Problém s oxidem uhličitým už se řeší celosvětově, protože je to jeden ze skleníkových plynů. Určitá míra skleníkového efektu je užitečná a bez něj bychom tady na Zemi ani nemohli být, ovšem všeho moc škodí. Nemůžeme si dovolit nechat to jen tak, a proto mnoho vědců hledá způsob, jak se nadbytku CO2 zbavit.
Jedním z těch, kteří produkují mnoho oxidu uhličitého, jsou například elektrárny - je to až 30 %. Výzkumný tým ze společnosti UCLA přišel na způsob, jak množství oxidu uhličitého redukovat, a omezit tak skleníkový efekt, a tím pádem i globální oteplování. A nejen redukovat, dokonce následně plyn i využít v takovém odvětví, jako je třeba stavebnictví.
Materiál, který vědci z oxidu uhličitého vytvořili, pojmenovali CO2 NCRETE (jedná se o malou slovní hříčku - v angličtině slovo concrete znamená beton). Své využití si najde především v odvětví budoucnosti - v technologii 3D tisku. Jedná se stavební materiál, který by v podstatě v budoucnu nahradil například cement.
"Tato technologie si bere něco, na co pohlížíme jako na škodlivou věc - oxid uhličitý, který vypouští do ovzduší komíny - a mění ji v něco hodnotného. Doufáme, že nejen více plynu zachytíme, ale také jej - místo ukládání, což je současný postup - použijeme na vytvoření nového druhu stavebního materiálu, který nahradí cement," řekl o celém projektu J.R. DeShazo, profesor veřejné politiky z UCLA a jeden z vedoucích členů týmu.
Samotné současné stavební materiály nejsou v otázce skleníkového efektu zcela nevinně. Při jejich přípravě vzniká až 5 % emisí, které mohou za globální oteplování. A když tato položka zmizí, protože se bude stavět z oxidu uhličitého, společně s emisemi z elektráren, z nichž se bude plyn využívat, bude to obrovský pokrok. Zajistí se tak jakási recyklace jinak škodlivého plynu.
"Snažíme se o pohled na oxid uhličitý jako na zdroj - zdroj, který můžete znovu využívat. Můžeme demonstrovat proces, při kterém spojíme dohromady vápno a oxid uhličitý a vznikne materiál podobný cementu. Velkou výzvou je hlavně to, že se nesnažíme pouze vyvinout nový stavební materiál. Snažíme se vymyslet řešení, technologii, která povede z oxidu uhličitého přímo na výsledný produkt," sdělil Gaurav Sant, vedoucí vědecký pracovník.
Tato technologie je zatím testována pouze v laboratorních podmínkách. Pomocí technologie 3D tisku se materiál z oxidu uhličitého vytvaruje do zatím drobných předmětů. Na vývoji se však pilně pracuje, takže se zdá, že by právě tohle mohlo být jedno z řešení, se kterými se v budoucnu v otázce skleníkového efektu setkáme.
Zdroje: IFLScience, newsroom.ucla.edu
Jedním z těch, kteří produkují mnoho oxidu uhličitého, jsou například elektrárny - je to až 30 %. Výzkumný tým ze společnosti UCLA přišel na způsob, jak množství oxidu uhličitého redukovat, a omezit tak skleníkový efekt, a tím pádem i globální oteplování. A nejen redukovat, dokonce následně plyn i využít v takovém odvětví, jako je třeba stavebnictví.
Materiál, který vědci z oxidu uhličitého vytvořili, pojmenovali CO2 NCRETE (jedná se o malou slovní hříčku - v angličtině slovo concrete znamená beton). Své využití si najde především v odvětví budoucnosti - v technologii 3D tisku. Jedná se stavební materiál, který by v podstatě v budoucnu nahradil například cement.
"Tato technologie si bere něco, na co pohlížíme jako na škodlivou věc - oxid uhličitý, který vypouští do ovzduší komíny - a mění ji v něco hodnotného. Doufáme, že nejen více plynu zachytíme, ale také jej - místo ukládání, což je současný postup - použijeme na vytvoření nového druhu stavebního materiálu, který nahradí cement," řekl o celém projektu J.R. DeShazo, profesor veřejné politiky z UCLA a jeden z vedoucích členů týmu.
Samotné současné stavební materiály nejsou v otázce skleníkového efektu zcela nevinně. Při jejich přípravě vzniká až 5 % emisí, které mohou za globální oteplování. A když tato položka zmizí, protože se bude stavět z oxidu uhličitého, společně s emisemi z elektráren, z nichž se bude plyn využívat, bude to obrovský pokrok. Zajistí se tak jakási recyklace jinak škodlivého plynu.
"Snažíme se o pohled na oxid uhličitý jako na zdroj - zdroj, který můžete znovu využívat. Můžeme demonstrovat proces, při kterém spojíme dohromady vápno a oxid uhličitý a vznikne materiál podobný cementu. Velkou výzvou je hlavně to, že se nesnažíme pouze vyvinout nový stavební materiál. Snažíme se vymyslet řešení, technologii, která povede z oxidu uhličitého přímo na výsledný produkt," sdělil Gaurav Sant, vedoucí vědecký pracovník.
Tato technologie je zatím testována pouze v laboratorních podmínkách. Pomocí technologie 3D tisku se materiál z oxidu uhličitého vytvaruje do zatím drobných předmětů. Na vývoji se však pilně pracuje, takže se zdá, že by právě tohle mohlo být jedno z řešení, se kterými se v budoucnu v otázce skleníkového efektu setkáme.
Zdroje: IFLScience, newsroom.ucla.edu
