Není výhodou pouze životnost, ale také to, že se při tom, ať už 40W nebo 60W nabíjení, tolik nezahřívají. Jinak ale souhlasím, to už jsou rozdíly časech v nabíjení poměrně malé a v praxi ne až tak důležité. Nejde totiž o hodiny jako kdysi.

Obrovský smysl by to mělo právě u elektromobilu, kde jsou to stále hodiny a hodiny. Jenže na nabíjení jednoho elektromobilu hodnotou pár set KW, není dělaná přenosová síť. A mít v nabíječce baterku stejně velkou jako v zmíněném autě, která se nabije pomalu a do auta to následně ­"rychle šoupne­" by bylo fakt drahé. Plus tuším, co by na podobný battery pack v každé garáži řekli hasiči.

Jenže to je právě výhoda toho elektromobilu, že ládovat to stovky kW obvykle není ani nutné. Elektromobily totiž lze nabíjet průběžně i na jiných místech ­(doma, v obchodě, práci,...­), takže může být každý den nabitý pomalu a není nutno tak často jezdit na rychlonabíječku a vyžadovat ty stovky kW. Když jsem si to počítal, mít přístup k nabíjení elektromobilu doma, tak by se mé návštěvy na čerpacích stanicích­/nabíječkách proti dnešku snížily asi na 1­/20. Takže na tu přenosovou síť to neusí být zas až takový nápor navíc. Dá se předpokládat, že elektromobily si budou pořizovat především ti, kteří tuto možnost mají. Za další, vývoj baterií je i v otázce jejich hořlavosti, takže to, že hoří dnešní baterky, neznamená, že stejně na tom budou i akumulátory za 20 let ­(kdy na silnicích bude elektromobil stále ještě docela vzácností, ostatně i v tom Norsku, kde jsou už 10 let brutálně podporovány, jejich podíl ve vozovém parku dosáhl sotva 8 %­).

Ano, při ježdění kousek tam, kousek zpátky, nebo maximálně pár ­(desítek­) kilometrů za město je rychlonabíjení víceméně zbytečnost. Akorát, že když už, tak má pohon na elektřinu smysl pro auta s velkým nájezdem ­(a spotřebou­). Dodávky, kamiony.. A tam je rychlonabití a velká kapacita baterie docela nutnost. A rychlonabíjený kamion bude žrát možná víc, než lokomotiva při rozjezdu. Krát několik najednou a máte opravdu hodně šílené požadavky na přenosovou síť. A to i když tam bude nějaká vyrovnávací baterie. Navíc bych se bál, že v tomto oboru může změna nastat až nepříjemně rychle. Společnosti dnes v PR soutěží o to, kdo bude pseudozelenější, tak prostě dají při zadávání dopravy požadavek na elektrokamiony..

Proč má smysl pro auta s velkým nájezdem? Jaký je k tomu důvod? Naopak, elektrický pohon má smysl především pro auta s malým nájezdem, pro ta, která se pohybují ve městech. Emise na dálnici nejsou takový problém jako emise ve městě. Plně elektrický pohon pro kamiony prozatím nemá moc smysl, tam má velký smysl ve formě hybridu, kdy uloží energii ze sjezdu z kopce a brždění pro jeho opětovné vyjetí nebo rozjezdy. Co se týče dodávek, pokud jde o ty městské, ty toho zas tak moc nenajedou a přes noc tak nepotřebují nějak rychlé nabíjení. Opravdu není důvod mít dodávku nabitou za 10 minut, když stojí 10 hodin.

S tím souvisí další věc. Především, pokud se dané auto pro elektrický pohon nehodí, tak přeci není nutné si kupovat elektromobil. Nechápu, proč vždycky všichni řeší to, že uživatel s elektromobilem bude mít problém, když především kvůli tomu, že EV není pro jeho použití vhodné, nebude mít vůbec elektromobil. Takže problém v podstatě neexistuje.

Proč pro auto s velkým nájezdem? Městský vůz, ročně najede možná 8000 km, se spotřebou 8­-9l­/100. Takže dohromady by voko 640­-720l paliva za rok. Oproti tomu kamion: pokud nenajede bohatě nad 100 tisíc za rok, je nerentabilní. S rozumnou optimalizací dá v klidu i 300 tisíc ročně. Spotřeba 35l­/100. Takže za rok vybumbá minimálně 35000 litrů, maximálně klidně i přes 100 tisíc l. Takže pokud chcete opravdu optimalizovat, tak kde začít? A krom toho, kamion je obrovský, naprosto v pohodě uveze baterku vážící koliik tun, kdežto narvat do osobáku 500 kg je dost problém.

A ohledně toho, které auto se hodí a které ne: Pusťte si někdy zprávy. Dřív nebo později pseudozelení vykřičí zákaz spalovacích motorů a pak vám bude naprosto fuk, že se vám elektromobil nevyplatí. Bude to buď elektřina, nebo chodit pěšky.

Kdy se podle vás vaše spekulace zhnotní? A co na svoji predikci vsadíte?

Jedno docela nenápadné, zato dost solidní vodítko: US army pracuje na konceptu ­"budoucího vojáka­", který má být doslova zabalený v elektronice. Všude senzory, kdovíkolik procesorů, neustále online, ­"chytrá­" přilba s displeji, ­"chytrá­" puška s ­"chytrou­" municí, drony, kamery.. Je snad jasné, že jakmile si na toto vojáček zvykne a dojdou baterky, je mrtvý.. A stejně tak je snad jasné, že tohle žádné současné baterie nevydrří napájet kolik hodin, při nějaké rozumné váze. Prostě nelze táhnout víc baterek než munice a pak je někde v případném boji měnit.

PS: K té chytré pušce: munice má křídla či spíš pádla, něco jako SpaceX raketa. A přesně tak je také používá, dle pokynů počítače rozvírá a přivírá, takže ­"kulka­" mění směr. Ne moc, střílet za roh nelze, ale z běžného jardy se stane sniper, co na kilometr trefí oko. A ­"chytrý­" granátomet samozřejmě střílí za ten roh. Počítač vcelku logicky stihne spočítat úhel odrazu lépe, než co zvládne voják na základě zkušeností. Samozřejmě to vyžaduje docela výkonný hardware.

PPS: A jelikož už celkem dost subsystémů ukázali ve stádiu prototypu, tak s tím fakt nehodlají čekat roky a roky, než budou lepší baterky. Očividně mají něco, co nebylo uvolněno ­"pro plebs­".

Baterky nemusí mít a roky fakt čekat můžou. Stačí aby na začátku vývoje předpokládaly že v okamžiku kdy ho dokončí baterky budou mít, případně na vývoji baterek může dělat jejich oddělení vedle u kterého se očekává že baterkky dodají zhruba ve stejnej okamžik jako oni a ten vývoj se protáhne. Začít s vývojem až máme všechno ostatní by mohlo vést k tomu že to vyvinou později než by to potřebovaly. Takže ze stavu prototypů jedné technologie nemůžeme soudit nic o ostatních. To až když oznámí sériovou výrobu.

Stejně tak armáda nemusí používat baterky, ale palivové články, úplně od boku střelím, třeba na metanol, které nemusí být v ostatních případech použití tak výhodné.