Ono to ve skutečnosti zase tak složité nebude. Když se podíváte na grafické karty z rodiny Fury, tak tam byla v podstatě celá grafika redukována na interposer s jádrem GPU a paměťovými moduly a okolo byla jen napájecí kaskáda. Jak se tohle bude lišit od CPU verze? V podstatě pouze tak, že tam nebude jen GPU jádro, ale obecně jádro složené z CPU a GPU části. A jelikož to bude mít paměti s vysokou propustností a dostatečnou kapacitou hned u sebe a jelikož je jednodušší navyšovat počet shaderů než počet CPU jader, tak se bude poměrně snadno škálovat výkon. Řada výpočetních úloh, kde škálovala CPU jádra prakticky ideálně bude zpracována přes shadery GPU. Tím pádem nebude nutné vymýšlet kostrukce s velkým počtem CPU jader, protože shadery budou efektivnější.
A samozřejmě jako procesor s integrovanou grafikou to bude moci předvést zcela jiný grafický výkon, než APU šahající do vzdálené a pomalé RAM nebo Iris Pro, které si pomáhají malým množstvím paměti u procesoru a jinak opět šahají do pomalé RAM.

No tak škálovat dobře budou SIMD úlohy. To je také ten typ úloh, které lidé dokáží dobře a efektivně paralelizovat. Ale ne všechny úlohy jsou SIMD. To co je MIMD, na to se bude pořád hodit více jader CPU, ovšem tento typ úloh lidem paralelizovat moc nejde... Složitost strašně roste s počtem vláken a proto jsme dnes zaseklí na těch 4 ­- 8 CPU vláknech ­(která reálně něco dělají, když si otevřete Task Manager, najdete úlohy i se 100 vlákny, ale ta nic pořádného nepočítají­). Ne že by to nešlo zvednout, ale ne za rozmnou cenu. Jednak exponenciálně roste režije té komunikace mezi vlákny a tím také klesá výsledný výkon, ale hlavně roste složitost vývoje takové aplikace. Leda by to byla SIMD úloha, ale tu už je zase lepší nasadit na GPU ­(ovšem to předpokládáme, že uživatel podporovanou GPU v PC má, což nemusí...­).