Kometa Churyumov-Gerasimenko je z poloviny tvořena organickým materiálem

Sonda Rosetta už je dávno mrtvá, ovšem za svou kariéru dokázala nasbírat přes 35 tisíc prachových částeček, které za sebou nechává kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko. Díky nim bylo možné podrobně rozebrat, z čeho se tato kometa skládá. Rosetta nasbírala prach za dva roky, po které obíhala kolem komety, k níž přicestovala v roce 2014 po desetileté cestě. Součástí mise byl také modul Philae, který přistál přímo na kometě, i když jeho část mise mohla být úspěšnější, než nakonec byla. 

 

kometa 67P zachycena pomocí NAVCAM z Rosetty (složeno ze 4 snímků)

 

Nová studie byla zveřejněna v Monthly Notices organizace Royal Astronomical Society a týká se složení zkoumané komety. Dle této studie je 67P/Churyumov-Gerasimenko jeden z objektů nejvíce bohatých na uhlík, jaké známe ve Slunečním systému. To bylo možné zjistit díky jejímu přiblížení ke Slunci, jehož energie probudí zmražené plyny uvnitř těla komety, díky nimž z povrchu unikají i prachové částečky, což tvoří příznačný ohon komet. 

 

 

Další snímky ukazují jednak prachové částečky zachycené Rosettou (vpravo) a také je tu poměrně detailní snímek povrchu komety (vlevo). Prach byl poté na palubě sondy analyzován pomocí nástroje COSIMA (COmetary Secondary Ion Mass Analyser), který měl k dispozici částečky o velikosti 0,01 až 1 mm. 

 

Vedoucí projektu COSIMA Martin Hilchenbach uvedl, že všechny prachové částečky jsou si velice podobné, což vede k přesvědčení, že jsou složeny ze stejného materiálu jako vnitřní části komety i jejího jádra. Bylo zjištěno, že v tomto prachu jsou ze 45 % zastoupeny organické molekuly jako uhlovodíky, nukleové kyseliny a jiné materiály založené na uhlíku. Zbytek jsou anorganické minerály a to především křemičitany. 

 

 

Graf vlevo ukazuje zastoupení chemických prvků v prachu komety 67P a graf vpravo znázorňuje již uvedené rozdělení na organické a anorganické materiály. Výzkumníci také zjistili, že téměř všechny minerály zcela postrádaly vodu, což by mohlo být na první pohled u komety podivné, ale je pro to jednoduché vysvětlení. Komety stráví většinu času ve vnějších částech Slunečního systému, takže voda na nich je pochopitelně hluboce zmrzlá, a tak nemá šanci reagovat s minerály. 

 

Tato data také ani v nejmenším nevyvracejí teorii o tom, že život na Zemi přinesly právě komety, neboť i 67P/Churyumov-Gerasimenko obsahuje právě i složité organické molekuly, a to v hojném množství. 

 

Zdroj: Astronomy