Mars se dle Japonců možná zformoval v pásu asteroidů
17.5.2017, Jan Vítek, aktualita

Nová studie japonských výzkumníků ukazuje, že Mars by mohl mít velice odlišný původ v porovnání se Zemí. Dle složení obou planet se ukazuje, že každá vznikla jinde a jiným způsobem, a pro Mars tak má být kolébkou pás asteroidů.
Pás asteroidů, či přesněji a správně Hlavní pás planetek nacházející se mezi drahami právě Marsu a Jupiteru, a to asi ve dvojnásobné vzdálenosti od Slunce, než se Mars aktuálně nachází. Je tak jasné, že pokud se měl v tomto pásu zrodit, musel tak postupně přicestovat do vnitra Sluneční soustavy. Proč si ale japonští výzkumníci z Technologického institutu v Tokiu myslí, že je to pravda? Však potvrzení takového faktu by značně pozměnilo to, co víme o zrodu Sluneční soustavy.

Planetární astronomové z Tokia pracovali především s tím, že Mars má dle našeho zjištění jiný poměr izotopů než Země, a to především chromu, titanu a kyslíku. Právě jeho poměr odpovídá spíše vnějším částem soustavy než místu, kde se nyní pohybuje.
Sluneční soustava se dle aktuálního přesvědčení zformovala nejdříve jako kotouč prachu a plynu okolo mladého Slunce, přičemž plyn byl postupně vlivem slunečního větru vytlačen do vnějších částí, což je důvod, proč jsou planety blíže Slunci kamenité a dále od něj pak máme plynné obry. Není však dosud zcela jasné, zda se některá planeta přesunula z místa svého vzniku, ale je to možné, jak ukazuje pozorování okolního vesmíru. Našlo se už dost horkých Jupiterů, které měly přicestovat velice blízko ke svým sluncím.
Teorii o cestujícím Marsu podporuje také analýza složení našeho Měsíce a také planetky Vesta. Ta se právě nachází v Hlavním pásu planetek. A právě složení Vesty se má Mars podobat, což platí i pro jiné objekty Hlavního pásu planetek. To ale samo o sobě nemůže doložit, že tam Mars opravdu vznikl. Je tu ještě jedna nezanedbatelná věc, a to fyzika celéhoo procesu. Pokud by to byla pravda, pak by se Mars musel ve své minulosti setkat s mnoha menšími objekty. Díky tomu by mohl do své velikosti dle počítačových simulací narůst už 5 až 10 milionů let po vzniku Sluneční soustavy, přičemž ztráta energie vlivem srážek s objekty by mohla způsobit, že po 100 milionech let Mars klesl na nižší oběžnou dráhu směrem ke Slunci. Zbytek historie této planety by už proběhl tak, jak se o ní uvažuje, čili že vlivem vyšší aktivity Slunce ztratila svou atmosféru a vyschla.
Nyní bude na řadě více simulací různých scénářů, aby se zjistilo, zda některá nepřinese lepší výsledky v porovnání s tím, jaký Mars je právě nyní.
Zdroj: Extremetech

Planetární astronomové z Tokia pracovali především s tím, že Mars má dle našeho zjištění jiný poměr izotopů než Země, a to především chromu, titanu a kyslíku. Právě jeho poměr odpovídá spíše vnějším částem soustavy než místu, kde se nyní pohybuje.
Sluneční soustava se dle aktuálního přesvědčení zformovala nejdříve jako kotouč prachu a plynu okolo mladého Slunce, přičemž plyn byl postupně vlivem slunečního větru vytlačen do vnějších částí, což je důvod, proč jsou planety blíže Slunci kamenité a dále od něj pak máme plynné obry. Není však dosud zcela jasné, zda se některá planeta přesunula z místa svého vzniku, ale je to možné, jak ukazuje pozorování okolního vesmíru. Našlo se už dost horkých Jupiterů, které měly přicestovat velice blízko ke svým sluncím.
Teorii o cestujícím Marsu podporuje také analýza složení našeho Měsíce a také planetky Vesta. Ta se právě nachází v Hlavním pásu planetek. A právě složení Vesty se má Mars podobat, což platí i pro jiné objekty Hlavního pásu planetek. To ale samo o sobě nemůže doložit, že tam Mars opravdu vznikl. Je tu ještě jedna nezanedbatelná věc, a to fyzika celéhoo procesu. Pokud by to byla pravda, pak by se Mars musel ve své minulosti setkat s mnoha menšími objekty. Díky tomu by mohl do své velikosti dle počítačových simulací narůst už 5 až 10 milionů let po vzniku Sluneční soustavy, přičemž ztráta energie vlivem srážek s objekty by mohla způsobit, že po 100 milionech let Mars klesl na nižší oběžnou dráhu směrem ke Slunci. Zbytek historie této planety by už proběhl tak, jak se o ní uvažuje, čili že vlivem vyšší aktivity Slunce ztratila svou atmosféru a vyschla.
Nyní bude na řadě více simulací různých scénářů, aby se zjistilo, zda některá nepřinese lepší výsledky v porovnání s tím, jaký Mars je právě nyní.
Zdroj: Extremetech