Obraz bez kompromisů: výrobci, technologie, nabídka

Výše jsme se zmiňovali o otevřeném systému, odlišném zobrazení barev, existenci určitého centrálního prvku a jeho možnostech, ICC profilech atp. Zkušenější uživatelé jistě tuší, že každý LCD monitor zobrazuje barvy trochu jinak. K popisu těchto odchylek/vlastností (barevné odezvy, rozsahu barevné reprodukce, gammy apod.) slouží tzv. ICC profily - soubory s příponou *.icc nebo *.icm. Jde o pasivní komponentu systému správy barev a jsou výstupem mezinárodního sdružení ICC (International Color Consortium) založeného skupinou výrobců v roce 1993. Společným cílem bylo vytvořit jednotný a univerzální standard pro barevné profily.
Obecně se dá napsat, že popisují barevné atributy určitého zařízení nebo definují vztah mezi ním a závislým i nezávislým barevným prostorem. Tento vztah pak můžeme vyjádřit matematickým modelem nebo pomocí LUT tabulky (Look-Up Table). Z tohoto hlediska je dělíme na maticové (kapacitně velmi malé, pro prostory založené na třech primárních barvách), tabulkové (složitější metoda, nutnost interpolace) a hybridní (kombinace obou). Také se musíme zmínit o vnitřní struktuře - rozlišujeme jednosměrné (u vstupních zařízení, převod pouze jedním směrem) a obousměrné profily (výstupní zařízení, převod z/do PCS). Architektura podle ICC v4.2.0.0 není příliš složitá - profily charakterizují konkrétní zařízení a předávají data modulu správy barev CCM, kde se provádí veškeré (matematické) výpočty. Požadavky na konverzi z/do PCS přicházejí ze strany konkrétní aplikace.

Fyzicky představuje profil soubor, jenž je vytvořený z několika částí. Prvních 128 bytů zabírá hlavička, za ní následují 4 byty pro konečný počet položek s různou skladbou informací (dále tagy). Po nich přichází na řadu tabulka se seznamem adres jednotlivých tagů, kdy uvažujeme 12 bytů pro jednu položku. Zbylý prostor tvoří samotné povinné respektive nepovinné tagy. Pro vytvoření profilu, v našem případě monitoru, existuje na trhu několik softwarových produktů od levných až po ty profesionální. Tak, jako jsme psali u světelných zdrojů a jejich spekter, problematika kolem "Color Managementu" není tématem na pár odstavců, nicméně my se pohneme od profilování směrem ke kalibraci.

Předně je nutné napsat, že uvedené dva pojmy, profilování a kalibrace, můžeme chápat jako různé na sobě nezávislé činnosti. Ovšem často jsou spojovány do jedné, a to díky některým softwarovým nástrojům pro tvorbu ICC profilů, které charakterizují dané zařízení ve vztahu ke standardnímu barevnému prostoru. Kalibrace (pomocí sondy) neznamená nic jiného, než prosté uvedení monitoru (tiskárny, scanneru atp.) do nějakého žádoucího, chcete-li stabilizovaného stavu. Abychom si uvědomili kýžený rozdíl, kalibrací ovlivňujeme chování zařízení, profil obsahuje pouze popis chování v určitém stavu - správně interpretuje výstupní hodnoty.

V praxi rozlišujeme kalibraci softwarovou a hardwarovou, přičemž u profesionálních zobrazovačů, které jsou mimo jiné vybaveny stabilizačními obvody, signálovým procesorem atp. Nám jde především o druhou možnost. V prvním případě jde totiž "pouze" o úpravu 8bitové LUT tabulky grafické karty, címž dochází ke ztrátě barevné informace. Setkáváme se zde s pojmem posterizace - vady obrazu, kdy dochází k viditelným hrubým přechodům barev namísto jemných.

Výrobci přišli s řešením implementovat další (10-14bitovou) LUT tabulku přímo do LCD panelu, čímž nedochází k předchozímu jevu a výsledek je mnohem přesnější. Bližší souvislosti s upřesňujícím nastavením parametrů, jako hodnota bílého bodu, intenzita podsvětlení displeje, jas černého bodu apod., lze nastudovat přes odkazované zdroje na konci tohoto článku.

V následující kapitole si uvedeme několik hlavních výrobců profesionálních LCD monitorů včetně jejich aktuální nabídky.