mě by zajímala rozsáhlost programového vybavení lodě. před 50 lety to nasa i rusko zvládalo, přitom počítače byly výkonem na úrovni možná mizerného chytrého telefonu nebo lepší kalkulačky. Jen podotýkám, že fyzikální zákony jsou ty samé, technologie by neměla být o moc jiná.
Nelze říct, že lze všecko podchytit, ale pokud mají systém zbytečně nabobtnalý, tak se riziko chyb zvyšuje exponenciálně, jestli se nepletu.
Odpovědět0 0
To máš sice pravdu, ale tenkrat to bylo o závodech a proste se riskovalo, vem si kolik se tenkrat provadelo startu v max. konfiguraci rakety než do ni posadili lidi, 1 start a pak hned v dalsi rakete byla posádka,
jasne dalo by se argumentovat tim ze treba vyvoji Saturnu 5 predchazel vyvoj a nekolik startu Saturnu 1 ktery pouzival podobny HW a celkove konstrukci, jenže "podobná" konstrukce neznamená stejna, nemluve o tom ze Saturn 5 byl vetsi a bylo tam viz soucastek potrebnych monitorovat
Dnes se vse testuje 2x, vse řídí a hlidaji pocitace.... trva to strašně dlouho a stoji to penize, i kdyz na program nasa pred 50 lety slo 4% HDP a dnes jen asi 0,5%
Ale to jsem kus odbocil....
Doporučuji jeden 2-dílný dokument, nedavno byl na Zoomu, bylo to o stavbě Ariane 5
Zminuji tam jak jejich raketa ma řídící system slozen ze 3 počítačů, 1 hlavni a 2 záložní, a celkově to ma menší spotrebu než telefon.... tolik k výpočetnímu vykonu
Odpovědět0 0
tady jde taky o závod, a to v tržním prostředí, kde spolu soupeří spacex a boeing, nehledě na to, že tentokrát ty peníze na testování jdou z kapes těch firem, ne národního rozpočtu. jenže jde tu taky o to, že z té rakety jdou udělat "autobus" do kterého se posadíš a letíš na iss. ale space x už prakticky lítá linku, a nevím o tom že by boeing lítal tak často, ale ambice má (měl) posadit lidi do rakety na základě jednoho (nepovedeného) testu. NASA měla taky pár průšvihů, to se asi nikomu nevyhne.
na dokument klidně kouknu.
Odpovědět0 0
V takovém případě jim ale NASA nemůže povolit start s lidmi, tim padem je karta na strane SpaceX,
A ted už zalezi jak rychle bude mit spacex nachystanou další raketu a jak rychle jim to schválí byrokrati ve vládě
Odpovědět0 0
Jedna slavná chyba je ještě z dávných dob kosmických letů, kdy se ještě počítače programovaly ve Fortranu. Řídící středisko dostalo novou verzi překladače a ten chybně zadaný povel cyklu DO; nevyhodil jako chybu. Satelit místo na oběžné dráze skončil v Atlantiku. Dlouhé roky se o tom psalo jako o nejdražší známé programátorské chybě. Známé proto, že banky svoje omyly pečlivě tají.
Odpovědět1 1
Tam slo konkretne o to ze v programe mala byt slucka ktora sa vykona 3x:
DO I = 1,3
lenze programator sa preklepol a napisal
DO I = 1.3
co sa prelozilo iba ako obycajny priradovaci prikaz a telo slucky sa vykonalo iba raz, a aj to s hodnotou 1.3.
Odpovědět1 0
Se divím, že v tom zatím nikdo nevidí ruskou, čínskou, íránskou nebo dokonce severokorejskou stopu ;-)
Odpovědět2 3
No tato firma SW opravdu nezvládá.
Odpovědět5 1
Já jsem slyšel, v jednom youtube videu, že byl ještě nějaký problém s manévrovacími tryskami... že nefungovali správně, či co. To bude asi to, co ještě vyšetřují...
Odpovědět2 0