Proč jsou technologie tak pomalu uváděny na trh?
28.10.2005, Korado , článek
Hodně lidí, kteří mají přehled v IT technologiích se určitě mnohokrát zamyslelo, kde že jsou ty skvělé technologie a věci s nimi spojené. Vždyť už před několika měsíci to mělo být v prodeji, nebo už několik let je tato technologie známá a pořad není nikde implementována...
V rámci neustálého vývoje IT je zvyšován i nárok na výrobu dokonalejších multifunkčních zařízení. V posledních několika letech však výrobci nestačí implementovat nové technologie do zařízení. Ty se pak v závislosti na delší době výrobních postupů dostávají na trh v období, kdy jsou již překonány. Je to neustálý koloběh. Třeba nedávno jsem si chtěl koupit přenosný MP3 přehrávač, který by měl alespoň 1GB pevnou paměť, ale také výměnný slot pro zvětšení paměti, rádio, diář a další funkce. Bohužel prozatím lze koupit pouze starší modely, které mé požadavky ani v nejmenším nesplňují a obávám se, že v nejbližší budoucnosti ani nesplní. Většina výrobců nabízí téměř identické výrobky, které se pak odlišují pouze „jedinou“ funkcí nebo designem. Až se konečně objeví na trhu model, který jsem si přál, budou už mé představy úplně jiné. Budu požadovat mnohem sofistikovanější technologii spojenou s navigací a s množstvím dokonalejších funkcí. Někdy mám pocit, že si to snad výrobci vymýšlí pouze pro vlastní potřebu a žádosti koncového uživatele ho prostě vůbec nezajímají. Problémem je, že proti tomu, jak to bylo dříve, jsou výrobci málo progresivní. Dřív nebylo zvykem hledat u nových produktů jakýkoliv nedostatek. Byla to novinka a obsahovala všechny „nej“ technologie, proto každý jen žasl nad tím, co všechno umí.
Příliv nových funkcí a vlastností je tak rychlý, že výrobce nestačí vše integrovat do daného modelu a tak se to děje neustále dokola. Pak se divíme, že každý půlrok je u toho nebo jiného výrobce nový model s ještě lepšími vlastnostmi. Ten „nový“, co jste za něj draze zaplatili a máte ho doma sotva čtrnáct dní, je už zastaralý a někdy dokonce i neprodejný. Výrobci se právem obávají, že sklady plné předchozího modelu se s uvedením nového budou jen velmi těžko vyprodávat. A bohužel tomu tak je. Z těchto důvodů a v závislosti na neustále se zrychlujícím uvádění nejnovějších zařízení na trh, začíná výrobce omezovat množství vyrobených kusů každého typu. Proto si také novinky udrží dlouho poměrně vysokou cenu. Abychom ale doplnili i pohled z druhé strany. I zde se čeká na další články řetězu, kterými jsou potřebné čipy, software nebo hardware v ještě menší a výkonnější podobě. Ale ani to ještě není úplně ta poslední věc, která by to brzdila. Na to, aby skutečně mohlo být uvedeno něco exkluzivního, nejsou potřebné technologie vyvíjeny a uvolňovány dostatečně rychle. Bohužel se stává, a není to ojedinělé, že technologie, která předběhla svou dobu, je velmi nenápadně uklizena někam „do šuplíku“ nebo využita pro vyšší zájem.
Názorným příkladem je technologie FMD-ROM (Fluorescent Multilayer Disk), o které se poprvé objevily zprávy v roce 1999. Pak následovalo několik let vývoje a výzkumu a poslední informace z roku 2002 hovořily o testu v běžných podmínkách a následném uvedení na trh koncem roku. Bohužel, když jsem se v roce 2003 začal zajímat proč a kam zmizela ta převratná novinka, jsem narazil jen na prázdné stránky výrobce. Firma zmizela a technologie taky. Spekulace, které se objevily, ne vždy tvrdily, že byl projekt zastaven. Nedivil bych se, kdyby se tato záznamová media, která už před 5 lety nabízela možnost uchovávat 1TB na ploše velikosti CD, dnes někde utajeně používala. Tento projekt jistě není jediný, který zmizel takřka bez povšimnutí. Jednoduchá úvaha vede k tomu, že kdyby se FMD technologie objevila už v roce 2003 v prodeji, tak se vývoj Blu-ray a HD-DVD a několika dalších vyvíjených technologii zastaví. Peníze investované do vývoje a s tím spojené zisky by už společnosti nezískaly zpět. Dnes jsme mohli běžně archivovat 1TB a vývoj by se ubíral úplně jiným směrem. Bohužel tak podobně to funguje nejen v odvětví IT.
Abychom se však vrátili k prvnímu bodu. Bavil jsem se o těchto záležitostech s několika zástupci předních značek, kteří řeší podobný problém. Nejedno z mnoha řešení skýtá určité možnosti, jak tomu alespoň trochu předejít. Dnes je díky obrovskému informačnímu potenciálu internetu a médií zákazník velmi dobře informován a má přehled. Proto se výrobci budou snažit tento potenciál využít. Jsou jisté náznaky, že výrobce bude mít na svých stránkách něco na způsob průzkumného systému, jenž umožní zákazníkům virtuálně přidávat požadované funkce do zařízení. Tento systém by měl informace o všech dostupných technologiích, jež mohou být využity. Díky tomu by se výrobce mohl přesněji orientovat v tom o co bude zájem na trhu a jakým směrem se má ubírat. Potom by mohl nabízet propracovanější zařízení s podstatně lepšími vlastnostmi, o které by byl větší zájem. Jestli taková komunikace výrobce – zákazník případně odběratel bude skutečně přínosem a zda se tím zlepší a zrychlí uvádění nových technologií na trh, uvidíme v budoucnu.
Příliv nových funkcí a vlastností je tak rychlý, že výrobce nestačí vše integrovat do daného modelu a tak se to děje neustále dokola. Pak se divíme, že každý půlrok je u toho nebo jiného výrobce nový model s ještě lepšími vlastnostmi. Ten „nový“, co jste za něj draze zaplatili a máte ho doma sotva čtrnáct dní, je už zastaralý a někdy dokonce i neprodejný. Výrobci se právem obávají, že sklady plné předchozího modelu se s uvedením nového budou jen velmi těžko vyprodávat. A bohužel tomu tak je. Z těchto důvodů a v závislosti na neustále se zrychlujícím uvádění nejnovějších zařízení na trh, začíná výrobce omezovat množství vyrobených kusů každého typu. Proto si také novinky udrží dlouho poměrně vysokou cenu. Abychom ale doplnili i pohled z druhé strany. I zde se čeká na další články řetězu, kterými jsou potřebné čipy, software nebo hardware v ještě menší a výkonnější podobě. Ale ani to ještě není úplně ta poslední věc, která by to brzdila. Na to, aby skutečně mohlo být uvedeno něco exkluzivního, nejsou potřebné technologie vyvíjeny a uvolňovány dostatečně rychle. Bohužel se stává, a není to ojedinělé, že technologie, která předběhla svou dobu, je velmi nenápadně uklizena někam „do šuplíku“ nebo využita pro vyšší zájem.
Názorným příkladem je technologie FMD-ROM (Fluorescent Multilayer Disk), o které se poprvé objevily zprávy v roce 1999. Pak následovalo několik let vývoje a výzkumu a poslední informace z roku 2002 hovořily o testu v běžných podmínkách a následném uvedení na trh koncem roku. Bohužel, když jsem se v roce 2003 začal zajímat proč a kam zmizela ta převratná novinka, jsem narazil jen na prázdné stránky výrobce. Firma zmizela a technologie taky. Spekulace, které se objevily, ne vždy tvrdily, že byl projekt zastaven. Nedivil bych se, kdyby se tato záznamová media, která už před 5 lety nabízela možnost uchovávat 1TB na ploše velikosti CD, dnes někde utajeně používala. Tento projekt jistě není jediný, který zmizel takřka bez povšimnutí. Jednoduchá úvaha vede k tomu, že kdyby se FMD technologie objevila už v roce 2003 v prodeji, tak se vývoj Blu-ray a HD-DVD a několika dalších vyvíjených technologii zastaví. Peníze investované do vývoje a s tím spojené zisky by už společnosti nezískaly zpět. Dnes jsme mohli běžně archivovat 1TB a vývoj by se ubíral úplně jiným směrem. Bohužel tak podobně to funguje nejen v odvětví IT.
Abychom se však vrátili k prvnímu bodu. Bavil jsem se o těchto záležitostech s několika zástupci předních značek, kteří řeší podobný problém. Nejedno z mnoha řešení skýtá určité možnosti, jak tomu alespoň trochu předejít. Dnes je díky obrovskému informačnímu potenciálu internetu a médií zákazník velmi dobře informován a má přehled. Proto se výrobci budou snažit tento potenciál využít. Jsou jisté náznaky, že výrobce bude mít na svých stránkách něco na způsob průzkumného systému, jenž umožní zákazníkům virtuálně přidávat požadované funkce do zařízení. Tento systém by měl informace o všech dostupných technologiích, jež mohou být využity. Díky tomu by se výrobce mohl přesněji orientovat v tom o co bude zájem na trhu a jakým směrem se má ubírat. Potom by mohl nabízet propracovanější zařízení s podstatně lepšími vlastnostmi, o které by byl větší zájem. Jestli taková komunikace výrobce – zákazník případně odběratel bude skutečně přínosem a zda se tím zlepší a zrychlí uvádění nových technologií na trh, uvidíme v budoucnu.
