Naváděcí počítač programu Apollo byl využit pro těžbu Bitcoinu

Je nad slunce jasné, že Apollo Guidance Computer ze 60. let dnes nemůže konkurovat svým výkonem ani kdejaké kalkulačce a pro těžbu Bicoinu dnes bude jen těžko existovat méně vhodný stroj. Právě o to ale jde, ukázat, že něco takového je možné a to si vzal do hlavy programátor Ken Shirriff, jehož koníčkem je obnova stařičkých počítačových systémů. Ten už dříve rozjel těžbu Bitcoinu na počítači IBM 1401 a dokonce i přišel s metodou hashování pro Bitcoin jen s využitím tužky a papíru. Nyní se zaměřil na počítač používaný pro navigaci lodí programu Apollo. 

 

 

Je dobře známý a populární fakt, že pro lety na Měsíc byly obecně využity počítače, které zdaleka předčí to, co dnes nosíme po kapsách. Nicméně Apollo Guidance Computer byl na svou dobu i tak systém, jehož výkon byl srovnatelný s domácími počítači následující dekády, což s ohledem na tehdejší tempo vývoje nebylo vůbec špatné, i když v té době už samozřejmě existovaly i mnohem výkonnější systémy. Tento byl optimalizován spíše na to, aby byl kompaktní. 

 

AGC pracoval se 16bitovou délkou slov (15 datových a 1 paritní bit) a obsahoval magnetickou paměť pro 2048 slov, která byla přepisovatelná a dalších 36 tisíc slov bylo v jádrové paměti pouze pro čtení. Byl tu také numerický displej a jednoduchá klávesnice, jakou můžeme vidět na prvním snímku. 

 

 

Podívat se také můžeme na složitou změť vodičů, uvnitř konkrétního systému, který Shirriff využil ve svých pokusech. Tomu musela stačit zmíněná magnetická paměť, kterou bychom dnešní terminologií mohli označit za RAM s kapacitou cca 4 kB. Problém byl s tím, že adresovatelný prostor na této paměti je pouze 256 slov, aniž by se musel použít přepínací mechanismus. Samotný hashovací algoritmus SHA-256 pak využivá osm 32bitových hashovacích hodnot plus dalších 64 + 8 potřebných slov, což celkem dává 240 slov. Pro uložení ostatních dat, jako jsou čítače cyklů nebo pointery, tak zbývalo jen 16 slov. Jak ale ukazuje následující video, nakonec to všechno stačilo.

 

 

Co se týče výsledného výkonu, AGC dokáže přinejlepším dosáhnout 1 hashovací operace za 10,3 sekund, což lze srovnat s dalšími pokusy samotného Shirriffa. Ten vyzbrojen pouze tužkou a papírem dosáhl 0,67 hashe za den. Počítač IBM využívající děrné štítky potřeboval na jeden hash 80 sekund a nejlepší z toho byl dosud Xerox Alto, kterému to trvalo jen 1,5 sekundy. Nic z toho samozřejmě není ani zdaleka použitelné.

 

Zdroj: Righto