Určitě by neškodilo doplnit, že označení křeníkové není úplně přesné protože ten křemík je tam pouze v anodě, kde ho tyto baterky mají snad 55% a normálně je tam uhlík (a kupodivu se ostatním článkům neříká uhlíkové). A kromě roho že umožňoje větší kapacitu a rychlejší nabíjení tak křemík má tendenci hodně nabobtnat a to až o 300%. (což je fakt hodně) Taky jsou ty baterky dražší. (i když v budoucnu by snad měly být levnější ale to jsme u spostu technologií slyšeli u mnohokrát).
Když se podíváte do původnícho člénku tak zjistíte, že těch 1500 cyklů při 90% kapacitě dosáhli 3 zákazníci a stejně tak spousta z nich skončila třeba na 800 nebo i 400 cyklech. Takže závěr by měl být "až" 1500 cyklů a to jen nalé části případů. Naprostá většina zbytku je interpolovaná za přadpokladu že baterii bude fungovat a její kapacita klesat čistě lineárně a jedná se o "plánovanou životnost".
Daší věc co mně zaráží je jedno číslo v hlavičce těch grafů. Mají tam procentuhelně položku SCC55 a někde není nic někde 5% a u některých 100% stejně tak to není stejně velký článek někde je to pře 3Ah někde jen 0,14. A pokaždé je to zcela jiná plikace, několik v autech měkteré v gridu či nějaké elektronice.
Otázka je nakolik je to skutečná životnost té technologie a nakolik zatím spíše marketing.
Odpovědět1 2
1, To, že křemík je příměsí, o tom se v článku píše ("Lithiové akumulátory dnes nezřídka získávají menší či větší příměs křemíku")
2, O tom, že křemík má tendenci bobtnat a měnit při nabíjení/vybíjení objem, se v článku píše také ("Problémem tohoto materiálu je ale jeho rozpínavost a obecně změna objemu při nabíjení a vybíjení")
3, O tom, že jsou ty výsledky mnohdy extrapolované, se v článků píše také. ("Některé testy ukazují prozatímní výsledky pro 800 cyklů a do 1500 cyklů to jen extrapolují")
Odpovědět2 0
1. O tom ale komentář nebyl.
3. Což ani omylem nevystihuje význam toho problému jak byl popsán v příspěvku.
4. A proto má článek nadpis "už dosahují životnosti přes 1500-3000 cyklů" že?
Odpovědět1 1