Mléčná dráha nám narostla na dvojnásobek

Tento případ jen ukazuje, jak jsou naše znalosti o vesmíru dosud stále jen chabé a jak se mohou podstatně měnit i zcela zásadní údaje. Na obranu astronomů je třeba říci, že mít přehled o vlastní galaxii je mimořádně složité a podobá se to snahám o zmapování lesa z pohledu pozorovatele, který se v onom lese sám nachází. V tomto ohledu jsme na tom daleko lépe při sledování jiných galaxií, jako je třeba nám nejbližší Andromeda:

 

 

Tu můžeme vidět celou, a mít tak o ní dobrý přehled, ale údaje o rozměrech naší vlastní galaxie dosud vycházely především z počítačových modelů. Nejnovější informace ale mají základ na rozsáhlém průzkumu hvězd a dle toho bylo určeno, že disk Mléčné dráhy napříč měří asi 200.000 světelných let. V mnoha naučných článcích přitom najdeme, že naše galaxie má průměr cca 92.000 světelných let. 

 

 

Mléčná dráha se jako spirální galaxie skládá z výrazných struktur, a to ramen, z nichž ta nejvýraznější mají své vlastní názvy. Ve vnějších částech se nacházejí řídce rozprostřené hvězdy tvořící tzv. halo, takže nejvíce hvězd je přirozeně blíže k centru. Okraj galaxie se přitom měří od místa, kde počet hvězd v disku začíná rapidně klesat, což není zrovna pevně daná oblast, ale od toho máme také značně zaokrouhlené údaje o jejím průměru. 

 

Z toho však jednoznačně vyplývá ta (ostatně očividná) věc, že klíčem pro určení průměru galaxie je hledání hvězd. Právě hvězdy uvnitř disku bývají mnohem mladší než hvězdy tvořící halo a také se díky generační obměně skládají z jiných materiálů. Díky tomu se dají takové hvězdy od sebe celkem spolehlivě odlišit, a tak i určit, kde už začíná halo, jež bychom do průměru galaxie neměli počítat. 

 

Čili zde nastupuje spektroskopie, díky níž lze rozkladem světla hvězd určit, co je tvoří. Přesně tomu se věnovaly dva průzkumy, a to APOGEE a LAMOST, které daly dohromady údaje o více než 4600 hvězdách a pomohly určit hranice Mléčné dráhy. Výsledky zveřejněné v květnu v Astronomy and Astrophysics pak jasně ukazují, že "diskové" hvězdy se nacházejí mnohem dále od centra galaxie, než se dříve myslelo. 

 

I tak jich ale s rostoucí vzdáleností rapidně ubývá a Mléčná dráha se ani dle nejnovějších údajů nemůže rovnat se sousední Andromedou, která má průměr disku 220.000 světelných let. Už se ale nedá říci, že by naše galaxie byla oproti Andromedě trpaslík. Mění se tím ale také něco s ohledem na celkovou masu Mléčné dráhy? Dle autorů výzkumu je úbytek počtu vzdálených hvězd exponenciální, takže jejich hmotnostní přínos je zanedbatelný. 

 

Zdroj: Astronomy