Larry Ellison, CEO společnosti Oracle, se nechal slyšet, že letos nehodlá nakupovat pro své servery procesory od Intelu. Podle něj se svou architekturou naráží na limity a upřednostní raději AMD, byť se stejnou architekturou, a Ampere.
reklama
6.7.2023, Milan Šurkala, aktualita
Zastaralá x86 architektura.....
I když Intel srší své velkohubé plány a podobně i AMD, i když ti je aspoň plní, nevidím na obzoru nic kromě ARMu a RISIC co by stálo za zmínku a zrovna u těch nesázíme na rychlý růst a kompletní nebo aspoň dominantní nasazení po pádu x86
I kdyby se měla objevit nějaká zcela nová architektura, muselo by se na ni už teď pracovat aby se do třeba 10 let objevila a za dalších 10 let se začala probíjet do použitelných sestav a serveru podobně jako teď ARM,
Nedivil bych se kdyby tady "zastaralá" x86 na vedoucí pozici zůstala ještě třeba 50 let, bohužel už narážíme na fyzikální limit křemíku, takže řešení bude jen čipletový design a vrstvení
I když Intel srší své velkohubé plány a podobně i AMD, i když ti je aspoň plní, nevidím na obzoru nic kromě ARMu a RISIC co by stálo za zmínku a zrovna u těch nesázíme na rychlý růst a kompletní nebo aspoň dominantní nasazení po pádu x86
I kdyby se měla objevit nějaká zcela nová architektura, muselo by se na ni už teď pracovat aby se do třeba 10 let objevila a za dalších 10 let se začala probíjet do použitelných sestav a serveru podobně jako teď ARM,
Nedivil bych se kdyby tady "zastaralá" x86 na vedoucí pozici zůstala ještě třeba 50 let, bohužel už narážíme na fyzikální limit křemíku, takže řešení bude jen čipletový design a vrstvení
Odpovědět1 0
Přesně. Ani RISC není konečná a nejlepší ISA. Určitě někdo vymyslí ještě něco lepšího.
Důležité je že to bude otevřená ISA a že si každý může koupit licenci za rozumný peníz.
Konkurence a tedy tlak na co nejmenší marže je zásadní pro zdravou ekonomiku. Ne jak ta monopolní předražená sračka x86 vlastněná Intelem. Proč myslíš že AMD zrušili již hotový ARM K12? Protože management AMD chělo udržet monopol x86 a po překonání Intelu okamžitě zvýšit ceny. A to se přesně stalo počínaje Zen 4 a předraženýma AM5 základními deskama.
Jinak za 2nm je 10 atomů křemíku a to je více-méně konečná. Možná se ještě dostanou na 1nm tedy 5 atomů, ale to už může trvat třeba 20 let. Architektura a instrukční sada bude hrát naprosto zásadní roli. Zejména kvůli spotřebě a velikosti čipu. Už nepůjde udělat shrink CPU na novém procesu a napálit tomu vyšší frekvence a těžit z velké úspornosti nových menších tranzistorů, tak jako to dělal Intel od 286 na 10 MHz až po dnešní Raptorlake což je jen vytočený Alderlake. Tomu bude konec.
Všechno nadbytečné bude brutálně penalizováno. x86 je jasný kandidát na první mrtvolu, ale i ARM bude muset přijít s něčím lepším jak stávající RISC. Věřím že někdo přijde s nějakým hybridem mezi RISC a neuronovýma sítěma, nějakej HISC nebo tak něco.
Důležité je že to bude otevřená ISA a že si každý může koupit licenci za rozumný peníz.
Konkurence a tedy tlak na co nejmenší marže je zásadní pro zdravou ekonomiku. Ne jak ta monopolní předražená sračka x86 vlastněná Intelem. Proč myslíš že AMD zrušili již hotový ARM K12? Protože management AMD chělo udržet monopol x86 a po překonání Intelu okamžitě zvýšit ceny. A to se přesně stalo počínaje Zen 4 a předraženýma AM5 základními deskama.
Jinak za 2nm je 10 atomů křemíku a to je více-méně konečná. Možná se ještě dostanou na 1nm tedy 5 atomů, ale to už může trvat třeba 20 let. Architektura a instrukční sada bude hrát naprosto zásadní roli. Zejména kvůli spotřebě a velikosti čipu. Už nepůjde udělat shrink CPU na novém procesu a napálit tomu vyšší frekvence a těžit z velké úspornosti nových menších tranzistorů, tak jako to dělal Intel od 286 na 10 MHz až po dnešní Raptorlake což je jen vytočený Alderlake. Tomu bude konec.
Všechno nadbytečné bude brutálně penalizováno. x86 je jasný kandidát na první mrtvolu, ale i ARM bude muset přijít s něčím lepším jak stávající RISC. Věřím že někdo přijde s nějakým hybridem mezi RISC a neuronovýma sítěma, nějakej HISC nebo tak něco.
Odpovědět0 3
"Proč myslíš že AMD zrušili již hotový ARM K12" někdo z AMD vám to přímo řekl? ARM AMD neživil, zatímco x86 ano. A rozšířenost u serverů jak na úrovni HW tak SW byla v té době mizivá. AMD si tehdy ztrátové projekty nemohlo dovolit, pokud to náhodou nevíte. Proto v průběhu času prodali i mobilní grafickou divizi, nebo se zbavili továren, asi by se příkladů našlo ještě víc. Taky se tomu říká restrukturalizace.
Odpovědět0 0
AMD má 26 000 zaměstnanců.
Kdyby na K12 pracovalo 1000 inženýrů.
Roční plat inženýra = 100 tis USD
Roční náklad na vývoj K12 = 100.000 * 1000 = 100 mil USD / rok
Vývoj K12 trval od 2012 - 2015 tedy 3 roky = celkem 300 milionů USD
Samply čipu stojí zhruba 50-100 tis USD, podle toho kolik se najde zákazníků na testovací sdílený waffer.
Takže 300 milionů investovaných do vývoje K12 a pak ani neudělat pár samplů za pakatel? Vždyť zákazníci AMD kupovali Opteron A1100 což byl první ARM CPU od AMD na o dost slabším jádru A57. Vždyť měli celý ekosystém a zákazníci na tu K12 čekali. Ikdyby vyrobili pár set tisíc K12 tak by alespoň dostali třeba polovinu z těch 300 mega nákladů zpět, Rozhodně lepší než těch 300 mega spláchnout do záchodu i s těma Opteronama A1100.
Ty když si koupíš nový auto, ale píchneš pneu na cestě z autosalonu, tak ho taky dáš do šrotu? Asi ne co? To je přesně to co AMD udělala.
Za restruktualizací se dá schovat ledasco, Třeba to že se firma chce zbavit určitého zaměstnance. Ty jsi naivní až to bolí :D
Kdyby na K12 pracovalo 1000 inženýrů.
Roční plat inženýra = 100 tis USD
Roční náklad na vývoj K12 = 100.000 * 1000 = 100 mil USD / rok
Vývoj K12 trval od 2012 - 2015 tedy 3 roky = celkem 300 milionů USD
Samply čipu stojí zhruba 50-100 tis USD, podle toho kolik se najde zákazníků na testovací sdílený waffer.
Takže 300 milionů investovaných do vývoje K12 a pak ani neudělat pár samplů za pakatel? Vždyť zákazníci AMD kupovali Opteron A1100 což byl první ARM CPU od AMD na o dost slabším jádru A57. Vždyť měli celý ekosystém a zákazníci na tu K12 čekali. Ikdyby vyrobili pár set tisíc K12 tak by alespoň dostali třeba polovinu z těch 300 mega nákladů zpět, Rozhodně lepší než těch 300 mega spláchnout do záchodu i s těma Opteronama A1100.
Ty když si koupíš nový auto, ale píchneš pneu na cestě z autosalonu, tak ho taky dáš do šrotu? Asi ne co? To je přesně to co AMD udělala.
Za restruktualizací se dá schovat ledasco, Třeba to že se firma chce zbavit určitého zaměstnance. Ty jsi naivní až to bolí :D
Odpovědět0 0
A vy jste viděl výkonové a další charakteristiky těch K12..? A mohl bych je taky vidět? Tady je zase někdo chytřejší než lidé, co to měli na starosti. Určitě nějaký dobrý důvod měli.
Jenže vy jste na svůj vychvalovaný ARM tak vysazený, že to jejich rozhodnutí nedokážete spolknout.
Jenže vy jste na svůj vychvalovaný ARM tak vysazený, že to jejich rozhodnutí nedokážete spolknout.
Odpovědět0 0
Larry Ellison, Oracle
"Myslíme že tohle je budoucnost (ARM). Ta stará x86 architektura, po mnoho dekádách na trhu, dosahuje svého limitu."
"Máme více prostor, ale nemáme k dispozici více elektrické energie. Přechodem na Ampere (ARM) jsme schopni zdvojnásobit výkon při zachování spotřeby."
https://www.reuters.com/article/oracle-ampere-computing-idCAKBN2YE1KA
Maximální výkon s čistě 64-bit ARMv9 (žádné staré 32-bit nebo dokonce 16-bit sračky jako u x86).
Revoluční SVE vektory SIMD s flexibilní délkou až 2048-bit (o tom si fragmentovaná x86 kde AVX512 ani po 7 letech není žádný standard, může leda nechat zdát).
O instrukcích pro výpočty matic jako jsou nové 2048-bit SME a SME2, to už je úplné sci-fi pro x86.
Jo hlavně že AMD zrušila svůj hotový K12 CPU na ARMu. To se fakt vyplatí vyvinout CPU za 300 mega, zrušit jej, a nechat si jen CPU se zastaralou x86, která dřív nebo později chcípne. Inu manažerka z IBM....
"Myslíme že tohle je budoucnost (ARM). Ta stará x86 architektura, po mnoho dekádách na trhu, dosahuje svého limitu."
"Máme více prostor, ale nemáme k dispozici více elektrické energie. Přechodem na Ampere (ARM) jsme schopni zdvojnásobit výkon při zachování spotřeby."
https://www.reuters.com/article/oracle-ampere-computing-idCAKBN2YE1KA
Maximální výkon s čistě 64-bit ARMv9 (žádné staré 32-bit nebo dokonce 16-bit sračky jako u x86).
Revoluční SVE vektory SIMD s flexibilní délkou až 2048-bit (o tom si fragmentovaná x86 kde AVX512 ani po 7 letech není žádný standard, může leda nechat zdát).
O instrukcích pro výpočty matic jako jsou nové 2048-bit SME a SME2, to už je úplné sci-fi pro x86.
Jo hlavně že AMD zrušila svůj hotový K12 CPU na ARMu. To se fakt vyplatí vyvinout CPU za 300 mega, zrušit jej, a nechat si jen CPU se zastaralou x86, která dřív nebo později chcípne. Inu manažerka z IBM....
Odpovědět1 9
To či 64bit ARM, alebo x86-64 od AMD bude lepší, rozhodne trh a zhodnotí história. Tak isto ako "trh" ukazuje Intelu, kde je jeho miesto. To porovnanie od Oracle.... x86 vs ARM....patrilo istotne Intelu....AMD má omnoho efektívnejšie procesory a "128core Bergamo" znesie aj tlak od "Ampere Altera 128 Max" https://www.youtube.com/watch?v=QuLmAx6cYTM
Odpovědět5 0
Ano, ale x86 neumí zahodit 32-bit kompatibilitu a neumí revoluční SVE vektory s flexibilní šířkou 128-bit až po 2048-bit.
ARM tohle všechno umí. Ale třeba ta 128-jádrová Ampere Altra Max je 4 roky starý Neoverse N1, co má pouze IPC Zen 2 a ještě v somě má kompatibilitu s 32-bit ARMv7 a neumí revoluční SVE vektory. Přesto je to monolit a v podstatě drží světový rekord v počtu CPU jader na jednom čipu 7nm TSMC. A dokáže zatápět i Zen 4 co se týče spotřeby a výrobní ceny.
A teď si vem, že nové jádro Neoverse V2 (telefonní Cortex X3 co je dnes v Samsungu S23) je už čistě 64-bit, umí SVE2 vektory a podporuje až 512 jader na socket v multičipletovém uspořádání (max 256 jader na jeden čiplet). To je masakr jak ten ARM jede. Tohle bude mít Nvidia v té jejich Super Grace CPU, ale jen 144 jader ve dvou 72-jádrových čipletech.
x86 nikdy nemůže být stejně efektivnější jak RISC. To bys musel vyřešit problém s tím, že jedna x86 instrukce může mít délku 1 bajt až 15 bajtů, takže když Intel Alderlake má dekodér pro 6 instrukcí / takt, tak prostě ví kde začíná 1. instrukce ale už neví kde začíná 2. až 6 instrukce (dokud není dekodována ta předchozí). Takže řeší prediktory a brute-force pro obcházení problému staré x86 ISA, na který RISC instrukční sada nemusí utratit ani jediný tranzistor a ani jediný Joule energie.
ARM tohle všechno umí. Ale třeba ta 128-jádrová Ampere Altra Max je 4 roky starý Neoverse N1, co má pouze IPC Zen 2 a ještě v somě má kompatibilitu s 32-bit ARMv7 a neumí revoluční SVE vektory. Přesto je to monolit a v podstatě drží světový rekord v počtu CPU jader na jednom čipu 7nm TSMC. A dokáže zatápět i Zen 4 co se týče spotřeby a výrobní ceny.
A teď si vem, že nové jádro Neoverse V2 (telefonní Cortex X3 co je dnes v Samsungu S23) je už čistě 64-bit, umí SVE2 vektory a podporuje až 512 jader na socket v multičipletovém uspořádání (max 256 jader na jeden čiplet). To je masakr jak ten ARM jede. Tohle bude mít Nvidia v té jejich Super Grace CPU, ale jen 144 jader ve dvou 72-jádrových čipletech.
x86 nikdy nemůže být stejně efektivnější jak RISC. To bys musel vyřešit problém s tím, že jedna x86 instrukce může mít délku 1 bajt až 15 bajtů, takže když Intel Alderlake má dekodér pro 6 instrukcí / takt, tak prostě ví kde začíná 1. instrukce ale už neví kde začíná 2. až 6 instrukce (dokud není dekodována ta předchozí). Takže řeší prediktory a brute-force pro obcházení problému staré x86 ISA, na který RISC instrukční sada nemusí utratit ani jediný tranzistor a ani jediný Joule energie.
Odpovědět0 6
Myslím, že absolútne ignoruješ skutočnosť, že tak ako ARM robí evolúciu svojej ISA, tak aj x86 to dokáže...naposledy to dokázala s x86_64 a tým nemusí skončiť (viď hlasy z Intelu o vyradení podpory od 32bit a nižšie)....Mike Clark (šefarchitekt Zen5) v rozhovore pre AnandTech povedal pár viet, ktoré môžu vážne naštrbiť tvoju teóriu o absolútnej dokonalosti AMR v9....okrem iného povedal, že ISA je dôležitá, môže sa aj meniť, ale na konci dňa vždy rozhoduje architektúra.... " I mean, ISA does matter, but it's not the main component - you can change the ISA if you need some special instructions to do stuff, but really the microarchitecture is in a lot of ways independent of the ISA. There are some interesting quirks in the different ISAs, but at the end of the day, it's really about microarchitecture."
Zdroj: https://www.anandtech.com/show/17031/anandtech-interviews-mike-clark-amds-chief-architect-of-zen
Zdroj: https://www.anandtech.com/show/17031/anandtech-interviews-mike-clark-amds-chief-architect-of-zen
Odpovědět5 0
ISA je jenom jazyk pro komunikaci mezi SW a CPU, nic víc, nic míň. Výkon vždy dělá ten HW-CPU.
1) Řekněme tedy že je jedno jaká ISA se použije, což není ale budiž. Proč tedy používat Intelovu x86 což je majetek Intelu a ten nikomu záměrně nechce dávat licence na vývoj CPU a tedy blokuje konkurenci? Pro zákazníky je totiž lepší konkurenční boj třeba 5 různých výrobců CPU a z toho plynoucí nízké ceny.
2) Zkus mi tedy vysvětlit jak dekoduješ 10 instrukcí / takt na x86 CPU, když každá instrukce může mít 1 bajt až 15 bajtů. Protože 10 instr/takt umí ten novej ARM Cortex X4, a třeba Apple M2 umí 8 instr/takt. Když budeš šikovnej tak najdeš něco o polynomické explozi od profesora na MIT. Pak třeba Kellera jak vysvětluje že to u Zenu vyřešil s pomocí prediktorů a microOp cache. Obejít to jde, ale stojí to tranzistory, spotřebu, čas a prachy to vyvinout. Přitom moderní RISC ISA ten problém nemá vůbec a místo řešení senilnosti staré x86 se můžou věnovat zvyšování výkonu IPC.
U hardcore Intel fandů bych pochopil obhajobu jejich Intelácké x86. Ale u AMD fanoušků obhajobu intelácké x86 fakt nikdy nepoberu.
1) Řekněme tedy že je jedno jaká ISA se použije, což není ale budiž. Proč tedy používat Intelovu x86 což je majetek Intelu a ten nikomu záměrně nechce dávat licence na vývoj CPU a tedy blokuje konkurenci? Pro zákazníky je totiž lepší konkurenční boj třeba 5 různých výrobců CPU a z toho plynoucí nízké ceny.
2) Zkus mi tedy vysvětlit jak dekoduješ 10 instrukcí / takt na x86 CPU, když každá instrukce může mít 1 bajt až 15 bajtů. Protože 10 instr/takt umí ten novej ARM Cortex X4, a třeba Apple M2 umí 8 instr/takt. Když budeš šikovnej tak najdeš něco o polynomické explozi od profesora na MIT. Pak třeba Kellera jak vysvětluje že to u Zenu vyřešil s pomocí prediktorů a microOp cache. Obejít to jde, ale stojí to tranzistory, spotřebu, čas a prachy to vyvinout. Přitom moderní RISC ISA ten problém nemá vůbec a místo řešení senilnosti staré x86 se můžou věnovat zvyšování výkonu IPC.
U hardcore Intel fandů bych pochopil obhajobu jejich Intelácké x86. Ale u AMD fanoušků obhajobu intelácké x86 fakt nikdy nepoberu.
Odpovědět0 6
Řekl bych že konkrétní řešení aspoň trochu víc do hloubky se stejně nedozvíme, proč by radil konkurenci? Ale ISA není jediná, která nějak trochu víc má vliv na výkon. Jde taky o to, do jakých mikroinstukcí vlastně dekóduje. Tedy kolik práce může jedna mikroinstukce vykonat. Ale i opačně na kolik mikroinstukcí může být jedna velká instukce dekódována. Proto menší počet ALU u x86-64 nemusí tolik vadit, pokud vykonávají mocnější mikrointrukce. Stejně tak ve vektorové / FPU sekci - tam může být rozdíl i větší. Patrně to Jim Keller myslel tím, že x86-64 stačí na stejnou část kódu třeba 100 intrukcí a ARM potřebuje až 300. Tím pádem CISC x86-64 nemusí mít stejně výkonný dekodér jako RISC x64 ARM.
PS: Už se těším, jak to někdo překroutí...
PS: Už se těším, jak to někdo překroutí...
Odpovědět2 0
Jseš totální mimoň co si neumí vygooglit ani základní informace a permanentně šíří lži.
Ve skutečnosti 64-bit ARMv8 vs x86-64 má velikost binárky 110 : 100 ..... to znamená že ARM má o 10% větší binárku, tedy počet instrukcí je zhruba stejnej a žádné velké rozdíly jako ty nesmyslný 3:1 tam nejsou.
To je tím, že vůbec netušíš jak x86 koduje ty velké instrukce, ve skutečnosti x86 má hlavní instrukci a k ní může přilepit několik prefixů a postfixů, třeba incrementaci výsledku což je jednoduchá operace, ale u RISCu ji musíš mít zakodovanou zvlášť a použít GP register kam se ti předtím uloží výsledek. X86 přilepí postfix instrukci k té hlavní a protože se jedná o modifikaci výsledku předchozí instrukce, tak nemusí znovu kodovat a specifikovat čeho se ta modifikace bude týkat, tím se ušetří místo protože to x86 zakoduje jako 8-bit přílepek, kdežto RISC musí použít celých 32-bitů kde musí být zakodovano i číslo GP registru kterého se to týká.
Ty fantasmagorie o mocnějších mikroinstrukcích to už je na bohnice. 64-bit binární soušet dvou čísel (což je není nic jiného jak ona mikroinstrukce kterou se zaúkoluje příslušná výpočetní jednotka v CPU) je matematicky stejnej úplně pro všechny CPU, GPU, NPU, DSP atd. nezávisle na ISA. Sčítání je pořád sčítání a matematika žádné jiné mocné sčítání nemá. To je jak bavit se s totálním vymaštěncem co nezná matematiku základní školy proboha.
Ve skutečnosti 64-bit ARMv8 vs x86-64 má velikost binárky 110 : 100 ..... to znamená že ARM má o 10% větší binárku, tedy počet instrukcí je zhruba stejnej a žádné velké rozdíly jako ty nesmyslný 3:1 tam nejsou.
To je tím, že vůbec netušíš jak x86 koduje ty velké instrukce, ve skutečnosti x86 má hlavní instrukci a k ní může přilepit několik prefixů a postfixů, třeba incrementaci výsledku což je jednoduchá operace, ale u RISCu ji musíš mít zakodovanou zvlášť a použít GP register kam se ti předtím uloží výsledek. X86 přilepí postfix instrukci k té hlavní a protože se jedná o modifikaci výsledku předchozí instrukce, tak nemusí znovu kodovat a specifikovat čeho se ta modifikace bude týkat, tím se ušetří místo protože to x86 zakoduje jako 8-bit přílepek, kdežto RISC musí použít celých 32-bitů kde musí být zakodovano i číslo GP registru kterého se to týká.
Ty fantasmagorie o mocnějších mikroinstrukcích to už je na bohnice. 64-bit binární soušet dvou čísel (což je není nic jiného jak ona mikroinstrukce kterou se zaúkoluje příslušná výpočetní jednotka v CPU) je matematicky stejnej úplně pro všechny CPU, GPU, NPU, DSP atd. nezávisle na ISA. Sčítání je pořád sčítání a matematika žádné jiné mocné sčítání nemá. To je jak bavit se s totálním vymaštěncem co nezná matematiku základní školy proboha.
Odpovědět0 5
Srovnávat mocnost instrukční sady na součtu dvou čísel, to je tedy opravdu náročný výkon. Jde o naprosto základní instrukci, podobně jako třeba bitový posun... Zkus něco daleko složitějšího, tam už může být docela rozdíl v celkové délce vykonávání.
Fakt nevím, kdo je tu na léčebnu. A pro tvou informaci. Aspoň základy jak procesor uvnitř funguje mám, i když mne to neživilo a neznám to víc do hloubky, učil jsem se to a taky je to jedna z věcí, které mne zajímají. Ale vyloženě tím nežiju, mám víc zájmů než jen počítače, třeba by jsi to taky mohl zkusit a osvěžit si mozek, prý to pomáhá.
Fakt nevím, kdo je tu na léčebnu. A pro tvou informaci. Aspoň základy jak procesor uvnitř funguje mám, i když mne to neživilo a neznám to víc do hloubky, učil jsem se to a taky je to jedna z věcí, které mne zajímají. Ale vyloženě tím nežiju, mám víc zájmů než jen počítače, třeba by jsi to taky mohl zkusit a osvěžit si mozek, prý to pomáhá.
Odpovědět2 0
Napřed se bavíš o mocných MIKROinstrukcích a najednou zase skočíš k mocným instrukčním sadám. Ty jseš fakt nemocnej.
Je nasprosto zásadní rozdíl se bavit o CISC instrukci nebo o vnitřních RISC mikroinstrukcích do kterých se ta jedna CISC rozloží. Mikroinstrukce přece úkolují přímo ALU a ostatní vnitřní výpočetní jednotky v CPU. Proto ARM musí mít taky dekodér, protože bitový posun a sčítání třeba fůzuje do jedné instrukce, a ostatní složitější se musí rozložit třeba na 2 microinstrukce.
Přičemž celá ta "komplexnost" x86 CISC je pouze splácnutých několik instrukcí dokupy, takže se šetří místo v RAM jelikož v roce 1978 stál 1kB RAM obrovský prachy. Třetinu 8088 CPU zabírá microROM kde ta logika CISCu byla uložená, ale vyplatilo se to, protože se násobně ušetřilo na RAM. Pouze a jen o tomto ten podělanej CISC je, je to akorát několik splácnutých instrukcí aby se ušetřilo podělaných pár kilobajtů, což dneska s GB RAM je totálně mimo.
Samozřejmě blbci co netuší jak x86 koduje instrukce pak šíří dezinformace o nadřazenosti "komplexních" CISC instrukcí.
Dnes platí tohle:
CISC = Complicated decoding ISA
RISC = Rapid (Fast) decoding ISA
Je nasprosto zásadní rozdíl se bavit o CISC instrukci nebo o vnitřních RISC mikroinstrukcích do kterých se ta jedna CISC rozloží. Mikroinstrukce přece úkolují přímo ALU a ostatní vnitřní výpočetní jednotky v CPU. Proto ARM musí mít taky dekodér, protože bitový posun a sčítání třeba fůzuje do jedné instrukce, a ostatní složitější se musí rozložit třeba na 2 microinstrukce.
Přičemž celá ta "komplexnost" x86 CISC je pouze splácnutých několik instrukcí dokupy, takže se šetří místo v RAM jelikož v roce 1978 stál 1kB RAM obrovský prachy. Třetinu 8088 CPU zabírá microROM kde ta logika CISCu byla uložená, ale vyplatilo se to, protože se násobně ušetřilo na RAM. Pouze a jen o tomto ten podělanej CISC je, je to akorát několik splácnutých instrukcí aby se ušetřilo podělaných pár kilobajtů, což dneska s GB RAM je totálně mimo.
Samozřejmě blbci co netuší jak x86 koduje instrukce pak šíří dezinformace o nadřazenosti "komplexních" CISC instrukcí.
Dnes platí tohle:
CISC = Complicated decoding ISA
RISC = Rapid (Fast) decoding ISA
Odpovědět0 4
Až na to, že RISC (reduced instruction set computer) and CISC (complex instruction set computer). Rozdíly klasickým pojetím čistých RISC, které původně dekodér mikroistrukcí a CISC, silně setřely. A například o IBM Power se tak říká, že je vlastně napůl mezi RISC a CISC. Ale existují i procesory brané mezi CISC, které jsou touto středu blízko. Takže dnes je ve skutečnosti rozdíl spíš v tom jestli mají pevnou nebo variabilní délku instrukce. Protože v komplexnosti isntrukční sady moc rozdíly reálně už nejsou. Další tradiční rozdíl je v tom, že CISC mohly načítat data pro vykonání instrukce přímo z paměti - rozumí se tím cache L1 až v nejhorším RAM, zatímco tradiční RISC jsou LOAD-STORE. Tedy ALU či FPU / vektrorová jednotka může číst a zapisovat jen z registrů a přenosy mezi registry a pamětí a opačně provádí pouze LOAD-STORE jednotky. Jenže to už taky tak úplně neplatí u CISC procesorů.
Odpovědět0 0
Ty mne chceš poučovat jo? :D
Ty asi netušíš že x86 má taky Load a Store instrukce, že ne?
A nejspíš ani netušíš že x86 má taky registry, v 64-bit jich má dokonce 16 (ARM má 32).
A nejspíš asi netušíš že celý to přímé čtení z paměti je dáno těma prefixama (kam se dá Load addr) a postfixama (Store addr) k té hlavní výpočetní instrukci. Ve skutečnosti je to jenom splácnutých několik RISC instrukcí dokupy aby se ušetřilo pár kB paměti a totálně to zmrvilo paralelní dekodování instrukcí. A pak se to stejně rozkládá na RISC mikroinstrukce, kde je pak vidět že každé x86 CPU má Load a Store jednotky.
Ty tvoje teorie.
A ještě mi řekni jak je možné že x86 má rozdělenou L1 cache na instrukční a na datovou část, tak jako to má Harvardská architektura u MCU. Přece x86 má mít VonNeumana, ne? To jsem zvědav co z tebe vypadne :DDDD
Ty asi netušíš že x86 má taky Load a Store instrukce, že ne?
A nejspíš ani netušíš že x86 má taky registry, v 64-bit jich má dokonce 16 (ARM má 32).
A nejspíš asi netušíš že celý to přímé čtení z paměti je dáno těma prefixama (kam se dá Load addr) a postfixama (Store addr) k té hlavní výpočetní instrukci. Ve skutečnosti je to jenom splácnutých několik RISC instrukcí dokupy aby se ušetřilo pár kB paměti a totálně to zmrvilo paralelní dekodování instrukcí. A pak se to stejně rozkládá na RISC mikroinstrukce, kde je pak vidět že každé x86 CPU má Load a Store jednotky.
Ty tvoje teorie.
A ještě mi řekni jak je možné že x86 má rozdělenou L1 cache na instrukční a na datovou část, tak jako to má Harvardská architektura u MCU. Přece x86 má mít VonNeumana, ne? To jsem zvědav co z tebe vypadne :DDDD
Odpovědět0 0
A co jsem asi napsal? Že se rozdíly mezi RISC a CISC procesory stírají. A to včetně LOAD / STORE jednotek. Teď bych je chtěl vidět na schématu nějakých opravdu starých x86 cpu hezky vedle ALU, tak jak je to třeba u ZENU. Třeba na takové 486... Jen duchem mdlý člověk nevidí, jak velký vývoj ta architektura za ty roky udělala. Při tom jaké problémy dokázala překonat. A nebo nevidí ty podobnosti ve věcech, které mají procesory s tak odlišnou ISA společné.
Odpovědět0 0
Tak jo bitový synečku jsi schopen na 100% doložit, jakou plochu zabírá dekodér instrukcí v ZEN4 a ZEN4c výpočetních chipletech v procentech a ideálně i na celkovou plochu křemíku konkrétních procesorů a totéž potom u posledního gravitonu? Aby bylo zjevné, jak moc vlastně je zpětná kompatibilita škodlivá. Hádam, že nic takového nedokážete předložit.
Odpovědět3 0
Tak ono to vypadá, že trh a historie už začínají ukazovat. IoT, mobilní sféra, tam máme ARM. Servery čím dál tím častěji ARM, podíl x86 klesá. Desktopy a notebooky podobně, x86 sice vede, nicméně Apple právě dokončil přechod na ARM (to není zas tak maličká část trhu). Také další výrobci vyvíjí procesory pro notebooky na ARMu a pro Windows for ARM, což je zatím stále malý trh, ale jestli se to více rozjede (což zejména v některých částech trhu nemá velký důvod se nerozjet), tak x86 bude mít hodně co dělat, aby se udrželo. V podstatě ho při životě bude držet software a čím snazší bude přejít z x86 softwaru na ARM (ať už během nebo vývojem), tím těžší to x86 bude mít.
Odpovědět1 3
U těch serverů by stálo za to přidat i čísla a zdroj.
Odpovědět1 0
https://www.datacenterknowledge.com/arm/arm-chips-gaining-data-centers-still-single-digits#close-modal
https://www.tomshardware.com/news/amd-will-hold-20-of-server-cpu-market-in-2023-analysts-say
https://www.tomshardware.com/news/amd-will-hold-20-of-server-cpu-market-in-2023-analysts-say
Odpovědět1 0
To odpovídá tomu, co jsem našel. Stále jednociferný celkový podíl.
Odpovědět1 0
A těch 7% Vám přijde málo??? Na to, do jak zkostnatělého segmentu to proniká, mi 7 % přijde jako fantastický výsledek. Propána, vždyť AMD od prvního Ryzenu (rok 2017, tedy 6 let zpět) a EPYCu bez přestávky drtí Intel a má v desktopech, mobilní sféře i serverech jen něco okolo 16-19 %, a to hovoříme o stejné architektuře x86. A teď tu máte architekturu jinou (tedy nejde jen o samotný HW, ale máme tu i problém se SW, na který, zdá se, úplně zapomínáte), do toho poměrně konzervativní serverovou oblast, a Vám 7 % v takovém případě přijde málo?
Odpovědět0 0
To mne špatně chápete. Z tohoto hlediska to úspěch je. Aktuálně lehce přes 8 % snad už. Ale bylo tu psáno a je mi jedno kým, že ARM x86-64 v serverech drtí. A z tohoto hlediska to prostě není pravda. Jo a nemá AMD kolem 25 %?
ARMu se daří hlavně v cloudu a tam teď má AMD taky lepší hračku než dřív. Ten souboj bude ještě zajímavý. A hádám, že Intel ještě bude dál ztrácet. Oracle už Intel vůbec v aktuální řade nemá, jen ARM a AMD. Dell jednosocketové pouze s AMD. A kdybych to lépe sledoval, je toho možná víc.
ARMu se daří hlavně v cloudu a tam teď má AMD taky lepší hračku než dřív. Ten souboj bude ještě zajímavý. A hádám, že Intel ještě bude dál ztrácet. Oracle už Intel vůbec v aktuální řade nemá, jen ARM a AMD. Dell jednosocketové pouze s AMD. A kdybych to lépe sledoval, je toho možná víc.
Odpovědět2 0
To už záleží na tom, jak si vykládáte to "drtí". Samozřejmě, že ono to potrvá ještě mnoho a mnoho let, než se ARM dostane před Intel (pokud se tak vůbec stane), nicméně tím "drtí" bych neřekl, že je až situace, kdy bude mít násobně vyšší tržní podíl než konkurence. Ono to také může být ve smyslu zabírání trhu, a tady ARM jede hodně dobře.
Odpovědět0 1
Myslím, že teď s novými Bergamo procesory od AMD to zase až tak snadné nebude. AMD nabírá na síle, to co s jádrem ZEN4 udělali si patrně u Intelu můžou maximálně představovat. A pokud fakt platí, že jedno vlákno AMD je jako jádro ARM, je to silná konkurence a s ZEN 5c přijde 192 jader...
Odpovědět0 0
Tady je ale otázkou, kdo bude komu co ubírat. AMD má teď velmi dobré procesory, takže se nárůst tržního podílu dá očekávat, ale otázkou je, zda ho bude ukusovat Intelu a/nebo ARM. Ten první je velmi pravděpodobný, ale co ten druhý? Zatlačí AMD ARM zpět, nebo budou oba ukusovat z podílu Intelu společně (a třeba ARM o něco pomaleji)? Nezapomínejme také na to, že Intel přijde se Sierra Forest, to jsem dost zvědav, zda to něco změní nebo ne.
Odpovědět0 0
Aktuálně to vypadá jednoznačně že na úkor Intelu. Ostatně ARM taky ukusuje Intelu. Nenapadá mne nic, čím by Intel v daném segmentu mohl konkurovat. Na slibované produkty fakt nesázím u této firmy.
Odpovědět0 0
Cloud servery jsou cca 50% trhu všech serverů.
Tedy 8% celkových znamená cca 16% v cloud serverech, čehož dosáhnout za pouhé 2 roky znamená že ARM totálně drtí x86.
Amazon a jeho ARMový Graviton 3 mají zhruba 30% v cloudu a mají cca 30% podíl ARMu vs x86. Oni jedou o rok déle, takže za pouhé 3 roky dosáhnout na 30% v jejich rybníku??? Ti jedou 3x rychleji i s tím ISA hendikepem než AMD překonává polomrtvý Xeony. Ten jejich Amazoňácký rybník je cca 15 % globálního trhu se servery. To je naprostej masakr jak ARM drtí x86. Kvůli tomu všichni ostatní velcí hráči (Google, MS, Oracle) začali nakupovat ty ARM Ampere Altra, aby jim neodešli zákazníci k Amazonu. Protože u Amazonu ARM server stojí za stejný výkon polovinu peněz do x86.
POLOVINU!!!!
Další takovej detail je, že Graviton 3 je vyroben na 5nm a přišel o víc jak půl roku před 5nm AMD Zen 4. Zatímco AMD chce za Epyc 10 000 USD tak si Amazon ty svoje úspornější a výkonnější ARMy sám bouchá u TSMC za cenu kolem 500 USD včetně poplatků za licence.
Brzy vyjde nový Graviton 4 na bázi V2/X3 jádra s IPC o 19% vyšší než Zen 4, spotřebu bude mít 1/3 x86, cenu pakatel a bude na 4nm nebo 3nm TSMC a Amazon to bude nabízet opět za polovinu ceny co x86. Teď přijde krize a ekonomická recese a nikdo nebude mít na rozhazování za ty předražené x86 šmejdy. To je game over pro x86, ARM už definitivně vyhrál díky lepšímu ekonomickému modelu, kdy nabízí lepší CPU na otevřené platformě s větší konkurencí a tedy i nízkými maržemi.
Do 2 let budou mít ARMy u Amazonu přes 50%, tedy majoritu.
Ostatní v cloudu budou mít třeba 30%, což celkově bude v serverech jen 20%. Ale je jasné, že to už bude x86 prakticky mrtvá záležitost a pojede jen ze setrvačnosti, asi tak jako poměrně dlouho dojíždělo PowerPC. Jakákoliv uzavřená platforma jako PowerPC nebo x86 musí zkrachovat. x86 bylo úspěšné protože v době 486 a Pentií bylo x86 extrémně otevřená platforma s neuvěřitelným počtem výrobců: existovalo 7 růzbých výrobců CPU a 5 různých výrobců čipových sad a všechny CPU šli osadit do jednoho socketu s libovolným čipstem. Ale už dlouho je to předraženej uzavřenej monopol a dřív nebo později na to museli dojet. Navíc x86 už je tak technicky zastaralá proti zbrusu novému 64-bit ARMu, že ikdyby to Intel znovu otevřel, tak nikdo soudný by do toho už neinvestoval ani halíř.
Tedy 8% celkových znamená cca 16% v cloud serverech, čehož dosáhnout za pouhé 2 roky znamená že ARM totálně drtí x86.
Amazon a jeho ARMový Graviton 3 mají zhruba 30% v cloudu a mají cca 30% podíl ARMu vs x86. Oni jedou o rok déle, takže za pouhé 3 roky dosáhnout na 30% v jejich rybníku??? Ti jedou 3x rychleji i s tím ISA hendikepem než AMD překonává polomrtvý Xeony. Ten jejich Amazoňácký rybník je cca 15 % globálního trhu se servery. To je naprostej masakr jak ARM drtí x86. Kvůli tomu všichni ostatní velcí hráči (Google, MS, Oracle) začali nakupovat ty ARM Ampere Altra, aby jim neodešli zákazníci k Amazonu. Protože u Amazonu ARM server stojí za stejný výkon polovinu peněz do x86.
POLOVINU!!!!
Další takovej detail je, že Graviton 3 je vyroben na 5nm a přišel o víc jak půl roku před 5nm AMD Zen 4. Zatímco AMD chce za Epyc 10 000 USD tak si Amazon ty svoje úspornější a výkonnější ARMy sám bouchá u TSMC za cenu kolem 500 USD včetně poplatků za licence.
Brzy vyjde nový Graviton 4 na bázi V2/X3 jádra s IPC o 19% vyšší než Zen 4, spotřebu bude mít 1/3 x86, cenu pakatel a bude na 4nm nebo 3nm TSMC a Amazon to bude nabízet opět za polovinu ceny co x86. Teď přijde krize a ekonomická recese a nikdo nebude mít na rozhazování za ty předražené x86 šmejdy. To je game over pro x86, ARM už definitivně vyhrál díky lepšímu ekonomickému modelu, kdy nabízí lepší CPU na otevřené platformě s větší konkurencí a tedy i nízkými maržemi.
Do 2 let budou mít ARMy u Amazonu přes 50%, tedy majoritu.
Ostatní v cloudu budou mít třeba 30%, což celkově bude v serverech jen 20%. Ale je jasné, že to už bude x86 prakticky mrtvá záležitost a pojede jen ze setrvačnosti, asi tak jako poměrně dlouho dojíždělo PowerPC. Jakákoliv uzavřená platforma jako PowerPC nebo x86 musí zkrachovat. x86 bylo úspěšné protože v době 486 a Pentií bylo x86 extrémně otevřená platforma s neuvěřitelným počtem výrobců: existovalo 7 růzbých výrobců CPU a 5 různých výrobců čipových sad a všechny CPU šli osadit do jednoho socketu s libovolným čipstem. Ale už dlouho je to předraženej uzavřenej monopol a dřív nebo později na to museli dojet. Navíc x86 už je tak technicky zastaralá proti zbrusu novému 64-bit ARMu, že ikdyby to Intel znovu otevřel, tak nikdo soudný by do toho už neinvestoval ani halíř.
Odpovědět0 3
V tom článku se statistikou na Anandtech.com nebyla nikde zmínka, že se jedná je o Cloud. Servery pro datová centra můžou znamenat poněkud víc.
Vše si upravujete tak, aby váš milovaný ARM vypadal silnější. Ale tím že budete ohýbat realitu, ničemu nepomůžete.
Vše si upravujete tak, aby váš milovaný ARM vypadal silnější. Ale tím že budete ohýbat realitu, ničemu nepomůžete.
Odpovědět1 0
ARM Graviton 3 se jinde než v Amazon cloudu koupit nedá, tudíž jeho podíl 30% je pravý obraz úspěšnosti ARMu. Nezdá se mi moc fér šermovat s procenty celého trhu serverů, když Graviton má přístup jen k cca 15% toho trhu.
Za 3 roky dosáhnou 30% v serverech je naprostá BOMBA. AMD se šplhalo na 10% dlouhých 5 let. Toho se lekl jak Google cloud tak i MS Azure cloud, takže začínají honem rychle taky nabízet ARM cloud.
Já žádnej milovanej ARM nemám, když bude zítra lepší RISC-V nebo třeba HybridRISC-XG7, tak budu psát o nich. Mě zajímá výkon a technologický vývoj. Nejsem pošuk abych tady obhajoval starou monopolní x86 jakožto Intelův majetek jako tady předvádíš ty. Kupodivu to dělají hlavně AMD pošuci, což je fakt bizár. Někdo někdy říkal že 80% populace je údajně dementní a neschopná se racionálně rozhodovat. Začínám tomu věřit.
Za 3 roky dosáhnou 30% v serverech je naprostá BOMBA. AMD se šplhalo na 10% dlouhých 5 let. Toho se lekl jak Google cloud tak i MS Azure cloud, takže začínají honem rychle taky nabízet ARM cloud.
Já žádnej milovanej ARM nemám, když bude zítra lepší RISC-V nebo třeba HybridRISC-XG7, tak budu psát o nich. Mě zajímá výkon a technologický vývoj. Nejsem pošuk abych tady obhajoval starou monopolní x86 jakožto Intelův majetek jako tady předvádíš ty. Kupodivu to dělají hlavně AMD pošuci, což je fakt bizár. Někdo někdy říkal že 80% populace je údajně dementní a neschopná se racionálně rozhodovat. Začínám tomu věřit.
Odpovědět0 0
ARM mají aktuálně celkový podíl v serverových CPU 8,1 % a AMD lehce přes 20 % Takže by mne fakticky zajímalo, jak jsi přišel na 30 % pro Graviton a 10 % pro AMD. To jsou tak překroucené a z prstu vycucaná čísla... A já jsem lhář, to jsou věci asi tak po dvou deci něčeho silného...
Odpovědět0 0
Srandovní je, že x86-64 se v podobě AMD EPYC 9004 stále drží a jedné, co vadí je x86-64 v podobě Intelu. Kdyby byly ty ARM Gravitony tak super, zařízli by taky AMD měli vše na jedné platformě. Tím pádem i menší náklady na vše včetně podpory. Někde ta teorie poněkud skřípe, když Oracle dává AMD stále zelenou.
Odpovědět1 0
Tak jsem si to nakonec musel najít sám. V prvním kvartálu roku 2022 byl celkový podíl ARM v serverech 7,1 % tedy stále jednociferný.
Ty nárůsty se můžou i tak zdát velké, protože to dělalo 2,2% v roce 2020 a 5,4% na konci roku 2021. Aspoň podle společnosti Omdia.
Takže z roku 2020 na 2021 to bylo 2,455x víc. To vypadá přece fantasticky, ale v absolutních číslech už to tak super nevypadá.
Ty nárůsty se můžou i tak zdát velké, protože to dělalo 2,2% v roce 2020 a 5,4% na konci roku 2021. Aspoň podle společnosti Omdia.
Takže z roku 2020 na 2021 to bylo 2,455x víc. To vypadá přece fantasticky, ale v absolutních číslech už to tak super nevypadá.
Odpovědět1 0
Ono to je o tom, ze pro ruzne ucely se hodi ruzne nastroje. To plati obecne a hodne lidi na to zapomina. Kdyz to prezenu, je to jako dohadovat se zda je lepsi motorovy clun nebo tanker :D . I ten ARM od Applu tezi prevazne z masivni integrace ne z toho ze je ARM. Kdyby AMD ve stejnym zpusobem udelala sve SOC ... .
Odpovědět0 0
Apple ani není první. Akcelerátory dává IBM do Power 9 a 10. U osmičky si nejsem jistý. A Intel to chystá do Xeonů.
Odpovědět0 0
Hele Bespi, jak ti akcelerator pomůže mít o 56% větší IPC v M2 oproti Zen 4???? Nijak.
To že Apple má v CPU akcelerátor AMX pro násobení matic a používá k tomu svoje custom instrukce, to nemá na skore v Geekbench vůbec žádný vliv protože je GB neumí použít. Rovněž ta hromada dekoderů a encodérů ProRes videa nemá na IPC vliv.
Apple M2 je prostě nejlepší CPU na světě a kus zásluhy na tom má brutálně dobrá 64-bit ARMv8 instrukční sada. 32-bit ARMv7 je oproti tomu dost stará sračka, sice pořád mnohem efektivnější než x86, ale výkonově je to o řád jinde než úplně zbrusu nový a binárně nekompatibilní 64-bit ARMv8.
Trh s mobilními telefony je 400 miliard USD což je 8x víc jak servery. Kdyby to bylo jen o akcelerátorech tak by Intel a AMD dávno dodávali SoC pro mobilní telefony a rýžovali by na tom neskutečný prachy. Jenže problém nejsou akcelerátory, problém je zastaralá x86 ISA kterou sice různýma vychytávkama umí udržet při životě, ale ty vychytávky žerou čas inženýrům místo aby makali na zvyšování výkonu IPC, a taky vychytávky žerou tranzistory a tedy energii, takže efektivita jde úplně doháje. To je důvod proč x86 jsou nenažrané a nikdy nebudou v telefonech, a taky důvod proč x86 dostává nabudku už i v serverech.
Nevíš jak dopadl Intel když se snažil prosadit Atomy do mobilů a tabletů? Naprotý debakl. Je o tom pěkné video:
https://www.youtube.com/watch?v=YUgk6EZZlGY
To že Apple má v CPU akcelerátor AMX pro násobení matic a používá k tomu svoje custom instrukce, to nemá na skore v Geekbench vůbec žádný vliv protože je GB neumí použít. Rovněž ta hromada dekoderů a encodérů ProRes videa nemá na IPC vliv.
Apple M2 je prostě nejlepší CPU na světě a kus zásluhy na tom má brutálně dobrá 64-bit ARMv8 instrukční sada. 32-bit ARMv7 je oproti tomu dost stará sračka, sice pořád mnohem efektivnější než x86, ale výkonově je to o řád jinde než úplně zbrusu nový a binárně nekompatibilní 64-bit ARMv8.
Trh s mobilními telefony je 400 miliard USD což je 8x víc jak servery. Kdyby to bylo jen o akcelerátorech tak by Intel a AMD dávno dodávali SoC pro mobilní telefony a rýžovali by na tom neskutečný prachy. Jenže problém nejsou akcelerátory, problém je zastaralá x86 ISA kterou sice různýma vychytávkama umí udržet při životě, ale ty vychytávky žerou čas inženýrům místo aby makali na zvyšování výkonu IPC, a taky vychytávky žerou tranzistory a tedy energii, takže efektivita jde úplně doháje. To je důvod proč x86 jsou nenažrané a nikdy nebudou v telefonech, a taky důvod proč x86 dostává nabudku už i v serverech.
Nevíš jak dopadl Intel když se snažil prosadit Atomy do mobilů a tabletů? Naprotý debakl. Je o tom pěkné video:
https://www.youtube.com/watch?v=YUgk6EZZlGY
Odpovědět0 2
Jenže všechny architektury jak přidávají instrukce tak dělají změny v jádře i okolo jádra procesoru. Takže touto logikou všechny zavedené architektury udržují různě staré dinosaury při životě doplňováním a změnami v ISA.
Odpovědět0 0
64-bit ARMv8 je úplně nová ISA a binárně nekompatibilní s 32-bit ARMv7.
Je to úplně nová ISA navržená s čistým listem papíru pro maximální výkon a IPC při minimální spotřebě.
Proto všechny ARMy jsou dneska čistě 64-bit ARMv8 nebo ARMv9. Oni ty dinosaury v roce 2010 zcela úmyslně zahodili do záchodu.
Jediné co převzali jsou 128-bit vektorové instrukce NEON, ale to jen proto že jsou kvalitní. Navíc je asimilovali do SVE2 takže nyní ARM CPU může mít místo 128-bit FMA v Neonu, třeba 2048-bit FMA pomocí SVE2. Doufám že chápeš že FMA je pořád FMA (neboli MUL + ADD) ať už se jedná o jakoukoliv vektorovou sadu instrukcí.
Je to úplně nová ISA navržená s čistým listem papíru pro maximální výkon a IPC při minimální spotřebě.
Proto všechny ARMy jsou dneska čistě 64-bit ARMv8 nebo ARMv9. Oni ty dinosaury v roce 2010 zcela úmyslně zahodili do záchodu.
Jediné co převzali jsou 128-bit vektorové instrukce NEON, ale to jen proto že jsou kvalitní. Navíc je asimilovali do SVE2 takže nyní ARM CPU může mít místo 128-bit FMA v Neonu, třeba 2048-bit FMA pomocí SVE2. Doufám že chápeš že FMA je pořád FMA (neboli MUL + ADD) ať už se jedná o jakoukoliv vektorovou sadu instrukcí.
Odpovědět0 0
To je šílenství na úrovni těžké zamilovanosti. Při tom má člověk taky růžové brýle a vidí věci zkresleně, tady ale navíc v kombinaci s nenávistí ke konkurenci.
Odpovědět0 0
Toto není příspěvek, ale kecy fanatického fanouška. O inteligenci pisatele spekulovat nebudu. To by bylo pod úroveň, na kterou klesnout nechci.
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
Doporučujeme z našich magazínů
reklama
reklama
reklama
Z dalších serverů
reklama
reklama
reklama