@ ... takže má jít o celkově slibnou metodu toho, jak posunout tuto technologii blíže k uvedení do praxe. Jak ale dobře víme, je celkem možné, že o ní už nikdy neuslyšíme.

Líbí se mi, jak se autor poučil. Vždycky je tu o tom v diskuzi několik příspěvků, tak to začal psát sám rovnou do článku. :­-­)

Dovolil bych si poznámku: Hlavním problémem li ion baterek není lithium. U lithia známe naleziště čítající dohromady přes 50 milionů tun, z čehož kolik milionů tun stačí víceméně nabírat lopatou, případně maximálně rozpustit, aby se z toho odfiltroval písek. Problémem je kobalt. Toho je potřeba 1­/6 co lithia, a dle našich nejlepších poznatků žádná ložiska ani neexistují. Je pouze jako příměs v rudách jiných kovů, a to v hodně malém množství ­(1, maximákně něco kolem 2%­), přičemž jeho získání a vyčištění je energeticky náročné a používají se u toho velmi zdravé kyseliny. ­(To podotýkám kvůli zeleným, kteří se rádi zaklínají ekologičností elektromobilů­) Všechny známé zdroje jsou v hodně nedostupných místech ­(opět oborvská ekologická zátěž to odtamtud dostat­) Celková těžba dosahuje momentálně zlomku spotřeby, jede se ze zásob nahromaděných našimi předky, možnosti rozšíření těžby víceméně neexistují. ­(natož rychle­) A jako třešničku na dortu dodám, že kobalt má mnohé využití, nejen baterie. Bez modrého porcelánu bychom se asi klidně obešli, ale bez speciálních ­(nástrojových­) ocelí ­"asi­" ne. Ostatna dalším využitím jsou slinuté karbidy. Snad aždý vrták do zdi má řeznou destičku z karbidu wolframu, slinutého právě kobaltem.

Za posledních 10 let jsme slyšeli aspoň o 10 převratných nových bateriích ... a Li­-ion, případně Li­-pol baterie tu máme stále a nic nového se na trhu neobjevuje ...