Nespletl jste si datum ? 1.4. (Apríla) už bylo !!!
Že je síťový filtr a přepěťová ochrana rozumná věc, to je bez diskuze, ale více než polovina vámi uváděných "zázraků" je naprostý nesmysl.
Přirovnal bych to k tvrzení, že když budete do nádrže auta tankovat palivo přes speciální superfiltr za xyz €, tak se Vám zvýší výkon a akcelerace, zlepší rovnoměrnost chodu motoru a výrazně prodlouží jeho životnost, což je pozorovatelné již po dvou týdnech. A dokonce, když zapomenete vyměnit nebo dolévat olej, motor se v žádném případě nezadře, ale bude zcela spokojeně vrnět i nadále. A navíc pak takové auto můžete prodat sousedovi, který určitě tankuje bez superfiltru a kupodivu se mu za pár měsíců ten motor zadře, což Vám by se určitě nestalo ... :-)
Že je síťový filtr a přepěťová ochrana rozumná věc, to je bez diskuze, ale více než polovina vámi uváděných "zázraků" je naprostý nesmysl.
Přirovnal bych to k tvrzení, že když budete do nádrže auta tankovat palivo přes speciální superfiltr za xyz €, tak se Vám zvýší výkon a akcelerace, zlepší rovnoměrnost chodu motoru a výrazně prodlouží jeho životnost, což je pozorovatelné již po dvou týdnech. A dokonce, když zapomenete vyměnit nebo dolévat olej, motor se v žádném případě nezadře, ale bude zcela spokojeně vrnět i nadále. A navíc pak takové auto můžete prodat sousedovi, který určitě tankuje bez superfiltru a kupodivu se mu za pár měsíců ten motor zadře, což Vám by se určitě nestalo ... :-)
Odpovědět0 0
Je to tak správně, když pustíte něco stereo (2.0), hraje to stereo. Když pustíte 5.1, hraje to 5.1.
Pokud nemáte v PC nějaký program/codec, který si vymyslí ze sterea ty další kanály podobně, jako to dělají přímo reprobedny při připojení signálu do stereo vstupu, tak to tak bude.
Vhodný codec je např. v CodecPack AllInOne, kde se v AC3Filter nastavení zvuku dá nadefinovat matice, která vám to stereo rozpočítá do 5.1 ...
Pokud nemáte v PC nějaký program/codec, který si vymyslí ze sterea ty další kanály podobně, jako to dělají přímo reprobedny při připojení signálu do stereo vstupu, tak to tak bude.
Vhodný codec je např. v CodecPack AllInOne, kde se v AC3Filter nastavení zvuku dá nadefinovat matice, která vám to stereo rozpočítá do 5.1 ...
Odpovědět0 0
Nikoliv, pouze musíte mít zvukovku 5.1 a ne jen stereo. Po přepnutí v ovladači na 5.1 se změní funkce toho modrého a růžového jacku na "černý" a "žlutý". Který je který si vyzkoušíte také programem přiloženým ke zvukovce = většinou se objeví obrázek místnosti s posluchačem a 6 reproduktory a kliknutím na reproduktor se pak v tom příslušném repro rozezní nějaký zvuk. A když hraje jiný než na který jsem ukázala, je potřeba přehodit navzájem jacky tak, aby hrál fyzicky ten správný. Pokud by byly vzájemně prohozené zvuky v centeru a subwooferu, dodaný "prodlužovací"(křížící) žlutý káblík tento problém také vyřeší.
Odpovědět0 0
S tím vyražením jističů mohou být dva problémy: 1. v bytě je rozvod pouze 2 vodiči, tj. nulování, a nějaký vtipálek vám na zemnící kolík zásuvky připojil fázi místo nuláku - divil bych se, jestli vám ještě počítač nebo televize nevyhořely a nebo vy nedostal při připojování pořádnou ránu. Řešením je zkontrolovat a opravit zásuvky, u kterých vám svítí fázovka na kolíku.
2. v bytě je moderní ochrana zemněním a proudový chránič včetně detektoru proudu protékajícího zemnícím vodičem a po propojení tohoto systému s anténou zemněnou někde mimo váš byt vyrovávací proudy vyrazí váš proudový chránič (tedy ne jistič). Řešením je galvanické oddělení anténního přívodu od vaší soustavy transformátorem nebo alespoň kondenzátory, jak jsem již psal o pár dotazů dříve.
2. v bytě je moderní ochrana zemněním a proudový chránič včetně detektoru proudu protékajícího zemnícím vodičem a po propojení tohoto systému s anténou zemněnou někde mimo váš byt vyrovávací proudy vyrazí váš proudový chránič (tedy ne jistič). Řešením je galvanické oddělení anténního přívodu od vaší soustavy transformátorem nebo alespoň kondenzátory, jak jsem již psal o pár dotazů dříve.
Odpovědět0 0
Sluchátka lze připojit jednoduše buďto do předního audio konektoru na PC (pokud tam je), příčemž pak nejspíše budou hrát pouze Front Left a Right zvuk a bohužel ne Sub/Center/RR/RL (jedině vždy přepnout ovladač na 2 kanál). Nebo nejlépe, pokud máte 8 (7.1) kanálovou zvukovku, tak do dalšího konektoru vzadu (nebo i vpředu na PC) a v ovladači nastavit, že jsou to sluchátka a získáte tak přímo stereo výstup. Tyto moderní zvukovky tak mohou současně krmit jak 5.1 nebo 7.1 aparaturu a současně plnohodnotně stereo sluchátka !!!
Pokud pro vás nejde použít ani jedna možnost, tak vyhrabejte ze šuplíku nějakou starou zvukovku, přidejte ji do PC a zvuk do sluchátek pak směrujte na ni (můžete poslouchat něco jiného než v reprácích nebo třeba současně telefonovat přes Skype apod.)
Pokud pro vás nejde použít ani jedna možnost, tak vyhrabejte ze šuplíku nějakou starou zvukovku, přidejte ji do PC a zvuk do sluchátek pak směrujte na ni (můžete poslouchat něco jiného než v reprácích nebo třeba současně telefonovat přes Skype apod.)
Odpovědět0 0
Náhodou stařičké Tesly nebyly vůbec špatné. Vyváželi jsme tenkrát reproduktory do celého světa a dokonce vyráběli i speciálky na zakázku s dovezenými supermagnety. Tenkrát se to ještě neflákalo ...
Taky mám dělané bedny z Tesla reproduktorů a mají krásně přirozený zvuk.
Taky mám dělané bedny z Tesla reproduktorů a mají krásně přirozený zvuk.
Odpovědět0 0
repro i přijímač UPC nepoužívá v zásuvce kolík, takže tam je jedno, kam to zapojíte. Vás musí zajímat, odkud ten přijímač UPC a příp. i televize bere signál. Prostě musíte jít po všech drátech které od toho vedou !
Třeba taky můžete mít druhé PC v jiné místnosti připojené do audio receiveru, který je zase propojený s touto televizí, nebo něco úplně jiného - já u vás nebydlím ...
Třeba taky můžete mít druhé PC v jiné místnosti připojené do audio receiveru, který je zase propojený s touto televizí, nebo něco úplně jiného - já u vás nebydlím ...
Odpovědět0 0
Vždyť to píšu, jak to vyřešit. Prostě komplet celá soustava musí být uzemněná pouze v jednom bodě (nejčastěji PC), nebo alespoň do stejné zásuvky (při nulování). Při zemění do stejného rozvodu. Takže vysledovat, kam všude od vaší aparatury vedou dráty a pouvažovat, jestli tam nebude další uzemění. Jeslti ano, je nutné ten signál/kabel zcela galvanicky oddělit nebo alespoň oddělit rušivých 50 Hz malým kondenzátorem.
Jestli přijímáte UPC ze satelitu a ne po kabelu, tak ještě můžete mít samostatně uzeměnou parabolu (např. našroubovaná na ocelový balkón), a pak stejně musíte rozpojit stínění tohoto kabelu, jak jsem psal výše.
Jestli přijímáte UPC ze satelitu a ne po kabelu, tak ještě můžete mít samostatně uzeměnou parabolu (např. našroubovaná na ocelový balkón), a pak stejně musíte rozpojit stínění tohoto kabelu, jak jsem psal výše.
Odpovědět0 0
Tento jev nesouvisí s reprákama (narazíte na to u všech, které mají více než jeden vstup), ale s tím, že máte na domě buďto společnou televizní anténu nebo kabelovou televizi a pravděpodobně rozvody elektriky po bytě (paneláku) jen 2 dráty (nulování) a ne nově 3 dráty (zemění).
Po tomto propojení tak začne téct vyrovnávací proud mezi uzemněním počítače (z kolíku v zásuvce) a uzemněním anténního přívodu (někde mimo váš byt). A už to vrčí 50 Hz a někdy dokonce ani nemusejí být reprobedny zapnuté.
Vyřešit se to dá nejelegantněji odpojením stínění v koncovce kabelu antény a propojením kondenzátorem řádově v jednotkách nF. (Pokud se příliš nezhorší obraz jenom rozpojením stínění, mohlo by to tak i zůstat, ale obraz bude citlivý na rušení.)
Po tomto propojení tak začne téct vyrovnávací proud mezi uzemněním počítače (z kolíku v zásuvce) a uzemněním anténního přívodu (někde mimo váš byt). A už to vrčí 50 Hz a někdy dokonce ani nemusejí být reprobedny zapnuté.
Vyřešit se to dá nejelegantněji odpojením stínění v koncovce kabelu antény a propojením kondenzátorem řádově v jednotkách nF. (Pokud se příliš nezhorší obraz jenom rozpojením stínění, mohlo by to tak i zůstat, ale obraz bude citlivý na rušení.)
Odpovědět0 0
a to je právě ten nesmysl, protože srovnáváte nesrovnatelné.
Když si pořídíte nové závěsy, koberec nebo nábytkovou stěnu, dotanete poslechem reproduktorů zase jiný zvuk a ve sluchátkách bude pořád stejný.
Takže posuzujete místnost, reproduktory nebo vše dohromady ? Myslím, že nenajdete reprosoustavu ani poslechovou místnost, která bude se zvukem do sluchátek srovnatelná.
A ani principiálně nemůže, protože z fyziologického hlediska používá člověk při poslechu a vnímání zvuku i pohyb hlavy, který však sluchátka eliminují. Stejně tak eliminují frekvenční a směrové charakteristiky samotného lidského ucha (boltce), a tím vyvolávají zcela nepřirozené vnímání prostorovosti i barevnosti zvuku. Neříkám, že si na něj nemůžete zvyknout, že je to špatně nebo něco podobného, ale prostě je to něco zcela jiného.
Takže odhalit tímto srovnáním můžete pouze fakt, že nějaký kmitočet zcela chybí nebo naopak přebývá (zkreslení), ale už nikoliv, jestli to tak má být nebo ne, protože nevíte, kde se to vzalo nebo ztratilo ...
Když si pořídíte nové závěsy, koberec nebo nábytkovou stěnu, dotanete poslechem reproduktorů zase jiný zvuk a ve sluchátkách bude pořád stejný.
Takže posuzujete místnost, reproduktory nebo vše dohromady ? Myslím, že nenajdete reprosoustavu ani poslechovou místnost, která bude se zvukem do sluchátek srovnatelná.
A ani principiálně nemůže, protože z fyziologického hlediska používá člověk při poslechu a vnímání zvuku i pohyb hlavy, který však sluchátka eliminují. Stejně tak eliminují frekvenční a směrové charakteristiky samotného lidského ucha (boltce), a tím vyvolávají zcela nepřirozené vnímání prostorovosti i barevnosti zvuku. Neříkám, že si na něj nemůžete zvyknout, že je to špatně nebo něco podobného, ale prostě je to něco zcela jiného.
Takže odhalit tímto srovnáním můžete pouze fakt, že nějaký kmitočet zcela chybí nebo naopak přebývá (zkreslení), ale už nikoliv, jestli to tak má být nebo ne, protože nevíte, kde se to vzalo nebo ztratilo ...
Odpovědět0 0
... to je snad vtip, ne ? Jak může někdo zasvědceně srovnávat natolik nesrovanatelné jako je soustava reproduktorů 5.1 v "nějaké" poslechové místnosti a stereofonní sluchátka nalepená přímo na uších ? To je jako srovnat let letadlem a jízdu na kole = obojí vás přemístí z bodu A do bodu B, ale poněkud jinak, ne ?
A že většinu spektra přehrají satelity ? No to je snad jasné přímo z fyzikálního principu vnímání směrovosti zvuku. Kdyby hrál subwoofer i vyšší kmitočty než 300 Hz, tak by nám silně kazil směrové vnímání. Pokud tedy jen hučí, je to v pořádku. Kdyby vyluzoval i něco jiného (tj. zkresloval), pak je to opravdu špatně.
Jinak super článek s dobrými obrázky, ale ta fyzika by chtěla trochu posílit ... :-)
A že většinu spektra přehrají satelity ? No to je snad jasné přímo z fyzikálního principu vnímání směrovosti zvuku. Kdyby hrál subwoofer i vyšší kmitočty než 300 Hz, tak by nám silně kazil směrové vnímání. Pokud tedy jen hučí, je to v pořádku. Kdyby vyluzoval i něco jiného (tj. zkresloval), pak je to opravdu špatně.
Jinak super článek s dobrými obrázky, ale ta fyzika by chtěla trochu posílit ... :-)
Odpovědět0 0
No prostě by to mělo lepší kontrast, ale principiálně by to určitě nebylo lepší, než kdyby výrobce použil tlustší jednu vrstvu. A protože to nedělá, tak v tom bude asi nějaký výrazný problém, ne ?
Osobně bych řekl to, co předtím (jas, úhel pohledu apod.)
Osobně bych řekl to, co předtím (jas, úhel pohledu apod.)
Odpovědět0 0
To by mě docela zajímalo, jestli je to vaše doměnka nebo to už tak někdo zkoušel ?
O těch 12b místo 8b si nejsem jistý, to není problém počtu panelů na sobě, ale schopností budičů, udržet tolik diskrétních úrovní. Rychlost odezvy ani její hrany by to neovlivnilo, protože bychom zase pracovaly s větším kontrastem (to by platilo pouze kdybychom sledovali přechody mezi dvěma konkrétními absolutními jasy, takže pro jednovrstvý panel by to bylo skoro od maxima k minimu a u dvouvrstvého pak od středu ke středu). A určitě by to zhoršilo jas a porozovací úhly.
O těch 12b místo 8b si nejsem jistý, to není problém počtu panelů na sobě, ale schopností budičů, udržet tolik diskrétních úrovní. Rychlost odezvy ani její hrany by to neovlivnilo, protože bychom zase pracovaly s větším kontrastem (to by platilo pouze kdybychom sledovali přechody mezi dvěma konkrétními absolutními jasy, takže pro jednovrstvý panel by to bylo skoro od maxima k minimu a u dvouvrstvého pak od středu ke středu). A určitě by to zhoršilo jas a porozovací úhly.
Odpovědět0 0
Proč sem pletete účinnost zdroje ? Ta přeci s výkonem zdroje dodávaným do komponent nemá žádnou souvislost ! A co do příkonů jednotlivých komponent lze vzít kalkulačku a sečíst proudy udávané výrobci na jednotlivých napětích (na HDD i DVD to je napsáno, u procesorů to udávají výrobci přímo ve Watech, žravější grafické karty to mívají uvedeno v technických parametrech). Každopádně, těžko bude mít grafika větší příkon než procesor, když má na sobě mnohem menší chladič i ventilátor. To dá selský rozum.
A kdo chce, ať si jako první koupí v supermarketu za 300 Kč měřič spotřeby, a i když některé měří s dost velkou chybou a bylo by potřeba započítat i tu účinnost zdroje (70-90%), pro zjištění, že se ani poměrně dobře vybavená sestava nepřibližuje maximálnímu výkonu běžných zdrojů, to stačí ...
A kdo chce, ať si jako první koupí v supermarketu za 300 Kč měřič spotřeby, a i když některé měří s dost velkou chybou a bylo by potřeba započítat i tu účinnost zdroje (70-90%), pro zjištění, že se ani poměrně dobře vybavená sestava nepřibližuje maximálnímu výkonu běžných zdrojů, to stačí ...
Odpovědět0 0
No to by právě bylo zajímavé najít nějakého časově nepřetíženého a fundovaného fyzika/matematika, který by to spočetl se vším všudy. Já si na to netroufám ani časově a od školy už mám taky dost daleko ;-). Tím, že to není skokově ze 100% na 0% a jsou tam i ty další vlivy okolních vodičů, mohlo by se taky stát, že třeba i při průměru vodiče 1 mm ve svazku a 100 kHz bude ještě využit celý vodič nebo jeho 99% ! A nebo taky přesně obráceně !?
Volám odborníky ! hlaste se ! mě by to docela zajímalo ... :-)
Volám odborníky ! hlaste se ! mě by to docela zajímalo ... :-)
Odpovědět0 0
Pardon, asi jsem neměl při výpočtu hloubky vniku skin efektu používat nejprve síťových 50 Hz a pak pro ilustraci ve spínaných zdrojích 50 kHz s uvedením 0,3 mm, protože se to lehce přehlédne a vypadá to, že je to u 50 Hz pouze 0,3 mm, což není pravda !
Při těch 100 kHz by to bylo 0,2 mm, takže opět pro průměry vodičů 0,4 mm žádný praktický vliv (samozřejmě máte pravdu, že to není 100% a pak skok na 0%, ale integrály bych tu nerad rozebíral .-). Navíc je potřeba zohlednit i zakřivení vodiče ve vinutí a paralelismus vodičů, což opět omezí skin efekt, ale to už je opět moc detailní ...
Při těch 100 kHz by to bylo 0,2 mm, takže opět pro průměry vodičů 0,4 mm žádný praktický vliv (samozřejmě máte pravdu, že to není 100% a pak skok na 0%, ale integrály bych tu nerad rozebíral .-). Navíc je potřeba zohlednit i zakřivení vodiče ve vinutí a paralelismus vodičů, což opět omezí skin efekt, ale to už je opět moc detailní ...
Odpovědět0 0
A nespletl jste si to s faktem, že v USA i Japonsku nepoužívají 230V (ale 110 a 115V) ? Tedy pro stejný výkon musejí mít dvojnásobný proud ? Skin efekt se při 50 Hz začíná projevovat až od průměru vodičů cca 20 mm a to už je drát, se kterým se vůbec nedá manipulovat. I dálkové silové vodiče jsou vždy spleteny z více slabších nepřesahujících tento rozměr ... Takže skin efektem v tomto smyslu nemaťme. (Pro info, skin efekt => hloubka vniku do mědi při 50 kHz je cca 0,3 mm, takže pro průměry 0,6 mm ještě v pohodě !).
Co se využití prostoru týče: nemluvíme o silonu ale o drátech, které mají určitou tuhost a tím i ohebnost a následně mechanickou odolnost (je potřeba počítat i s teplotní roztažností a tím mechanickém namáhání každého ohybu). Navíc vinutí by měla být vinuta křížově kvůli minimalizaci kapacity vinutí a křížit tlusté dráty je prostorově mnohem neefektivnější než tenké.
Toto všechno hovoří spíše pro menší průměry.
Co se využití prostoru týče: nemluvíme o silonu ale o drátech, které mají určitou tuhost a tím i ohebnost a následně mechanickou odolnost (je potřeba počítat i s teplotní roztažností a tím mechanickém namáhání každého ohybu). Navíc vinutí by měla být vinuta křížově kvůli minimalizaci kapacity vinutí a křížit tlusté dráty je prostorově mnohem neefektivnější než tenké.
Toto všechno hovoří spíše pro menší průměry.
Odpovědět0 0
Souhlas, autor se od loňských testů hodně zlepšil.
Gratuluji jemu a vlastně i nám všem, co to čteme, že jej máme :-).
Gratuluji jemu a vlastně i nám všem, co to čteme, že jej máme :-).
Odpovědět0 0
Pardon, čárka nečárka. Pravá chyba je v tom, že se na 75% sníží jas na všech 3 kanálech RGB, tzn. že počet barev klesne na 0,75^3= pouze 42% původní hodnoty ! Tady to ještě není tak strašné, ale když nastavíte poloviční jas, máte rázem skoro 90% barev v háji !!!
Odpovědět0 0
Musím se zastat wincent-a. Je poznat, že mu fyzika a konstrukční představivost není cizí.
Zkusil jste si předtavit třeba možnost, že by ty buňky byly krychlového tvaru pro každý pixel samostatně a tím by byly spacery vlastně úplně všude ? A protože každá buňka by měla plochu jen např. 0,3x0,3 mm a vnitřní vakuovaný prostor klidně může být kulového tvaru, tak i ta stěna=spacer může být tlustý jen desítku mikronů a máte to zkonstruováno a výsledek mechanicky nepoznáte třeba od plasmy, kde jsou pro každý subpixel také samostatné komůrky.
Jakékoliv společné velké plochy a mohutné spacery by vám jedině rušily jednolitost obrazu. Nehledě k tomu, že by zbloudilé elektrony mohly létat ve společném vakuu i na sousední luminofory, což by velmi silně kazilo dynamický kontrast.
No prostě, vámi citovaný odkaz/obrázek, je opravdu jen a pouze symbolickým znázorněním principu, a jako takový, průměrně fyzikálně nadanému čtenáři, poskytne zcela dostatečnou informaci o tom, jak to principiálně funguje. Tečka.
Zkusil jste si předtavit třeba možnost, že by ty buňky byly krychlového tvaru pro každý pixel samostatně a tím by byly spacery vlastně úplně všude ? A protože každá buňka by měla plochu jen např. 0,3x0,3 mm a vnitřní vakuovaný prostor klidně může být kulového tvaru, tak i ta stěna=spacer může být tlustý jen desítku mikronů a máte to zkonstruováno a výsledek mechanicky nepoznáte třeba od plasmy, kde jsou pro každý subpixel také samostatné komůrky.
Jakékoliv společné velké plochy a mohutné spacery by vám jedině rušily jednolitost obrazu. Nehledě k tomu, že by zbloudilé elektrony mohly létat ve společném vakuu i na sousední luminofory, což by velmi silně kazilo dynamický kontrast.
No prostě, vámi citovaný odkaz/obrázek, je opravdu jen a pouze symbolickým znázorněním principu, a jako takový, průměrně fyzikálně nadanému čtenáři, poskytne zcela dostatečnou informaci o tom, jak to principiálně funguje. Tečka.
Odpovědět0 0
Musím se zastat wincent-a. Je poznat, že mu fyzika a představivost není cizí. A vy oba jeho odpůrci si to zkuste ještě jednou rozmyslet a přestavit.
CRT obrazovka blikala prostě proto, že jeden paprsek musel lítat postupně z leva do prava a po řádcích odzhora dolů a luminofor měl jen velmi krátkou dobu svitu. Jinak to prostě nešlo. Kdyby měl dlouhou dobu svitu, tak by nám zase vadily stíny za pohybujícími se předměty tak, jako u starých LCD.
Jakákoliv samostatně bodově řiditelná technologie (a je jedno jestli LCD, Plasma, OLED, SED nebo jakákoliv jiná technologie budoucnosti) nebliká a blikat nemusí, protože jednotlivé (sub)pixely svítí trvale podle "aktuální" hodnoty jasu. Pouze tato "aktuální" hodnota je pixelům předávána v pravidelných intervalech snímkového kmitočtu - v současnosti opět z leva do prava a po řádcích odzhora dolů.
Takže světe a především FPS hráči divte se, ale pokud máte nastaven snímkový kmitočet např. 60Hz, je úplně zbytečné, aby vám grafická karta zpracovávala např. 130 fps (fields/frames per second), protože polovička pracně vypočítaných snímků se do monitoru vůbec nedostane ! A jak by mohla, když jich tam po kabelu projde pouze 60 za sekundu !
Klidně však může přijít doba, kdy bude videopaměť grafické karty integrována nebo společná s "pamětí" displeje, a pak se budou změny na displeji odehrávat opravdu v čase, kdy jej počítač "zobrazí".
CRT obrazovka blikala prostě proto, že jeden paprsek musel lítat postupně z leva do prava a po řádcích odzhora dolů a luminofor měl jen velmi krátkou dobu svitu. Jinak to prostě nešlo. Kdyby měl dlouhou dobu svitu, tak by nám zase vadily stíny za pohybujícími se předměty tak, jako u starých LCD.
Jakákoliv samostatně bodově řiditelná technologie (a je jedno jestli LCD, Plasma, OLED, SED nebo jakákoliv jiná technologie budoucnosti) nebliká a blikat nemusí, protože jednotlivé (sub)pixely svítí trvale podle "aktuální" hodnoty jasu. Pouze tato "aktuální" hodnota je pixelům předávána v pravidelných intervalech snímkového kmitočtu - v současnosti opět z leva do prava a po řádcích odzhora dolů.
Takže světe a především FPS hráči divte se, ale pokud máte nastaven snímkový kmitočet např. 60Hz, je úplně zbytečné, aby vám grafická karta zpracovávala např. 130 fps (fields/frames per second), protože polovička pracně vypočítaných snímků se do monitoru vůbec nedostane ! A jak by mohla, když jich tam po kabelu projde pouze 60 za sekundu !
Klidně však může přijít doba, kdy bude videopaměť grafické karty integrována nebo společná s "pamětí" displeje, a pak se budou změny na displeji odehrávat opravdu v čase, kdy jej počítač "zobrazí".
Odpovědět0 0
Nenechte se zmást honbou za vysokými výkony. Když jste ochoten dát několik tisíc za předražený "super zdroj", tak si můžete zajít koupit do Lídla nebo jiného supermarketu měřič spotřeby za 300-500 Kč, který vám změří napětí, proud, příkon a účinník a některé modely umí i maximální příkon a energii v čase a hned budete vědět, že běžný počítač bere cca 100W a hodně nadupaný se dostane ve špičkách tak na 250W, možná 300W. Ale 550W bude mít tak několika procesorový server s diskovým polem. Samozřejmě záleží, z kterých napětí chcete co spotřebovávat, ale max. příkony na discích i mechanikách jsou psány, u procesorů a lepších grafických karet to uvádí výrobce a ostatní jsou drobnosti.
Odpovědět0 0
To se zcela dobrovolně přiznám, že nevím taky. Něco určitě měří i na vyšších frekvencích, ale bude otázkou, zda se uplatní více indukčnost proudové cívky, coby sériového filtru, nebo napěťové cívky, nebo mechanická konstrukce. Asi bychom se museli zeptat výrobců elektroměrů ...
Odpovědět0 0
Jen jemně opravím: nezvětší činnou složku na úkor jalové, ale pouze změnší jalovou a to je to, proč se to vlastně dělá. Protože výkon a účinnost zařízení zůstane prakticky stejná ...
Odpovědět0 0
Tak teď nevím, kde je informační šum. Jak jste psal, že úsporná zářivka bere 11W na 50 Hz a zbytek do 60W na vyšších harmonických, tak jste tím myslel co ? Že má činný příkon 11W, což měří elektroměr, a celkový příkon 60W a tedy jalovou složku příkonu 49W ?
Odpovědět0 0
Prosím, přečtěte si diskuze k předchozím testům zdrojů, kde se o problematice odběru na vyšších harmonických diskutovalo. Odpovíte si však asi i sám na jednoduchou otázku: "A kdo do sítě dodává tu energii na vyšších harmonických, kterou podle vás spotřebováváte, i když ji váš elektroměr neměří, když elektrárna vyrábí skutečně jen a jen 50 Hz ?" Měl byste si odpovědět, že je to celé blbost ... Spotřebovávat můžete skutečně jen energii 50 Hz.
Odpovědět0 0
Ani jste nemohl, protože by to neprošlo přes normy a tzv. Energy Star, které limitují maximální spotřebu ve Stand By režimu na 5W a novější, ještě tvrdší, dokonce na 1 W !!! A když se podíváte např. na zdroje k notebookům, PDA, digitálním foťákům a kamerám, tak hned zjistíte, jestli vyhovují té nebo té specifikaci, protože ty s menší spotřebou jsou naprázdno skutečně ! úplně ! studené.
Odpovědět0 0
Ano, souhlasím, stálo by za to, abyste si prošel nějaká vysokoškolská skripta ... :-) Hlavně kapitoly o elektroměrech, příkonech a výkonech, účinnosti, účiníku (nevím, jestli o PFC už něco ve skriptech najdete ...). Pokud je objevíte někde v elektronické podobě, určitě by na ně stálo dát odkaz i pro další zájemce, že ano !?
Odpovědět0 0
Tak to právě nechápu. Pokud s trochou obezřetnosti zapojíte do nulového vodiče měřicí rezistor a na něj se připojíte klidně kostřeným osciloskopem při současném odpojení jeho vlastního uzemnění, tak můžete v klidu měřit průběh proudu a osciloskop přitom nebude mít nebezpečná dotyková napětí. Pokdu bydlíte ve staré zástavbě, tak ani nemusíte nic odpojovat, protože hned v zásuvce je stejně spojen ochranný a nulový vodič, takže byste dokonce nemusel ani používat rezistor, ale měřit jen úbytek na přívodním kabelu, což na určení tvaru průběhu proudu stačí ...
Odpovědět0 0
Neplést si, prosím, PFC a korekce účiníku.
Nevím, kde se vzala inforamce, že zdroj bez PFC natočí smrtelníkovi méně, ale je to blbost ! (Samozřejmě pokud zůstává účinnost zdroje zachovaná). Jinak účiník se u maloodběratelů nikdy měřit a vyhodnocovat nebude, není důvod.
Nevím, kde se vzala inforamce, že zdroj bez PFC natočí smrtelníkovi méně, ale je to blbost ! (Samozřejmě pokud zůstává účinnost zdroje zachovaná). Jinak účiník se u maloodběratelů nikdy měřit a vyhodnocovat nebude, není důvod.
Odpovědět0 0
Pardon, ale pletete si pojmy. PFC nesouvisí s odrušením a tím EMC. Dokonce tento typ řešení PFC rušení spíše přidává, než filtruje, takže jako důvod odpojení PFC v těchto zdrojích považuji právě neprůchodnost testů EMC, takže než předělat kompletně odrušovací filtry, bylo rychlejší a levnější vyřadit PFC, což nikdo asi neměřil.
A s bezpečností to taky nesouvisí, dráty se nikde dotknout nemohly ...
A s bezpečností to taky nesouvisí, dráty se nikde dotknout nemohly ...
Odpovědět0 0
Ale, ale, to jsou věci. Jak se dá podle odebíraného proudu a zátěže a z toho spočítané účinnosti zjistit přítomnost PFC ? Že by to souviselo s perpetum mobile :-) ? Nebo naopak to PFC vždy sníží tak radikálně účinnost ?
Odpovědět0 0
No to snad ani nemůžete myslet vážně. Jestli má zdroj 39W ve "vypnutém" stavu, tak to bez běžícího ventilátoru jistě neuchladí. Čím a jak jste měřil příkon zdroje ? Není to chyba měřicí metody ?
Odpovědět0 0
Kdo má rád kvízové otázky stejně jako M.Š., jednu tu vnesu a doufám, že se objeví hodně odpovědí, abychom si udělali opravdu jasno:
Víte, proč nedávno zavedené normy skutečně požadují konstruovat nová zařízení s PFC ?
A co to má společného s účinníkem vyjádřeným posunem fáze napětí a proudu (uváděné jako cos fí) ?
Víte, proč nedávno zavedené normy skutečně požadují konstruovat nová zařízení s PFC ?
A co to má společného s účinníkem vyjádřeným posunem fáze napětí a proudu (uváděné jako cos fí) ?
Odpovědět0 0
1. bohužel máte pravdu
2. nejrychleji a nejprokazatelně lze jedině změřit a jednoduché to je. Větrometry nebo měřiče průtoku vzduchu jsou k dostání už i v supermarketech kolem tisícovky. A pokud nejsou peníze ani žádný přítel v obchodě, zbude primitivismus - stačí provázek do průhledné trubky a ručně vytvořená stupnice. Není to příliš přesné, ale je to měřený údaj.
Samozřejmě by se daly vymyslet jednoduché, ale výrazně přesnější kompenzační metody s druhým ventilátorem apod ...
Pokud neměřit, tak alespoň subjektivně posuzovat celkové rozmístění a prostor proudění vzduchu nebo třeba psát, jak se to zvukově projevuje, protože není hukot jako hukot.
3. když se dá vše vyzjistit, tak by to stálo za to uvézt nebo zohlednit a zdůvodnit, protože, nezlobte se, jinak to opravdu vypadá jako hodnocení pohledem z okna podle počasí.
4. Co je hloupost ? Že se polovodiče vyrábějí na dálném východu ? Nebo to o ISO 900x ?
5. Já nikdy netvrdil, že to sedí, ale právě proto se o tyto údaje nedá opírat. Každý výrobce si totiž na štítek může napsat cokoliv podle svého uvážení a vy to nemáte možnost ověřit jinak než přiblížením se do oblasti nespolehlivosti či aktivaci ochran nebo přímo k destrukci zdroje. Vždyť i váš vítěz Seasonic S12-430W má na štítku v tabulce uvedeny matoucí výkony 150 + 348 + 9,6 + 10 W (= 517,6 W), ale celkem je maximální výkon 430W, tedy o 17% méně. A teď, které větve tedy můžete vytížit na kolik %, abyste nepřekročil celkový deklarovaný výkon ? To už se běžný uživatel nedozví.
Porovnáte-li s Vámi uvedenými údaji např. ke zdroji Eurocase ATX-550, kde uvádíte 150 + 348 + 2,5 + 6 + 15 W = 521,5W, tedy ani deklarovaných celkových 550W, tak nevím, jak chcete tyto zdroje vzájemně srovnávat ?
Ale upřímně řečeno, on to pro svůj počítač skutečně nikdo vědět nepotřebuje. Vždy mu bude stačit, že se k mezním hodnotám zdroje ani nepřiblíží. Takže jej bude opravdu zajímat pouze provoz a příslušné parametry v absolutní spotřebě právě jeho konfigurace ...
6. Tak teď nevím, kdo co dědí, píše hlouposti a dopouští se závažných chyb: v předmluvě článku mluvíte pouze o digitálním multimetru, v hodnocení jednoho zdroje zavrhnete možnost měření účinnosti po té, co konstatujete, že ve zdroji není PFC, v diskuzi si pak postesknete, že na měření měl být použit analyzátor odběru od fy Norma, ale nebyl a teď se s ním oháníte. Tak kde je pravda ?
7. Že nejsou výkonové rezistory levná záležitost je mi pochopitelně známo, ale byl jste se někdy podívat na šrotišti starých počítačů ? My tu v Brně máme jedno velmi proslulé (RECOM), kde koupíte i 50W rezistor za 5-15 Kč a to i s běžcem pro přesné dostavení a to vás těch 10 ks jistě nezrujnuje :-)
Že je psaní nejhorší žrout času Vám věřím, ale pokud to máte jako koníčka (pro peníze to, jak sám uvádíte neděláte), tak by čas strávený stavbou měřicího zařízení určitě nebyl promrhaný. A když byste došel za někým rozumným na některé VŠ, tak vám tu slušně vybavenou laboratoř na chvíli asi taky půjčí, obzvláště, pokud byste jim třeba slíbil následnou přednášku a prezentaci výsledků a měřicích postupů pro studenty. I nějaké šikovné ručičky navíc by se tam mohly najít ...
Jestli se zlobíte, že vás tou automatizací měřicího pracoviště pořád provokuji, tak je to především proto, že pak už budete mít pouze krůček k měření náběhů, doběhů a dynamických vlastností zdrojů ... A pokud jste i šikovný programátor, zjistíte, že spoustu věcí, který nyní odhadujete a o kterých se tu v diskuzích dohadujeme, může odhalit pravě důkladný test, který projede nejrůznější kombinace zátěží při neustálém sledování všech zajímavých parametrů (nestabilita napětí jednotlivých větví při zatěžování jen jedné z nich, přehřívání určité součástky, rezonance nebo jiné akustické projevy).
2. nejrychleji a nejprokazatelně lze jedině změřit a jednoduché to je. Větrometry nebo měřiče průtoku vzduchu jsou k dostání už i v supermarketech kolem tisícovky. A pokud nejsou peníze ani žádný přítel v obchodě, zbude primitivismus - stačí provázek do průhledné trubky a ručně vytvořená stupnice. Není to příliš přesné, ale je to měřený údaj.
Samozřejmě by se daly vymyslet jednoduché, ale výrazně přesnější kompenzační metody s druhým ventilátorem apod ...
Pokud neměřit, tak alespoň subjektivně posuzovat celkové rozmístění a prostor proudění vzduchu nebo třeba psát, jak se to zvukově projevuje, protože není hukot jako hukot.
3. když se dá vše vyzjistit, tak by to stálo za to uvézt nebo zohlednit a zdůvodnit, protože, nezlobte se, jinak to opravdu vypadá jako hodnocení pohledem z okna podle počasí.
4. Co je hloupost ? Že se polovodiče vyrábějí na dálném východu ? Nebo to o ISO 900x ?
5. Já nikdy netvrdil, že to sedí, ale právě proto se o tyto údaje nedá opírat. Každý výrobce si totiž na štítek může napsat cokoliv podle svého uvážení a vy to nemáte možnost ověřit jinak než přiblížením se do oblasti nespolehlivosti či aktivaci ochran nebo přímo k destrukci zdroje. Vždyť i váš vítěz Seasonic S12-430W má na štítku v tabulce uvedeny matoucí výkony 150 + 348 + 9,6 + 10 W (= 517,6 W), ale celkem je maximální výkon 430W, tedy o 17% méně. A teď, které větve tedy můžete vytížit na kolik %, abyste nepřekročil celkový deklarovaný výkon ? To už se běžný uživatel nedozví.
Porovnáte-li s Vámi uvedenými údaji např. ke zdroji Eurocase ATX-550, kde uvádíte 150 + 348 + 2,5 + 6 + 15 W = 521,5W, tedy ani deklarovaných celkových 550W, tak nevím, jak chcete tyto zdroje vzájemně srovnávat ?
Ale upřímně řečeno, on to pro svůj počítač skutečně nikdo vědět nepotřebuje. Vždy mu bude stačit, že se k mezním hodnotám zdroje ani nepřiblíží. Takže jej bude opravdu zajímat pouze provoz a příslušné parametry v absolutní spotřebě právě jeho konfigurace ...
6. Tak teď nevím, kdo co dědí, píše hlouposti a dopouští se závažných chyb: v předmluvě článku mluvíte pouze o digitálním multimetru, v hodnocení jednoho zdroje zavrhnete možnost měření účinnosti po té, co konstatujete, že ve zdroji není PFC, v diskuzi si pak postesknete, že na měření měl být použit analyzátor odběru od fy Norma, ale nebyl a teď se s ním oháníte. Tak kde je pravda ?
7. Že nejsou výkonové rezistory levná záležitost je mi pochopitelně známo, ale byl jste se někdy podívat na šrotišti starých počítačů ? My tu v Brně máme jedno velmi proslulé (RECOM), kde koupíte i 50W rezistor za 5-15 Kč a to i s běžcem pro přesné dostavení a to vás těch 10 ks jistě nezrujnuje :-)
Že je psaní nejhorší žrout času Vám věřím, ale pokud to máte jako koníčka (pro peníze to, jak sám uvádíte neděláte), tak by čas strávený stavbou měřicího zařízení určitě nebyl promrhaný. A když byste došel za někým rozumným na některé VŠ, tak vám tu slušně vybavenou laboratoř na chvíli asi taky půjčí, obzvláště, pokud byste jim třeba slíbil následnou přednášku a prezentaci výsledků a měřicích postupů pro studenty. I nějaké šikovné ručičky navíc by se tam mohly najít ...
Jestli se zlobíte, že vás tou automatizací měřicího pracoviště pořád provokuji, tak je to především proto, že pak už budete mít pouze krůček k měření náběhů, doběhů a dynamických vlastností zdrojů ... A pokud jste i šikovný programátor, zjistíte, že spoustu věcí, který nyní odhadujete a o kterých se tu v diskuzích dohadujeme, může odhalit pravě důkladný test, který projede nejrůznější kombinace zátěží při neustálém sledování všech zajímavých parametrů (nestabilita napětí jednotlivých větví při zatěžování jen jedné z nich, přehřívání určité součástky, rezonance nebo jiné akustické projevy).
Odpovědět0 0
Že je člověk omylný je lidské, proto jsem čekal, že své chyby vysvětlíte, objasníte nebo vyvrátíte především vy. Zatím jste to neudělal ani u jednoho dotazu, který byl položen (a mám dojem, že nejenom mých).
A kdybych ve svém textu chyby viděl, tak bych je tam nepsal, to dá snad rozum, takže opět očekávám trochu více konkrétnosti, abych případně mohl reagovat.
Osobně si pořád myslím, že chybami se člověk učí a já se učím rád, i když od školy už mám daleko.
Jestli se považujete za naprosto neomylného a máte dojem, že už na sobě nemáte co vylepšovat, pak nezbývá než vás odkázat alespoň na překlepy, gramatické a pravopisné chyby, které jsou ve vašich textech neoddiskutovatelné.
Ale jestli na svých znalostech a dovednostech už opravdu nechcete vůbec nic vylepšovat, tak souhlasím se zakopáním se do zákopů se stařičkým, i když nepopírám že kvalitním, analogovým osciloskopem a klidně i ručkovým multimetrem, papírem a tužkou. Je otázkou, zda vaše výsledky budou někoho zajímat a jestli vám přináší sebeuspokojení ...
Myslím však, že, jste-li v počítačové a elektronické branži tak erudovaný, kdybyste čas věnovaný testu těchto 14ks zdrojů primitivním a zcela manuálním způsobem věnoval postavení si poloautoamtického testovacího pracoviště, časově by to nevyšlo příliš rozdílně. Ale především testy dalších zdrojů by už byly jen o tom vámi oblíbeném vizuálním posouzení, které čtou laici a pak zapojení na "nudný" samočinný tester, který vygeneruje hodnoty zajímavé zase pro ty ostatní.
A kdybych ve svém textu chyby viděl, tak bych je tam nepsal, to dá snad rozum, takže opět očekávám trochu více konkrétnosti, abych případně mohl reagovat.
Osobně si pořád myslím, že chybami se člověk učí a já se učím rád, i když od školy už mám daleko.
Jestli se považujete za naprosto neomylného a máte dojem, že už na sobě nemáte co vylepšovat, pak nezbývá než vás odkázat alespoň na překlepy, gramatické a pravopisné chyby, které jsou ve vašich textech neoddiskutovatelné.
Ale jestli na svých znalostech a dovednostech už opravdu nechcete vůbec nic vylepšovat, tak souhlasím se zakopáním se do zákopů se stařičkým, i když nepopírám že kvalitním, analogovým osciloskopem a klidně i ručkovým multimetrem, papírem a tužkou. Je otázkou, zda vaše výsledky budou někoho zajímat a jestli vám přináší sebeuspokojení ...
Myslím však, že, jste-li v počítačové a elektronické branži tak erudovaný, kdybyste čas věnovaný testu těchto 14ks zdrojů primitivním a zcela manuálním způsobem věnoval postavení si poloautoamtického testovacího pracoviště, časově by to nevyšlo příliš rozdílně. Ale především testy dalších zdrojů by už byly jen o tom vámi oblíbeném vizuálním posouzení, které čtou laici a pak zapojení na "nudný" samočinný tester, který vygeneruje hodnoty zajímavé zase pro ty ostatní.
Odpovědět0 0
No nevím, nevím, skin efekt (pro ne-elektro-inženýry = výše popsané vedení proudu jakoby pouze povrchem vodiče) sice funguje vždy, tedy od nulového kmitočtu, jeho reálný vliv se však skutečně projeví až v mnohem vyšších kmitočtech než těch pár desítek kHz, které se ve spínaných zdrojích používají. Vinutí svazkem tenkých vodičů (jakoby lanko) nebo vícenásobná vinutí paralelně se používají především z mechanického hlediska, protože ohýbat měděný "kabel" s průřezem např. 4 mm2 kolem subtilní cívečky je v sériové výrobě nereálné. Nehledě na neefektivní využití prostoru (plnění vinutí) díky nezaplnitelným vzduchovým mezerám. Takže tenké drátky řeší jak možnost snadného vinutí, tak i skin efekt a další optimalizační vlivy, které tu již rozebírat asi nebudeme, nejsme na přednášce VŠ.
Odpovědět0 0
Ještě jsem neměl příležitost kuchat se ve "zdroji se 2 samostatnými 12V okruhy", takže by mě docela zajímalo, jestli to není vpodstatě jen reklamní trik, jak bývá obvyklé. Protože ve všech doposud shlédnutých zdrojích byla vždy společná primární strana i transformátor a až na sekundáru bylo více vinutí a usměrňovačů, ale společná rekuperační tlumivka, takže se zdroj choval ve výsledku jako víceméně společně stabilizovaný, prestože se fyzicky reguluje pouze 5V. I kdyby se tedy realizovalo rozdělení 12V větví již sekundárním vinutím a ne jen dvěmi vodiči ze společné plošky 12V větve, bude praktický efekt i celková zatížitelnost zdroje vpodstatě stejná. Dokonce si troufám tvrdit, že při společném vinutí, usměrňovači i rekuperačním vinutí a filtračních kondenzátorech bude celková cena, účinnost i zatížitenost zdroje vyšší. A pokud jde pouze o filtraci zvlnění, není přeci problém přidat před rozvětvením další filtr ...
Máte to někdo ošahané, jak to ti výrobci opravdu dělají a co to reálně přináší ?
PS: Po přečtení "velkého testu" zdrojů jsem nabyl přesvědčení, že ani autor článku v tom nemá jasno a výrobci to praktikují podle mého předchozího úsudku.
Máte to někdo ošahané, jak to ti výrobci opravdu dělají a co to reálně přináší ?
PS: Po přečtení "velkého testu" zdrojů jsem nabyl přesvědčení, že ani autor článku v tom nemá jasno a výrobci to praktikují podle mého předchozího úsudku.
Odpovědět0 0
Na jednu stranu musím gratulovat autorovi, že se do nějakého takového testu vůbec pustil, přestože trh se zdroji se mění ještě rychleji než s procesory, ale měl bych několik výhrad, nad kterými bych rád, aby se autor i čitatelé zamysleli. Netvrdím, že se s mými názory musíte vždy ztotožnit, ale berte je opravdu jako podnět k zamyšlení.
1. první část článku je skutečně stylem jedna paní povídala, protože prohlásit, že na vzhledu zdroje přeci nezáleží a přitom celou dobu popisovat krabici, balení, lak, barvu větráčků a jiné vyloženě nefunkční vlastnosti je plýtvání časem i prostorem.
2. posuzovat subjektivně provedení lopatek ventilátoru, velikosti otvorů v krytu nebo jejich přesah, ale vynechat ty nejpodstatnější momenty jako otáčky ventilátoru a jeho výkon v m3/h, vzájemnou polohu, tvary a výšky součástek, chladičů, otvorů, kabelů a samotného ventilátoru, považuji za zbytečné. Celé toto diskutabilní opisování by se dalo nahradit prostým změřením reálné hlučnosti hlukoměrem nebo možná lépe a jednodušeji mikrofonem a spektrálním analyzátorem (to snad umí každé PC). Protože jinak lze objektivnost takového měření srovnat s pozorováním kolem projíždějících automobilů a stanovováním jejich spotřeby na 100km podle tvaru karoserie, průměru výfuku a pneumatik.
3. stejně tak je velmi problematické posuzovat pohledem dimenzování výkonových součástek, kondenzátorů, transformátorů, chladičů apod. bez jakéhokoliv měření, tj. např. pracovní kmitočet, na kterém nejvíce záleží velikost jádra transformátoru, pokud bychom vycházeli z předpokladu, že všichni výrobci používají stejná jádra, což ale také nebude pravda, dále použité vinutí, plnění a sycení jádra atp. Stejně tak i u použitých tlumivek. U kondenzátorů pak na nich reálné zvlnění, a pracovní proudy, což opět souvisí s pracovním kmitočtem a střídou. U chladičů na použitých výkonových prvcích a způsobu proudění vzduchu. A důležité je, že většina kvalitativních parametrů a samozřejmě i životnosti je silně závislá na pracovní teplotě, která nebyla v testech měřena nebo publikována ani u jedné součástky. A třeba pro kondenzátory je jejich vnitřní teplota přímo smrtícím faktorem (doufám, že autor sledoval alespoň fakt, zda jsou důsledně používány v odolnosti do 105°C).
4. Polemiku na téma "značkové" a "neznačkové" součástky v době, kdy se prakticky vše vyrábí na dálném východě, ať to pak ve výsledku nese označení jakékoliv, považuji pouze za planou diskuzi. Navíc podloženou i jednotlivými komentáři v diskuzi, ve kterých jsou popisovány problematické série zdrojů i "renomovaných výrobců". Od toho je ISO 9000, aby bylo zaručeno, že součástky budou mít konstantní kvalitu, ale raději říkejme parametry, deklarované výrobcem.
Pozor neplést si ISO 9000 se zárukou opravdové kvality, jak se mnoho zákazníků a bohužel i prodejců domnívá. Toto není předmětem ISO 900x ! Pokud se jako výrobce rozhodnu, že budu vyrábět všechny boty levé nebo zdroje, které po 30 minutách provozu vyhoří, mohu s klidným svědomím požádat o certifikaci na ISO, a pokud si stanovím, jak má vypadat levá bota nebo, že 30 minut na vyhoření garantuji s tolerancí +-3,5 minuty, a zajistím, aby výrobu opouštěly pouze výrobky splňující mnou dané tolerance, certifikát ISO dostanu !!! (Vyhoření zdroje pochopitelně nebude v souladu s jinými normami, takže je ve výsledku prodávat nemohu, ale to je jiná otázka ...)
5. V polemice na téma měřit v % plného výkonu nebo v absolutních zátěžích je jednoznačně + na straně abolutních výkonů, protože sám autor článku uvádí, že výrobce některé údaje nedodržuje nebo neplní, takže ani celkový výkon zdroje není relevantní údaj. Navíc, pokud si posčítáte výkony z jednotlivých napětí a to i s ohledem na pro několik napětí společné limity, většinou se k celkovému udanému výkonu nedostanete ... A skutečnost vždy byla a bude taková, že konkrétní počítač má spotřebu absolutní v rozsahu od/do nehledě na to, kterým zdrojem jej napájím a nikoliv v nějakých fiktivních procentech fiktivního výkonu zdroje.
6. Největší botou, kterou, podle mě, autor článku udělal, je způsob měření účinnosti zdroje. Jestli opravdu nepoužil wattmetr, ale pouze prosté měření U a I na vstupu, tak je u mě úplný amatér. Korunu by tomu pak nasadil, kdyby ani tyto veličiny nebyly měřeny True RMS přístroji. Pak bych totiž měření účinnosti přirovnal k již zmíněnému stanovení spotřeby na 100 km ...
Diskuze na téma vyšších harmonických a spotřebě, kterou obyčejný wattmert a elektroměr neměří, považuji za takový úlet, že by jej měl někdo zodpovědný v diskuzi ihned rázně utnout a odkázat na fyziku pro střední nebo dokonce základní školy (kdy jsme probírali princip měření výkonu si už přesně opravdu nepamatuji). O cenzuře bych nerad hovořil, protože by mě někdo mohl nařknout z omezování svobody slova, a že je to vpodstatě zajímavý problém, ale k tomuto článku něco takového opravdu nepatří. Takže třeba raději nahradit odkazem na nově vytvořenou diskuzi ...
7. Problematice zatěžování žárovkami s jejich silně nelineární zátěžovou křivkou se už v diskuzi chvíle věnovala, takže mohu jen potvrdit, že za ideální řešení to také nepovažuji. A jestli se zapojovaly najednou, tak se divím, že se ty zdroje vůbec nastartovaly, neboť k filtračním kondenzátorům na základních deskách a jiných zařízeních mají opravdu velmi daleko. Leda, že by se skutečně přidávalo hodně nízkovýkonových žárovek postupně a mohla by tím být simulována impulzní přetížitelnost zdroje.
Celý test bych shrnul asi takto:
Buďto je to o těch krásných obalech, kabelech, barevných ventilátorech a podsvícených vypínačích, jak to bylo prezentováno v 1. části článku. A pak se jedná o běžný test, kterých máme neustále spousty na zaplnění stránek časopisů, a které nemají pro tvůrce/sestavovatele počítačů praktickou vypovídací hodnotu. Je to pouze jakási
odpočinková beletrie s technickým zaměřením.
Nebo se mělo jednat o fundované rozebrání problematiky počítačových zdrojů (nebo alespoň několika ks) a pak si měl autor alespoň vypůjčit potřebnou výbavu. Dělat publikovaný test bez patřičného vybavení považuji za zbytečnou ztrátu času a bohužel nejen autora, ale i čtenářů.
Při troše zručnosti by stálo za to vytvořit si automatickou nebo poloautomatickou testovací linku, kde by pak nic nebránilo otestovat po několika zdrojích od každého modelu a klidně následně přidávat další testované modely, jak je bude trh přinášet a doplňovat výsledky a poznatky.
Za minimální výbavu pro skutečné měření bych tak považoval: True RMS multimetr, wattmetr (ideálně digitální na principu True RMS), digitální osciloskop, termočlánkový teploměr nebo jiný s malým rozměrem a hmotou vlastního čidla (LM35DZ lze použít tak leda na měření teploty vzduchu), nastavitelnou odporovou zátěž s případně přidanými kondenzátory, zdroj definovaně teplého vzduchu a v neposlední řadě i průtokoměr vzduchu, protože jestli chceme stavět tiché PC, tak s ventilátory šetříme a proto lze předpokládát, že teplý vzduch ze skříně musí projít zdrojem ven a bude nás zajímat, jestli ten který zdroj vůbec uchladí to, co dodává a zda při tom ještě vůbec bude tichý (takže považuji za principiálně správný návrh v diskuzi, nasávat vzduch přímo od chlazení zátěže).
K automatizaci měření pak elektronicky řiditelnou zátěž a připojení všech měřicích přístrojů i řízení zátěže k PC.
Výsledky měření by pak měly obsahovat:
a) Oprávněnost uvedení označení PFC, tj. kontrola tvaru vstupního proudu a/nebo účiníku
b) Spotřebu Stand By bez zátěže a se zátěží např. 0,5A
c) Spotřebu/účinnost, jednotlivá výstupní napětí, teplotu výstupního vzduchu samotného zdroje a s chlazením zátěže při konkrétním absolutním výkonu na jednotlivých napětích
d) bod c) opakovaný pro různé celkové výkony i rozdělení zátěže mezi výstupní napětí
e) upozornění na kritické nebo podezřelé stavy, které se během měření vyskytnuly, tj. např. nadměrné zvlnění výstupních napětí, přehřívání tlumivek, kondenzátorů, nebo výkonových prvků, což se však nemusí projevit vždy při maximální zátěži ! Dále pokles nebo nárůst napětí některého výstupu při zatížení nebo odlehčení jiného (zdroje většinou stabilizují pouze 5V a 12V je poměrně měkce dáno pouze poměrem vinutí transformátorů/tlumivek !)
f) množství vzduchu při různých výkonech, a tím i teplotách a otáčkách ventilátorů, a s tím spojenou hlučnost
Uvedení mechanických a estetických faktorů se nebráním, za důležitý bych však považoval třeba fakt, zda není přes perforaci na výstupu zdroje příliš lehce přístupná silová část zdroje, a tím hrozící nebezpečí úrazu elektrickým proudem (vlhká ruka, zapadnutý šroubek, rozlitá sklenice nebo nedej bože dítě se šroubovákem). Když se podívám na uvedené fotografie i do několika zdrojů, které jsem měl v ruce, tak např. zářivě lesklá vstupní pojistka těsně za
kovovou mřížkou k doteku přímo vybízí ... :-(
O čistě subjektivní, ale velmi přínostné posouzení praktičnosti zdroje například tím, že zdroj s 8 cm větrákem na výstupu může mít otvory, kterými odsává vzduch i z horní části skříně a tím chladí i DVD mechaniky se jaksi zapomnělo.
Zavděčit se všem prostě nelze, takže autor jakéhokoliv textu schytá kritiku vždy, ať se bude snažit sebevíc, ale profesionální, dobře připravený a promyšlený přístup alespoň vychovává ty méně znalé, zdatné a zkušené a hlavně nepobuřuje zkušenější.
Přeji, aby se to tomuto i jiným autorům dařilo čím dál, tím lépe ...
1. první část článku je skutečně stylem jedna paní povídala, protože prohlásit, že na vzhledu zdroje přeci nezáleží a přitom celou dobu popisovat krabici, balení, lak, barvu větráčků a jiné vyloženě nefunkční vlastnosti je plýtvání časem i prostorem.
2. posuzovat subjektivně provedení lopatek ventilátoru, velikosti otvorů v krytu nebo jejich přesah, ale vynechat ty nejpodstatnější momenty jako otáčky ventilátoru a jeho výkon v m3/h, vzájemnou polohu, tvary a výšky součástek, chladičů, otvorů, kabelů a samotného ventilátoru, považuji za zbytečné. Celé toto diskutabilní opisování by se dalo nahradit prostým změřením reálné hlučnosti hlukoměrem nebo možná lépe a jednodušeji mikrofonem a spektrálním analyzátorem (to snad umí každé PC). Protože jinak lze objektivnost takového měření srovnat s pozorováním kolem projíždějících automobilů a stanovováním jejich spotřeby na 100km podle tvaru karoserie, průměru výfuku a pneumatik.
3. stejně tak je velmi problematické posuzovat pohledem dimenzování výkonových součástek, kondenzátorů, transformátorů, chladičů apod. bez jakéhokoliv měření, tj. např. pracovní kmitočet, na kterém nejvíce záleží velikost jádra transformátoru, pokud bychom vycházeli z předpokladu, že všichni výrobci používají stejná jádra, což ale také nebude pravda, dále použité vinutí, plnění a sycení jádra atp. Stejně tak i u použitých tlumivek. U kondenzátorů pak na nich reálné zvlnění, a pracovní proudy, což opět souvisí s pracovním kmitočtem a střídou. U chladičů na použitých výkonových prvcích a způsobu proudění vzduchu. A důležité je, že většina kvalitativních parametrů a samozřejmě i životnosti je silně závislá na pracovní teplotě, která nebyla v testech měřena nebo publikována ani u jedné součástky. A třeba pro kondenzátory je jejich vnitřní teplota přímo smrtícím faktorem (doufám, že autor sledoval alespoň fakt, zda jsou důsledně používány v odolnosti do 105°C).
4. Polemiku na téma "značkové" a "neznačkové" součástky v době, kdy se prakticky vše vyrábí na dálném východě, ať to pak ve výsledku nese označení jakékoliv, považuji pouze za planou diskuzi. Navíc podloženou i jednotlivými komentáři v diskuzi, ve kterých jsou popisovány problematické série zdrojů i "renomovaných výrobců". Od toho je ISO 9000, aby bylo zaručeno, že součástky budou mít konstantní kvalitu, ale raději říkejme parametry, deklarované výrobcem.
Pozor neplést si ISO 9000 se zárukou opravdové kvality, jak se mnoho zákazníků a bohužel i prodejců domnívá. Toto není předmětem ISO 900x ! Pokud se jako výrobce rozhodnu, že budu vyrábět všechny boty levé nebo zdroje, které po 30 minutách provozu vyhoří, mohu s klidným svědomím požádat o certifikaci na ISO, a pokud si stanovím, jak má vypadat levá bota nebo, že 30 minut na vyhoření garantuji s tolerancí +-3,5 minuty, a zajistím, aby výrobu opouštěly pouze výrobky splňující mnou dané tolerance, certifikát ISO dostanu !!! (Vyhoření zdroje pochopitelně nebude v souladu s jinými normami, takže je ve výsledku prodávat nemohu, ale to je jiná otázka ...)
5. V polemice na téma měřit v % plného výkonu nebo v absolutních zátěžích je jednoznačně + na straně abolutních výkonů, protože sám autor článku uvádí, že výrobce některé údaje nedodržuje nebo neplní, takže ani celkový výkon zdroje není relevantní údaj. Navíc, pokud si posčítáte výkony z jednotlivých napětí a to i s ohledem na pro několik napětí společné limity, většinou se k celkovému udanému výkonu nedostanete ... A skutečnost vždy byla a bude taková, že konkrétní počítač má spotřebu absolutní v rozsahu od/do nehledě na to, kterým zdrojem jej napájím a nikoliv v nějakých fiktivních procentech fiktivního výkonu zdroje.
6. Největší botou, kterou, podle mě, autor článku udělal, je způsob měření účinnosti zdroje. Jestli opravdu nepoužil wattmetr, ale pouze prosté měření U a I na vstupu, tak je u mě úplný amatér. Korunu by tomu pak nasadil, kdyby ani tyto veličiny nebyly měřeny True RMS přístroji. Pak bych totiž měření účinnosti přirovnal k již zmíněnému stanovení spotřeby na 100 km ...
Diskuze na téma vyšších harmonických a spotřebě, kterou obyčejný wattmert a elektroměr neměří, považuji za takový úlet, že by jej měl někdo zodpovědný v diskuzi ihned rázně utnout a odkázat na fyziku pro střední nebo dokonce základní školy (kdy jsme probírali princip měření výkonu si už přesně opravdu nepamatuji). O cenzuře bych nerad hovořil, protože by mě někdo mohl nařknout z omezování svobody slova, a že je to vpodstatě zajímavý problém, ale k tomuto článku něco takového opravdu nepatří. Takže třeba raději nahradit odkazem na nově vytvořenou diskuzi ...
7. Problematice zatěžování žárovkami s jejich silně nelineární zátěžovou křivkou se už v diskuzi chvíle věnovala, takže mohu jen potvrdit, že za ideální řešení to také nepovažuji. A jestli se zapojovaly najednou, tak se divím, že se ty zdroje vůbec nastartovaly, neboť k filtračním kondenzátorům na základních deskách a jiných zařízeních mají opravdu velmi daleko. Leda, že by se skutečně přidávalo hodně nízkovýkonových žárovek postupně a mohla by tím být simulována impulzní přetížitelnost zdroje.
Celý test bych shrnul asi takto:
Buďto je to o těch krásných obalech, kabelech, barevných ventilátorech a podsvícených vypínačích, jak to bylo prezentováno v 1. části článku. A pak se jedná o běžný test, kterých máme neustále spousty na zaplnění stránek časopisů, a které nemají pro tvůrce/sestavovatele počítačů praktickou vypovídací hodnotu. Je to pouze jakási
odpočinková beletrie s technickým zaměřením.
Nebo se mělo jednat o fundované rozebrání problematiky počítačových zdrojů (nebo alespoň několika ks) a pak si měl autor alespoň vypůjčit potřebnou výbavu. Dělat publikovaný test bez patřičného vybavení považuji za zbytečnou ztrátu času a bohužel nejen autora, ale i čtenářů.
Při troše zručnosti by stálo za to vytvořit si automatickou nebo poloautomatickou testovací linku, kde by pak nic nebránilo otestovat po několika zdrojích od každého modelu a klidně následně přidávat další testované modely, jak je bude trh přinášet a doplňovat výsledky a poznatky.
Za minimální výbavu pro skutečné měření bych tak považoval: True RMS multimetr, wattmetr (ideálně digitální na principu True RMS), digitální osciloskop, termočlánkový teploměr nebo jiný s malým rozměrem a hmotou vlastního čidla (LM35DZ lze použít tak leda na měření teploty vzduchu), nastavitelnou odporovou zátěž s případně přidanými kondenzátory, zdroj definovaně teplého vzduchu a v neposlední řadě i průtokoměr vzduchu, protože jestli chceme stavět tiché PC, tak s ventilátory šetříme a proto lze předpokládát, že teplý vzduch ze skříně musí projít zdrojem ven a bude nás zajímat, jestli ten který zdroj vůbec uchladí to, co dodává a zda při tom ještě vůbec bude tichý (takže považuji za principiálně správný návrh v diskuzi, nasávat vzduch přímo od chlazení zátěže).
K automatizaci měření pak elektronicky řiditelnou zátěž a připojení všech měřicích přístrojů i řízení zátěže k PC.
Výsledky měření by pak měly obsahovat:
a) Oprávněnost uvedení označení PFC, tj. kontrola tvaru vstupního proudu a/nebo účiníku
b) Spotřebu Stand By bez zátěže a se zátěží např. 0,5A
c) Spotřebu/účinnost, jednotlivá výstupní napětí, teplotu výstupního vzduchu samotného zdroje a s chlazením zátěže při konkrétním absolutním výkonu na jednotlivých napětích
d) bod c) opakovaný pro různé celkové výkony i rozdělení zátěže mezi výstupní napětí
e) upozornění na kritické nebo podezřelé stavy, které se během měření vyskytnuly, tj. např. nadměrné zvlnění výstupních napětí, přehřívání tlumivek, kondenzátorů, nebo výkonových prvků, což se však nemusí projevit vždy při maximální zátěži ! Dále pokles nebo nárůst napětí některého výstupu při zatížení nebo odlehčení jiného (zdroje většinou stabilizují pouze 5V a 12V je poměrně měkce dáno pouze poměrem vinutí transformátorů/tlumivek !)
f) množství vzduchu při různých výkonech, a tím i teplotách a otáčkách ventilátorů, a s tím spojenou hlučnost
Uvedení mechanických a estetických faktorů se nebráním, za důležitý bych však považoval třeba fakt, zda není přes perforaci na výstupu zdroje příliš lehce přístupná silová část zdroje, a tím hrozící nebezpečí úrazu elektrickým proudem (vlhká ruka, zapadnutý šroubek, rozlitá sklenice nebo nedej bože dítě se šroubovákem). Když se podívám na uvedené fotografie i do několika zdrojů, které jsem měl v ruce, tak např. zářivě lesklá vstupní pojistka těsně za
kovovou mřížkou k doteku přímo vybízí ... :-(
O čistě subjektivní, ale velmi přínostné posouzení praktičnosti zdroje například tím, že zdroj s 8 cm větrákem na výstupu může mít otvory, kterými odsává vzduch i z horní části skříně a tím chladí i DVD mechaniky se jaksi zapomnělo.
Zavděčit se všem prostě nelze, takže autor jakéhokoliv textu schytá kritiku vždy, ať se bude snažit sebevíc, ale profesionální, dobře připravený a promyšlený přístup alespoň vychovává ty méně znalé, zdatné a zkušené a hlavně nepobuřuje zkušenější.
Přeji, aby se to tomuto i jiným autorům dařilo čím dál, tím lépe ...
Odpovědět0 0
