Přesně. Popř. má české klávesy, ale jen ve formě polepek, takže nepodsvícené. Nakonec jsem pořídil Lenovo K500. Zde mi jen vadí, že má MX Red, které nejsou vůbec ­"klikací­", což bych na psaní přivítal...

Dá se předpokládat, že v době masivního rozšíření autonomního řízení bude toto řízeno nějakou pokročilejší formou, než jen obyčejnou značkou, kterou musí auto opticky ­"přečíst­".

ještě upřesnění k reálným testům http:­/­/web.eece.maine.edu­/~vweaver­/group­/green_machines.html

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/FLOPS
Arm A53 má 2 FLOP ­/ cycle v DP a 8 FLOP­/cycle v SP a má RPi 3 B+ má 4xA53 jádro na 1,4GHz
To jsou teoretická čísla, v reálu to bude o něco méně, nikoliv však třicetkát jak naznačujete...

Našel jsem, že Rpi 3 má cca 6GFLOPS ­(bez GPU ­- to má skoro 30 GFLOPS­), takže 1060 x 6 = 6360 GFLOPS, tedy skoro trojnásobek toho vašeho čísla u EPYC. Řekl bych tedy, že můj odhad je poněkud přesnější...
Ono z vašeho výpočtu by plynulo, že jeden RPi má nějakých usoplených 300MFLOPS a to je na čtyřjádrový 1,4GHz procesor docela málo, ne?

ani bych se nedivil, kdyby těch 1060 Rpi mělo menší výkon než jeden čtyřprocesorový AMD EPYC server :­-D

Nojo, je to to samé jako ­"přehrávky­" u nás za socialismu, bez kterých si kapela ani neškrtla. Takhle se moderně ­"stabilizuje­" společnost :­-­(
Teď jde jenom o to, kdy s tím dojde obyvatelům trpělivost a zda už režim pomocí moderních technologií lidi neškrtí tak, že se na nic stejně nezmůžou :­-(

Pokud by odskok byl řízen mechanicky, tak by jistě bylo přesné řízení velmi problematické. Ale zahřátí páry pomocí dávky elektrické energie jde regulovat naprosto precizně. Samozřejmě pára může být použita i pro řízení ­"přistání­".

víte, ona solární energie je také jen teorie, třeba všichni žijeme v nějakém ­"matrixu­" :­-D

na asteroidu bude tak malá gravitace, že potřebná energie může být téměř zanedbatelná...

Asi vás vůbec nenapadlo, jak nízká je gravitace na nějakém asteroidu a tak klasický mechanický pohon vůbec nemusí jít použít :­-­) Možná tak v podobě nějakého mechanického odrážedla, které bude právě způsobovat ­"skákání­", ale to zase můžete použít jedině na pevném povrchu, který tam vůbec nemusí být :­-)

Úplně tu hračku vidím rozkousanou a proslintanou od boxera :­-D

Máte pocit, že následky mohou být horší než výbuch nádrže plné benzinu?

Lithium je možná vysoce reaktivní s vodou v kovovém stavu, ale v elektrolytu je ve formě soli. To je to samé, jako kdyby měla sůl vybuchovat při nasypání do vody, obsahuje přece sodík, ne?

Anonymní kryptoměna proti podvodům, to zní skoro jako oxymoron :­-D

Nejrychlejší grafiku s pasivním chladičem jsem našel GTX 1050 Ti 4GB za cca 5000,­- a dokonce je skladem. Nicméně dnešní grafiky s aktivním chladičem, pokud je zvlášť nevytežujete, tak zastavují větráky a jsou fakticky bezhlučné. Případně si můžete rychlost větráků uzpůsobit pomocí Afterburnera.

Máme doma XBox i dvě běžná PC s grafikou GTX660 a 670. Hádejte na čem naše děti ­(5,9 a 15 let­) hrají? XBox to není, na ten se jen práší. A víte proč? Především free 2 play hry ze steamu na kterých funguje multiplayer nebo spousta dalších her, které se dají v akcích pořídit za pár dolarů. Na XBoxu také pár free titulů existuje, ale na multiplayer už potřebujete gold. Žádné hry na PC nekrademe a přesto si za pár korun vyhrají do sytosti.

to je jen dočasný stav, nebude trvat dlouho a karet budou bazary plné ;­-)

Z druhé ruky se dá koupit spousta výkonných karet, které nejsou na těžbu vhodné, ale hry pořád zvládají bezvadně. Pravda, nejsou to nejmodernější kousky, ale pro průměrného hráče vystačí.

Test je zcela bezcenný, pokud v něm není obsažen cenově srovnatelný čtyřjádrový Core i3­-8100.

Fake news bych se tak nebál, protože až lidé zjistí, že se dají takto snadno manipulovat, tak jim nikdo moc věřit nebude.
Horší je, že tato technologie automaticky znevěrohodní jakékoli vizuální důkazy u soudních sporů. Obžalovaný se může vždy bránit tím, že ten obraz není reálný a žalobce bude jen těžko dokazovat opak :­-(

Zase žvásty, čtyřnásobek není stonásobek. Stříbro má samozřejmě zastupitelnou roli, je to jen otázka ceny a kompromisů v kvalitě. Výrobci se snaží ušetřit každý dolar. Jen tak mimochodem, zásoby třeba takové ropy se odhadují podobní experti posledních 100 let na nějakých 30­-40let a přitom se stále těží, jak je to možné? No to je jen otázka ceny, za kterou se vyplatí těžit :­-D

To jsou ale žvásty, stříbro bude možná vytěženo, ale jen za současnou cenu. Pokud by cena měla růst, tak by jste se divil jak rychle se najdou nová naležiště. No a jeho využití v průmyslu? Jistě se najdou levnější náhrady...

Ono není třeba blokovat. Stačí zakázat. On si každý rozmyslí používání bitcoinů rozmyslí, když mu budou hrozit podobné sankce jako za falšování peněz...

Neříkám, že cena Ryzenu má jít níž ­(snad jedině pokud by vydali dvoujádra­).
Ale 3000 není prostě žádný low end. Low end jsou Celerony a Pentia maximálně do 2000,­- Jak jinak byste chtěli nazvat tuhle kategorii? Super low end nebo co?

Jako autore sorry, ale jako low­-end si představuju CPU v maxímální ceně 2000,­-
3000,­- už podle mě žádný low­-end není.

Vykoupeno čínskými těžaři už nyní :­-D

Tenhle akumulátor ale brutálně přeplácíte. Reálné náklady na výrobu samotných článků budou max 50€. Běžně jsem z číny objednával před několika lety kvalitní Samsung Li­-Ion 18650 za cca 80Kč­/ks a do akumulátoru do elektrokola jich přijde nějakých 30ks. Výrobní cena dnes bude podstatně nižší.

Máte to nějaké pomotané. Eefektivita fotosyntézy je hluboko pod efektivitou FV článků a to nehovořím o efektivitě převodu energe z biomasy na elektřinu.

A ještě k těm vašim zkratkám, ano vcelku běžně se v psaném textu používají slova disk­/pevný disk, paměť­/operační paměť, procesor. V textu, který je určen ke čtení to je totiž vhodnější, lépe se to pak čte. V oprávněných případech je ale samozřejmě vhodnější používat zkratky.

Chápu, že přeložený benchtable, ačkoliv by dával smysl, tak by tomu nerozuměl každý, ale airflow? to je takový problém místo rádoby cool anglického slova napsat průtok vzduchu? Takhle napsaná věta zní neuvěřitelně debilně.

Tohle snad psal nějakej anglofilní trotl: ­"Test provedli na benchtablu, kde není prakticky žádná airflow­" :­-DDD

Z vyjádření je jasné, že cena poletí naopak fofrem dolů. Cílem vyjádření je nejspíš podpořit poptávku ve chvíli kdy je cena ještě vysoká...

Jinak ano, HT je výkonnostní přínos, to nijak nepopírám. Ale problém je s těmi prioritami procesů, kdy procesy s nižší prioritou mohou krást výkon těm s prioritou vyšší.

Ano, tam byl problém s tím, že OS nerozpoznal logický CPU od toho fyzického a mohl plánovat dva procesy na jedno fyzické jádro, jenže toto je jiný problém. Zkuste si na svém PC ­(pokud máte HT­) spustit např. 7Zip test výkonu s počtem vláken odpovídajícím počtu fyzických jader a zaznamenat si hodnotu. Pak stejný test opakujte pokud bude na pozadí spuštěn stejný test, ale s nižší prioritou. Teoreticky by měl dosáhnout stejné hodnoty jako předtím, ale není tomu tak. Výkon bude cca poloviční. Testováno např. na Xeonu E3­-1230V2 na Windows 2008 R2. Momentálně mám 6core Xeon L5640 s Windows 7 x64 a chová se to stejně blbě. Pokud na pozadí spustím enkódování videa, byť jen se šesti vlákny s low prioritou, tak se odezvy systému znatelně zpomalí. To je právě proto, že samotný CPU od sebe nedokáže odlišit instrukci s vyšší prioritou, aby mu jiná instrukce běžící v druhém vlánkě na jádře neukradla výpočetní jednotku přestože má nižší prioritu. Je to prakticky neřešitelný problém, snad jedině nastavit ručně procesu s nižší prioritou afinitu jen na některé jádra, ale pak se připravuju o výkon. Jediné skutečné řešení spočívá ve vypnutí HT, pak nemůže nastat stav, kdy by jedno jádro CPU sdílely dva procesy s různou prioritou.

Jak může být procesor díky HT zajímavou volbou? Působí hlavně komplikace, které se projevují především nevhodným plánováním procesů s různou prioritou. V praxi tak procesy s nižší prioritou zpomalují procesy s prioritou vyšší, protože jim kradou výpočetní jednotky i když by na ně díky nižší prioritě neměly mít nárok. Pokud Tedy např. spustím na dvojádru s HT proces ­(např. enkódování videa­) ve dvou vláknech s nízkou prioritou tak systém stále vidí dva cpu jako nevyužité, tedy na ně plánuje bez omezení procesy s vyšší prioritou, ale ty jsou pak zpomalené, protože na stejném křemíku běží i jiný proces, který mu krade výpočetní výkon a to přesto, že má v OS nižší prioritu, samotný CPU totiž nemá o prioritě ani ponětí.

V září jsem koupil 2x8GB DDR3 za 1800, teď vidím, že jsou za 2900. Ani jsem si nevšiml, že tak zdražily. Dobře jsem udělal ;­-)

Ještě by to chtělo něco k chemtrails :­-D

Když vás to nudí a otravuje, tak to nečtěte. Já takhle taky filtruju spoustu nesmyslných informací a žije se mi lépe ...

Asi máme odlišnou představu o ­"běžném desktop uživateli­", podle mě takový vůbec video nekonvertuje a ani neraruje :­-)

Asi jste mě nepochopil. Já si naopak myslím, že běžný desktop uživatel využije přinejlepším 2 jádra, natož 6.

Jak jste přišel na to, že desktop uživatel využije max 6 fyzických jader?

Nojo, sestavit na dálku ovládaného robota jenom z elektronek, to už chce fištróna :­-D
A srovnávat primitivní elektronková zařízení se sofistikovaností moderních robotů, to už je akorát známkou demence :­-D

kdyby byla pravda to co píšete, tak nepřečtete ani DVB disk. Ony totiž škrábance a nečistoty dokážou ­"zakrýt­" i dost záznamových stop na disku. Naštěstí to tak není :­-)

Myslím, že projev jednoho viru je pro mnoho lidí dodnes nezapomenutelný :­-­)

Dis is one half.

Press any key to continue ...

Já měl Caviar 1600MB a odešel. Vyměněn byl za 2000MB a ten fungoval spolehlivě mnoho let.

Jaké věci? Jak byste chtěl řídit dnešni složité motory jinak než počítačem? A je snad logické, že tento počítač musíte umět připojit k jinému počítači z důvodu diagnostiky.

Jaké halogenové žárovky se 180lm­/W máte na mysli? Nespletl jste se o řád? Nebo máte na mysli sodíkové výbojky? :­-D

i když by se to na první pohled mohlo zdát jako úchylárna, tak díky funkci rozdělení obrazu to dokáže perfektně nahradit kombinaci dvou 1280x1024 monitorů vedle sebe, která se stále mnohde používá...

myslím, že v tomto případě je vhodnější zvolit Clarkdale do LGA1156 a tam nejsou 4GHz problém...

já bych si rád koupil nový NB s 15­" v poměru 16:10 a rozlišení 1920x1200, nyní vlastním T61p, který ho má. Ovšem mám smůlu, už žádný vyrobce ho nedodává a to ani za příplatek, všechno jen 1920x1080. Jedině Apple, ale ten pro mě bohužel není alternativou... I když bych se náhodou rozhodnul do něj jít a chtěl koupit nový Thinkpad, ak to teď lenovo totálně zazdilo překopanou klávesnicí... co mám dělat, budu doufat že T61p vydrží co nejdýl, i když těch 4GB ram je velmi omezujících :­-(

pokud vím, tak apple v 11­" provedení je taktéž 16:9

nemohli, protože už ho nikdo nevyrábí...

Volil jsem Socket 1156, na aukru jsem sehnal špičkovou desku se zárukou za 1000,­-, koupil Core i3 za nějaké 2000 a ještě jsem to přetaktoval na 4,4GHz což u levných CPU na 1155 není možné :­-)

Vy říkáte úplně to samé jako já, ale jinými slovy. Právě proto, že D­/A převodník má ­"vlastní­" kmitočet, který není zcela synchronizován jedním hodinovým signýem s kmitočtem A­/D převodníku tak proto jeho výstup nemůže zcela odpovídat tomu co se mu tam snaží cpát po tom USB kabelu. Podle způsobu synchronizace, tak může zvuk takzvaně ­"plavat­" atd.

já přece neříkám, že Winamp záměrně generuje 48010 vzorků za sekundu, já říkám, že si jen myslí, že přehrává 48000, ale ve skutečnosti to bude pro D­/A převodník za jeho ­"sekundu­" 48010, protože nejsou synchronizované na úrovni vzorkovací frekvence a protože ani PC a ani D­/A převodník nemá absolutně přesné atomové hodiny, tak k těmto rozdílům tam dojde a na zvuk to zákonitě vliv mít musí.
Jak to funguje u USB je hezky popsáno v článku na který jsem posílal odkaz, to moje vysvětlení je příliš zjednodušující a spíš sloužit pro ilustraci možných problémů, které mohou vznikat pokud nejsou A­/D ­(nebo generátor datového proudu­) a D­/A převodník zcela synchronizované, cituji:
Adaptive: in this mode the clock comes from a separate clock generator ­(usually implemented as a PLL referenced by a crystal oscillator­) that can have its frequency adjusted in small increments over a wide range. A control circuit ­(either hardware or firmware running on an embedded processor­) measures the average rate of the DATA coming over the bus and adjusts the clock to match that. Since the clock is not directly derived from a bus signal it is far less sensitive to bus jitter than synchronous mode, but what is going on on the bus still can effect it. Its still generated by a PLL that takes its control from the circuits that see the jitter on the bus. Its a lot better than synchronous mode, but still not perfect by a long shot. This is the mode that MOST USB audio devices use today.

chápete USB kabel jako sprostý přenašeč dat, kde si cíl o ně kdykoliv je potřebuje tak si o ně řekne a nějaká kouzelná skřínka mu je vytvoří, ale tak to není. Tak data na vstupu se totiž generují zcela nezávisle na tom co si to tom myslí D­/A převodník. Když si ve winampu pustím muziku, tak mi bude vznikat každou vteřinu např. 48010 digitálních vzorků, které je třeba teprve po tom USB do D­/A převodníku dostat. Problém je, že D­/A převodník vůbec netuší, že těch vzorků za vteřinu nebude přesně 48000, ale o něco víc. Jak si s tím asi poradí? budou se mu data v bufferu hromadit celou dobu a on bude hrát desetiminutovou písničku třeba o sekundu déle? Jak se rozhodne, kdy je ­"ticho­" a on si buffer vyprázdní a přehraje co mu tam zbylo? co na to latence?

přepokládáte, že 44,1kHz je vždy absolutně přesně 44,10000000kHz, ale problém je, že hodinové signály se na obou stranách generují mírně odlišně ­(nejsou synchronizované­) a to je zdrojem rozličných problémů. Jinými slovy prostě je problém, pokud budu do bufferu velikosti odpovídající požadované latenci dodávat vzorky navzorkované frekvencí 44,995kHz, ale vybírat je budu frekvencí 44,105kHz. Zvuk na výstupu pak prostě nebude odpovídat tomu, co bylo na vstupu bez ohledu na to, že je cesta digitální.

nepochopil :­-­) zkuste se ještě jednou nad věcí zamyslet a přemýšlet co se stane s výstupem pokud se D­/A převodník bude snažit převádět příchozí data s mírně jinou frekvencí než mu je dodává jejich zdroj. On ten USB kabel totiž neslouží k přenosu mptrojek do D­/A převodníku, ale k přenosu digitálního navzorkovaného audio signálu o nějaké frekvenci s pokud možno minimální latencí,ale přitom obě frekvence nejsou zcela synchronizované...

no a v tom je právě jádro pudla, USB takovou synchronizaci na potřebné úrovni neumožní...

co to melete? jaká maximální rychlost? zjevně nechápete jak to funguje...
tady se nebavíme o streamování internetových rádií, ale o přenosu digitalizovaného zvuku, kde na jedné straně zvukového řetězce generujete datový proud s konstantní vzorkovací frekvencí ­(44.1,48,96kHz atd.­) a pokud ta data na druhé straně nedodáváte do D­/A převodníku s absolutně stejnou ­(synchronizovanou­) frekvencí tak to JE problém. Dřív nebo později se buffer vyprázdní nebo přeplní a v tu chvíli nastane neřešitelný problém, protože data na jeho vstupu se generují neustále stejnou rychlostí.

Předpokládáte naivně že data generovaná do bufferu vznikají přesně stejně rychle jako se z něj vybírají, tedy že jsou zvuková zařízení synchronizovaná na úrovni vzorkovací frekvence. Pokud ale zařízení na vstupu bude generovat vzorky rychlostí 44095Hz a na výstupu je budu vybírat frekvencí 44105Hz tak je jasné, že ­"občas­" mu nějaký vzorek bude chybět, jaký to má vliv na zvuk pak záleží jakým způsobem je realizovaná přenosová cesta, po jak velkých ­"paketech­" se data přenáší, jak velký je buffer, jaké mám požadavky na zpoždění atd...

vycházíte pravděpodobně z chybných předpokladů, tady je na podobné téma zajímavý článek:
http:­/­/www.audioasylum.com­/forums­/pcaudio­/messages­/7719.html
Celý problém vzniká tím, že digitální signál na vstupu do USB má sice nějakou frekvenci ­(třeba 48kHz­), ale DA převodník za USB portem si tu frekvenci musí generovat sám, protože není synchronizován s tím vstupem. Logicky ta frekvence nebude úplně stejná a znamená to, že občas nějaká jednička nebo nula přebývá, nebo chybí...

v tom případě to mají asi špatně na wikipedii
http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Comparison_of_AMD_graphics_processing_units#Northern_Islands_.28HD_6xxx.29_­series

Nejde jen o možnost přímého downgradu, ale i o využití XP mode, který taktéž HP narozdíl od Pro nemá.

Tak nevím jak Vy, ale pod pojmem ­"větší firma­" jak o ní píšete u Office PC si představím něco většího než jen pět počítačů a doména bývá i ve firmách třeba jen s deseti počítači, kde používají Small Business Server. Také jde i o vzdálenou správu, která bývá u malých firem nutností. Home Premium totiž nemá remote desktop.

To je docela úlet doporučovat do kancelářské sestavy Home Premium edici Windows. Vždyť se nedají připojit do domény, nepodporují centrální správu a dalších X věcí... Professional edice je do firmy jediná možná.
Navíc 64b edici, která na daném HW ani nemá smysl, ta základní deska ani nepodporuje více než 4GB paměti...

První PS je z roku 94 nikoli 91 jak je psáno v článku.

Já mam zkušenost že zápis na USB disk je pomalejší než čtení, takže mě to smysl dává.

Dobře, uznávám že ten výraz po hlubším zamyšlení význam dává, nicméně musím uznat, že na první přečtení mě opravdu pobavil, hlavně proto, že ve mě vyvolal asociaci s anglickým pojmem dissipate, který je pro chlazení běžně užíván a jehož význam je opravdu ve smyslu odvádění tepla a ne ve smyslu jeho tvorby.

rozvod=rozptyl => ­"rozvod disipovaného tepla?­" = ­"rozptyl rozptýleného tepla"

"rozvod disipovaného tepla­" :­-O

Jako nevýhodu bych jednoznačně viděl použití 32b OS, kterýmžto výrobce automaticky zbavil uživatele možnosti upgradu paměti. Taktéž by mě zajímalo kolik paměti systém ve skutečnosti ukazoval.
U mě to např. bylo 2 nebo 3GB v závislosti na nastavení bcdedit, teď jsem upgradoval na x64 a nemám problém.

Tak mi právě dorazila domů. Už od pohledu je opravdu moc pěkná a kvalitní. Jediné co bude třeba vylepšit je utěsnit všechny otvory, které snižují zbytečně efektivitu chlazení. Chladný vzduch má dovnitř vstupovat pouze na některých místech a to je předkem kolem disků. Ty mám teď celkem 4, 2xSATA a 2xSCSI 10k a 15k, takže jsem zvědav jak si s tím skříň poradí. Ale myslím že to bude v pohodě, teď to mám chlazeno podobným způsobem a vzduch ze skříně vytahuje pouze jeden 80mm a 120mm ve zdroji a stačí to naprosto dostatečně, na discích nepřekračuju 35°C.