Intel DG1 v testech, proč nezvládne benchmarky a nefunguje všude?
1.2.2021, Jan Vítek, aktualita
Intel nás nedávno zaujal tím, že vypustil na OEM trh slabší verzi své Iris Xe MAX. Jde o Iris Xe, které mají pouze 80 jednotek EU (Execution Unit) a 640 shaderů. Server Igor's Lab si nyní vyzkoušel kartu, která je založena na použitém čipu DG1.
Intel DG1 se už loni objevila jako grafická karta, kterou Intel použil pro vývoj své nové grafické generace a ačkoliv jsme neočekávali, že by byla na jejím GPU založena nějaká opravdu prodávaná grafika, Intel nás na podzim vyvedl z omylu. Nejdříve vypustil na trh Iris Xe MAX a nedávno také slabší verze Iris Xe. V obou případech ale nejde o zboží určené pro samostatný prodej na volném trhu a Iris Xe dokonce ani nefungují na všech PC. Omezeny jsou na některé generace procesorů Intel na některých deskách, které musí mít z nějakého důvodu k tomu uzpůsobený BIOS. Mohli jsme přitom počítat s tím, že tento důvod bude spíše umělý, ale co k tomu může říci Igor Wallossek?
Wallossek se dostal právě k původní DG1 od Intelu, kterou mohl řádně prozkoumat, čili rozebrat, otestovat, atd. Dostala se k němu v rámci kompletního PC od OEM výrobce a jde o verzi s plným počtem 96 EU a 768 shadery a dále s 8 GB (4x 2GB Micron) paměti LPDDR4 na 2133 MHz a 128bitové sběrnici. Co se týče celého počítače, prozrazeno bylo pouze to, že je vybaven procesorem Core i7 (non-K verze) a deskou Mini-ITX se Z390, čili už nejde o nejnovější techniku. Karta samotná ale podporuje PCIe 4.0, i když jen na 8 linkách, ale ty jí pochopitelně více než bohatě stačí.
Igorovo zkoumání zřejmě podporuje předchozí domněnku, a sice že omezená kompatibilita karet DG1 je způsobena tím, že samy nenesou paměť EEPROM se svým BIOSem, a musí proto využívat paměť desky. Právě proto není možné je rozběhnout na jakémkoliv systému a vypadá to, že jde o stejný případ jako u nových Iris Xe. Intel si tímto způsobem tedy zajistil, aby dané karty mohly běžet pouze na vybraných deskách, které k tomuto účelu budou mít upravený BIOS.
A jak DG1 běží? V klidovém provozu má takt 600 MHz a vezme si jen 4 W, takže teplota 30 °C je odpovídající, zvláště když ventilátor se nevypíná a stále pracuje na 850 RPM. Při plné zátěži se takt vyhoupne na 1550 MHz a spotřeba na 20 W, i když maximum by dle Igora mělo být až 30 W. I to je ovšem pochopitelně velice nízká hodnota, i když vzhledem k výkonu karty odpovídající.
Karta sama nabízí jeden HDMI 2.1 a tři DP, avšak Intel doporučuje využívat grafické výstupy desky a dle testů byl systém s monitorem napojeným přímo na kartu nestabilní. A problém nastal i při testování karty, které nemohlo být provedeno kvůli tomu, že systém během benchmarků padal a nedokázal je dokončit. Jediný dokončený test byl GPGPU benchmark v AIDA64, který je nám k ničemu. I na provozu této karty je tak opravdu vidět, že jde spíše o testovací hardware, jenž nelze pořádně vyzkoušet i přes řadu aktualizací pro ovladače.
A to vyvolává otázky. DG1 by už měly být víceméně funkční hardware, ale k tomu mají opravdu daleko. Nevíme ale, jak se chovají nové Iris Xe a jak daleko máme k vypuštění Xe-HPG na trh. Intel sice může dodat ucházející hardware, ale vyladěné ovladače jsou přinejmenším stejně důležitá součást celého produktu a zde nám Wallossek ukazuje, že s nimi by to nemuselo být ještě dlouho ideální.