nie, jeden Tbps je 1000GBps takze tu mame 500 gigove video. to by muselo mat bitrate aspon 100000 mbps a rozlisenie najmenej 3200x2400 v nekomprimovanom AVI formate.

ne, 1 Tbps = 1000 Gbps = 125 GBps ­- režie = cca 100 GBps, tj za půl sekundy 50 GB což je nekomprimovaných cca 30 minut PAL videa

aha ja som si nevsimol to male b ­(Tb­) aj ked pol hodinovi film som este nevidel.
zaujmalo by ma odkial kam to vlastne prenasali ­(na aku vzdialenost­)lebo pri vecsej vzdialenosti tam mohla byt odozva a preto ten prenos mohol trvat tak ­"dlho­" aj ked film mal kapacitu standartnych cca 4 GB

1 TB ­(Terabyte­) = 1 024 GB ­(Gigabyte­) = 1 048 576 MB ­(Megabyte­) = 1 073 741 824 KB ­(Kilobyte­) = 1 099 511 627 776 B ­(Byte­)
Nasobky medzi jednotkami su 1024. Su to totiz mocniny cisla 2 t.j.:
2^1=2; 2^2=4; 2^3=8; 2^4=16; 2^5=32; 2^6=64; 2^7=128; 2^8=256; 2^9=512; 2^10=1024
DALEJ:
1 B ­(Byte­) = 8 b ­(bit­)
1 b ­(bit­) moze mat hodnotu 0 alebo 1 tzn. ze 1 B ­(Byte­) vyzera napriklad takto:
10010111 ­(8 bit­)
Rychlost prenosu sa udava v bitoch a to konkretne v bps ­(bitpersecond ­- bit za sekundu­) tzn. 1 Tbps ­(Terabitpersecond­) ­/8 = 0.125 TBps ­(Terabytepersecond­) krat 1024 dostaneme v jednotkach GBps = 128 GBps ­(Gigabytepersecond­). Takze za pol sekundy to muselo byt
-­-­-> 64 GB ­(Gibabyte­) <-­-­-
A to len v pripade ze prenosovu rychlost 1 Tbps dosahovali stabilne, co je podla mna blbost. Zalezi aj na tom ci vsetky bity boli prenesene na prvy krat korektne a bez xyby. Predpokladom 2 hodinoveho filmu moze byt podla mna 2 vrstvove OBOJSTRANNE DVD o velkosti 17 GB ­(jedna z noviniek­), ktore by prenasali stabilnou rychlostou 1 Tbps asi 0.133 sekundy. Z coho vyplyva ze 0.367 sekundy prenasali chybne bity co je 73.4 percentna chybneho prenosu.
Dalsou otazkou je... ktore zariadenie umoznuje ulozenie 17 GB a zabezpecuje citanie 1 Tbps ?

Podla mna sietovym zariadenim pustili velke mnozstvo dat, kde spravne prenesenych bolo len vo velkosti 2 hodinoveho filmu za 0.5 sekundy ­(predpokladam standardne 1 DVD­) co by malo za nasledok ovela vyssi prenos chybnych bitov ako 90 percent. Ale to je len teoria ohladom tej polsekundy. Skor to malo byt poldesatinysekundy. to je realnejsia hodnota.

Ty si trotl ;­). 64GB to urcite nebylo, protoze cast prenosu zaberou start­/stop bity a opravny kody. Nevim proc tu rozebiras DVD, z toho to video rozhodne nebylo a uz vubec ne oboustranny protoze i 4 hodinovy filmy ve standartni kvalite se vejdou na jedny stranu uz proto ze se nikomu nechce v pulce filmu otacet DVD :­). Prenos probihal pravdepodobne zz diskovyho pole, kde se rychlosti disku nasobej. Nejpravdepodobnejsi je, ze slo HDTV video ve vysoke kvalite urcene pro 2­-vrstve Blueray disky, ktere maj prave 50GB.

BlackRider vidiet, ze ty si zasa jeden z tych inteligentov, co dokaze iba urazat druhych. Trotl je tvoj otec s mamou, lebo ta mali lepsie vyxovavat. 1 Tbit za pol sekundy je 64 GB ­- matematika nepusti. Podla teba to je 50 GB tzn. ze start­/stop bity a opravny ­"kody­" ­(cha cha ty koder­) zabrali 14 GB? Start­/stop bity ­(BITY­) nie su miliony bitov nedaj boze miliardy. Tak by sme na nete asi dlho nefungovali. A tie tvoje ­"opravne kody­" co si myslis ze opravuju? Maximalne to mozu byt pakety, ktore dorazili do ciela xybne a museli byt vyslane znovu. Tebe by mali poslat par opravnych kodov :­) nex ta daju doporiadku v matematike a hlavne v spravani.

Nebudu se zabyvat tim kdo koho urazi a kdo by se mel dat dohromady v matematice. Nicmene pokud se snazite nekoho sprazit argumenty, tak by jste o tom mohl aspon trosku neco vedet :­-­) Doporucuju zacit studiem co je to Hammingova vzdalenost ­(Dmin­), a pak bezpecnostnim kodovanim. Ve zprave dokazete detekovat Dmin ­- 1 chyb a opravit ­(Dmin ­- 1­)­/2 chyb. Dale pak by jste se mohl podivat na nejake kody.
Zakladni typy kodu jsou linearni a cyklicke.
Nejznamejsim cyklickym kodem je CRC ­(cyclic redundancy check­), ktery dnes slouzi hlavne jako DETEKCNI kod ­(detekuje chybu­) s pomerne velkou uspesnosti a ucinnosti.
Nejznamejsim OPRAVNYM kodem je Hamminguv kod. Nejznamejsi je verze s Dmin = 3 ­(pak s Dmin = 4­) tudiz dokaze opravit chybu v jednom bitu zpravy a detekovat chybu ve dvou bitech ­(Dmin = 4 dokaze zjistit chybu ve 3 bitech a opravit chybu v 1 bitu­). tzn. rozsekate­-li zpravu na zpravy o osmi bitech a veskere tyto male zpravy zakodujete napr. hammingem Dmin = 3, tak na kazdych 8mi bitech jste schopen jeden bit opravit prip. ve dvou bitech zjistit chybu.
Bohuzel vsak samozrejme roste rezie, nebot musite posilat vice bitu. Tudiz paradoxne ackoliv detekcni a opravne kody by mely zabranovat chybam ­(opravovat je prip. alespon detekovat­), tak zvysuji riziko chyby ve zprave, nebot zprava je delsi a tudiz je vetsi pravdepodobnost vyskytu chyby. Tudiz jakkykoliv detekcni ci opravny kod musi prinest vice uzitku nez skody coz nastesti lze pomerne snadno dosahnout. Bez detekcnich a opravnych kodu by prenos dat byl takrka nerealizovatelny ­(tudiz by neexistoval ani internet­).

Vice si treba sam jiz zjistite ;­-)

sorry priznavam ze som to napisal zle. O CRC a opravnych bitoch samozrejme viem. Ved som navrhoval a zapajal logicke obvody ­(zaciatocnicke :P ­), ktore tiez vyuzivaju schopnost detekcie xybneho bitu a ich opravu ak maju fungovat efektivne. Len sa ospravedlnujem, ze to neviem tak kvalitne a podrobne vysvetlit. Dakujem za vysvetlenie. Len je urcite v sieti nemyslitelne, aby na danu velkost suboru ­(toku dat­) bolo 25% urcenych na kontrolne a opravne body. Neefektivne? Toto si viem predstavit tak medzi dvomi uzivatelmi, co si posielaju velmi cenne data. Len pri posielani suborov, ktore budu vyuzivat velke masy ludi to uz je troxu prehnane. Este raz sorry, len ma mierne nastvalo to bezcielne urazanie.

Ja to ­"trotl­" nemyslel zle :­), ja jen ze si napsal tak obsahly prispevek, ale bohuzel vetsina informaci v nem je nespravna :)