NASA NICER spatřil dosud nejjasnější rentgenový záblesk

Snímek oblohy pořízení zařízením NICER jsme si již ukázali a nyní je na řadě pozdější událost z letošního srpna, během níž NICER zaznamenal velice silný záblesk v rentgenovém spektru. A že jde o zařízení pojmenované nezkráceně jako Neutron Star Interior Composition Explorer, sleduje především neutronové hvězdy jako pozůstatky supernov, a to konkrétně takové, které se nachází v binárním systému s další hvězdou. 

 

 

Daný záblesk pak přišel od neutronové hvězdy SAX J1808, kolem které obíhá hnědý trpaslík, čili taková nepodařená hvězda, respektive objekt na půli cesty mezi hvězdou a plynným obrem. 

 

Záblesk byl velice energetický a během 20 sekund v něm bylo vydáno tolik energie, kolik naše Slunce vyprodukuje za 10 dní. To je slušný objem energie, i když na ty nejdivočejší události odehrávající se ve vesmíru to samozřejmě zdaleka nestačí. Například gama záblesky mohou v rámci sekund vydat tolik energie, kolik Slunce vyprodukuje za celý svůj život.

 

NICER

 

Záblesk od SAX J1808 byl ale i jedinečný v kombinaci jevů, které astronomové ještě neviděli pohromadě. Vznikl tak, že neutronová hvězda si ze svého hnědého souputníka přitahuje plynný materiál a především pak vodík. Ten se obvyklým spirálovitým způsobem přibližuje a tvoří diskovitý obal, jenž občas exploduje a vytvoří záblesky v rentgenovém spektru. 

 

Během srpnové události ale astronomové mohli pozorovat dva záblesky, a to nejspíše díky tomu, že plyn explodoval ve dvou vrstvách. Nejdříve to měl být vodík a hned po něm pak helium. NICER přitom už dříve detekoval rentgenové záblesky z exploze helia i vodíku, ale nikdy ne najednou, respektive krátce po sobě, jak uvádí jeden z autorů studie, Peter Bult z Goddardova vesmírného centra. 

 

Vedle toho bylo pozorováno i kolísání v jasu, což ale mohla zařídit samotná neutronová hvězda tím, jak detektoru svou rychlou rotací vystavoval svou teplejší a studenější tvář. Po explozi se ovšem SAX J1808 rozzářila, pro což astronomové zatím nemají vysvětlení.