitové číslo.Je ale potřeba vyměnit téměř všechny routery na Internetu aby bylo možno s IPv6 pracovat jelikož jen velmi málo zařízení na Internetu umí obě verze používat.

IP fragmentation Pokud na směrovač dorazí paket větší než je přenosová trasa schopna přenést, musí směrovač paket fragmentovat, neboli rozebrat na menší části. Cílový uzel pak musí opětovně pakety složit do jednoho, neboli defragmentovat. Aby bylo možno znovu fragmenty složit, musí mít cílový uzel dostatečně velký buffer a fragmenty musí být příslušně označeny. Toto označení se zapisuje do polí IP hlavičky. Pokud datagram nesmí být fragmentován, je příslušně označen v místě IP hlavičky. Směrovač ho zruší a pošle odesílateli informaci o chybě přenosu.

iPod Označení, které používá firma Apple pro svůj multimediální přehrávač, který je v současnosti nejprodávanějším zařízením svého druhu na světě. První verze iPodu byla na trh uvedena 23.10.2001. Současná rodina přehrávačů iPod zahrnuje: iPod Classic (nejvyspělejší iPod, obsahuje barevný display, přehrává hudbu a video ve formátu MP4), iPod Touch (přehrávač na bázi iPhone - obsahuje širokoúhlý display, WiFi,přehrává hudbu a video), iPod Shuffle (přehrává pouze hudbu, obsahuje jednoduchý displej), iPod Nano (elegantní/malý přehrávač s barevným 2" displejem, přehrávající hudbu a video), iPhone (telefon přehrávající hudbu a video, obsahuje dotekový displej).

IPS IPS - xIPS. Jednotka pro měření výkonu komponent počítačů či celých sestav. IPS znamená "Instructions Per Second", v češtině "instrukcí za sekundu". Písmeno x na začátku se pak nahrazuje fyzikální předponou ( k pro kilo, M pro mega, G pro giga apod. ). Podobnou ( a častěji používanou ) jednotkou je xFLOPS. IPS či FLOPS je nejspolehlivější číslo pro porovnání výkonu komponent či počítačových sestav.

IRC Internet relay chat - jedná se o protokol nebo chatovací síť umožňující komunikaci v reálném čase. Síť je dělena na kanály, ve kterých se lidé sdružují a "povídají si". Je možné být přihlášen i ve více kanálech najednou. Do sítě se připojuje a v síti komunikuje pomocí programu - klienta.

IrDA Infrared Data Association - obecné označení pro technologii bezdrátového přenosu dat na krátkou vzdálenost (maximálně několik metrů, nutná přímá viditelnost).

IRQ Interrupt ReQuest - požadavek na přerušení. Velmi zjednodušeně lze říci, že IRQ označuje signál, pomocí kterého určité zařízení žádá o přerušení (pozastavení) právě probíhajícího procesu, za účelem provedení důležitější operace. Dříve bylo nutné u počítačů nakládat s IRQ prostředky rozvážně, neboť jich byl omezený počet a často vznikaly konflikty mezi různými zařízeními (typicky zvuková, síťová či grafická karta, paralelní/sériové porty atd.), které se o volné IRQ hádaly a nepracovaly korektně. U současných počítačů ale není v drtivé většině případů potřeba se IRQ prostředky zabývat, o vše se stará BIOS základní desky.

ISA V počítačové terminologii označení pro Industry Standard Architecture - sběrnice vyvinutá v roce 1981 pro osobní počítače. Brzy se ze sběrnice ISA stal standard. Původní 8-bitová byla brzy nahrazena 16-bitovou a tato sběrnice se v osobních počítačích objevovala až zhruba do roku 1999, kdy ji zcela vytlačila sběrnice PCI.

ISDN Integrated Services Digital Network - digitální komunikační síť využívající telefonní linku pro přenos dat. Technologie ISDN je založena na definici CCITT, která ujasňuje vztahy mezi veřejnými nebo pobočkovými ústřednami a koncovými zařízením (ISDN telefony, faxy, počítačové karty). Velká výhoda ISDN spočívala v tom, že využívala stávající telekomunikační linky, přičemž komunikace probíhala digitálně po celé přenosové trase a propustnost těchto tras byla mnohem vyšší než u analogových přenosů. Technologie ISDN byla ve své době velmi populární, dnes již prakticky vymizela díky malé přenosové rychlosti 64kb/s.

ISO Mezinárodní organizace pro normalizaci - světová federace sídlící v Ženevě, která byla založena roku 1947. Tato organizace se primárně zabývá tvorbou mezinárodních norem ISO, kterých je v současnosti již kolem 14 000.

ISP Internet Service Provider (ISP), Internet Access Provider (IAP) - Poskytovatel internetového připojení je firma nebo organizace zprostředkující přístup do Internetu, tj. poskytující telekomunikační služby. V minulosti byla většina ISP zároveň telefonními společnostmi (SPT Telecom) nebo si od nich infrastrukturu pronajímala. Dnes jsou to samostatné společnosti s vlastní velmi specifickou infrastrukturou zaměřenou zejména na přenos dat a zpětně dochází k integraci telefonních a dalších služeb.

ITX Firma VIA Technologies prosazuje formát nejmenších základních desek typu mini-ITX s rozměry 170x170 mm, nano-ITX 120x120 mm, pico-ITX 100x72 mm a mobile-ITX 75x45 mm. Tyto desky stačí většinou osadit pouze operační pamětí a pevným diskem, čímž se z nich stane plnohodnotný počítač. Výhodou je, že se dají zpravidla uchladit pasivně díky nízké spotřebě a malému vyzařovanému teplu. Na těchto deskách jsou kromě chipsetu integrovány i procesor a grafická karta. Desky mini-ITX navíc obsahují ještě jeden rozšiřující slot PCI, některé dokonce nemají procesor integrovaný, ale obsahují 479pinový socket pro mobilní (notebookové) procesory. Nejmenší z řady ITX, mobile-ITX, má integrovánu i operační paměť a je konkurentem pro UMPC.