NASA testuje autonomní vrtačku ARADS pro hledání života na Marsu

Vrtačka ARADS (Atacama Rover Astrobiology Drilling Studies) se na poušti Atacama testuje už několik let. Vyvíjena je spolu se společností Honeybee Robotics. Důvodem k testům na poušti v Chile je to, že jde o extrémně suché místo svými vlastnostmi nejpodobnější povrchu planety Mars, kam se chce vesmírná agentura NASA v budoucnu vydat. Přítomnost života na rudé planetě mají zkoumat hloubkové vrty do planety, nicméně je potřeba vše řádně otestovat. Povrch Marsu je extrémně suchý, velmi studený a jakékoli zaškobrtnutí může mít fatální následky. Sondu a její vrtání nelze řídit v reálném čase, a tak se o to musí postarat sama.

 

 

Tvůrci říkají, že to není jen o hlubokém vrtání, ale také o tom chytrém. Každý motor tak neustále vyhodnocuje mnoho parametrů, aby nedošlo k uvíznutí vrtáku, hlídá se tvrdost materiálu i jeho vlhkost. Pokud by už náhodou došlo k zaseknutí, vrtačka by sama měla poznat, jak k tomu došlo a jak se případně uvolnit. Cílem je zjistit, zda se s větší hloubkou tvrdost a vlhkost zvyšují či snižují, a zda zde nejsou nějaké pozůstatky života, případně kde je hledat. Předpokládá se, že na Marsu mohli žít mikroby v určitých vrstvách půdy a cílem je odhadnout, kde se tyto vrstvy mohou nacházet. S tím by se mohly najít i známky někdejšího života. Na Marsu totiž podle výzkumů kdysi byly vhodné podmínky pro život.

 

Předpokládá se, že by se tyto autonomní vrtací technologie mohly uplatnit nejen na povrchu Marsu, ale i Měsíce. Také Mars 2020 bude mít vrtačku s autonomním řízením, ta ale bude mnohem méně komplexní, protože nemal vrtat nijak moc hluboko (spíše v řádech centimetrů než desítek cm nebo jednotek metrů).

 

Zdroj: nasa.gov