NASA Mars Orbiter ukázal záhadný otvor v kráteru planety

Následný snímek se objevil jako Astronomy Photo of the Day, ačkoliv byl pořízen už v roce 2011 pomocí aparátu HiRISE na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Byl by to vcelku běžný kráter, kdyby ovšem v jeho středu nebyla evidentní propadlá část, která ukazuje na přítomné podzemní prostory. 

 

 

Někteří budou mít jasno, že tento kráter dokládá, že Mars je ve skutečnosti hvězda smrti, anebo že na něm žijí obrovští mravkolvi chytající oběti, které přepadávají přes okraj kráterů. Vědce ovšem toto místo zajímá především proto, že přirozené podzemní prostory by se na Marsu mohly stát velice vítaným útočištěm pro lidské návštěvníky. Jde totiž o ochranu před radiací z vesmíru, kterou Mars kvůli slabé atmosféře a absenci globálního magnetického pole postrádá. 

 

 

 

Tento kráter se nachází na okraji sopky Pavonis Mons přímo u rovníku planety a měření ukázala, že otvor uvnitř má průměr asi 35 metrů a dle stínu má být dno asi 28 metrů pod okraji zmíněného otvoru.

 

O co ale ve skutečnosti jde? Převládá názor, že se díváme na část otevřené cesty, kudy dříve proudilo magma, jak ostatně naznačuje i blízkost vulkánu. Stejně vzniklé podzemní prostory ostatně máme i na Zemi a jde o cesty, kudy se magma dralo k povrchu, ale nezůstalo v nich, aby je vychladlé zaplnilo. Postupem času se pak mohou místa nad těmito cestami propadnout, aby se vytvořily světlíky, přičemž v tomto případě to na první pohled vypadá na impaktní kráter, který to měl způsobit. 

 

To je ale dle vědců mylná představa a spíše půjde o to, že se časem zhroutila klenba chodby a do ní se začal sypat materiál, až se vytvořil výsledný kráter, aniž by daný materiál dokázal zcela zasypat dutinou pod sebou. Nakonec se to ale může časem povést, neboť trhliny v horních částech kráteru ukazují, že materiál se stále sune dolů. 

 

NASA si zde vzala na pomoc svou digitální mapu terénu Marsu a odhadla, že dovnitř mohlo spadnou až tolik materiálu, aby ten zaplnil otvor vysoký 62 metrů. Počítaje s ještě volným prostorem by to tak původní chodba před propadem mohla mít až 90 metrů na výšku. 

 

Takovéto prostory by přitom byly už velice zajímavé z hlediska kolonizace planety, ale i s ohledem na šance pro zachování dávného života. NASA tak již dříve experimentovala s rovery, které by se mohly jednou prohánět právě lávovými tunely. A útvary jako tento by byly přímo ideální pro průzkum pomocí dronů, takže i proto můžeme doufat, že první takový, který si s sebou poveze rover Mars 2020, se předvede v dobrém světle. 

 

Zdroj: Extremetech