Intel a Cray postaví pro americké ministerstvo počítač se 180 PFLOPS
10.4.2015, Jan Vítek, aktualita
Intel ve spolupráci s firmou Cray získal kontrakt amerického Ministerstva energetiky na výrobu dvou superpočítačů. Jeden z nich je obzvláště zajímavý, protože dle aktuálního seznamu by se stal bezpečně nejvýkonnějším výpočetním nástrojem na světě.
Už v minulém roce Ministerstvo energetiky USA odstartovalo projekt pro upgrade superpočítačů CORAL. V první fázi získaly kontrakt firmy IBM a NVIDIA, které staví superpočítače Summit a Siera určené pro Oak Ridge National Laboratory a Lawrence Livermore National Laboratory. Nyní následuje další část zakázky v rámci programu CORAL a z té zase mají radost firmy Intel a Cray, které vyrobí další dva superpočítače pro Argonne National Laboratory.
Mezi všemi novými modely bude zvláště vynikat superpočítač Aurora, který je postaven na Cray Shasta a dle plánu bude dodán v roce 2018. Jeho nejvyšší teoretický výkon přitom činí 180 PetaFLOPS, přičemž dnešní jedničkou v seznamu TOP500 je čínský TIANHE-2 (MILKYWAY-2) s teoretickým výkonem mírně pod 55 PetaFLOPS. Zajímavé je také porovnání maximální spotřeby těchto počítačů Aurora bude potřebovat maximálně 13 MW, zatímco aktuální jednička má spotřebu až 17,8 MW, takže je zřejmé, že dopředu půjde nejen výkon, ale i efektivita.
A není divu, když Aurora má být postavena především na intelovských technologiích HPC, a to konkrétně budoucích akcelerátorech Xeon Phi, jež mají být založeny na 10nm čipech Knights Hill. Ty budou kombinovány s nejmenovanými procesory Intel Xeon a rovněž Intel dodá i úložná zařízení založená na pamětech Flash a rozhraní Omni-Path pro propojení.
Aurora se ale nemusí stát nejrychlejším superpočítačem, však bude spuštěn až někdy za tři roky a ve hře je také model Summit, jehož výkon se bude pohybovat někde mezi 150 a 300 PFLOPS. Oproti svému přímému předchůdci ale Aurora nabídne nesrovnatelné vlastnosti. Tímto předchůdcem je Mira s výkonem 10 PFLOPS, čili 18x nižším, zatímco spotřeba Aurory je pouze 2,7násobná.
Druhý ze zmíněných superpočítačů, které postaví Intel a Cray, je Theta. Ten bude spuštěn již v příštím roce a založen bude také na akcelerátorech Xeon Phi, ale generace Knights Landing. Ty společně s procesory Xeon nabídnou maximální výkon 8,5 PFLOPS při spotřebe 1,7 MW, takže Theta o přední pozice v TOP500 usilovat nebude a ani nenabídne tak vysokou efektivitu jako Aurora.
Kombinovaná hodnota obou zakázek je přes 200 milionů dolarů a z toho pochopitelně nejvíce spolkne projekt Aurory. Hlavním výrobcem se stal Intel, zatímco Cray zde figuruje jako subdodavatel, ale to je celkem logické, když právě Intel dodá všechny hlavní technologie. Intel se tedy poprvé za téměř dvacet let stane hlavním dodavatelem superpočítače, neboť naposledy se to týkalo ASCI Red v roce 1996. A k čemu bude Aurora sloužit? Především ke zkoumání a vylepšování technologií pro výrobu baterií, solárních panelů či větrných turbín, zkoumání cest k vylepšení efektivity motorů a snížení jejich hluku a také k výzkumu výroby biopaliv.
Zdroj: Anandtech
Mezi všemi novými modely bude zvláště vynikat superpočítač Aurora, který je postaven na Cray Shasta a dle plánu bude dodán v roce 2018. Jeho nejvyšší teoretický výkon přitom činí 180 PetaFLOPS, přičemž dnešní jedničkou v seznamu TOP500 je čínský TIANHE-2 (MILKYWAY-2) s teoretickým výkonem mírně pod 55 PetaFLOPS. Zajímavé je také porovnání maximální spotřeby těchto počítačů Aurora bude potřebovat maximálně 13 MW, zatímco aktuální jednička má spotřebu až 17,8 MW, takže je zřejmé, že dopředu půjde nejen výkon, ale i efektivita.
A není divu, když Aurora má být postavena především na intelovských technologiích HPC, a to konkrétně budoucích akcelerátorech Xeon Phi, jež mají být založeny na 10nm čipech Knights Hill. Ty budou kombinovány s nejmenovanými procesory Intel Xeon a rovněž Intel dodá i úložná zařízení založená na pamětech Flash a rozhraní Omni-Path pro propojení.
Aurora se ale nemusí stát nejrychlejším superpočítačem, však bude spuštěn až někdy za tři roky a ve hře je také model Summit, jehož výkon se bude pohybovat někde mezi 150 a 300 PFLOPS. Oproti svému přímému předchůdci ale Aurora nabídne nesrovnatelné vlastnosti. Tímto předchůdcem je Mira s výkonem 10 PFLOPS, čili 18x nižším, zatímco spotřeba Aurory je pouze 2,7násobná.
US Department of Energy CORAL Supercomputers | ||||
 | Aurora | Theta | Summit | Sierra |
| CPU | Intel Xeon | Intel Xeon | IBM POWER9 | IBM POWER9 |
| Akcelerátory | Intel Xeon Phi (Knights Hill?) | Intel Xeon Phi (Knights Landing) | NVIDIA Volta | NVIDIA Volta |
| Výkon (RPEAK) | 180 PFLOPS | 8.5 PFLOPS | 150 - 300 PFLOPS | 100+ PFLOPS |
| Max. spotřeba | 13MW | 1.7MW | ~10MW | N/A |
| Provozovatel (laboratoř) | Argonne | Argonne | Oak Ridge | Lawrence Livermore |
| Výrobce | Intel + Cray | Intel + Cray | IBM | IBM |
Druhý ze zmíněných superpočítačů, které postaví Intel a Cray, je Theta. Ten bude spuštěn již v příštím roce a založen bude také na akcelerátorech Xeon Phi, ale generace Knights Landing. Ty společně s procesory Xeon nabídnou maximální výkon 8,5 PFLOPS při spotřebe 1,7 MW, takže Theta o přední pozice v TOP500 usilovat nebude a ani nenabídne tak vysokou efektivitu jako Aurora.
Kombinovaná hodnota obou zakázek je přes 200 milionů dolarů a z toho pochopitelně nejvíce spolkne projekt Aurory. Hlavním výrobcem se stal Intel, zatímco Cray zde figuruje jako subdodavatel, ale to je celkem logické, když právě Intel dodá všechny hlavní technologie. Intel se tedy poprvé za téměř dvacet let stane hlavním dodavatelem superpočítače, neboť naposledy se to týkalo ASCI Red v roce 1996. A k čemu bude Aurora sloužit? Především ke zkoumání a vylepšování technologií pro výrobu baterií, solárních panelů či větrných turbín, zkoumání cest k vylepšení efektivity motorů a snížení jejich hluku a také k výzkumu výroby biopaliv.
Zdroj: Anandtech
