Model Osvětimi ve virtuální realitě pomáhá usvědčit nacistické zločince
10.10.2016, Jáchym Šlik, aktualita
Bavorští kriminalisté vytvořili nejpřesnější 3D model nacistického tábora Auschwitz, ve kterém během 2. sv. války zemřelo přes milion lidí, především Židů. Vyšetřovatelé nyní mohou díky virtuální realitě snadněji objasnit případy posledních žijících nacistů.
Využití brýlí pro virtuální realitu může mít opravdu mnoho podob. A jak dokazují vyšetřovatelé z Bavorské státní kriminální policie v Mnichově, lze je využít i k objasnění více než sedm desítek let starých nacistických zločinů. Trojrozměrný model koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz (někdy též Osvětim) využívají policisté v kombinaci s VR headsetem HTC Vive. Mohou tak získat lepší přehled o rozmístění budov v táboře a především získat perspektivu podezřelého. Mnoho nacistů obviněných z napomáhání při holokaustu se totiž obhajuje tím, že neměli ponětí o dění ve zbylých částech tábora a nevěděli tak o systematickém vyvražďování Židů a dalších skupin obyvatelstva, ke kterému docházelo jen nedaleko od nich.
Proto bylo potřeba vytvořit naprosto přesný model tábora. Autoři k těmto účelům použili materiály polských úřadů a více než tisícovku dobových fotografií, výsledkem byla ortofotomapa, na kterou byla nanášena vrstva s objekty. Pomocí pozemního laserového skeneru byly vytvořeny přesné modely zachovaných budov. Náročnější to bylo s objekty, které nacisté zničili při svém ústupu v roce 1945, u nich museli autoři vytvořit modely na základě osvětimského archivu. Ocenili přitom smysl pro detail nacistických architektů a inženýrů, kteří ve své době vytvořili velmi přesné plány tábora. Ve 3D modelu Auschwitzu musejí být přesně umístěny i stromy, aby byla vyloučena možnost, že by zakrývaly výhled např. ze strážní věže.
Podnět k vytvoření virtuálního modelu táboru smrti dal kriminalistům případ Johanna Breyera, bývalého strojníka narozeného na slovenském území. Ten byl v roce 2013 obviněn z napomáhání při vraždě 216 000 tisíc maďarských Židů a o rok později zatčen ve svém domě ve Filadelfii. Objasnění případu totiž výrazně pomohla raná verze modelu komplexu Auschwitz. Breyerův stav se ovšem během vazby výrazně zhoršil a zemřel několik hodin před soudním slyšením ve věku 89 let. Výrazně pokročilejší verze modelu byla použita i v letošním roce při obvinění bývalého příslušníka SS Reinholda Hanninga ze spoluúčasti na 170 000 vraždách v Auschwitzu a jeho odsouzení k pěti letům vězení.
Tým bavorských kriminalistů v současné době vyšetřuje několik desítek dalších podezřelých ze spoluúčasti na zločinech v největším nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře. Značná část z nich je nejspíš naživu a může tak teoreticky čelit soudu. Trojrozměrný model komplexu Auschwitz, který jeho autoři vytvářeli řadu let, tedy ještě bezpochyby najde své využití při vyšetřování. Projekt bude také používán k výukovým účelům, zájem už projevil památník obětem holokaustu Jad vašem v Izraeli. Tamní návštěvníci tak budou moci pomocí virtuální reality spatřit nechvalně proslulý tábor smrti. Virtuální realita by navíc podle bavorských kriminalistů mohla usnadnit i objasnění zcela jiných zločinů, do dvou až tří let prý budou vytvářeny modely situací na místech vážných trestných činů.
Zdroj: Timesofisrael.com
Proto bylo potřeba vytvořit naprosto přesný model tábora. Autoři k těmto účelům použili materiály polských úřadů a více než tisícovku dobových fotografií, výsledkem byla ortofotomapa, na kterou byla nanášena vrstva s objekty. Pomocí pozemního laserového skeneru byly vytvořeny přesné modely zachovaných budov. Náročnější to bylo s objekty, které nacisté zničili při svém ústupu v roce 1945, u nich museli autoři vytvořit modely na základě osvětimského archivu. Ocenili přitom smysl pro detail nacistických architektů a inženýrů, kteří ve své době vytvořili velmi přesné plány tábora. Ve 3D modelu Auschwitzu musejí být přesně umístěny i stromy, aby byla vyloučena možnost, že by zakrývaly výhled např. ze strážní věže.
Podnět k vytvoření virtuálního modelu táboru smrti dal kriminalistům případ Johanna Breyera, bývalého strojníka narozeného na slovenském území. Ten byl v roce 2013 obviněn z napomáhání při vraždě 216 000 tisíc maďarských Židů a o rok později zatčen ve svém domě ve Filadelfii. Objasnění případu totiž výrazně pomohla raná verze modelu komplexu Auschwitz. Breyerův stav se ovšem během vazby výrazně zhoršil a zemřel několik hodin před soudním slyšením ve věku 89 let. Výrazně pokročilejší verze modelu byla použita i v letošním roce při obvinění bývalého příslušníka SS Reinholda Hanninga ze spoluúčasti na 170 000 vraždách v Auschwitzu a jeho odsouzení k pěti letům vězení.
Tým bavorských kriminalistů v současné době vyšetřuje několik desítek dalších podezřelých ze spoluúčasti na zločinech v největším nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře. Značná část z nich je nejspíš naživu a může tak teoreticky čelit soudu. Trojrozměrný model komplexu Auschwitz, který jeho autoři vytvářeli řadu let, tedy ještě bezpochyby najde své využití při vyšetřování. Projekt bude také používán k výukovým účelům, zájem už projevil památník obětem holokaustu Jad vašem v Izraeli. Tamní návštěvníci tak budou moci pomocí virtuální reality spatřit nechvalně proslulý tábor smrti. Virtuální realita by navíc podle bavorských kriminalistů mohla usnadnit i objasnění zcela jiných zločinů, do dvou až tří let prý budou vytvářeny modely situací na místech vážných trestných činů.
