Jak by se jevila Země pro mimozemské astronomy?

První exoplanety byly objeveny před necelými 30 lety a od té doby se naše možnosti ohledně jejich sledování moc nezměnily. Stále je můžeme sledovat především díky jejich vlivu na mateřskou hvězdu a i když už známe tisíce exoplanet, představy o nich jsou založeny jen na odhadech, jak by to na nich mohlo vypadat vzhledem k velikosti, hmotnosti a vzdálenosti od jejich hvězdy. 

 

 

Nyní tu máme studii z California Institute of Technology a její Division of Geological and Planetary Sciences (GPS), která se za daným účelem spojila s NASA Jet Propulsion Laboratory. Máme tu jasný předmět, planetu Zemi, kterou z dálky sleduje pomyslný mimozemský astronom. Cílem bylo zjistit právě to, co ten by mohl z několika světelných let vidět, pokud by se mu poštěstilo, aby Zemi našel přímo. Z toho pak můžeme logicky sami vyvodit, jak by se nám samotným mohla jevit planeta, která bude mít podobné prostředí jako Země.

 

To ovšem znamená zachycení alespoň minimálního množství světla, které přichází přímo z planety, což by v našem případě měl dokázat JWST (James Webb Space Telescope) a případně pak i TMT (Thirty Meter Telescope), který snad bude v dohledné době dokončen na Mauna Kea. JWST mimochodem také ještě nefunguje, ale jeho vyslání do vesmíru se blíží. 

 

Siteng Fan v této studii využil celkem 9740 fotografií Země, které pořídila Deep Space Climate Observatory americké NASA. To aby se ukázalo jaké vlnové délky má světlo odrážející se od Země. Studie odhalila, jaké vlnové délky má světlo v případě, že přichází z oblasti pevniny, případně ze zamračené oblohy nebo vody. Vznikla tak obrysová mapa (viz nahoře), kde se zeleně ukazuje pevnina, modře voda a v červené můžeme vidět přechody, čili pobřeží. Detailní výsledek očekávat nelze, ale i tak lze v mapě najít Afriku (uprostřed) s Asií v horní pravé části a nalevo pak vykukuje Severní Amerika a dole vpravo zase nejspíše Austrálie. 

 

Čili pokud bychom to samé aplikovali na vzdálenou exoplanetu, mohli bychom zjistit, zda a kde je na jejím povrchu voda či zem a také zachytit případná mračna. To samozřejmě za předpokladu, že ji zachytíme v trošku větším rozlišení, než je jen jeden bod. 

 

Zdroj: Extremetech