reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Jakou barvu má antihmota? Otázka pro CERN

9.4.2018, Jan Vítek, aktualita
Jakou barvu má antihmota? Otázka pro CERN
Výzkumníci evropské organizace CERN si už celkem dobře rozumí s antihmotou, kterou se v nejbližších letech chystají i převážet. Nyní se ale zaměřili na něco jiné, a sice na otázku, jako barvu má antihmota.
Moderní fyzika počítá s tím faktem, že ve vesmíru kdysi existovalo velice podobné množství hmoty a antihmoty, jen hmoty bylo o něco více, a tak nám tu zůstala a vzniklo z ní vše, co máme kolem sebe a samozřejmě i my. Antihmota na Zemi sama o sobě existovat ani nemůže, neboť její častice se při kontaktu s hmotou vzájemně zničí a zbyde po nich jen energie. Fyzikové z CERNu a konkrétně ti pracující na projektu ALPHA už však běžně dokáží tvořit antihmotu a také ji zachytávat pro pozdější zkoumání. Právě proto se mohli zaměřit i na to, jakou barvu má antivodík, respektive jak se jeví při spektroskopickém sledování. 
 
 
V CERNu jsou schopni vyrábět atomy antivodíku už od roku 2010. Vědci využívají kolizí protonů s kovovými bloky, z čehož vznikají antiprotony, které pak lze zachytávat do magnetické pasti antičásticového zpomalovače. Ten tak sníží energii částic, zastaví je a především ve vakuu pomocí magnetického pole zajistí, aby nepřišly do kontaktu se samotným kontejnerem, což by byl jejich konec. 
 
Vzniklé antiprotony pak byly spárovány s pozitrony, aby byly vytvořeny stabilnější atomy antivodíku, jež se v CERNu od roku 2016 sledují pomocí spektroskopie. Ovšem nyní už je tato technika mnohem vyspělejší a mluví se o její 100násobné přesnosti. Změřeno bylo spektrum antivodíku, který byl vybuzen z nejnižšího energetického stavu 1S do stavu 2S. To je ostatně v případě normálního vodíku velice dobře zdokumentováno, takže vědci mohli tyto výsledky srovnávat. 
 
Při přechodu ze stavu 1S do 2S se měří spektrální čáry a v případě vodíku jde o velice přesné údaje, které nejen v CERNu měří s přesností na 15 desetinných míst. V případě antivodíku byl změřen už na 12 desetinných míst a nalezeny nebyly žádné variace, takže spektroskopické údaje jsou zcela shodné vzhledem k tomu, co aktuální přístroje umožní. V dohledné době by se však měly objevit ještě přesnější výsledky.
 
Zaznívají přitom hlasy, že v CERNu by si uvítali, kdyby měření ukázalo nějaké rozdíly, neboť z nich by pak mohly vzniknout i nové teorie a experimenty.
 


reklama