Záoceanske lodi toho moc nevyprodukuji, spíš co dovoz zboží, protože velké kontejnerove lodě, to je něco jiného. Žrát budeš co? Suché rohlíky? Pochybuji že jseš soběstačný se svoji zahradou a farmou zvířat, polovina jidla se do Evropy dováží, nemluvě o elektronice a dalším zboží které se dováží převážně z východní Asie

Pointa byla v tom, že by sebou vzali i ty úředníky. A ano když už jsi nakousl nákladní lodě, ty bych taky zásadně omezil a stávající výrazně přestavěl. LNG, solární elektřina, plachty, ...
A mezi námi, rohlík si koupím upečený v místní pekárně, z místní mouky z místního obilí. Ale uznávám, že dnes je to trochu problém, jedno zboží se vozí přes Evropu tam, jiné zpět a přitom by mohlo být pěstováno v místě.

@ polovina jidla se do Evropy dováží...

Zdroj? Protože EU je ve spoustě potravin soběstačná. http:­/­/capreform.eu­/trends­-in­-eu­-agricultural­-self­-sufficiency/

neber mě úplně za slovo, bylo to myšleno s nadsázkou, nevím jestli se dováži 50%
nebo 25% nebo třeba taky 24% nebo 23% nevím...
ale vím že se dováží maso, ryby ovoce i zelenina se už pěstuje v Africe kvůli celoroční dostupnosti
naopak i Evropa vyváží dost surovin
ale taky souhlasím že je to problém dnešní doby, hodně surovin a potravin by se dalo pěstovat v místě

Základní púrůšvih s potravinami je u nás v ČR. Dotována je kdejaká blbina ­(od ­"obnovitelné­" energie a řepky, přes ­"sečení neobdělaného pozemku­" až po dotace kdejakým neziskovkám­) ale na co je dáno zdaleka nejméně je produkce potravin. Přitom by to chtělo přesně obráceně. Dotovat přirozenější krajinu, vracení mezí, remízků, mokřad, nová vodní díla, živočišnou a rostlinnou výrobu. Už jen na škodách za sucha a povodně by se to víc než bohatě vrátilo. Nemluvě o tom, že by jaksi odpadly zprávy o desítkách tun dovozových kuřat se salmonelou..

Možná by pro začátek stačilo odstranit nesmysly, jako jsou vyšší daň z remízku než z pole.

Nutno si uvědomit, že většina potravin dovářených do Evropy jsou potraviny, které nelze v Evropě vypěstovat­-vyproduktovat s ekonomickým výsledkem. Ať je to ovoce z teplých krajin, čaj, káva, buráky, některé druhy mořských živočichů atd. Nejsou to nezbytné potraviny pro přežití, nicméně je chceme.

Akoze zemiaky dovazane z Egypta, paprika z Maroka. Ano, su to typicky neeuropske potraviny. Tam kde sa kedysi pestovali zemiaky mas teraz dotovanu repku a kukuricu. A visne z Chile? To pestuju stromy hydroponicky na lodiach?

Zrovna ty věci co jste vyjmenoval se vozí když na ně v Evropě není sezóna ­(jo, lidi jsou rozežraní­).

Evropa jako taková možná, ale v ČR je to katastrofa. Proč jsou například na pultech Francouzské brambory, zatímco na Vysočině se na polích zelená řepka, nebo staví ­"elektrárny­"? Podobnému jednání utíká logika absolutně ze všech směrů.
A­) absolutně zbytečná doprava +­- 1000 km. Spotřebovaná nafta, opotřebovaná dálnice.
B­) cena. Ne, Francouzský zemědělec je OPRAVDU nevypěstuje levněji, než Český. To by totiž při Francouzských cenách umřel hlady.
C­) efektivnost. Pokud už někde ­(jakože raději nikde, podobná VĚC nemá smysl nikde, kam vedou normální dráty­) tak má solární panel podstatně vyšší účinnost v jižní Francii než u nás na Vysočině. Podstatně. Rozdíl je minimálně 25%, to prostě nesrovná sebepokřivenější dotace.
D­) a v neposlední řadě, ke všem zmíněným plusům je dotyčný brambor HNUSNÝ na chuť.

A to jsem vynechal: Řádně neobdělávaná země ­(u nás­) buď přímo způsobuje, nebo alespoň nesmírně napomohá suchu a naopak povodním, když zaprší. Není hnůj, není zelené hnojení, není hluboká orba, jen se pod zmíněnou dotovanou řepku nasype tuna NPK. Přitom zrovna zmíněná řepka je velmi fajn, coby zelené hnojivo. Nechat vyrůst a šup s tím pod zem. Přirozeně to dodá dusík, přirozeně to dodá pěkných pár tun biomasy na hektar, která se promění v humus.

Francouz nevypěstuje brambor levněji než čech, ale protože má větší dotace, dokáže jej levněji prodat.

Jo, jenže to není chyba Francouze, ale Čecha. Protože dát stejnou ­(nebo spáíš MENŠÍ, tady je podstatně levněji­) dotaci vlastnímu zemědělci by ve výsledku vyšlo levněji. A pokud sae to EU nelíbí, tak ať si trhne.

V minulé práci kde jsem pracoval, se do mūslli dávalo buďto jablka z Číny ­(Nasekané do krychle a tvrdé snad jak titan :D­), třtinový cukr z Kolumbie, brusinky z USA, nebo švestky ze Srbska, protože to majitele vyšlo levněji. A všechno tohle se podává Čechům­/Slovákům­/Němcům.

Ale pokud narážíte na to, že teď na jaře nebyly české brambory ­(normálně české brambory jsou běžně­), tak to mělo jiný důvod ­- loni byla kvůli suchu nižší úroda než se čekalo, takže české zásoby došly dříve a muselo se vozit ze zahraničí. Zároveň byla v květnu relativně zima, takže rané brambory byly později než obvykle. Momentálně český brambor už zas v pohodě koupíte.

To není zdaleka jen letos na jaře, stejný stav trvcá možná 20 let nonstop. Půlka brambor z dovozu a na českém poli se pěstuje dotované kdovíco.

Víme co, třetina ­- čtvrtina řepky jde na biopaliva 1.generace, která jsou překonaná a EU je nevyžaduje. Pozornost se obrací k biopalivům 2.generace z odpadní dřevní štěpky apod, ale u nás není podpora, protože víme kdo, má nakoupené technologie pro zpracování řepky.