PlasticArm má tak výhodu především ve své ohebnosti, díky čemuž se může hodit všude tam, kde je křehkost a nepoddajnost křemíku na obtíž. Může tak jít o nositelnou elektroniku nebo zařízení umístěná přímo v oděvech, dále o různé chytré senzory hlídající zboží na cestách i v obchodech, apod. Arm zde tak cílí především na oblast Internetu věcí a značně rozšiřuje možnosti jeho zařízení, která nemohou nést klasické křemíkové čipy. Ostatně dosud jsme tu měli ohebné senzory, nízkokapacitní paměti, LED a každý se setkává také s RFID čipy. Nový PlasticArm jde mnohem dále.
S přihlédnutím k rozměrům celého pouzdra 9x9 mm a tomu, že uvnitř máme jeden Cortex-M, 456B ROM a 128B RAM, lze říci, že se technologie stojící za PlasticArm zdaleka nedokáže vyrovnat tomu, co dokáží stvořit moderní křemíkové procesy. Ale o to tu samozřejmě nejde. Jde o to, že tu máme vůbec první procesor ARM na kusu plastu a že daná technologie má umožnit jich chrlit na svět miliardy za velice nízké ceny, což autoři vidí jako zásadní krok v celém rozvoji Internetu věcí.
Zveřejněná tabulka také ukazuje rozdíly mezi Cortex-M0+ v klasickém křemíku a Cortex-M0 v PlasticArm, které skutečně nejsou velké. Samotný procesor je identický a jde tu jen o to, že architekturální registry jsou v případě PlasticArm v externí RAM.
Procesor Cortex-M0 v PlasticArm jinak běží na taktu pouhých 29 kHz a napájen pomocí 3 V si bere pouze 21 mW. Vyroben byl technologií firmy PragmatIC, a sice 0,8μm procesem na polyimidovém waferu s průměrem 200 mm a tvořen je TFT, čili Thin-film tranzistory NMOS. Celkem je v něm 56.340 převážně tranzistorů, což z tohoto čipu dělá cca 12x větší integrovaný obvod, než jaký byl kdy dříve na plastu vytvořen.
Další vývoj bude směřovat pochopitelně směrem k vyššímu výkonu, ale s nutností udržovat spotřebu a výdej tepla pod kontrolou.
Zdroj: Hexus
