Nejbližší exoplanetu se stále nedaří lépe sledovat
10.10.2016, Jan Vítek, aktualita
Sotva před několika měsíci byla objevena nejbližší exoplaneta, která je nejvíce slibným světem, na němž by teoreticky mohl existovat život. Je to Proxima Centauri b vzdálená pouze 4,2 sv. let, ovšem její sledování nám zatím moc nejde.
Planeta Proxima Centauri b byla doposud sledována jen nepřímo kvůli tomu, jaký vliv má na svou mateřskou hvězdu. Tou je známá Proxima Centauri, nejbližší hvězda, která je jako červený trpaslík oproti našemu Slunci mnohem menší i chladnější. Pak moc nevadí, že Proxima b kolem ní krouží jen ve vzdálenosti 7,4 milionů kilometrů, což je asi jen desetina vzdálenosti Slunce - Merkur. Planeta se tak nachází v tzv. obyvatelné oblasti, kde může voda existovat v kapalném skupenství. To ale automaticky neznamená, že tam jsou vhodné podmínky pro život. Problém může být především radiace od blízké hvězdy i to, že Proxima b má mít kvůli své blízkosti vázanou rotaci, takže své hvězdě ukazuje stále stejnou tvář stejně jako Měsíc Zemi. Čili polovina planety je stále ve tmě a chladu a druhá zase stále horká a osvětlená, přičemž nejvhodnější podmínky pak mohou nastat v úzkém prostoru na pomezí světla a tmy.
Astronomové doufali, že se o Proximě b dozví více a měsíce čekali na to, zda planeta nepřejde v prostoru mezi ní a námi, díky čemuž bychom mohli zjistit více o ní samotné i o její případné atmosféře a jejím složení. Doposud totiž o této planetě mluvili spíše jen v odhadech na základě dosavadních obecných vědomostí. Nyní už je zřejmé, že k tomuto přechodu nedojde.
obyvatelná zóna vzhledem k množství světla dopadajícího na planety nalezené teleskopem Kepler a TESS
Pokud bychom mohli pozorovat Proximu b přecházející před její hvězdou, mohli bychom lépe určit její velikost, a tedy i hustotu a dále složení atmosféry. Nicméně astronomové věděli, že tato šance je pouze 1,5procentní, neboť k tomu by musela být její oběžná dráha vhodně orientována, takže toto štěstí bohužel nemáme. Výzkumníci z francouzského CNRS (Centre national de la recherche scientifique) vytvořili počítačový model dle toho, co o exoplanetě víme a dle něj existuje možnost, že na jejím povrchu jsou oceány. Pokud bude mít podobnou velikost jako Země, pak by mohly zabírat podobnou plochu a pokud je větší, mohla by mít globální a až 200 km hluboký oceán. Nic ale také nebrání tomu, aby nešlo o planetu podobnou naší Venuši s toxickými mraky a hustou atmosférou.
Nyní si musíme počkat na to, až do vesmíru vystartuje James Webb Space Telescope (JWST) a na Proximu Centauri zaměří svá obrovská zrcadla. To bude ještě pár let trvat.
Zdroj: Extremetech
Astronomové doufali, že se o Proximě b dozví více a měsíce čekali na to, zda planeta nepřejde v prostoru mezi ní a námi, díky čemuž bychom mohli zjistit více o ní samotné i o její případné atmosféře a jejím složení. Doposud totiž o této planetě mluvili spíše jen v odhadech na základě dosavadních obecných vědomostí. Nyní už je zřejmé, že k tomuto přechodu nedojde.
obyvatelná zóna vzhledem k množství světla dopadajícího na planety nalezené teleskopem Kepler a TESS
Pokud bychom mohli pozorovat Proximu b přecházející před její hvězdou, mohli bychom lépe určit její velikost, a tedy i hustotu a dále složení atmosféry. Nicméně astronomové věděli, že tato šance je pouze 1,5procentní, neboť k tomu by musela být její oběžná dráha vhodně orientována, takže toto štěstí bohužel nemáme. Výzkumníci z francouzského CNRS (Centre national de la recherche scientifique) vytvořili počítačový model dle toho, co o exoplanetě víme a dle něj existuje možnost, že na jejím povrchu jsou oceány. Pokud bude mít podobnou velikost jako Země, pak by mohly zabírat podobnou plochu a pokud je větší, mohla by mít globální a až 200 km hluboký oceán. Nic ale také nebrání tomu, aby nešlo o planetu podobnou naší Venuši s toxickými mraky a hustou atmosférou.
Nyní si musíme počkat na to, až do vesmíru vystartuje James Webb Space Telescope (JWST) a na Proximu Centauri zaměří svá obrovská zrcadla. To bude ještě pár let trvat.
Zdroj: Extremetech
