Problém je myslím v geologii.
Jsou lokality kde je to celkem běžná technologie ­(Island­) , ale na většině míst včetně česka by vrty musely být tak hluboké, že pokud jsou vůbec proveditelné tak jsou extrémě drahé.

geotermální se u nás dělají tepelná čerpadla země voda.

Nemusi ani prset. UV spolehlive modifikuje likviduje vetsinu organickych sloucenin. Mozna proto v clanku neni zadna zminka o zivotnosti.

Může být vodotěsně zasklený jako musí být křemíkové články.

“Musí” a pak je hromada instalaci, ktere maji ocividne natazenou vlhkost a zdaleka viditelne mapy na clancich.

Fotka je ilustrační

To tvrdí teď, když se to provalilo.

V článku je informace o tom, že jde o ilustrační fotku, od první publikace. A jde o fotku, kterou jsem vybral já jako ilustrační na Wikipedii, protože je pod licencí Creative Commons.

Takze na fasadu se nalepi neco, co ma mizernou ucinnost, nekde z toho bude trcet kabel, pri oprave se to bude seskrabavat, bude to diky ­(zrejme cerne­) barve ohrivat budovu, povrch bude neprodysny a pri likvidaci si ty nanotrubicky namazeme na chleba i s omitkou? Kdyz to schyta stin tak si to s nim poradi jak? Pri haseni budovy se to samo vypne?

a proč ne třeba na okno?

Protože okno je pro dobré světlo v místnosti a dobrý výhled.
Proto je vždy lepší dát na fasádu a zachovat její větrání mezerama mezi panelem a fasádou a mezi panelama.

Záleží na vlastnostech toho článku, pokud propustí většinu viditelného spektra, tak to prosklení zvýší dostupnou plochu, která jde využít. Sice s horší účinností, ale některé budovy té prosklené plochy mají více než fasády...

Záleží jestli prosklená plocha je okno nebo fasáda. Když je to celoskleněná fasáda, kde okna v tom jsou jen někde, pak na té fasádě může být normální neprůhledný kvalitní panel a tam kde to funguje jako okno, což někde může být skoro celá plocha, tak jestli mě panel propustí dobré světlo, tak bude mít špatnou účinnost a to nestojí za tu montáž. Práce je drahá, je jí moc, dělníků málo, robotů ještě míň. Takový panel na okno co by nezkazil funkci okna a měl dobrou účinnost by byl perpetuum mobile druhého druhu. Je lepší vybrat plochy kde ven neuvidím ani tam nepůjde světlo a tam dát kvalitní články a na okna žádné. V takovém celoprůhledném mrakodrapu by bylo lepší omezit výhled a nějaká okna obětovat pro kvalitní články. Např u podlahy a sloupů.

Když je dost ­"hovnovice­" na zapití asi se to ztratí... A možná by pomohla i podobná receptura, ­"na kilo hoven, kilo cukru­"...

Zase pokud to povede k článkům, které půjdou snadno a levně vyrobit a později i zlikvidovat, tak i technologie s horší účinností smysl má.
Pokud to bude třeba ve formě nějaké odolné fólie, kterou budeš mít nanesenou na střešní krytinu ­(a mít podobnou životnost­) tak to může být fajn řešení.

Jak se bude opravovat poskozeni? Jak z toho budou vyvedene draty?

Tak určitě by to nemělo být ve formě normálních tašek, ale spíše středně velkých panelů jako třeba u plechových krytin, aby se ti tam elektropokrývač neoběsil na milionu drátech. Ideálně montováno na latě pod kterými by jsi mohl natahat rozvody, aby jsi měl co nejméně prostupů skrz spodní plášť.
A muselo by to být odolné i mít podobnou životnost jako ten podklad, na pálené tašce co vydrží třeba 80 let to je nesmysl.
Panel co je přidělaný na konstrukci je jednodušší řešení, ale i toto by mohlo jít zvládnout.

Jo jenze kdyz 99.99% hmotnosti panelu bude cinit zase nejake sklo, ram a kabel, tak neni lepsi misto 8.7% ucinnosti mit 24+ % ucinnost ­- usetri se tim spousta dalsich panelu a svorniku, kabelu a ekvalizeru?

Chci rict, pokud to ma byt venkovni instalace, tak si stejne tu robustnost panelu nemuzeme odpustit a ma smysl pouzivat panely s co nejvyssi ucinnosti a zivotnosti.

Cili organicka reseni jdou dobra pro vyzkum a financovani grantu, mozna v praxi jako maly clanek ktery nabiji nejake IoT zarizeni s mikrospotrebou, treba neco co se prilepi na hmyz a jde ho pak lokalizovat atd. Nebo nejake chytre IoT samolepky do fabriky, ale tam zase neni potreba mit to napajene porad, bud se ofoti QR kod nebo se to precte NFC coz tomu doda energii...

Mozna tak nejaky logger teploty, ale zase by to potrebovalo baterku...

Tak rám už tam máme, ten bude tvořit podklad alias původní krytina. Otázka je jaké vlastnosti ­(křehkost, pružnost...­)ten článek má a jaká tudíž bude potřeba ta ochranná vrstva.
Pokud na tom bude muset být nějaké extra odolné sklo, tak to může být slepá ulička jak píšeš.
Pokud by to bylo ve formě pružné ­"fólie­", která by třeba na pružném podkladu dokázala odolávat nárazům, tak pokud by to mělo nízkou cenu ­- která by dokázala vyvážit nízkou účinnost ­(pokryl bys celou část střechy, která je optimálně osvícena­) by to použít mohlo jít.
Těch ­"jestli­" tam je hodně, ale časem se mnohé mohou vyřešit a může to mít nějaké reálné využití, nebo na tom z nějakého grantu budou bádat tak dlouho dokud jim někdo bude sypat prachy...

No právě proto bych čekal, že se někdo kdo něco takového vyíjí bude právě chlubit těmi vlastnostmi, jako že je to průhledné, levné a pružné a ne tou děsně mizernou účinností, dost to pak vypovídá jaké ty jeho jediněčné a důležité vlastnosti asi momentáoně jsou..

No lepší mechanickou odolnost některé zdroje zmiňují, ale jestli je na takové úrovni, aby to šlo použít takto jsem tam nezahlédl. Tu účinnost teď vyzdvihují nejspíš proto, že to není tak dávno co byla ještě pod 3%. Časem to tak může být zajímavá varianta pokud to bude opravdu levné, nebo jen další zázračná díra na prachy jak tu bylo naznačeno.

O průhlednosti se v článku píše. Flexibilita by měla být další zajímavou vlastností, ta mi tam vypadla.