Nádržka odpadního inkoustu: spolehlivý zabiják tiskárny

Dnešní článek bude trochu jiný než ostatní. Podíváme se na tiskárny z pohledu dlouhodobého užívání a životnosti. Snad všichni známe problémy plánovaného zastarávání, kdy produkty odejdou krátce po záruce a tiskárny se v této souvislosti zmiňují jako jedny z nejčastějších. Na internetu lze najít doslova kvanta stesků např. na společnost Canon a její tiskárny, které odchází po 2,5 roku na chybu B200, ta je doslova evergreenem. Velmi podobně je to ale i u dalších výrobců, jako jsou Epson, HP a další. Snad všude najdeme podezřele krátkou životnost produktů. V dnešním článku se podíváme na jedno takové "kazítko", kterým je nádržka odpadního inkoustu.

 

 

Pokud mám mluvit ze své vlastní zkušenosti, tiskáren jsem měl hned několik a ani jedna neodešla krátce po záruce. První HP vydrželo přes 4 roky, ale extrémně vysoké tiskové náklady low-endového modelu a postupně se kazící hlava znamenala konec. Následovaly dva Canony, oba se dožily kolem 4-5 let, přičemž jen jeden začal trochu zlobit s tiskovou hlavou, ale ani zde nedošlo k úmrtí tiskárny krátce po záruce. Štěstí? Možná. Druhá tiskárna byla darována a není mi známo, jak dlouho ještě sloužila dál. Každopádně i zde byl problém se stále poměrně vysokými náklady a tiskárna za zhruba 3 tisíce si na originálním inkoustu za těch pár let vyžádala asi 10-11 tisíc Kč. A tak byl v listopadu roku 2013 zakoupen Epson L210 za 4690 Kč. A právě na životnost jednoho z kusů se dnes podíváme.

 

Zkušenosti z pohledu kvality tisku, funkcí a tiskových nákladů z dlouhodobého hlediska si necháme na třetí kapitolu, v této se budeme věnovat problému, který by mohl tiskárnu poslat na smetiště, nebo si vyžádá zbytečně drahou opravu. V tiskárně se obvykle nachází zásobník odpadního inkoustu, což je obvykle jakási pěnová hmota sloužící k zachytávání inkoustu, který se nespotřebuje při tisku a obvykle jde i o inkoust, kterým se proplachuje tisková hlava, aby nezaschnula, nebo se po zaschnutí pročistila. Po vytištění určitého počtu stran je tak tento "zásobník" plně nasáklý inkoustem a další tisk by mohl vést k jeho přetečení. Jinak řečeno, z tiskárny by mohla začít téct tmavě zelenofialová kapalina a vše kolem znečistit.

 

 

 

Sama tiskárna pochopitelně neví, jak moc je zásobník zaplněn, pouze počítá stránky a čistící cykly, na základě čehož odhaduje jeho stav. A jakmile dosáhne určitého stavu domnělého naplnění, další tisk už nedovolí. Tiskárna skončila. Zejména levné tiskárny provádí tyto čistící cykly velmi často, takže k naplnění dochází hodně rychle. Stačí pracovat se dvěma tiskárnami stejné značky z jiného cenového spektra a je možné pozorovat nemalý rozdíl v tom, která tiskárna tiskne obvykle hned, a která se naopak obvykle po startu začne čistit. Tohle jsem pozoroval např. v recenzích některých tiskáren od Canonu.

 

Pojďme tedy zpět ke zkoušenému Epsonu L210. Ten po 5,5 letech provozu a zhruba 4400 vytištěných stranách ohlásil, že už dál nehodlá pokračovat a zásobník odpadního inkoustu je plný. Co teď? Začal rozsáhlý výzkum toho, co se s tím dá dělat. Ukázalo se, že tyto vložky do zásobníku odpadního inkoustu Epson jednoduše nikde nenabízí a uživatel je nemůže vyměnit, ani kdyby chtěl. Na eBay nebo Amazonu lze tyto vložky (waste ink pads) sehnat za nějakých 160 Kč včetně poštovného, nejedná se však o originál a i materiál vypadá být jiný (otázkou je tak i životnost náhradního řešení). Výrobní cenu si netroufám odhadovat, ale nedivil bych se, kdyby desetinná čárka byla o dvě pozice doleva a cena byla v řádech jednotek korun.

 

Jenže tady nastává ten hlavní problém. Materiál na výměnu by byl (po nějakých třech týdnech putování z Číny), odvaha na rozborku tiskárny také, ale to zdaleka nestačí. Je totiž nutné restartovat počítadlo vytištěných stránek. To je tím hlavním důvodem, proč tiskárna nejede. Tady ale narazíte. Kdysi ještě Epson tento nástroj nabízel, jenže to už je minulostí.

 

 

 

Když si tuto stránku přečtete, ve zkratce se tam píše, že výměnu nádržek pro technicky nezdatného uživatele Epson nedoporučuje, ten by se mohl při výměně zašpinit (to ale přeci může i při plnění inkoustu, ne?) a vyrábět tiskárny s vyměnitelnými nádržkami (resp. vložkami) by vedlo ke zdražení tiskáren, což by zákazníci jistě neuvítali. Dále ještě tvrdí, že na tom stejně až tak moc nezáleží, protože většině uživatelů prý tiskárna neodejde tímto způsobem.

 

Takže jsem jen tak zkusil své štěstí a jako běžný uživatel (nikoli jako redaktor) kontaktoval oddělení podpory společnosti Epson. Vůbec mě nepřekvapilo, že mi tento odemykací software neposkytli (a ani odkaz na něj) s tím, že tuto operaci musí provést pouze v servisním středisku. Na dotaz, kolik by stála výměna, mi bylo sděleno, že 600 Kč bez DPH. To znamená 726 Kč s DPH. Není to nějak tragická cena, určitě mnohem nižší než pár tisíc za novou tiskárnu, nicméně pojďme si odpovědět na otázku, zda je ta oprava opravdu tak složitá, aby stála přes 700 korun? A to ještě není jasné, zda si servis připočítá dopravu (nabízí naštěstí vlastní svoz, takže se nemusíte o nic starat).