Brzy trochu problém budou, už prázdné se to bude chovat jako plně naložené ­(což u některých aut bývá hodně velký problém­). Naopak losí test, tam není moc důvodů, proč by to mělo být zásadně horší. Ten potřebuje co nejnižší těžiště a tomu nic neprospěje více než 900kg baterka pod podlahou. Na jednu stranu bude problém v menší ochotě zatáčet, na druhou stranu tohle díky extrémně nízkému těžišti snad nepůjde převrátit. Čeho se obávám, je nedostatečná mechanická ochrana článků, protože mi není jasné, jak jinak by dosáhli tak závratně lepší energetické hustoty.

Nenápadný, ale dost podstatný přůšvih bude nostnost. Kombík ještě projde. Tam se váha navíc tak neprojeví. Ale co dodávka? Takový běžný Transit.. Normláně do 3,5 tuny, kam stačí běžný řidičák pobere 1500 kilo. Přidejte baterku na provoz na den a bum, pobere půlku. Někde to nevadí, někde to rozhodně vadí. A všude to stoproceneně jistě omezuje a otravuje. Spolu s nutniostí nabíjet na místech, kde to dostane alespoň 150A a podobně­) Asi takhle: Zatím byla každá ­"technologická revoluceš­" vedena plusem. Získal se výkon, dojezd, kapacita.. ady se prvně v histrorii lidstva vývoj pokřivil tak, že ­"nová generace­" je po všech parametrických stránkách HORŠÍ ne ža minulá. Šílenost.

Ano, nosnost může být problém. Ta bude o něco nižší, opět je ale otázkou, kde a jak moc to vadí.

" ​­"nová generace​­" je po všech parametrických stránkách HORŠÍ ne ža minulá.­"

To totiž nemusí být pravda. Jistě, budou aplikace u dodávek, kde EV bude jasně horší volba ­(ať už kvůli dojezdu, nosnosti nebo rychlosti doplnění energie­). Ale rozhodně to neplatí vždy. Dodávky jsou obvykle využívána jako rozvážková vozidla. Denně v zápřahu, ale ta auta se po většinu dne jen přesouvají z místa na místo, kde pak stojí, za den toho zas až tak moc nenajedou. To nejsou auta, kterými běžně převážíte věci přes půl republiky a potřebujete dojezd přes 400km.

Dodávky kurýrů najezdí tak do 150 km denně, nejsou naložené po střechu a zdaleka nevyužijí plnou nosnost. Rohlíky z pekárny v Ostravě také nepovezete ráno do Prahy ­(a ani ty by nevyužily nosnost­). Dodávka pro dopravu materiálu a pracovníků na stavbu sice zpravidla pojede delší trasu, ale pak zase celý den stojí na stavbě a nejezdí. Rozvoz nábytku, praček a podobně. Nevezete to přes půl republiky, ale z nejbližšího depa. U zákazníka stojíte desítky minut.

Ať to něčím podložím. Na Spritmonitoru, kde jsou data reálných uživatelů, jsem si dal M­-B Sprinter, od roku 2015 jich je tam 276. A teď jsem vyfiltroval ty, které najedou v průměru přes 150 km denně ­(při 250 pracovních dnech­), tedy nad 37500 km ročně ­(ještě to raději srazím na 35 tisíc km a např. rok 2015 započítám jako 6,5 roku a ne 7 ­- ne každá začne jezdit od ledna­). Celkově 11 aut z 276. To znamená: jen 4 % dodávek má průměrný roční nájezd přes 35 tisíc km a cca 150 km denně. Tam 200kWh baterku ­(až na výjimky­) opravdu nepotřebujete.

Z toho co psaly novinky jde o koncept, přičemž zákazníkům má být nabízena dost jiná verze. Ale ano, uznávám, že pokud by něco s těmito parametry bylo k mání za řekněme 10­-15 let, tak už by to BYl použitelný elektromobil. Tedy, ono hodně záleží na dalších vlastnostech. Jak rychle se to nabije, jak dloho to drží po vytažení ze zásuvky, jak moc to ovlivní okolní teplota.. ­(Fajn, uvedenou jízdu podnikli při teplotě kolem nuly, ale asi tak, že vytáhli kabel, skočili do plně nabitého auta a jeli. Ajk by to vypadali, kdyby jeli až za týden? Stejně?­) A druhá věc, stále chybí vybudovat ­"čisté­" zdroje energie. A to tak, že dost vydatné. ­(a soláry a větrníky to fakt nebudou)

Ač velmi nerad s poslední větou musím souhlasit