Mise Dawn také končí, navštívila Vestu a Ceres
2.11.2018, Jan Vítek, aktualita
Konec teleskopu Kepler se dal očekávat, ale vedle toho tu byla šance, že brzy bude ukončena i mise sondy Dawn. Ta byla vůbec první, která dokázala obíhat dvě tělesa naší soustavy, z nich jedno nebylo Země, a sice Vestu a Ceres. Co se přihodilo?
Sonda Dawn tak měla svou práci v Hlavním pásu planetek, kde nejdříve v roce 2011 navštívila Vestu a pak o čtyři roky později doputovala k Ceres. Nyní však Dawn nedokázala dvakrát po sobě navázat spojení se Zemí a její mise byla ukončena. To by možná vypadalo jako uspěchané, ovšem konec sondy Dawn už se očekával, protože bylo jasné, že stejně jako teleskopu Kepler jí dochází palivo.
Dawn u Ceres (render)Dawn používala pro svůj pohon i otáčení v prostoru jako palivo hydrazin, čili anorganickou sloučeninu dusíku a vodíku. Toto palivo tak bylo naprosto nezbytné pro nastavení orientace sondy pro komunikaci i dobíjení solárních panelů, takže pokud došlo, nedá se konstatovat nic jiného než konec celé mise. NASA přitom v červenci očekávala, že Dawn dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem, takže nakonec se přiblížila samotné horní hranici svého odhadu. Předposlední pokus o kontakt byl totiž učiněn 31. října a poslední včera, 1. listopadu.
První zastávka - Vesta NASA tak nesmutní a mluví především o tom, co Dawn dokázala a jaká data poskytla. Ta mají značně přispět k osvětlení vývoje a původu Sluneční soustavy, čili i nás samotných.
Ceres ve falešných barvách (výrazná struktura téměř uprostřed je kráter Occator)
Dawn si přitom s sebou vezla celý arzenál vědeckých přístrojů. Krom fotoaparátů to byl spektrometr pro viditelné i infračervené světlo, neutronový a gamma detektor i gravitační detektor. Sonda tak díky nim podrobně zmapovala Vestu a Ceres, takže díky ní víme i to, z čeho se skládá jejich povrch, jak jsou asi těžké a jak rychle rotují, což zase poskytne náhled na jejich vnitřní strukturu.
Co konkrétního však Dawn zjistila? Například to, že i trpasličí planety mohou obsahovat oceány tekuté vody, ovšem podpovrchové. Umožnila nám také najít vztah mezi Vestou a některými typy meteoritů, které nacházíme na Zemi. Ty tak mají mít původ právě na ní, čili jde o kousky Vesty, které byly v minulosti nárazem vymrštěny do vesmíru a doputovaly až k nám. Na Ceres zase byly objeveny důkazy o kryovulkanismu (tryská voda a organický materiál, ne láva), atd. A jako obvykle budou data zaslaná Dawn dále zkoumána, takže nejsou vyloučeny další objevy.
Jak se ale sama sonda mohla s došlým palivem vypořádat? Pravděpodobně aktivovala jeden z nouzových režimů, ovšem pro daný problém samozřejmě není východisko. Dawn se nebude moci natáčet, aby svými panely chytala sluneční záření, takže jí nevyhnutelně dojde energie a bude konec.
Za 11 let sonda urazila 6,9 miliard kilometrů a nyní má kroužit kolem Ceres alespoň 20, ale spíše až 50 let. Ceres je totiž jedno z těles, kde existuje šance na výskyt života a podle platných úmluv se musí předcházet možné kontaminaci mikroby ze Země, což znamená alespoň 20letou lhůtu, kterou sondy musí strávit ve vesmíru. Poté už by vše na jejich palubě, co by mohlo způsobit kontaminaci, mělo být mrtvé.
Zdroj: Astronomy
