Podívejte se na obrázky nahé Fiji i další výhodu HBM
5.11.2015, Jan Vítek, aktualita
Server ChipWorks úspěšně "zrentgenoval" doposud nejvýkonnější GPU firmy AMD, tedy Fiji XT. My se můžeme tedy podívat na výsledné obrázky a také se zaměříme na paměti HBM, jež ještě neprozradily všechna svá tajemství.
Tzv. Die Shot, čili obrázek vnitřní struktury čipu Fiji od AMD jsme ještě neměli šanci vidět. Nyní se podařil serveru ChipWorks, který k tomu použil rentgen a o výslednou fotografii se podělil. Můžeme tak toto GPU porovnat s výrazně menší Tongou zabírající plochu 359 mm2, zatímco Fiji je velké 596 mm2.
Ze srovnání je vidět především jedna obrovská výhoda nových Fiji pro paměti HBM. Jejich 1024bitový segment paměťového rozhraní pro HBM je jen o málo větší než 64bitový segment Tongy pro GDDR5. Fiji přitom potřebuje čtyři takové segmenty, přičemž Tonga se svým 256bitovým rozhraním tedy také čtyři, ale Fiji bychom měli porovnávat spíše s Grenadou s 512bitovým rozhraním, která tak těchto segmentů potřebuje osm. A to znamená, že zaberou výrazně větší plochu než v důsledku rychlejší rozhraní pro HBM. O této výhodě se spekulovalo již dříve, ale teprve nyní to máme víceméně potvrzeno.
Máme tu tedy další výhodu pamětí HBM oproti klasickým GDDR5, která se pojí s jejich vysokou propustností, malými rozměry celkového řešení a mnohem vyšší energetickou efektivitou. Vypadá to tedy, že HBM mají na své straně všechny trumfy, a to ještě nedorazila jejich druhá generace. Na druhou stranu, paměti GDDR5 ještě neřekly poslední slovo. Chystají se GDDR5X, jejichž výhodou ve srovnání s GDDR5 bude cca dvojnásobná propustnost, vyšší efektivita a bezproblémové nasazení díky pinové kompatibilitě a stejným protokolům. Nicméně ani GDDR5X nebude moci uspět v přímém souboji s HBM2.
HBM má dnes jedinou nevýhodu, tedy tu, že jde o novou technologii, kterou bylo u první generace karet těžké nasadit. Nicméně ta postupem času přirozeně zmizí a je možné, že už u druhé generace bude ekonomicky výhodnější použít HBM namísto GDDR5. Pro dosažení slušné datové propustnosti a kapacity u střední/nižší střední třídy může totiž posloužit jen jeden vrstvený paměťový čip. To znamená méně prostoru zabraného paměťovým řadičem na GPU, čímž se ušetří při jeho výrobě, však pak by byl zapotřebí jen jeden 1024bitový segment, aby karta mohla nést i 4 GB HBM2 s propustností 256 GB/s.
Dále by se ušetřil prostor na samotném plošném spoji karty, který by byl zákonitě jednodušší, protože by nemusel obsahovat datové cesty pro propojení pamětí a grafického čipu. Na druhou stranu je zapotřebí křemíkový "interposer", který toto spojení zajistí a záležet bude tedy především na tom, jak obtížná a nákladná je jeho výroba a sestavení GPU, HBM a interposeru do jednoho celku. Zapomenout ale nesmíme na mobilní počítače, tedy stále oblíbenější herní notebooky, v jejichž případě se dosavadní MXM moduly budou moci výrazně zmenšit a jednodušší bude i jejich chlazení, kde nebude zapotřebí velký kus mědi pokrývající GPU a přilehlé moduly.
Je třeba také poznamenat, že použití pamětí HBM bude výhoda oproti konkurenci, která by se chtěla spolehnout na GDDR5. Však GPU s HBM bude moci být menší a levnější, nebo naopak stejně velké s ušetřeným místem pro více shaderů (TMU, ROP), přičemž vysoká energetická efektivita HBM zase umožní ušetřenou energii napumpovat právě do GPU. Nyní tedy záleží na tom, kdo z dvojice AMD a NVIDIA bude v tomto ohledu odvážnější a použije HBM u více karet. To ale pochopitelně nezáleží pouze na nich samotných, ale na více faktorech a především dostupnosti pamětí.
Zdroj: wccftech
Ze srovnání je vidět především jedna obrovská výhoda nových Fiji pro paměti HBM. Jejich 1024bitový segment paměťového rozhraní pro HBM je jen o málo větší než 64bitový segment Tongy pro GDDR5. Fiji přitom potřebuje čtyři takové segmenty, přičemž Tonga se svým 256bitovým rozhraním tedy také čtyři, ale Fiji bychom měli porovnávat spíše s Grenadou s 512bitovým rozhraním, která tak těchto segmentů potřebuje osm. A to znamená, že zaberou výrazně větší plochu než v důsledku rychlejší rozhraní pro HBM. O této výhodě se spekulovalo již dříve, ale teprve nyní to máme víceméně potvrzeno.
Máme tu tedy další výhodu pamětí HBM oproti klasickým GDDR5, která se pojí s jejich vysokou propustností, malými rozměry celkového řešení a mnohem vyšší energetickou efektivitou. Vypadá to tedy, že HBM mají na své straně všechny trumfy, a to ještě nedorazila jejich druhá generace. Na druhou stranu, paměti GDDR5 ještě neřekly poslední slovo. Chystají se GDDR5X, jejichž výhodou ve srovnání s GDDR5 bude cca dvojnásobná propustnost, vyšší efektivita a bezproblémové nasazení díky pinové kompatibilitě a stejným protokolům. Nicméně ani GDDR5X nebude moci uspět v přímém souboji s HBM2.
HBM má dnes jedinou nevýhodu, tedy tu, že jde o novou technologii, kterou bylo u první generace karet těžké nasadit. Nicméně ta postupem času přirozeně zmizí a je možné, že už u druhé generace bude ekonomicky výhodnější použít HBM namísto GDDR5. Pro dosažení slušné datové propustnosti a kapacity u střední/nižší střední třídy může totiž posloužit jen jeden vrstvený paměťový čip. To znamená méně prostoru zabraného paměťovým řadičem na GPU, čímž se ušetří při jeho výrobě, však pak by byl zapotřebí jen jeden 1024bitový segment, aby karta mohla nést i 4 GB HBM2 s propustností 256 GB/s.
Dále by se ušetřil prostor na samotném plošném spoji karty, který by byl zákonitě jednodušší, protože by nemusel obsahovat datové cesty pro propojení pamětí a grafického čipu. Na druhou stranu je zapotřebí křemíkový "interposer", který toto spojení zajistí a záležet bude tedy především na tom, jak obtížná a nákladná je jeho výroba a sestavení GPU, HBM a interposeru do jednoho celku. Zapomenout ale nesmíme na mobilní počítače, tedy stále oblíbenější herní notebooky, v jejichž případě se dosavadní MXM moduly budou moci výrazně zmenšit a jednodušší bude i jejich chlazení, kde nebude zapotřebí velký kus mědi pokrývající GPU a přilehlé moduly.
Je třeba také poznamenat, že použití pamětí HBM bude výhoda oproti konkurenci, která by se chtěla spolehnout na GDDR5. Však GPU s HBM bude moci být menší a levnější, nebo naopak stejně velké s ušetřeným místem pro více shaderů (TMU, ROP), přičemž vysoká energetická efektivita HBM zase umožní ušetřenou energii napumpovat právě do GPU. Nyní tedy záleží na tom, kdo z dvojice AMD a NVIDIA bude v tomto ohledu odvážnější a použije HBM u více karet. To ale pochopitelně nezáleží pouze na nich samotných, ale na více faktorech a především dostupnosti pamětí.
Zdroj: wccftech
