Žádné krytí neexistuje. BTC stejně jako peníze nemá žádné krytí. Peníze se ředí jejich množstvím a tím jim klesá hodnota, BTC se pomalu dotěžuje, většina už je vytěžená a další ředění není.
"ludia si najdu sposob ako vytvorit bublinu­"
Ano to se děje i po vynálezu BTC u novějších kryptoměn, např ETH, mnoho lidí věří v jeho super vlastnosti a maj v něm uložený mnoho peněz. Hlavní je že máme BTC, který se neředí a máme tak na výběr.

Jo ty roboty jsem viděl, je to úžasná technika, ale kdyby šlo o tvrdý náraz bez měkkých materiálů, tak ten robot náraz nestihne vykompenzovat zpátečkou. Zkus se napít ze sklenice poslepu a narazit s ní místo do rtů do zubů, to je drsný i při té malé rychlosti a pak řekni jestli myslíš že by ten náraz robot zvládnul vykompenzovat zpátečkou, teda že ruku včas zastaví když má zpětnou vazbu jen od toho nárazu, to prostě nestihne. Musí to vykompenzovat navíc měkkým materiálem nebo krátkou pružinou nebo motorem bez silnější převodovky. Nebo nech robota ťuknout kladivem do svěráku a dej mu příkaz že jak kladivo narazí ať ztlumí náraz, to nestihne. Při chůzi tak musí být odpružený např pokrčením kolenou, nebo kdyby skočil z výšky jednoho schodu musí mít pokrčený kolena a jejich mechanika musí umožnit ten pružný náraz, teda bez silnější převodovky. Nepružný byl možná kdysi dávno robot Honda Asimo, ale zvládal jen hodně pomalou chůzi po rovině.

To jo, ta spotřeba není dobře popsaná a porovnaná s jinýma, takže se pak často popisuje jako jediný žrout energie, nebo se přidá elektromobil jako věc co má zlepšit ekologii lidstva, ale chybí tam ty ne eko věci jako jídlo a pití z velký dálky ve velkým množství, jiná ne nutná doprava ve větším množství, herní průmysl, sušičky prádla, netrvanlivý věci, banky, zlato, atd. Jakoby spotřebu několika států měl jen Bitcoin.

Jo takže aktivní pružnost jako řešení problému s nepružností převodovky místo normální pasivní. To by teoreticky mohlo fungovat, když dá motor zpátečku, ale je to teda závislý na extrémní rychlosti reakce. Elektronika nemá čas něco počítat a musí reagovat okamžitě. To teoreticky není možný a prodlevu elektroniky plus prodlevu setrvačnosti převodovky při změně směru by musela vykompenzovat nějaká krátká pružina. Pro pomalejší pohyby se to dá představit reálně, ale třeba při doskoku robota na zem, kdy neví přesně čas nárazu jakoby ve tmě, ve sněhu, obecně v situaci nějakého nárazu kdy nemůže čas přesně předvídat, tak se to zdá spíš nereálný. Nejde tady o přesný čas kvůli nějaké rovnováze, ale o zrychlení při nárazu a tím velikost síly. To by bez mechanické pružnosti nešlo, jako minimálně tlustá měkká kůže, nebo spíš ještě pružina ve svalu. Takže pro terénní humanoidní roboty asi jedině ty slabý převodovky a žádný.

Cantillonův efekt je dobrá připomínka. Prakticky jsem o něm nevěděl dokud jsem neznal Bitcoin. Na to je dobrý kouknout i pro lidi co Bitcoin nechtěj, i bez něj se mu můžou bránit.

Nedojedou, jen se to zpomalí. Dnešní spotřeba není žádný standart nebo limit. Spotřeba sítě od začátku roste a od začátku se předělává.

Spotřeba dvě Česka vypadá velká, ale chybí tomu porovnání se spotřebou jiných věcí aby to bylo nějak objektivní. Je dvě Česka málo nebo hodně? Kolik Česek asi žerou jiný věci.

Jestli tam není žádný převod, tak je pružnost jako třeba při doskoku na zem ok, ale ty motory musí mít extrémní vlastnosti, nevím jestli takové existují, dlouho jsem ve škole nebyl :­-­)
Jo Optimus je začátečník, srovnání sedí, ale i tak je zajímavý sledovat ho od začátku a nečekat 10 roků.

Jasně robotické rameno když narazí do věci, tak omezí sílu, ale to není případ kdy věc svým pohybem tlačí na robotické rameno.
V motoru problém nevidím, ten snadno přetlačím opačným směrem jen podle síly motoru a cizí síly. Mě jde spíš o převodovku. V běžných věcech jsou převodovky u elektrických motorů s takovým převodem třeba i ve hračkách že vnější síla motor nepřetlačí ani když to zkusí superman. Jde o převodový poměr a tření. Motor vnější silou nejde roztočit dřív než se to zničí, nebo jde roztočit, ale musí se roztáčet pomalu, teda s malým zrychlením. Kdyby tak fungoval člověk, tak má dávno všechny kosti zlámaný. Elektromotor má běžně slabou sílu, ale velký otáčky, proto jsou ty extrémní převody. Tak jestli roboti maj silnější pomalý motory a extrémně slabý převody aby se ta pružnost svalů zachovala, nebo to maj řešený jinak, jako třeba pružinou?

Škoda že jsme v minulosti neměli články o tom že fungují pomocí hydrauliky, takže teď jsou dvě překvapení najednou.
Robot nadlidskými schopnostmi vypadá drsně, připomíná to holku terminátorku, která se otočila jakkoliv.
Pořád mě není jasná pružnost ­"svalů­" robotů. Člověk je např při chůzi pořád odpružený, takže třeba když mu někdo skočí na záda, tak jde pružně k zemi že se překoná síla svalů. Nevím jestli robot v takové situaci taky povolí, nebo praskne. Např kdyby si roboti dali soutěž v páce ­(přetlačování rukou na stole­) a jeden by byl výrazně silnější, jestli tomu slabšímu by bez následků otočil ruku ke stolu, točil by tak převodovkou a motorem proti jeho vlastní síle, nebo má převodovka tak velký převod který nejde z venku přetlačit, překonat tření převodů a roztočit motor opačně proti jeho síle. U lidí mě ta ­"pružnost­" přijde moc důležitá a nevím jak se to řeší u robotů.

To třeba mít SSD budou, ale to není porovnání s HDD napsat jak na tom bude jeden z těch dvou!

Jsou to borci. Musí to být zajímavá práce, takový vývoj, výzkum.

Já to vzdělání a vodu. Pokud jde o léky, to mě spíš přijde jako převýchova na drahou závislost, ale pokud jde o lékařství, tak tam jsou jiný užitečný věci, jako první pomoc, nebo chirurgie. Usnadněním přísunu čisté vody získaj čas na vzdělání a jinou práci.

A v čem je problém se zeptat zrovna? Textové AI fungují v mobilních aplikacích i na webu.

To je možný že to maj dost jinak. Zásoby na zimu jsou určitě vyjímečný vliv, ale jestli se maj tam blbě podobně jako lidi, kteří si tady neudělali dost velký zásoby na zimu, tak maj taky nějakou motivaci to změnit. Touží po bohatství, v základu po dostatku jídla a jestli jsou techniky které jím s tím můžou pomoct jako nějaké lepší zemědělství, nebo zavlažování, nebo odsolování vody, rybníky, přehrady, zachytávání dešťové vody i v malém na zahrádce a budou mít příklady od sousedů přes ulici a sousedních států kde jim to pomáhá, tak by to mohla být motivace. Jistě jsou na tom o dost jinak podmínkama, vlastnostma, ale to ještě neznamená že u nich nemůže být nějaký jiný způsob jak se z toho hladovění dostat.

Asi je dnes lepší Geminy, nebo ne? Já na něj přešel z GPT.

Oni chtěj mít hodně dětí stejně jako naši předci třeba před 100 lety. Je to nějak geneticky evolučně určená vlastnost člověka, že má hodně dětí když je chudý a málo dětí když je bohatý, má na jídlo atd.
David Athenborough navrhuje to řešit touto vlastností a pomoct těm chudým státům zbohatnout.

To že je autista znamená že není psychopat?
Obojí jsou jen základní pojmenovaný vlastnosti mozku, který u každého jsou víc nebo míň. Každý takových různých vlastností má mnoho dohromady.

Tak jistě že je mimo normál, teda dál od průměrného člověka když je tak vyjímečný. Normální člověk nezvládne vybudovat co on a s tím zároveň má některý schopnosti slabší, možná nějaký emoce. Psychopatů je mezi vedoucíma a manažerama hodně. V jejich funkci to není vůbec vyjímečná vlastnost.

Nevím jaká je to droga, ale podle mě by to měla být jeho věc co bere a ne státu. Na víc u něj je vidět, že hlavní zájem má ve svý práci.

Možná by bylo dobrý doplnit že u NFT a altcoinů se zatím nenašlo využití, které by nešlo udělat bez nich. Proti tomu Bitcoin vzniknul kvůli některým špatným vlastnostem bankovních peněz aby je vyřešil. Některý vyřešil hned, některý ještě ne, jako hlavně funkce účetní jednotky.

Copilot dnes nezná např přesnější zeměpisné směry jako jako SSV, VSV, atd. Asi se to v běžných textech málo vyskytuje. Dnešní AI maj jiný rozložení znalostí než třeba wikipedie nebo lidi, asi takový víc primitivní, bulvární, protože to převládá. Kdyby četli svět hardware a živě cz, tak na tom budou líp :)

To vypadá že maj Li­-ion baterie dobrý vývoj. Snad se baterie s velkou životností dostanou brzo i do běžné elektroniky.

To se bavíte každý trochu o něčem jiném. Že téměř každý vydělal, to je o vývoji ceny, že vydělat mohl kdyby neudělal blbost. Kdo ale nakoupil a po poklesu ceny třeba za rok prodal ze strachu že se cena už nevrátí, tak prodělal. Kdo vydržel víc než 4 roky, tak neprodělal ať nakupoval kdykoliv.

Nesmí do toho dávat peníze s kterými chce počítat dřív než za 4 roky a ideálně nákupy rozložit na víc za delší dobu . Na grafu je vidět velká volatilita, která na začátku byla větší a snižuje se s množstvím peněz co v Bitcoinu celkově jsou, taky je přes velkou volatilitu vidět dlouhodobý růst.
Když si tam někdo odloží část svých peněz u kterých počítá s využitím déle než za 4 roky, komu by pak vadila horská dráha?

9 až 30 W, to je pěkný.
Mám aspoň 6 roků starý i3 ­- 35 W a taky dobrý.

Tak to je super. Nevěděl jsem jaký má elektromobil možnosti výstupu proudu, většinou se všude píše jen o nabíjení.

Že to neumí je podobná informace jako jsem psal já, že ta funkce chybí, tak teď už tady čteme že to umět budou. Jinak mě by dávala smysl i možnost využít auto jako zdroj při odpojené síti, kde bych při delší odstávce ČEZu síť vypnul a auto zapnul aby se náhodou nespojili, nebo využití auta jako zdroje pro chatku bez sítě, kde by byla elektroinstalace, ale přípojka ze sítě ne.

Musí to být blbý zážitek a je to dobrá ukázka že se na burzách, směnárnách ani u jiných firem nemá nechávat moc peněz a Bitcoinů. Tady se teda asi nic vážného nestalo, ale jsou horší případy. Taková firma jako burza nemá ty kvality jaký má Bitcoin, takže větší množství a dlouhodobější uložení nemá být na burze, ale v hw peněžence a seed napsaný na papíru nebo vyražený do plastu nebo ideálně do plechu.
Máme ve zvyku důvěřovat aspoň bankám, ale ani tam není dobrý mít všechny peníze, proto je dobrý část uložit např do zlata, diamantů, Bitcoinů, akcií nebo něčeho jiného podle toho co se komu líbí a počítat s ­"aktivitou­" a volatilitou v kratším nebo delším čase.

Tak snad to bude dobře efektivní. Přijde mě super, že by tím Evropa získávala hodnotný materiály a snad se tady i rozroste výroba nových článků.
Bylo by dobrý omezovat závislost na Číně.

To je dobrá funkce, ale ještě tam chybí možnost aby barák mohl brát spotřebu z autobaterie místo ze sítě když by to v nějakých případech dávalo smysl, aspoň při poruše sítě, což ve městech je málo, ale na vesnicích dost. Ve městě při odstávce části města ČEZ připojí jako náhradní zdroj auto s generátorem, na vesnici to neudělá ani když jde o víc plánovaných odstávek za sebou trvající většinu dne. Ve městě je asi víc firem který by si mohli stěžovat.

Zajímalo by mě jak se učí chůzi. Jestli jde o evoluční algoritmy v PC, takový ten systém kde probíhá evoluce na mnoha virtuálních robotech, kde každý má jinou mutaci, jiný způsob chůze a ten nejlepší je základem pro další generaci a jestli jo, jakým způsobem do toho zasahují lidi ­- do způsobu chůze.
Zatím to vypadá že na normální chodbě by se neotočil.

Podle mě je dobrý učit děti programovat, ale nesmí se to všem vnucovat násilím jako jiné předměty. Všechny děti s tím několikrát za život jen seznámit a lepší učení nechat jako volitelnou věc. Nesmí se z toho dělat důležitá povinnost pro všechny jako se to násilím dělá třeba u literatury. Každý je na něco jiného, ale všem je potřeba to ukázat, aby měli příležitost.

Koukám a jsou to pasty, tak asi tekutý kov smíchaný s nějakým práškem. Samotný tekutý kov by z chladiče vytekl, ale byla by to zajímavá věc na jiný využití i když hodně drahý.

Dík za info. Zajímavá informace. Tekutý kov není ani jeden z nich i když maj nízký teploty tání. Existuje teda teoreticky ta zázračná možnost že jejich slitina má nižší teplotu tání než kterýkoliv z nich. Zázračná jako úžasná funkce fyziky. Vím že to slitina udělat může, ale ani nevím že při normální teplotě je nějaká slitina kovů tekutá. Za normálních podmínek znám z kovů tekutou jen rtuť. Jestli to fakt nepotřebuje vyšší teplotu, tak to je úžasný a zajímavější než výkon toho procesoru :­-­) Rtuť se hodně používala v měřící technice a skončila kvůli tomu že to je prudký jed. Tohle je snad bezpečný a to by dávalo velký možnosti.
gallium 30°C
indium 157°C
cín 232°C

Zajímalo by mě o jaký tekutý kov jde. Znám jen rtuť, tak to asi bude ona.

Tak jsem to nemyslel že na vyrovnání sítě by stačilo použít teplárny. Spíš šlo o to že to vidím jako nutnou akci, protože teplárnám dochází možnosti čím topit. Pokud jde o distribuci tepla, teplárny musí pracovat celoročně, jen v létě s menším výkonem, protože kromě vytápění řeší ještě dvě věci: teplou užitkovou vodu a zásobování některých firem ­"technologickou­" párou, kterou potřebují pro svou technologii celoročně, kromě tepla využívají tlak páry. Časem to asi dokážou ekonomicky nějak nahradit a pak zbyde v létě jen teplá užitková voda pro byty, firmy, bazény a pár dalších využití jako třeba ředění melasy v cisternách teplou vodou.
Teplárny převážně přešli z uhlí na plyn a dál bych to odhadoval na tu akumulaci tepla s vysokou teplotou bez vody a levným proudem z regulace sítě.

Taky dává smysl na ty momentální přebytky předělat teplárny. Že by topili do pískových baterií v denní a týdenní době přebytku proudu a pak z toho brali teplo průběžně. Tím by vyřešili čím topit. Někde používají parní elektrokotle, ale ty nemůžou být jako hlavní zdroj protože jsou řízený z ČEPSu jako regulace el. sítě.

Protože by to bylo neekonomický a mělo malý využití, ale ve vzdálenější budoucnosti to být samozřejmě může.

Máš asi silnou potřebu si o mě a mých názorech něco vymýšlet. Tak můžeš zkusit i něco vzácnějšího než komunisti, ty jsou relativně běžný i dnes.
Trefil jsi že ropa je organického původu a z uhlovodíků, jen jsi netrefil správný původ z čeho je. Napovím ti že to byl ­"živější­" život než stromy, ale menší :)

Kdybys můj poslední příspěvek četl pozorně až do konce, tak bys snad pochopil že nic zakazovat nechci, teda ani ten dovoz vody, ale asi to čteš nějakým zjednodušeným stylem bez pochopení zprávy, tak to pak je diskuze o ničem.
Gratuluju k některým základním znalostem ze základky až na to že ropa není ze dřeva, ze dřeva je uhlí. Pokud jde o tu ekologii a fosilní paliva, tak je to složitější, ale vidím že to bysme si nevysvětlili. Komunisty pamatuju a nemám je rád.

Proč pořád ty vymyšlený mý názory který nemám a nikdy jsem neměl. No asi jsem měl původní příspěvek moc stručný, ok přidám lepší vysvětlení.
Proti dovozu potravin nejsem, ani betonu nebo obecně těžkých věcí. Byl tam jen příklad s balenou vodou, která není z blízkosti, ale vozí se přes celé Česko, je to těžká věc jakože z potravin zabírá velkou část hmotnosti, teda s velkou spotřebou nafty, přitom se kromě minerálek takhle vozí i velké množství obyčejné vody i když v místě je vodovod. Teda šlo o příklad spotřeby která může být pro někoho stejně zbytečná jako těžba kryptoměn a teda že když by nějaký úřad chtěl omezovat spotřebu kryptoměn tak by měl spravedlivě posuzovat i další spotřeby který může mnoho lidí vnímat jako zbytečnou spotřebu. Teda já jsem nebyl přímo proti dovozu vody, ale můj názor byl že když by stát chtěl někoho omezovat, tak že by si neměl vybrat jen konkrétně něco jako teď kryptoměny, ale měl by spravedlivě posoudit i jiný větší spotřeby a pak by se teprve ukázalo že by musel omezovat třeba i věci co by nerad omezoval, takže by stát došel k tomu že to omezování bude dělat jen lehce třeba nějakou uhlíkovou daní a ne že si někoho vybere koho omezí brutálně.
Důvody těhle zpráv bývaj často ekologie, tady asi na víc cena proudu. Takže pak záleží jestli by např uhlíková daň řešila daný problém nebo by byli potřeba jiný způsoby. Uhlíková daň samozřejmě neřeší např nebezpečný pevný částice jako to asi řeší to Euro 5, řeší spíš jen oteplování.
Pokud šlo o schopnosti trhu, ten asi dnes nemá velkou schopnost řešit oteplování, jen někde v něčem.

Silně překroucená odpověď to je, protože jsem se teď minule bránil proti oběma chybným poznámkám, nejenom že jsem nepsal že bych chtěl obchody nahradit zahrádkama, ale i že jsem nepsal že chci zrušit kamionou dopravu. Náhrada obchodů zahrádkama a zrušení kamionové dopravy jsou dvě vymyšlené věci které jsem já nenavrhoval. Takže nějaký idealista utíkající do divočiny není pro mě zajímavý příklad. Zrušení nákladní dopravy jsem nikdy nechtěl. To jsou ty silně překroucený výmysly na základě mého původního příspěvku.

To byla silně prekroucená odpověď, když píšeš o pěstování na zahrádce a bez kamionů.

Jo tak tomu rozumím. Mě neseděla zpráva o socializmu když to řeší v USA.
Euro 5, dálniční poplatky a daň z nafty to asi nevyřešili, kdybysme řešili ekologii a další nevýhody jako ucpaná města. Zlepšili se teda emise nebezpecných prachových částic na kamion, ale oni to asi snadno doženou rostoucí dopravou.
Jinak tržní ekonomika asi ekologii běžně neřeší. Euro 5 asi není výtvorem tržní ekonomiky.

Nerozumím odpovědi, teda nevím co je myšleno socialistickým nesmyslem.
Já to taky nenapsal srozumitelně, ale myslel jsem to tak že pokud by se měli omezovat těžaři kryptoměn, tak by se spravedlivě museli omezovat i ostatní velký spotřeby často neekologický, jako je ta spotřeba nafty na dovoz těžkých nákladů který není nutný. Teda v obojím se najdou lidi obou názorů že to je potřeba i není. Kdybych byl těžař jako že jsem nikdy nebyl, tak bych se bránil názorem např že dovoz balené vody přes celé Česko je špatný.

Taky by to chtělo prověřit spotřebu nafty dovozem balené vody do místa kde je vodovod a spotřebu nafty na dovoz ovoce z jižní ameriky když v evropě roste dost druhů ovoce a spotřebu bank. Např zaměstnanci bank prodražují zboží ostatním protože maj vysoký platy.

Na AGI jsem teda zvědavej. Ten hw je jistě podmínka, ale škoda že nic nevíme o tom jak chtěj od AI přejít k AGI. Výpočetním výkonem to jistě nebude.

Je to šílený vývoj. Ve škole jsme byli hodně překvapený, že učitel měl nějaký program který se nevešel na disketu, ale zabral 7 disket 😀

Co jenže?
Nějak nerozumím myšlence téhle zprávy.
Já vím že s tou šikovností má problém, taky je to vývoj a zatím je to slabý, ale třeba Atlas je už hodně šikovný v pohybu. Na lešení šlo o natrénování konkrétní předváděčky, protože tam jsou různé prvky v postupu a robot nechápe že si má vzít prkno a použít jako most, ale v chůzi už je samostatný a šikovný. V těžkém terénu bez natrénování konkrétní trasy se zvládá přizpůsobovat a má v tom dostatečnou inteligenci.
Vidím že na práci bude užitečný. Zatím jako hodně tupý pomocník, ale co zatím nezvládne sám, tak mnoho věcí půjde natrénovat jako databáze dovedností. S tím vejcetem to jistě jde brát takhle složitě, ale není to nutný, klidně může dát na všechny prsty stejnou sílu a stejně jako člověk v dětství si zkusí kolik už je moc. Zjednodušený metody často stačí dokud robot není na úrovni kde se může v pohodě věnovat těm lepším metodám.

Já věřím že humanoidní roboti budou i v průmyslu užitečný, že to bude takový mezičlánek mezi člověkem a dnešními roboty. Někde bude potřeba opakovaná práce na kterou nemaj ty jednodušší roboty, tak ji může dělat humanoidní, jako třeba práce na výrobní lince ve Škodovce, kde hodně prací dělaj lidi. Samozřejmě až budou lepší. Navíc zvládnou dělat ­"přidavače­" lidem. Poslechnout rozkaz, podávat věci.

No právě, je to opravdová šikovnost, žádný přerovnávání kostek podle barvy. Člověk to zvládá dobře a naučí se to už ve školce.

Sdílené učení robotů je starý vynález a pořád ta chytrá armáda není. Já se těším až robot dokáže si třeba zavázat boty, ne že by je nosil, ale tak člověku je může zavázat, teda až bude šikovný na takovéhle věci, nebo zavázat plochou mašli na vánoční dárek a přitom to mít utažený, pak to bude machr, nebo zapojit zásuvku, pověsit lustr, zasádrovat krabičku čtyřzásuvky do zdi.

Tady je asi chyba stejně jako u Atlase z BD, že jde o speciálně natrénovaný pohyb pro jedinou připravenou akci jak např Atlas skáče po lešení s brašnou nářadí. To je něco jako u lidí tanec, kde jsou kroky předem daný. Je potřeba inteligence, která mě umožní třeba přeskakovat po balvanech v řece na místě kde jsem poprvé. Optimus by tak nejspíš ponožky složit neuměl. Je to jen předváděčka. Proti tomu když Atlas jde po křivém terénu s jediným úkolem dojít z místa na místo, tak to zvládá bez předchozího seznámení s terénem a dál půjde o to aby samostatně uměl i jiné věci.

Nebudu řešit, ta pomoc má přednost, jen to porovnávám, že to je víc v pohodě, ale je pravda že novější auta jsou docela tichý hlavně když to není diesel, ale jen novější, v provozu jsou různě starý. Ano samotný generátor je hlučný a to je škoda.
Kabel nepovede stejně, protože elektromobil může být v zavřené garáži, ale nastartované auto musí být venku a kabel někde škvírou přivřít.

Je to trochu rozdíl. Představuju si to tady a teď, teda v zimě. Elektromobil v garáži a z něj v klidu jen potřebný odběr. V případě spalovacího auta, auto venku den nastartované rušící sousedy, kabel v mrazu přivřenýma dveřma baráku nebo vratama garáže. V nouzi dobrý, ale není to tolik v pohodě.

Možnost využít baterii ve spotřebiči pro napájení jiných věcí mě přijde jako základní funkce kterou by spotřebiče dnes měli běžně mít. Nejen auto, ale třeba i kapesní baterka. Přitom tu funkci powerbanky mají jen vzácně. Pro dnešní elektroniku to není problém a aspoň při menších výkonech na tom nemá být co drahého nebo velkého.
S elektromobilem bych určitě chtěl mít možnost jím napájet celý barák třífázově, načerpat vodu ze studny atd. I u nás na vesnici nejsou výpadky sítě vzácný, trvající občas až půl dne.
ČEZ má auto s generátorem schopným připojit nejen vesnici, ale i kus města, ale nepoužívaj ho tady. Ve městě asi jo. Nechaj lidi půl dne bez vody když na vesnici jsou studny, ne vodovod a v zimě bez topení. Barák za půl dne nezamrzne, ale ta voda chybí víc.

Já jsem nějak nepochopil co to je. Jestli to není mobil, tak co to je a v čem je rozdíl kromě horšího tvaru a vlastností. Jde snad o to že by ta umělá inteligence nemohla fungovat v normálním mobilu?

Taky zajímavý nápad. Parádní to nebude, protože mikro LEDky a vodiče asi zabírají víc než zanedbatelný prostor proti mezerám, takže další vrstvy budou hůř viditelný kvůli zastínění a ohybu světla na těch všech mikro věcech, takže další vrstvy se budou postupně ztrácet v mlze. Několik vrstev by ale mohlo fungovat.

Ano sledování očí mě připomnělo že půjde přes displej např na monitoru mluvit s člověkem tak že si budou moct navzájem koukat do očí jako ve skutečnosti, když kamera bude uprostřed za monitorem. Tím to má hned význam pro TV, monitor, notebook. U menších displejů už nebude takový význam.

Musím se opravit. Teď jsem TV viděl v jiném článku, tak na zatmavení nemá přidaný LCD, ale roletu.

Na monitoru a TV je průhlednost asi k ničemu. Může to mít nějaký využití pro mobily, tablety, notebooky. Displej položím na nějaký papírový dokument a můžu ho třeba obkreslovat, porovnávat s podobným, nebo nevím co by mohlo být užitečný, ale určitě výjimečná fyzikální funkce nějaký využití mít bude. Na běžný použití to asi žádný význam mít nebude a pro dobrý obraz bude potřeba mít průhlednost vypnutou, takže k mikroLED bude asi potřeba za ním ještě LCD displej, který umí měnit průhlednost, jako se využívá třeba na svářecích kuklách.

Líbí se mě, že pořád dělaj i verze 35 W, protože mě to stačí a hezky málo to žere. Občas zpracování náročnějších věcí nechám chvíli běžet a je to ok.

Tak to je dobrá zpráva, já zatím žil v tom že maj problém zaplatit spotřebu proudu.

Tak jistě Asimo neuměl skoro nic, uměl chodit po rovině a možná něco vzít a přenést.
Že by Optimus mohl takhle už zůstat, to snad jedině konstrukce a vzhled, ale doufám že brzo dosáhne pohybových schopností Atlase, ne že by musel umět salta, ale chůze v terénu a běh by byli dobrý.

To je reakce, jak kdybych chválil Hondu že byla lepší.
Já jen porovnal aktuální schopnosti chůze že jsou teď na úrovni té Hondy Asimo. Teď, ne za rok.
To já doufám že Optimus využitím brzo předběžně Altase , že bude levný, užitečný, že ho budou firmy hodně využívat a tím by se mohl za pár desítek let rozšířit i v domácnostech, kde bych mu mohl dávat různý práce doma i na zahradě.
Samozřejmě počítám s jeho rychlým vývojem a snižováním ceny. Honda byl pro okamžité srovnání, že nezvládl schody a tanec jako dnes Optimus a teď se těším že to překoná.
Jinak už asi před 35 až 40 lety byl v americkém časopise robot obsluhující v domacnosti. Jezdil na kolečkách, ale tří prstýma rukama naléval víno do sklenic a roznášel, teda rozvážel, vyhýbal se lidem a věcem. Lidi věřili že to brzo bude běžný. Nebylo. Dnes díky AI, lepším bateriím, elektronice atd to bude lepší úspěch a baví mě to sledovat. Zatím je nejlepší Atlas, ale prodej 0, jediný v prodeji je Spot, ale využití je zatím hodně slabý i proto se těším na Optima.

Ok, tak hlavně že se to zlepšuje a časem budeme mít snad lepší přehled o bezpečnosti aktuálně používaných baterií nejen v elektromobilech ale i ve věcech doma, protože pak je těžká otázka jestli nechat v opuštěném baráku plně nabité elektrokolo, nebo mě to strach nedovolí a budou to významnější informace než o nějakých prototypech.

Výraz v článku o relativní bezpečnosti jsem chápal jako že patří mezi bezpečnější, ale že jsou pořád trochu nebezpečné a jako nebezpečí si představuju požár.
Jestli jsem to pochopil blbě a jsou tak bezpečné že ani propíchnutí požár nezpůsobí, tak je to hodně dobrý. Pak by bylo zajímavý vědět jaký nebezpečí jim zbývá, jestli budou hořet třeba při přebíjení nebo prostě co u nich ještě hrozí. Když nechytnou ani v ohni, tak by neměli chytit ani od špatného rozpáleného kontaktu.

ok, neměl jsem o tom moc přehled, takže je obojí.

Chápal jsem to tak že standart rozměrů AA, AAA je zároveň jen pro baterie s podobným napětím jako 1,5 V, pochopil jsem to tak v době vzniku dobíjecích NiCd, NiMH že s napětím 1,2 V ještě můžou ten standart použít, protože to zvládnou spotřebiče. Že se to používá i pro Li­-ion s úplně jiným napětím jsem nevěděl. Myslím že dřív se jiný napětí schválně rozměrama odlišovalo, aby uživatelé omylem nezničili spotřebič. Šlo např o 3V, 6V podobné velikosti. Když je to dnes takhle, tak to beru jako určitý poškození těch standardů. Tak dík za info.

Tak rozměry válcových Li­-ion jsou celkem novodobá věc, nový vynález, nově potřeba vymyslet nový rozměry, tak mě šlo speciálně o ty válcové Li­-ion, což může a nemusí souviset se starými AAA, AA, C, D. Spíš hádám že to s nima nesouvisí, kromě toho že museli Li­-ion obsadit dříve nepoužité rozměry.

a kdo psal že napětí závisí na velikosti článku? Já píšu o tom, že nemohli použít rozměry AA, AAA protože když má Li­-ion 3,6 V, tak aby nebyl zaměnitelný za AA článek který má 1,5, nebo 1,2 V. By se děti divili že jim mašinka jezdí nějak rychle a dokonce kouří :­-D

To by musel být přístavek i pro elektrokola a elektrokoloběžky, protože kdo by chtěl riskovat i to malý riziko, když bude mít doma trvale 4 elektrokola a bude občas na dovolené, nebo všichni ve škole a v práci a opuštěný barák.
Jo už dřív jsem uvažoval o tom že auto by muselo být kus od baráku třeba i pod dřevěným přístřeškem ale ten nesmí být blízko baráku s polystyrenovou fasádou a domovní baterie jsem vymýšlel že by mohli být i v baráku, ale v malý nehořlavý místnosti s širokým výfukem ven plechama odděleným od fasády s dveřma jen ven, nebo i dovnitř ale plechový utěsněný, nebo mít baterie chráněný před zimou venku v zemi s možností úniků plamenů ze země kousek od baráku. Horší to je s těma menšíma věcma, ale snad jsem z místních článků pochopil že už existují pro elektromobily nějaké bezpečné baterie, jako že prakticky nehořlavé, takže by bylo riziko jen špatný kontakt při nabíjení nebo vybíjení zpět do sítě a to by nemuselo hrozit při opuštěném baráku.

Rozměry AA, AAA asi nemohli použít kvůli moc jinému napětí, tak si museli vymyslet jiný, že asi nějaký normy přeci jen fungují. Já si dřív myslel že baterie elektromobilu je složená z nějakých velkých hranatých článků podobně jako u olověné baterie :­-D nebo aspoň hodně zvětšených článků podobných baterií v mobilech.

zvyklost musela něčím začít :­-­) hádám že návrhem rozměrů článku a jde o to jak rozměry navrhli.
Já bych dal průměr i délku v jednotkách SI podle číselné řady E12 a oba rozměry na sobě nezávislé.

To vypadá dobře až na hořlavost. Relativně bezpečné asi znamená lepší než většina Li­-ion, ale pořád asi nebezpečné. Přitom některé typy Li­-ion snad už nejsou hořlavé, nebo jo? Snad budou brzo podrobnější informace o té bezpečnosti.

No nevím jestli norma řeší jen zápis rozměrů, nebo i řadu hodnot. Nenašel jsem žádnou řadu hodnot rozměrů podle této normy, ale třeba jsem to jen nenašel.

Věřím že si je Fenix nechá vyrábět od jiné čínské firmy, ale o normách na rozměry jsem v tom článku nic neviděl. Je fakt že překlad nebyl dobrý, ale bylo tam jen o způsobu značení, nic o výběru rozměrů, takže pořád netuším díky čemu maj např ty čínské články stejné rozměry s Teslou.
Jako např u elektronických součástek se používají řady jmenovitých hodnot, např E24. Ve strojírenství jiné normy jako že je sroub M8 a M10, ale ne třeba M9 a nevím jak u těch rozměrů článků.

Jak to funguje? Vím jak funguje dioda, ale neumím si představit jak se to vyřeší pomocí diody?

Zajímalo by mě kde se berou rozměry pro články, podle čeho se vybírají, jestli jde o nějakou číselnou řadu, nebo jsou to spíš náhodný čísla podle nějakého nového výrobního pokusu a když zavede Tesla s Panasonikem nový rozměr jestli ho pak využívají i další výrobci, nebo si každá firma vymýšlí rozměry samostatně, nebo jak to funguje.
V baterce mám čínskou baterii Fenix 2170, tak díky čemu má stejný rozměry jako v Tesle?

S gravitací si už umí hrát, ale jistě nic praktického pro vlaky, jsou to laboratorní slabý pokusy, kdy nad magnetickým diskem je o několik procent slabší gravitace i ve vyšších patrech budovy, nebo starší silnější efekty domácího vědce v anglii, kdy mu ten disk i odletěl, ale kde je možnost tomu nevěřit, protože překonal nějakou hranici od které to byl už zdroj energie a točilo se to samo ­(od nějakých otáček­)
V obou případech šlo o to že magnetický disk z permanentního magnetu se točil velkýma otáčkama tisíce nebo desítky tisíc otáček za minutu.

Taky to znám, jen jsem nevěděl že to bylo zrovna v Anglii. Lidi věřili že člověk nemůže přežít rychlost větší než 30 km­/h.

Já to pro změnu považuju za jedinou možnost jak začít aspoň trochu ekonomicky. Bezpečnost pro lidi se musí otestovat nějakou dobou používáním na přepravu nákladu. Vznikne kvalitní statistika která přesvědčí větší množství lidí o bezpečnosti.

Je pravda že to nikdy nebude dost dobrý. Je to riziko podobně jako v letadlech, raketách, ponorkách. Půjde o spolehlivost a pak velká část lidí to riskovat bude jako dnes letadla. Někteří se ale létání bojí pořád a stejně tak to bude u hyperloopu, kde se třeba testovací dopravou zboží ukáže vyšší bezpečnost pro lidi než u letadel. Tak já věřím že to půjde až budou některé státy bohatší a technika o trochu lepší.

Máme tady články o zajímavých věcech, ale je docela ztrátový čtení o tolika věcech který nebudou, jako např dřív mnoho článků o vesmírném výtahu, to je jen jako ukázkový příklad, ale těch věcí je víc. Asi se s tím nedá moc dělat. Třeba u výtahu bylo jasný že nemůže existovat kvůli družicím. Ze začátku to člověk neprokoukne a věří té reálnosti a že se čeká jen na lepší výrobu lana z uhlíkových vláken a pryskyřice a rakety schopné ho vynést, přitom družice výtah vůbec neumožňují, takže nebude. Škoda že ani ty články o výtahu neskončí tím, že by ten závěr napsali, prostě články jen skončí. Mnoho článků tak jsou jen pohádky.
U hyperloopu zatím věřím že někdy bude existovat, ale zatím to teda asi ekonomicky neprojde. Osobně mě vůbec neláká do něj vlézt, ale věřím že mnoho lidí si na to zvykne jako u letadel. Bezpečnost se jistě prověří právě přepravováním nákladu s kontrolou bezpečnosti pro lidi.
Tak máme tady články o mnoha technicky zajímavých věcech, ale mě čím dál víc zajímají praktičtější věci, jako např jaký jsou možnosti zapojení solárních panelů kolem komínu, aby panel momentálně ve stínu nekazil výkon ostatním. Líbili by se mě takový články který by prakticky rozebírali možnosti např kolem střešních solárních elektráren se zaměřením vždy na něco a k tomu vždy i tu ekonomiku. Takže čtenáři by získali dobrý přehled a nemuseli by se spoléhat na instalační firmy, kterým je jedno že panel má sklo jen 2 mm tlusté, nebo že malý stín komínu výrazně kazí výkony celé střechy. Takže takové recenze konkrétních typů plus obecné technické možnosti by byli super. Vše dohromady je těžký řešit, ale po kouskách by to jít mohlo.

Zajímalo by mě jak se to dá zapojit, aby zastíněný panel nekazil výkon ostatním.

Jo tepelný mosty jsou problém, podpůrná konstrukce tam být musí hlavně při tom sklonu. Teoreticky si jde představit že konstrukce se bude velkýma plochama opírat o tepelnou izolaci fasády a bude přitažená skrz izolaci málo vodivým materiálem pevným převážně jen v tahu, v extrémním případě lano a konstrukce se svou váhou může opírat venku o zem.
V případě jednoduché verze svislých panelů jsem viděl obrovské panely na letos postaveném 4 patrovém baráku, kde jeden panel má asi 3x2 m.

panel musí být rovný a ne ohebný aby byl po celé ploše stejně osvětlený a tím dobře fungoval. Ohebný může být na autě, když těch panelů je mnoho, jsou zapojené s ohledem na různý výkon mezi sebou a jeden panel je ohnutý jen o malý úhel.

Tak může to tam být když to bude levný, ale musí se to zapojit jako tři skupiny panelů s různým výkonem, nevím jaký jsou různý možnosti s tím zapojením, jen že nesmí být dohromady, ale na takový balkón bych si dal radši normální panely ať to má nějaký výkon. Průhledný plot balkónu bych asi nepotřeboval. Teda asi by převážila užitečnost výkonných panelů proti efektu průhlednosti.

Pořád ještě se řeší jak moc se vyplatí solární články na střechu, tak je podle mě blbost dávat průhledný s blbou účinností na okna když ani fasády nejsou využitý. Na fasádách není skoro nic. Představuju si že na fasádu bych je asi dal na nějakou konstrukci pod úhlem asi 60° od země s mezerou aby si v létě nestínili a použil bych jižní, jihozápadní a jihovýchodní fasády. Východní a západní už ne.
Bavili by mě tady víc praktičtější a užitečnější články než jen o věcech, které se možná budou používat v budoucnosti.

Mě v článku chybí popis z čeho se to vyrábí.

O zobrazování na webu to je pravda, ale vidím stejný chování u obou. Majitel reklamy má reklamu takovou že není v klidu a otravuje nějakou akční grafikou, zvukem, nebo hnusnýma fotkama když souvisí s farmaceutickým průmyslem.

a ty malý taky pomůžou s decentralizací výroby tepla. Teplárny přechází aspoň u nás z uhlí na plyn jako přechodný zdroj, tak by ty malý reaktory pomohli s budoucností tepláren, hlavně kdyby se nějak ekonomicky používali ještě menší. Blízko velkých měst jsou samozřejmě lepší velký jaderný elektrárny, kde se aspoň větší část tepla dá využít.

Je to tak, kdyby byla někde klidná neotravující reklama, tak může být i zajímavá, ale když to všude otravuje a překáží tak mě k těm výrobcům a prodejcům vzniká odpor a pak se jim vyhýbám.

Budou ty technologie dobře a levně umět u budou vydělávat na prodeji do evropy.

Jinak ­"modulární nukleární reaktory­" jsou česky modulární jaderné reaktory a slovensky atomové, stejně jako u velkých elektráren.

To je něčí pravidlo pro investice, ne každého. Není bůh investic který by určil takové pravidlo nějak celkově, každý si vymýšlí různý svý pravidla, nebo funguje jinak.

Vejce ok, ale jinak slabý. To je jak Honda Asimo před 20 lety. Opatrná chůze po rovině. Ještě ani neumí po schodech, při tanci stojí na místě. Technicky to určitě je lepší, ale výsledek je zatím té Hondě podobný. Je šílený rozdíl o kolik je Atlas od Boston Dynamics napřed. Přeju Tesle ať to rychle zvládne a taky se projde v zasněženém lese a budoucímu využití humanoidních robotů věřím.

Tak ještě chybí celokulový s průměrem na celou místnost s dírou dole pro prohlížení virtuálních prohlídek na otočném křesle :)

Dobrý postřeh, to je asi pravda. Bude to nová reklama. Tak doufejme že funkce ovládané AI budou vypínatelné. AI je super nástroj, ale ne aby to bylo natlačený všude. Někde to bude kazit strojovou jednoznačnost, přesnost a předvídatelnost.

Jasně oba neznáme dobře ty hořáky, známe třeba ty v kotlích a musíme si připočítat podmínky na větru, který se právě kompenzují těmi plechy ale tvý hodnocení problémů s hořákem beru jako silně překroucený. Ty v tom lepším hořáku vidíš problémy, který já považuju za blbost. Dokonce i tyhle další nápady jako že by se díry ucpali, nebo že by ten plech měl problém s teplotou. To vše beru jako hodně vzdálený reálným problémům včetně ceny. Já v tom vidím jasnou zmanipulovanost Bitcoinem, protože jinak to není možný. Přitom jsme asi oba Bitcoineři, tak na Bitcoinu se shodnem, ale o některých speciálních případech ne.
Pokud jde o budoucnost spotřeby Bitcoinu jako třeba za těch 100 let, tam není pravda že není čeho se chytit. Dělají se na to simulace, dělají je ekonomové. Vezmou se nějaký ty vlastnosti Bitcoinu a společnosti a dá se tam simulovat model budoucího vývoje. Samozřejmě nejde o nějaké věštění budoucnosti, vynechává se fakt, že do toho může něco nečekaného zasáhnout a že to ani není přesný, takže časem narůstaj odchylky. Je to klasická předpověď podle hlavních vlastností ekonomiky civilizace a Bitcoinu. Akorát ty modely neznám, jen jsem o nich slyšel, ale ty na ně ani nevěříš, tak se o nich nemá cenu bavit. Stejně tak celkově bych to zhodnotil že to je o ničem. Já jen myslel že máš třeba proti mě lepší přehled o vývoji Bitcoinu, který je daný jeho vlastnostmi, ale nemáš, tak nic. Jinak jsme oba jako Bitcoineři trochu nevzdělaný, protože Bitcoin je právě navržený s ohledem na budoucí vývoj. Nešlo jen o nové ­"digitální zlato­" ale jeho dlouhodobou funkci ve společnosti. Bitcoin těžko vymyslel Satoshi sám :­-)