www.svethardware.cz
>
>
>

I planeta Merkur má své ledovce, jak vznikají?

I planeta Merkur má své ledovce, jak vznikají?
, , aktualita
Ani by se nechtělo věřit, že planeta Merkur pohybující se u Slunce nejblíže ze všech má na svém povrchu led, a to dokonce prý až 50 metrů silný. Vědci si nyní dávají dohromady to, kde se tento led bere a jak vzniká.
reklama
Merkur obíhá kolem Slunce téměř v jen třetinové vzdálenosti co Země, i když má o proti ní velice výstřednou dráhu, která jej zavede v perihéliu na vzdálenost jen 0,3 AU a v aféliu na 0,47 AU. Proto se nelze divit, že průměrná teplota na povrchu je asi 170 °C, jenomže Merkur na rozdíl od Venuše a Země téměř nemá atmosféru, respektive má zanedbatelný atmosférický tlak, takže to, co není přímo vystaveno Slunci, rychle chladne. 
 
 
Minimální teploty na povrchu Merkuru díky tomu dosahují i pod -180 °C a pokud se najde místo, které je neustále ve stínu, může v něm velice snadno existovat i led podobně jako na našem Měsíci. A stejně jako tam i na Merkuru v tomto ohledu hrají velkou roli krátery, a to samozřejmě ty poblíž pólů, čemuž přispívá také jen 3,38° sklon Merkuru ke slunečnímu rovníku. Najde se tak dost míst, kde může v neustálém stínu okrajů kráterů existovat teplota hluboko pod nulou, a tedy i vodní led. Kde se ale ten vezme? 
 
K tomu posloužil počítačový model vytvořený Jamesem Fastookem a jeho týmem. Jde konkrétně o University of Maine Ice Sheet Model (UMISM), který nejdříve posloužil ke stejnému účelu v případě Země a Marsu, ale nyní byl adaptován pro Merkur. 
 
Předpoklad je ten, že Merkur akumulovat vodu a led alespoň po dobu posledních 50 milionů let a výsledkem jsou místa s ledovou pokrývkou silnou až 50 metrů. Atmosféru z toho opravdu podezřívat nemůžeme, ovšem to stejně jako v případě Měsíce není překážka. Simulace ukázaly na nejpravděpodobnější zdroj, a sice na led bohaté komety a případně jiná tělesa dopadající na Merkur z okolního vesmíru. 
 
Dle Fastooka pak voda z těchto objektů postupně putuje po povrchu planety, než se vytratí, nebo naopak dostane do vhodných chladných míst, kde je zadržena a neohrožována Sluncem. Model ukazuje na to, že tak skončí asi 15 procent vody, která se na planetu dostane. 
 
Model UMISM pak byl ještě využit pro zkoumání toho, jak horký povrchový terén ovlivňuje chladná místa v kráterech a zjistilo se, že teplo prostupující terénem je právě důvod toho, že se led v kráterech trošku mění a pohybuje. Bez toho by se prostě ukládal, aby se poté už nehnul. 
 
Zdroj: Astronomy


Ceny souvisejících / podobných produktů:


reklama
Nejnovější články
Objevila se 87GB databáze uniklých hesel. Zjistěte, zda někdo zná to vaše Objevila se 87GB databáze uniklých hesel. Zjistěte, zda někdo zná to vaše
Každou chvíli dochází k nějakému bezpečnostnímu úniku a nyní se na Internetu objevila obrovská 87GB databáze e-mailů a přihlašovacích hesel. Chcete vědět, zda je mezi nimi i vaše heslo k některé službě?
18.1.2019, aktualita, Milan Šurkala16 komentářů
G.Skill uvedl moduly Trident Z DDR4-3466 pro AMD G.Skill uvedl moduly Trident Z DDR4-3466 pro AMD
Výrobce pamětí G.Skill představil nové paměťové moduly Trident Z RGB DDR4-3466 ideální pro platformu AMD X399. Nabídne tedy vysokou frekvenci, RGB osvětlení a balení se čtyřmi moduly pro 4kanálové zapojení.
18.1.2019, aktualita, Milan Šurkala2 komentáře
USA vyšetřuje Huawei za krádež průmyslových tajemství od T-Mobile USA vyšetřuje Huawei za krádež průmyslových tajemství od T-Mobile
Huawei to opravdu nemá jednoduché. V USA jej totiž federální úřady vyšetřují v souvislostí s krádeží průmyslových tajemství z roku 2014. U civilního soudu byl za totéž přitom odsouzen už před dvěma lety.
18.1.2019, aktualita, Milan Šurkala3 komentáře
ECS SF110-A320 tenký desktop a HTPC s APU Ryzen ECS SF110-A320 tenký desktop a HTPC s APU Ryzen
Na CES 2019 se také objevil zajímavý počítač od firmy ECS, a sice model SF110-A320. Ten se řadí mezi PC formátu UCFF, čili ultra-compact form-factor a jako takový se bude hodit třeba na místo HTPC vybaveného APU Ryzen
18.1.2019, aktualita, Jan Vítek1 komentář
Asteroidy narážejí do Země více než dvakrát častěji než před 290 miliony lety Asteroidy narážejí do Země více než dvakrát častěji než před 290 miliony lety
Doba permu byla dle vědců studujících dopady asteroidů v minulosti mnohem klidnější než pozdější doba. Jak na to přišli? Jednoduše tím, že se podívali na povrch Měsíce, který tím odhaluje svou historii. 
18.1.2019, aktualita, Jan Vítek