Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

Intel DG1 v testech, proč nezvládne benchmarky a nefunguje všude?

, , aktualita
Intel DG1 v testech, proč nezvládne benchmarky a nefunguje všude?
Intel nás nedávno zaujal tím, že vypustil na OEM trh slabší verzi své Iris Xe MAX. Jde o Iris Xe, které mají pouze 80 jednotek EU (Execution Unit) a 640 shaderů. Server Igor's Lab si nyní vyzkoušel kartu, která je založena na použitém čipu DG1. 
Intel DG1 v testech, proč nezvládne benchmarky a nefunguje všude?
Intel DG1 se už loni objevila jako grafická karta, kterou Intel použil pro vývoj své nové grafické generace a ačkoliv jsme neočekávali, že by byla na jejím GPU založena nějaká opravdu prodávaná grafika, Intel nás na podzim vyvedl z omylu. Nejdříve vypustil na trh Iris Xe MAX a nedávno také slabší verze Iris Xe. V obou případech ale nejde o zboží určené pro samostatný prodej na volném trhu a Iris Xe dokonce ani nefungují na všech PC. Omezeny jsou na některé generace procesorů Intel na některých deskách, které musí mít z nějakého důvodu k tomu uzpůsobený BIOS. Mohli jsme přitom počítat s tím, že tento důvod bude spíše umělý, ale co k tomu může říci Igor Wallossek
 
 
Wallossek se dostal právě k původní DG1 od Intelu, kterou mohl řádně prozkoumat, čili rozebrat, otestovat, atd. Dostala se k němu v rámci kompletního PC od OEM výrobce a jde o verzi s plným počtem 96 EU a 768 shadery a dále s 8 GB (4x 2GB Micron) paměti LPDDR4 na 2133 MHz a 128bitové sběrnici. Co se týče celého počítače, prozrazeno bylo pouze to, že je vybaven procesorem Core i7 (non-K verze) a deskou Mini-ITX se Z390, čili už nejde o nejnovější techniku. Karta samotná ale podporuje PCIe 4.0, i když jen na 8 linkách, ale ty jí pochopitelně více než bohatě stačí. 
 
 
Igorovo zkoumání zřejmě podporuje předchozí domněnku, a sice že omezená kompatibilita karet DG1 je způsobena tím, že samy nenesou paměť EEPROM se svým BIOSem, a musí proto využívat paměť desky. Právě proto není možné je rozběhnout na jakémkoliv systému a vypadá to, že jde o stejný případ jako u nových Iris Xe. Intel si tímto způsobem tedy zajistil, aby dané karty mohly běžet pouze na vybraných deskách, které k tomuto účelu budou mít upravený BIOS. 
 
A jak DG1 běží? V klidovém provozu má takt 600 MHz a vezme si jen 4 W, takže teplota 30 °C je odpovídající, zvláště když ventilátor se nevypíná a stále pracuje na 850 RPM. Při plné zátěži se takt vyhoupne na 1550 MHz a spotřeba na 20 W, i když maximum by dle Igora mělo být až 30 W. I to je ovšem pochopitelně velice nízká hodnota, i když vzhledem k výkonu karty odpovídající. 
 
Karta sama nabízí jeden HDMI 2.1 a tři DP, avšak Intel doporučuje využívat grafické výstupy desky a dle testů byl systém s monitorem napojeným přímo na kartu nestabilní. A problém nastal i při testování karty, které nemohlo být provedeno kvůli tomu, že systém během benchmarků padal a nedokázal je dokončit. Jediný dokončený test byl GPGPU benchmark v AIDA64, který je nám k ničemu. I na provozu této karty je tak opravdu vidět, že jde spíše o testovací hardware, jenž nelze pořádně vyzkoušet i přes řadu aktualizací pro ovladače. 
 
A to vyvolává otázky. DG1 by už měly být víceméně funkční hardware, ale k tomu mají opravdu daleko. Nevíme ale, jak se chovají nové Iris Xe a jak daleko máme k vypuštění Xe-HPG na trh. Intel sice může dodat ucházející hardware, ale vyladěné ovladače jsou přinejmenším stejně důležitá součást celého produktu a zde nám Wallossek ukazuje, že s nimi by to nemuselo být ještě dlouho ideální.  


reklama