Plynný obr WD 1856 b přežívá v těsné blízkosti bílého trpaslíka

Systém hvězdy WD 1856+534 vzdálený cca 80 světelných let je z našeho pohledu podivný, neboť v něm větší planeta krouží kolem menší hvězdy, jenomže tou větší planetou je plynný obr o hmotnosti cca 14 Jupiterů, zatímco onou hvězdou je bílý trpaslík, pozůstatek hvězdy podobné našemu Slunci, který je tvořen materiálem s velice vysokou hustotou, a tak síla jeho gravitace výrazně převyšuje gravitaci tvořenou planetou WD 1856 b, i když ta bude cca 7x větší. 

 

WD 1856 b byla objevena díky satelitu TESS a Spitzerovu vesmírnému teleskopu - NASA

 

WD 1856 b se nachází na vskutku těsné orbitě kolem své hvězdy, která trvá jen 34 hodin. Znamená to snad, že tato planeta přežila poslední chvíle své hvězdy, když se běžně dozvídáme, že její přerod ve stádiu červeného obra zničí veškeré planety ve vnitřním systému? Mezi ty by navíc planeta s tak krátkou orbitou měla rozhodně patřit také, však i náš Merkur obíhá Slunce 60x pomaleji.

 

I laikovi se nabízí ta zřejmá odpověď, že planeta mohla do blízkosti bílého trpaslíka doputovat ve spirále až mnohem později, co ten ukončil svůj život jako hvězda hlavní posloupnosti. Ostatně tento bílý trpaslík s průměrem pouze cca 18 tisíc kilometrů, by mohl být starý až 10 miliard let a krom toho ve skutečnosti patří do trojhvězdného systému, ale od ostatních dvou zástupců je velice vzdálený. 

 

 

Právě i autor studie Andrew Vanderburg (Nature) mluví o tom, že WD 1856 b se musel do takové blízkosti dostat až postupně, a to z alespoň 50x větší vzdálenosti. To mohly zajistit zbývající dvě hvězdy systému (G229-20 A a B - obě patří mezi červené trpaslíky), nebo také případný blízký průlet cizího hvězdného systému, anebo planetu vyslaly do středu soustavy jiné velké planety patřící do stejného systému, které ještě nebyly objeveny. 

 

V každém případě je pozoruhodné, že WD 1856 b ještě nebyl roztrhán slapovými silami vysoce koncentrované hmoty bílého trpaslíka.