Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

NASA TESS nachází ve velkých počtech i pulzující rudé obry, jak zní?

, , aktualita
NASA TESS nachází ve velkých počtech i pulzující rudé obry, jak zní?
Jak dobře víme, rudý obr se nazývá hvězda menší či střední velikosti, která už spotřebovala svůj vodík, přeměnila jej na helium a nafoukla se do obřích rozměrů. I naše Slunce by tak jednou mělo skončit, ale jak to vidí TESS?
NASA TESS nachází ve velkých počtech i pulzující rudé obry, jak zní?
Slunce si ještě pár miliard let pobude v hlavní posloupnosti, ovšem pak by se mělo jako hvězda vhodné velikosti nafouknout na asi dvousetnásobek svých někdejších rozměrů, což znamená, že bude mít průměr kolem 2 AU, čili dosáhne až k oběžné dráze Země. 
 
 
Rudí obři bývají také velice neklidní, jak ukázal nedávno také Betelgeuse, což už je rovnou rudý superobr s odhadovaným průměrem přes 4 AU. Nejde ale jen o výrony materiálu, ale také o vnitřní zvukové vlny pulzujících rudých obrům, jimiž se přímo zabývá obor asteroseismologie. A ten má aktuálně ve vesmíru silného spojence, satelit TESS, který primárně pátrá po exoplanetách, ale jeho výbava je velice vhodná právě i pro sledování proměn samotných hvězd, neboť právě ty využívá k detekci exoplanet pomocí tranzitní metody. A kolik jich TESS už zachytil? Dle následujícího videa jich jsou tisíce ve všech směrech od Země. 
 
 
Pulzující či oscilující rudí obři tak byli nalezeni všude kolem v obrovských počtech, a to především vzhledem k možnostem použité výbavy do vzdálenosti cca 1 až 2 kiloparseků (1kpc = 3260 sv. let). TESS samozřejmě neumí sám určit vzdálenost, ale od toho tu máme evropský satelit Gaia, díky němuž mohly být jednotlivé hvězdy poté zasazeny do prostoru, jak ukazuje proměna v první části videa. Jde přitom o jen malý výsek naší obrovské Galaxie, kam TESS dohlédne, i když menší množství ze sledovaných hvězd se nachází i ve vzdálenosti kolem 6 kiloparseků a to už se pak dostáváme i téměř do středu Galaxie. 
 
Díky novým datům bude moci Marc Hon se svými kolegy z University of Hawaii určit hmotnost a velikost rudých obrů s přesností, která se bude postupem zvyšovat, neboť mise TESS ještě zdaleka nekončí. Teprve tak uvidíme, zda se neukáží nějaké pozoruhodné rozdíly v závislosti na místě v galaxii, kde se dané hvězdy nacházejí. 
 
Za pulzací rudých obrů tak stojí právě zvukové vlny, čili šířící se vlny měnícího se tlaku, které produkuje také Slunce. I jeho povrch má proměnlivý jas díky zvukovým vlnám, ale tyto variace jsou oproti těm, které se objevují na tváři rudých obrů nesrovnatelně menší a s pomalejším průběhem. 
 
A kolik jich TESS asi tak našel? NASA mluví o tom, že v rámci misí Kepler a K2 byly mezi nalezeny v letech 2009 až 2018 desítky tisíc pulzujících obrů. Ze satelitu TESS máme zatím data jen z prvních dvou let a už díky nim byl jejich počet zhruba zdesetinásoben, což je zapříčiněno především tím, že TESS oproti Kepleru sleduje mnohem větší část oblohy, a to cca tři čtvrtiny celku.  
 
 
Nakonec si můžeme poslechnout zvuk třech vybraných rudých obrů, a to 74 Draconis, Edasich a 42 Draconis. Frekvence byly znásobeny 3milionkrát, aby se dostaly do slyšitelného spektra a díky tomu si můžeme i sluchem ověřit, že čím hmotnější hvězda je, tím hlubší zvuk má, čili delší vlny. 


reklama