
JWST má také mnohem větší zrcadlo než Hubble, respektive hexagonální zrcadla, což je také základní předpoklad pro schopnost dohlédnout hlouběji do vesmíru, s čímž je pochopitelně spojeno nahlížení do vzdálenější minulosti až k pokraji tzv. temného věku vesmíru. Rozdíl mezi teleskopy je také v tom, že Hubble obíhá na nízké orbitě ve výšce 595 km, zatímco JWST bude 1,5 milionu kilometrů od Země, tedy až v druhém libračním bodu (Lagrange 2). Gravitace Země tak bude teleskop držet na oběžné dráze kolem Slunce, přičemž Země bude stále v pozici mezi teleskopem a Sluncem, a bude jej tak částečně chránit před jeho zářením.

- průměr zrcadel teleskopů Hubble a JWST: 2,4 vs. 6,4 metru -
NASA oznámila, že zrcadlová plocha JWST složená z 18 tabulek bude brzy dokončena a zveřejněná fotografie tomu nasvědčuje. Poté budou následovat kalibrace různých částí teleskopu prováděné v hlubokém mrazu a lze předpokládat, že stejně jako v případě Hubbleova teleskopu se budou schopnosti teleskopu postupně rozšiřovat a vylepšovat. Nicméně již zpočátku má JWST dosáhnout svého konečného cíle, tedy dohlédnout až k hranici temného věku, za niž už nedohlédne žádný jiný teleskop. V té době už tedy světlo mělo existovat, ale vesmír ještě nebyl průhledný.

To ale neznamená, že se už nebudou stavět žádné další teleskopy. V roce 2024 má být dokončen European Extremely Large Telescope (E-ELT), jehož plocha bude 978 metrů čtverečných, ovšem tento teleskop bude pracovat na zemi a ne ve vesmíru. Výhoda většího úhlového rozlišení je ale zastíněna tím, že takový teleskop musí vesmír sledovat skrz atmosféru, která umožní sledovat objekty ve viditelném spektru či sledovat rádiové vlny, ale s infračerveným, ultrafialovým a rentgenovým zářením už je to zcela jiné.
Rok 2018 tedy přinese pro astronomy velkou událost, když se JWST vydá na podzim do vesmíru. To tedy v případě, že nyní už vše půjde dobře a neobjeví se neočekávané problémy.
Zdroj: NASA