
ale zapomínáte na jednu věc dřív sem si koupil GK za 6000kč a za dva roky už jsem si na ní nic nepustil protože nové hry chtěli direkt x 9 a né 8.1 tak že smůla nebo třeba nový shader model atd. nová karta byla zase 2x rychlejší a stará na vyhození po dvou letech. Dneska koupíte grafiku za 15 000 a po 5 ti letech na ní normálně můžete hrát všechno i nové hry a pokud už vám nebude stačit pořád jí mužete posunout někomu dalšímu kdo hraje full hd a nebo se spokojí se středními detaily. Dneska běžně servisuju PC kde je i 6 let stará GK a zahrajou si ty lidi i nové věci. Dřív absolutně nemyslitelné nové jste prostě ani nepustil nebylo direkt x atd. Dneska ty kraty mají až 3x delší životnost a pro FHD hráče stačí karta za pár korun pro 2K hraní stačí také výrazně levnější karta dokonce ani na 3K jako širokáče 34" stačí pohodlně karta jako 7800XT 7800 GRE nebo 4070 ti super atd. 4080 využije opravdu až člověk pro 4K ale 4K jde i na 4070ti uplně v pohodě provozovat.
Odpovědět3 0
Ona je ta cena prakticky +- pořád stejná jaksi před 10 lety člověk vydělával výrazně méně než dnes. před 20 lety jsem kupoval GK kolem 8000kč a levné to opravdu nebylo průměrná mzda byla kolem 17 200 kč dneska GK 20 000 kč ale mzda vyskočila na 44000 kč tedy mzdy jsou 2,55x vyšší a cena grafiky je 2,5x vyšší taky tak že vlastně karta za 20 dneska je stejně drahá jako karta za 8 před 20 lety. A neargumentujte prosím že průměrnou mzdu nemá každý před 20 roky si taky každý nemohl dovolit mít kartu za 8000.
Odpovědět4 0
No podpora DLSS k čemu by byla když amd má FSR a po novém roce uvedou verzy 3,0 prakticky srovnatelnou s DLSS. Rasterizaci jak kde někde se výkonem dotahuje až na 4090 třeba Farcry 6 ano RT je o 16% pomalejší otázka je když člověk RT nevyužije připlácet 200 za kartu která je o trošku horší nedává smysl. Pokud ovšem RT využijete tak ten příplatek smysl má. To si musí každý zvážit sám. Já co sem si RT vyzkoušel tak jediná hra kde to bylo opravdu super a mělo to výrazný vliv na herní zážitek byl minecraft. Tam to bylo fakt dělo. Ale u většiny ostaních her nejvíc vidím jen ten pokles výkonu. Mnohdy je to vidět pomalu jen na statických scénách no věřím že třeba za 5 let to bude mít smysl ale to budou na trhu jiné karty s jiným výkonem.
Odpovědět3 1
To máte pravdu. Já už toho pamatuji opravdu docela hodně a víte kdy AMD mělo problémy s ovladači ? bylo to za dob ATI v letech 2000-2003 ano před 20 ti lety byly ovladače v šíleném nefunkčním stavu a lidi dost často čekaly na nápravu rok a stejně to nebylo ono i tak se ati prodávala problémy tak nějak skončili po 2003 od té doby má ATI/AMD problémy +- stejné jako má N-Vidia . Měl sem hodně karet od N-Vidie a pamtuji i ovladače které shazovaly systém a nebo taky odpalovali grafiky chybným napájecím managmentem. Ale u N- Vidie se to vždy tak nějak tolerovalo. A to že má AMD špatné ovladače slyším i dnes po 20 ti letech a chyby u konkurence se tak nějak nikdy neřešili. Víte z praxe se taky často setkávám s tím že lidé mají problém který ani není problém GPU ale třeba to že se hrabali v registrech nějký ten CC cleaner nebo sem zažil i vadné ram které padaly jen ve hrách no zkrátka hodně často je problém s GPU i jinde než v GPU windows desky software třetích stran. Ale lidi vždy řeknou ne chyba je v ovladačích.
Odpovědět1 1
No vezmu to jednoduše to co tvrdí věda 90% můžeme dokázat potvrdit testem pokusem a ano je tu 10% věcí které ještě neumíme . Náboženství 90% toho co tvrdí nejde nijak dokázat nejsou důkazy a jsou to jen něčí nepodložené doměnky. Tak komu budu věřit ? vědě která drtivou většinu předpovědí dokáže potvrdit nebo církvi která nedokáže vůbec nic ? použijte selský rozum a odpověď vypadne každému. Přeci když si vymyslím nějakou bejkárnu a lidé mi řeknou ale nemůžeš to nijak dokázat tak argumentovat tím že když mi to nemůžete vyvrátit protože sem si vymyslel něco co nejde dokázat tak je to pravda je přeci blbost to musí uznat každý zdravě smýšlející člověk to by si pak mohl každý tvrdit co chce a vždy by to byla pravda že. Jako ta víra v aštara šerana který tu prý kolem nás lítá ve vesmírných lodích taky blbost a věřilo tomu obrovské množství lidí a tvrdit že to je pravda protože to nejde vyvrátit je nesmysl dneska se ví že si z lidí dělaly blázny. Naboženství není v ničem jiné je to stejné jako s tím aštarem šeranem nemlich to samé nakonec lidi taky prozřeli.
Odpovědět0 0
V tomhle se ale stačí podívat na vývoj lidstva a je tam jednoznačně vidět že čím jsou lidé víc vzdělaní tím méně potřebují náboženství. A v dnešní době už je těch různých bohů málo pač lidstvo udělalo pořádný krok kupředu dneska už by nikoho snad nenapadlo že oheň je dílem boha ohně každý ví že je to normální fyzikální proces. A tak je zánik náboženství jen otázkou času než se lidstvo plošně natolik z inteligentní že už žádné náboženství potřebovat nebude. Problém je masové vymývání mozků pokud hromada lidí věří v blbost tak je velmi pravděpodobné že na svou víru rekrutuje další kteří uvěří ve stejnou blbost a problém je hlavně z dětmi pokud v tom vyrostou a odmala jim vymývají mozek je to velký problém. Jinak váš bod 2 má jednoduchou odpověď mám hypotézu a pokud ji mohu dokázat testem pokusem stane se z toho teorie. Pokud někdo říká že existuje něco jako bůh ale nikdo nikdy nic takového neviděl a nijak to nejde dokázat tak je to pouze hypotéza a pokud za 2000 let nikdo nebyl schopen najít jeden jediný důkaz tak si myslím že ta myšlenka je úplně z cestná a nemá smysl se sní zabývat a maximálně ji můžeme zařadit mezi mýty a kus dávné historie.
Odpovědět2 3
Tak to bych netvrdil. Máte to nějak podložené ? drtivá většina studii jasně ukazuje že nejnenávistnější lidé na světě jsou věřící a je jedno o jakou církev nebo víru jde za to nejmírumilovnější lidé jsou ateisté těch prací vyšlo mraky a tak nějak se na tom všechny shodují. Navíc když si něco o církvích přečtěte zjistíte že jsou opravdu zdrojem morálního úpatku právě církve.
Odpovědět2 3
Mazda 6 mám to v techničáku město mimo město a dálnice
Odpovědět0 0
Mě by zas bylo líto vyhodit 20 000 za týden někde u vody. Máte dobrý pocit na 7-14 dní a pak nic jste o 20K chudší a mít z toho tak max na chvilku dobrý pocit se mi zdá vyhazování peněz oknem. Takhle ta grafika bude sloužit v pc několik roků a bude dělat svou práci i radost prakticky denně. Tak že já zas nerozumím tomu proč někdo vyhodí 20K za cestovaní za pár dnů nemá nic. já mám za 20K zábavu na několik roků.
Odpovědět0 0
souhlas 2K na 32" bude hnusnej obraz na 32" už to chce 4K já čekám na pořádnej 32" 4K už několik roků zatím taky používám 2K na 27" což je max použitelná velikost na ten display aby ty pixely nebyly obrovské.
Odpovědět1 0
Souhlas 2K ideál 27" pak už jsou ty pixely moc veliké 24" na fhd je max použitelné na 4K je ideální 32" klidně by šlo i 34-36 ale to se bohužel nedělá pokud tedy chcete 16:9 další velikost je pak až 43" na 4K ale to už je zase moc veliké a kvalita obrazu horší než 2K na 27"
Odpovědět0 0
Zdravím, no použitím vyřazených baterií ten problém jen posunete o několik let dopředu. A ano v noci je nadbytek to je pravda ale v noci taky nesvítí sluníčko a třeba taky občas nefouká vítr. To je strašnej průser pač y auta začnou nabíjet v noci kdy je nejmenší odběr ale taky žádná výroba. Faktem je že na 1mwh obnovitelných zdrojů je nutné držet připraveno v chodu 1mwh uhlí nebo plynu. přes den je špička přes 10gwh v noci to padá na 4gwh. Tam by ta rezerva byla ale zas by muselo svítit v noci a to se jak si neděje a když nebude i foukat zas potřebujem to uhlí nebo plyn. a nebo jádro. Jinak když si najdete jaké emise produkuje francie která je převážně jaderná a kolik zelené německo zjistíte že francie produkuje mnohem opravdu mnohem méně co2 atd míň než eco německo právě kvůli tomu jádru. Němci musí také pálit tuny uhlí právě kvůli tomu aby vyrovnávali výpady z obnovitelných zdrojů. a proto je to tak drahé. Ta nutnost mít elektrárny navíc na fosilní paliva všechno pak potřebujete dvakrát a někdo to musí zaplatit.
Odpovědět0 0
A ještě bych vám dodal proč asi výrobci VR dělají ty sety na 90FPS a né na 60. protože 60 je opravdu málo a dělalo by se vám z toho poseku a lagu špatně při 90 už je to ok a působí to plynule přirozeně.
Odpovědět0 0
60 je opravdu málo rozdíl 60 vs 90 je viditelný a to dost značně při 60 se obraz pořád trochu v pohybu pocukává není to plynulé ale při 90 už je to ok a nemám nepříjemný pocit z toho poseku hlavně postranách při pohybu. Ale jak říkám to si člověk musí vyzkoušet. já třeba nejvíc hraji WOT. A tam je těch 90 pro mě ideální 60 je málo ale zase 144 vs 90 už moc zlepšení nepřinese možná v rychlých FPS které nehraji nad 144 to vyzkoušeno nemám ale myslím že tam už to bude opravdu pro max 1% nejvíc hardcore hráčů. Ale 60 vs 120 i 90 pozná úplně každý. Ten rozdíl je opravdu markantní.
Odpovědět0 0
Je to tak už 14 let zpátky co jsem se v Temelíně bavil s hlavním směnovým inženýrem jaderného bloku. A on už tenkrát mi vyprávěl jaké problémy v síti způsobují obnovitelné zdroje a to tenkrát jich bylo mnohem méně a už tenkrát větrníky dělaly problém v síti. Němci nám to sem cpu pač neví co s tím a my to někam nacpat musíme pač ta síť prostě nafukovací není.
Problém u elektromobility není vyrobit tu elektřinu ale problém je dostat jí k těm zákazníkům. Energetická síť musí být vyvážená kolik eletřiny vyrobíte tolik elektřiny spotřebujete. Větší odběratelé musí dodržovat přísné limity spotřeby tedy nemůžou odebrat víc nebo méně než kolik mají nasmlouváno a odběr se hlídá cca co 15 minut jsou na to různé regulační nastroje. Domácnosti mají odběr malí a plus mínus chování lidí a spotřeba je dobře odhadnutelná a díky tomu se tomu přizpůsobuje i výroba elektřiny. Pokud bychom ale doma začali nabíjet elektromobily odběr by byl x násobně větší než s čím se počítá jeden člověk by nevadil ale 10 už ano. Navíc lidé dost často vůbec neví že distribuční síť je rozdělena na Přenosovou ta která dokáže přenášet GWH TWH na velké vzdálenosti a distribuční které rozvádí elektřinu k odběratelům a ta na to dimenzovaná není. Do dnes je v zemi mnoho kabelů starších i 70 let za hranou své životnosti a nikdo je ještě nevyměnil tam kde sou natahané nové rozvody bylo počítáno s průměrnou spotřebou domácností a s nárůstem spotřeby tím jak se bude populace rozrůstat tedy pokud někdo průměrně spotřebuje 5kwh denně tak tam bude počítaná rezerva do budoucna na rozvoj dejme tomu 8kwh ale nikdo nepočítal s tím že najednou ta spotřeba místo 5kwh bude 20kwh pač si lidi začnou dobíjet auta tak že i ty nové rozvody na to nemají kapacitu a upozornuji že dodnes leží místy v zemi 70 let staré kabely za hranou životnosti které je potřeba vyměnit ale ještě nikdo se k tomu nedostal tak že když by se teď začali projektovat sítě počítající i s těmi elektroauty tak to bude trvat min 80 let než ty sítě se postupně předělají !!!!!!! To samé rychlo nabíječky v ulici to čez povolí tak max 1 možná 2 uživatelům pač prostě pokud je tam trafo co má 25% rezervu a uživatel by nabíjením auta vyplácal průměrnou spotřebu jako 15 domů tak prostě když by nabíjeli 3 tak už by v té ulici nikdo nemohl doma ani svítit !!! to je realita tak že co vyměnit trafo za silnější a natahat v ulici nové kabely ale i ten přivod k tomu trafu by se musel udělat silnější a když by se takhle natahalo vše tak pak i ty rozvodny VVN za miliardy by se musely udělat celé znova. A navíc větší odběry jak sem psal výše jsou důsledně hlídané a když by firma která má odběr cca 10mwh neodebrala ten výkon tak by za to byla tučná pokuta pač nekde by musela jet elektrárna. Další obnovitelné zdroje mají 100% zastupitelnost tak že co mwh eco to mwh uhlí které čeká jestli bude foukat nebo svítit to stojí další obrovské peníze které se platí za uhelné zdroje co jen čekají a čekají jinak by byl výpadek sítě. O tom se pořád mluví a mluví a řeší to hlavně lidé který tomu vůbec nerozumí a myslí si že baterky se pořeší každý si bude časem nabíjet v klidu doma atd. už teď obnovitelné zdroje způsobují dost značené problémy v síti a stojí to hodně peněz je ukočírovat. Reálné problémy jsou plně jinde než ty baterky v autě. A navíc to bude dobudoucna mnohem dražší ježdění než na benzín už teď je v plánu zvýšit rapidně poplatek za jistič u větších odběrů tak že se klidně může stát že člověk aby mohl doma nabíjet to elektro auto i pomalu bude cálovat klidně 2000-3000kč měsíčně jen za poplatek za jistič už to leží dlouho na vládě a bylo to hlavně kvůli ekologickým zdrojů které strašně hodně prodražují distribuci nutnost drahého zálohování. A pak samozřejmě výpadek příjmu s daně na paliva bude promítnuta do cen elektřiny tak že provoz elektro auta za cca 20 let až se to opravdu rozšíří bude opravdu hodně drahej a jestli žijete v představě že si to auto zadarmo dobijete třeba doma z vlastních panelů tak to vás taky vyvedu z omylu to se už také řeší a firma siemenc už na to má různé prototypy prostě v dnešní době gps je to jednoduché vaše auto se spáruje s příklad vaší kreditní kartou vy si auto při pojíte na nabíječku a zaplatíte daň a pokud se to nespáruje auto se nezačne nabíjet tak že pak bude jedno kde budete nabíjet ale daň poteče do státu tak jako tak. Omlouvám se za tu šílenou úpravu věřím že se to nebude číst moc dobře.
Problém u elektromobility není vyrobit tu elektřinu ale problém je dostat jí k těm zákazníkům. Energetická síť musí být vyvážená kolik eletřiny vyrobíte tolik elektřiny spotřebujete. Větší odběratelé musí dodržovat přísné limity spotřeby tedy nemůžou odebrat víc nebo méně než kolik mají nasmlouváno a odběr se hlídá cca co 15 minut jsou na to různé regulační nastroje. Domácnosti mají odběr malí a plus mínus chování lidí a spotřeba je dobře odhadnutelná a díky tomu se tomu přizpůsobuje i výroba elektřiny. Pokud bychom ale doma začali nabíjet elektromobily odběr by byl x násobně větší než s čím se počítá jeden člověk by nevadil ale 10 už ano. Navíc lidé dost často vůbec neví že distribuční síť je rozdělena na Přenosovou ta která dokáže přenášet GWH TWH na velké vzdálenosti a distribuční které rozvádí elektřinu k odběratelům a ta na to dimenzovaná není. Do dnes je v zemi mnoho kabelů starších i 70 let za hranou své životnosti a nikdo je ještě nevyměnil tam kde sou natahané nové rozvody bylo počítáno s průměrnou spotřebou domácností a s nárůstem spotřeby tím jak se bude populace rozrůstat tedy pokud někdo průměrně spotřebuje 5kwh denně tak tam bude počítaná rezerva do budoucna na rozvoj dejme tomu 8kwh ale nikdo nepočítal s tím že najednou ta spotřeba místo 5kwh bude 20kwh pač si lidi začnou dobíjet auta tak že i ty nové rozvody na to nemají kapacitu a upozornuji že dodnes leží místy v zemi 70 let staré kabely za hranou životnosti které je potřeba vyměnit ale ještě nikdo se k tomu nedostal tak že když by se teď začali projektovat sítě počítající i s těmi elektroauty tak to bude trvat min 80 let než ty sítě se postupně předělají !!!!!!! To samé rychlo nabíječky v ulici to čez povolí tak max 1 možná 2 uživatelům pač prostě pokud je tam trafo co má 25% rezervu a uživatel by nabíjením auta vyplácal průměrnou spotřebu jako 15 domů tak prostě když by nabíjeli 3 tak už by v té ulici nikdo nemohl doma ani svítit !!! to je realita tak že co vyměnit trafo za silnější a natahat v ulici nové kabely ale i ten přivod k tomu trafu by se musel udělat silnější a když by se takhle natahalo vše tak pak i ty rozvodny VVN za miliardy by se musely udělat celé znova. A navíc větší odběry jak sem psal výše jsou důsledně hlídané a když by firma která má odběr cca 10mwh neodebrala ten výkon tak by za to byla tučná pokuta pač nekde by musela jet elektrárna. Další obnovitelné zdroje mají 100% zastupitelnost tak že co mwh eco to mwh uhlí které čeká jestli bude foukat nebo svítit to stojí další obrovské peníze které se platí za uhelné zdroje co jen čekají a čekají jinak by byl výpadek sítě. O tom se pořád mluví a mluví a řeší to hlavně lidé který tomu vůbec nerozumí a myslí si že baterky se pořeší každý si bude časem nabíjet v klidu doma atd. už teď obnovitelné zdroje způsobují dost značené problémy v síti a stojí to hodně peněz je ukočírovat. Reálné problémy jsou plně jinde než ty baterky v autě. A navíc to bude dobudoucna mnohem dražší ježdění než na benzín už teď je v plánu zvýšit rapidně poplatek za jistič u větších odběrů tak že se klidně může stát že člověk aby mohl doma nabíjet to elektro auto i pomalu bude cálovat klidně 2000-3000kč měsíčně jen za poplatek za jistič už to leží dlouho na vládě a bylo to hlavně kvůli ekologickým zdrojů které strašně hodně prodražují distribuci nutnost drahého zálohování. A pak samozřejmě výpadek příjmu s daně na paliva bude promítnuta do cen elektřiny tak že provoz elektro auta za cca 20 let až se to opravdu rozšíří bude opravdu hodně drahej a jestli žijete v představě že si to auto zadarmo dobijete třeba doma z vlastních panelů tak to vás taky vyvedu z omylu to se už také řeší a firma siemenc už na to má různé prototypy prostě v dnešní době gps je to jednoduché vaše auto se spáruje s příklad vaší kreditní kartou vy si auto při pojíte na nabíječku a zaplatíte daň a pokud se to nespáruje auto se nezačne nabíjet tak že pak bude jedno kde budete nabíjet ale daň poteče do státu tak jako tak. Omlouvám se za tu šílenou úpravu věřím že se to nebude číst moc dobře.
Odpovědět2 0
Víte ono se říká síly ale správně je to interakce tak že svět kolem nás pohání 4 základní interakce. Proč se dnes občas někde říká síla netuším ale řekl bych že je to tím že v klasické fyzice se ten to pojem používá tak se to tak asi píše aby v tom nevznikal chaoz protože pojem síla zná každý kdo prošel Základní školou ale interakce by lidi mohla mást a tak se to tak asi pořád píše to si myslím já. Co se týče elektřiny tak tam je to zajímavé elektrický proud jsou pohybující se náboje tedy elektrony ale to co s nima hýbe je elektromagnetické pole tak že když zapnete vypínač k žárovce tak žárovka se rozsvítí prakticky okamžitě ale doba než se dostane elektron z vypínače do té žárovky řekněme třeba 3 metry bude trvat několik minut tak že to co se šíří vodiči atd. je pole a pole kmitá s elektrony tak že v podstatě elektrický proud je v uvozovkách proud který v tom kabelu či kondenzátoru jakémkoliv vodiči vlastně je pořád ale až to pole začne hýbat s těmi elektrony a tím vytvářet proud. Tak že to co se šíří kabelem je elektromagnetické pole samotné elektrony pak tečou velmi pomalu. Jinak veškeré chemické reakce jsou jen interakce světla a látky tedy elektrony a fotony nic jiného se na tom nepodílí tak že to že něco hoří že má něco nějakou barvu že voda nevyteče ze skleničky ven že je sklo průhledné atd. atd je interakce jen elektronů a fotonů. Tudíž i celý elektrický proud je jen interakce elektronů a fotonů. Pokud by vás to opravdu zajímalo můžu doporučit třeba knihu ,,Neobyčejná teorie světla a látky"" od Richard P. Feynman jeden z největších fyziků 20 století. Docela to změní pohled na svět a pro začátek výborný úvod. Člověk najednou začne zjišťovat že svět kolem nás realita je v podstatě úplně jiná než tak jak jí vnímáme svými smysly. A ano hybnosti jsou v kvantové mechanice velmi časté a hybnosti jsou jedny ze základních kvantových čísel kterými popisujeme vlastnosti objektu třeba elektronu jeho vnitřní moment hybnosti se nazývá spin. Lidi si dost často představují fotony jako ty částice díky kterým vidíme tedy ty co vytváří sluníčko nebo žárovka atd. Ale rentgen gama záření tepelné záření to co vidí termovize člověk sám věci okolo vás které mají nějakou teplotu vysílají fotony neustále na různých vlnových délkách ty ale nevidíme neboť naše oči proto nejsou přizpůsobené vákuum je plné elektron pozitronových párů a tudíž i fotonů na které se proměnují vznikají zanikají fakticky kolem nás probíhají neustále interakce mi je jen nevidíme.
Odpovědět0 0
Ano ono to tak vypadá že jde o slučování nicméně je to proces slabé jaderné síly nazývaný betarozpad. Ty rozpady jsou dva beta + a beta mínus . https://sk.wikipedia.org/wiki/Beta_rozpad přiložím odkaz. V přírodě panují zákony zachovaní a prakticky skoro všechny procesy musí být zachovávány jako je náboj atd. většina lidí zná zákon zachovaní energie jako že energie=hmota ale těch zákonů je daleko víc. No k tomu že částice nemá klidovou hmotnost ano máte pravdu ale foton není jediný patří mezi ně třeba i 3 generace neutrin. Ono z hmotností je to vůbec zajímavé vlastně chápat hmotnost jako něco co váží v kg. atd. Je vlastně zbytečné nepřesné a proto se uvádí množství energie které je potřeba pro vytvoření dané částice tak že vlastně něco jako hmotnost ve fyzice se uvádí hmotnost tzv. elektron voltech fotony vznikají v různých procesech a proto je jejich energie kterou nesou proměnná vyz. elektromagnetické spektrum třeba takový elektron má hmotnost 512Kev pokud foton získá energii 512 kev respektive dvojnásobek dva fotony je proněj energeticky výhodné přeměnit se na pár elektron pozitron viz fluktuace vakua. Hezky je to vysvětleno a zobrazeno ve Feynmanový diagramech ale k nim to chce mít klíč aby se člověk vyznal v tom co ty jednotlivé značky znamenají. Hmotnost je navíc ovlivněna tím jak daná částice interaguje z higgsovým polem. Částice které z higgsem neinteragují vůbec hmotnost nemají ale přesto mají energii potřebnou pro jejich vznik a tudíž hmotnost v elektronvoltech. No já to neumím pořádně vysvětlit spousta věcí nemá žádné přirovnání na kterém by se to dalo přirovnat na něčem běžném kolem nás něco opravdu je hrozně špatně vysvětlitelné. A pak to působí možná trochu zmateně nebo divně ale opravdu to tak je. Tak a ještě k těm magnetům asi nejednoduší tady bude dát odkaz. Oborem je kvantová elektrodynamika. Zkusím to popsat jednoduše svými slovy a přidám odkaz. Fyzika klasická používá pojem síla ale neumí ho nijak vysvětlit a nedokáže popsat co to síla je. Kvantová mechanika už pojem síla nepoužívá a ani ho nepotřebuje. Kvantová mechanika používá pojem interakce a částice které tuto interakci zprostředkují. Tak že elektromagnetismus to že na sebe dvě elektricky nabité částice působí je dáno tím že si předávají kvanta elektromagnetického pole tedy předávají si částice které mezi nimi přenášejí to silové působení a pro elektromagnetismus jsou to právě fotony. Tak že dva elektrony si vyměnují fotony a tím vzniká koncept té síly. Veškerá chemie jakékoliv chemické reakce to že něco hoří nebo že je něco průhledné nebo že něco inertní nebo naopak velmi reaktivní to že má něco nějakou barvu není nic jiného než jenom interakce fotonů a elektronů. nic jiného se na tom nepodílí. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A1_elektrodynamika. Tak snad sem se vyjádřil aspoň trochu srozumitelně. a ještě přidám odkaz kde jsou krásné popisy kdyby to někoho zajímalo je tam vidět několik základních interkací a je tam taky vidět že to opravdu je jen interakce mezi elektrony a fotony https://www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/elmg.php
Odpovědět0 0
Ano přesně tak to je vakuum není zdaleka prázdný prostor. Prakticky nonstop se v něm vytváří částice a zase zanikají podivejte se třeba na Casimirův jev. Jinak dle zákonu zachování se musí tvořit páry elektron pozitron aby nedocházelo k narušení zákonu zachování náboje. Kvantová mechanika není úplně jednoduchá na pochopení a nějakou dobu to zabere než člověk získá nějakou základní představu jak reálně funguje svět kolem nás.
Odpovědět0 0
Ono je to složitější. Stephen W.Hawking je asi nejvíc známí jako popularizátor vědy. Fakticky patřil mezi první nebo správně mezi několik málo autorů kteří začali psát knihy určené Laikům. A tudíž v jeho knihách se dočtete od speciální teorie relativity až po M teorii. Nicméně jeho opravdu hlavním oborem kterému zasvětil svůj vlastní výzkum byla Fyzika černých děr, kosmologie a hledání kvantové teorie gravitace. Tak že jeho nejvíce studovaným tématem byla Gravitace tedy relativita a hledání formy gravitace která by zapadla a dala by se popsat kvantově opravdu práce na černých dírách. Ono to pak rádo svádí říct že pracoval na sjednocení sil ale on se nikdy nezabýval ani nevedl žádný výzkum zaměřený na kvantovou chromodinamiku ,slabou jadernou sílu a nebo hypotézy o teoriích o Superstrunách atd. A Fyzici kteří pracují na sjednocení hledají matematický aparát který by toto umožnil například teorie superstrun M teorie atd. Jinak s poza horizontu nevyrve ven hmotu ani kvantová mechanika. Ten princip spočívá v přirozené vlastnosti vákua kde probíhá tvorba elektron pozitronových párů. To je kvantový proces kdy se z pole vytvoří elektron a pozitron a po malém okamžiku spolu anihilují zaniknou a přemění se na fotony. A pokud by ten to proces probíhal na hranici horizontu událostí tak pak by tu existovala možnost že by pozitron zachytila gravitace a stáhla ho pod horizont a tudíž by pak ten druhý z páru elektron neměl s kým anihilovat a tak by odletěl to je to hawkingovo záření a pozitron který by spadl pod horizont by pak anihiloval s nějakým elektronem který by našel pod tím horizontem a když by anihiloval tak by vlastně zmenšil množství hmoty v černé díře o ten jeden elektron který by se tam přeměnil z hmoty na záření místo elektronu a pozitronu by tam byl foton ovšem ten by tak jako tak nebyl schopen s černé díry uniknout pořád by ho držela gravitace. Tak že s černé díry nikdo hmotu nevytrhne ale přeměňuje hmotu na záření. A ta hypotéza říká že taková díra by za x miliard miliard let tímto způsobem přeměnila hmotu na záření tím by zanikla a pak by to veškeré záření uvolnila najednou do vesmíru při svém zániku. Ale jsou to vlastně hypotézy.
Odpovědět1 0
Teda pokud je mi známo Stephen Hawking pracoval hlavně na teoriích o Černých dírách. Tvz. Hawkingovo záření jeho práce byly zaměřené relativisticky. Hawking nebyl strunař na sjednocení nepracoval. Pokud by dostal Nobelovu cenu tak pak za primordiální černé díry nebo za Hawkingovo záření.
Ještě něco málo k sílám. Slabá jaderná síla je zodpovědná za radioaktivitu a tedy za radioaktivní přeměny jádra né atomů. Například rozpad Neutronu na proton nebo obráceně rozpad protonu na neutron. Slabá jaderná síla neinteraguje pouze s kvarky ale i s leptony interaguje tedy i elektromagneticky například s elektrony a neutriny. Zatímco silná jaderná síla interaguje pouze s kvarky. Silná jaderná síla tedy drží pohromadě nukleony a nukleony drží pohromadě a tvoří z nich jádra. Proto se jmenuje silná jaderná síla atomy nijak neovlivňuje nemá na to ani dosah zatím co atomy mají velikost typicky 10-10 (čti deset na mínus desátou )a interagují elektromagneticky (chemické interakce) silná jaderná síla má dosah 10-15 a tudíž její velikost dosahuje zhruba velikosti jádra uranu. Dosah slabé jaderné síly je cca 10-13 a proto když se elektron dostane na takovou blízkost třeba k protonu může proto slabá jaderná síla přeměnit elektron + proton na neutron pomocí W částice. Tak že například hrníček , stůl atd. drží pohromadě elektromagnetická síla. To že postavím hrníček na stůl a on se jím nepropadne je také práce elektromagnetické síly. Vlastně veškerá chemie a fyzika atomů není nic jiného než elektromagnetická interakce a oborem je kvantová elektrodynamika. A ještě doplním že nosičem elektromagnetické síly je foton.
Ještě něco málo k sílám. Slabá jaderná síla je zodpovědná za radioaktivitu a tedy za radioaktivní přeměny jádra né atomů. Například rozpad Neutronu na proton nebo obráceně rozpad protonu na neutron. Slabá jaderná síla neinteraguje pouze s kvarky ale i s leptony interaguje tedy i elektromagneticky například s elektrony a neutriny. Zatímco silná jaderná síla interaguje pouze s kvarky. Silná jaderná síla tedy drží pohromadě nukleony a nukleony drží pohromadě a tvoří z nich jádra. Proto se jmenuje silná jaderná síla atomy nijak neovlivňuje nemá na to ani dosah zatím co atomy mají velikost typicky 10-10 (čti deset na mínus desátou )a interagují elektromagneticky (chemické interakce) silná jaderná síla má dosah 10-15 a tudíž její velikost dosahuje zhruba velikosti jádra uranu. Dosah slabé jaderné síly je cca 10-13 a proto když se elektron dostane na takovou blízkost třeba k protonu může proto slabá jaderná síla přeměnit elektron + proton na neutron pomocí W částice. Tak že například hrníček , stůl atd. drží pohromadě elektromagnetická síla. To že postavím hrníček na stůl a on se jím nepropadne je také práce elektromagnetické síly. Vlastně veškerá chemie a fyzika atomů není nic jiného než elektromagnetická interakce a oborem je kvantová elektrodynamika. A ještě doplním že nosičem elektromagnetické síly je foton.
Odpovědět1 0
No debata nad tím jestli je Pluto planeta je dnes vlastně úplně lichá. Pluto je jasně definováno jako planetka protože tomu tak odpovídá a není vůbec žádný důvod považovat Pluto za planetu. Kdybychom považovali Pluto za
planetu museli bychom potom za planetu považovat všechny transneptunická tělesa. Upozorňuji že některé jsou větší než Pluto a stejně nesplňují parametry pro planetu.
Kdybychom tedy zařadili Pluto mezi planety pak by mezi ně patřila například i Haumea a její dva měsíce Namaka a Hi"iaka , Makemake , Sedna , Eris a její měsíc Dysnomia , 2007OR10 , Quaoar a jeho měsíc Weywot,
Orcus a jeho měsíc Vanth , 2002MS4 , Salacia a měsíc Actaea , Ixion , Varuna , a dál by sme potom mezi planety měli zařadit i velké asteroidy třeba Ceres a Arethusa atd. No zkrátka by pak v naší soustavě byli desítky planet a proto vyřazení Pluta byl správný krok protože to prostě planeta není a argument že je veliká a má vlastní satelit není důvodem ho nazvat planetou. Jsou i větší objekty a vlastní satelit má pomalu každá druhá planetka.
Bohužel spousta lidí vůbec neví jak vypadá naše sluneční soustava a z čeho se skládá a tak jim to přijde
nelogické vyřadit Pluto a když se o to aspoň trochu zajímáte zjistíte že Pluto tam opravdu nepatří. Lidé vůbec nebo spíš velmi často neví co je to Kuiperův pás nebo Ortovo mračno často si myslí že naše soustava končí Plutem.
planetu museli bychom potom za planetu považovat všechny transneptunická tělesa. Upozorňuji že některé jsou větší než Pluto a stejně nesplňují parametry pro planetu.
Kdybychom tedy zařadili Pluto mezi planety pak by mezi ně patřila například i Haumea a její dva měsíce Namaka a Hi"iaka , Makemake , Sedna , Eris a její měsíc Dysnomia , 2007OR10 , Quaoar a jeho měsíc Weywot,
Orcus a jeho měsíc Vanth , 2002MS4 , Salacia a měsíc Actaea , Ixion , Varuna , a dál by sme potom mezi planety měli zařadit i velké asteroidy třeba Ceres a Arethusa atd. No zkrátka by pak v naší soustavě byli desítky planet a proto vyřazení Pluta byl správný krok protože to prostě planeta není a argument že je veliká a má vlastní satelit není důvodem ho nazvat planetou. Jsou i větší objekty a vlastní satelit má pomalu každá druhá planetka.
Bohužel spousta lidí vůbec neví jak vypadá naše sluneční soustava a z čeho se skládá a tak jim to přijde
nelogické vyřadit Pluto a když se o to aspoň trochu zajímáte zjistíte že Pluto tam opravdu nepatří. Lidé vůbec nebo spíš velmi často neví co je to Kuiperův pás nebo Ortovo mračno často si myslí že naše soustava končí Plutem.
Odpovědět2 0
1, Fúze na slunci je takzvaný proton protonový cyklus který probíhá za pomoci kvantového tunelového jevu. Jinak by při té teplotě nebyl možný.
2, Neutrina opravdu existují jsou 3 elektronové mionové a tauonové spadají do rodiny leptonů. Odnášejí zbytek hybnosti při slabých procesech. Experimentálně sou všechny potvrzena různými experimenty uvedu příklad třeba super kamiokande neutrinová observatoř. a mnoho dalších.
3, Ty to jevy a rekce jsou kvantové jevy a řídí se zákony kvantové mechaniky kdyby to někoho zajímalo většina věcí je krásně graficky zobrazena pomocí feynmanových diagramů. Jinak procesy jádra Nukleosyntéza je oborem kvantové chromodynamiky , pro elektromagnetizmus tedy chemii kvantová elektrodynamika a pro slabé procesy elektroslabé sjednocení sil. Vše si můžete dohledat poproste tetu wiki a strejdu googla. A pak se tu nemusíte dohadovat , hádat a plácat. Přeji všem hezký den.
2, Neutrina opravdu existují jsou 3 elektronové mionové a tauonové spadají do rodiny leptonů. Odnášejí zbytek hybnosti při slabých procesech. Experimentálně sou všechny potvrzena různými experimenty uvedu příklad třeba super kamiokande neutrinová observatoř. a mnoho dalších.
3, Ty to jevy a rekce jsou kvantové jevy a řídí se zákony kvantové mechaniky kdyby to někoho zajímalo většina věcí je krásně graficky zobrazena pomocí feynmanových diagramů. Jinak procesy jádra Nukleosyntéza je oborem kvantové chromodynamiky , pro elektromagnetizmus tedy chemii kvantová elektrodynamika a pro slabé procesy elektroslabé sjednocení sil. Vše si můžete dohledat poproste tetu wiki a strejdu googla. A pak se tu nemusíte dohadovat , hádat a plácat. Přeji všem hezký den.
Odpovědět0 0
Planckova délka a čas vyjadřují hranici platnosti klasických zákonů fyziky. Každý objekt, který by byl menší než Planckova délka, by měl podle relace neurčitosti tolik energie resp. takovou hmotnost, že by zkolaboval do černé díry. Tak že ano nejmenší možná velikost je tedy Planckova délka. A jinak ze standardního modelu mrkněte na elementární částice třeba elektron je považován za nedělitelný. Tak že ano vědci mají dobrou představu a hodně věcí je experimentálně ověřitelných. No je fakt že na Planckově škále to experimentálně ověřit nepůjde ale zase mocná matematika nám ukázala mnohokrát předpovědi které se experimentálně potvrdily tak že matematice musíme věřit i nadále.
Odpovědět0 0
Chápu že lidem bude dělat problém parsek, megaparsek ve kterém se udává třeba Hubbleova konstanta. Ostatní jednotky jsou srozumitelné a mají své místo dobře dané. Jinak to že někdo umí napočítat do 5 tak kvůli tomu zrušíme ostatní čísla ? Nebo, bude lepší vysvětlit jak to funguje a naučit lidi i ty ostatní čísla. To co se na první pohled může zdát složité se nakonec ukáže jako praktické a v důsledku jednoduší. Osobně si neumím představit jak chtěl autor nahradit elektron volt attojoul jednotkou. Mám pocit že ten člověk nechápe že v eV elektron voltu se měří spousta veličin hmotnost , energie , teplota atd. V subatomární fyzice je to skvělí způsob a máte hned představu o tom jak je daná věc , děj veliký atd. Ten kdo se někdy setkal se zákony zachování kdo někdy slyšel o tom že hmota a energie jedno jsou a je mezi nimi přímá úměra jest všemi známá rovnice E=mc2 Chápe že attojoule je fakt blbost. Myslím že by to lidem udělalo v hlavě mnohem větší guláš. Když lidem vysvětlíte proč se teplota měří v eV že teplota = rychlost , že hmota = eV a obráceně že když máte dostatek eV vyrobíte hmotu. Tak pak lidi na eV budou nahlížet úplně jinak. Budou mít hned představu asi jako když někdo něco přirovnává k hmotnosti slonů nebo těm bazénům zmíněným v příspěvku výše. A pak lidi i pochopí jak funguje urychlovač částic třeba LHC nebo to je jedno 99% laické veřejnosti si myslí že se tam rozbije proton a pak se koukají co je uvnitř no a když ji vysvětíte že urychlovač je vlastně stroj který mění hmotu na energii a následně energie zpět kondenzuje na hmotu tak jsou jak alenka v říši divů ale když pochopí eV tak jim to začne dávat smysl. Tak že něž li měnit zajeté jednotky tak by bylo mnohem lepší jednoduše vysvětlit lidem jak to funguje a bude to mít mnohem lepší efekt.
Odpovědět3 0
Ten nadpis je trochu nešťastný. Mělo by tam být jaké má antivodík spektrum. Oni totiž atomy žádnou barvu nemají. Jednoduše řečeno to barevné světlo vzniká vyzářením fotonu při deexcitaci když elektron skočí z vyššího orbitalu na nižší musí vyzářit energii která odpovídá tomu rozdílu energií mezi těmi hladinami. Tu energii vyzáří v podobě fotonu o frekvenci která odpovídá tomu danému skoku tak že podle toho z jaké hladiny na jakou skočil bude mít daný foton určitou frekvenci kterou mi vnímáme jakou barevné světlo. To je Kvantová mechanika zákony zachování. Aby elektron mohl skočit na nižší orbital musí vyzářit energii.
Odpovědět4 2
100% ne. Vesmír se skládá z látky atomární povahy 4% z toho svítící látka (1% hvězdy 3% nesvítící ) 23% temná hmota a 73% temná energie. Černé díry jakožto poslední stádia hvězd jsou tedy v zastoupení složení vesmíru minimem . Označení temná hmota je docela nešťastné ale fyzici dnes používají různé názvy a neomezují se na latinu řečtinu atd. Co se temné hmoty týče tak ta má za následek tvar rychlost galaxií. Galaxie ve viditelném spektru končí daleko dříve než rotační křivka která jde dále tak že otázkou je co je to tam za hmotu , látku atd. vidět není ale je tam. :D
Odpovědět1 0