Náš vesmír by měl být starý kolem 13,8 miliard let, čili nyní budeme mluvit o hvězdách, které měly existovat už před cca 13,6 až 13,5 miliardami let. Může tak jít o vůbec první hvězdy, jež osvítily vesmír v "době temna", jak je jeho počátek také označován. A co víc, nejde jen o to, že byl vesmír v té době temný, měl být také neprůhledný, což se mělo změnit právě stvořením první generace hvězd.
To bylo umožněno rozpínáním vesmíru, díky čemuž se v husté a horké uniformní polévce materiálu vytvořily regiony s nestejnou hustotou a zbytek zařídila gravitace. Astronomové z britských univerzit si vzali na pomoc data amerických vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer, přičemž jde o pozorování těch nejvzdálenějších galaxií, jež známe.
Nedokázali ale nahlédnout až do končin, kde byl vesmír jen 250 až 350 milionů let starý. Jedná se o vybrané galaxie pozorované v době stáří vesmíru kolem 550 milionů let. A je to pochopitelné, neboť s dnešní výbavou jednoduše nepůjde sledovat vesmír v době jeho samotného úsvitu, když v něm zářilo jen "několik" hvězd, ale na co se tedy astronomové zaměřili?
Byla to spektroskopická analýza atomického vodíku, jehož úroveň v prostředí hvězd postupně roste a s využitím naměřených dat se dalo postupovat dál proti proudu času, čili prostě a jednoduše extrapolovat až odhadovat a dle toho Britové došli k výsledným 200 až 300 milionům let. Dobré je především to, že je jejich analýza nezavedla do doby před datovaným vznikem vesmíru, ovšem výsledek i tak obsahuje poměrně velkou dávku nejistoty.
To ale možná bude řešitelné, a to jako v mnoha jiných případech posečkáním na data z Webbova teleskopu, který by se měl vydat do vesmíru (už opravdu, čestně) na konci tohoto roku. Díky své schopnosti pozorovat především v infračerveném spektru a i díky obrovskému zrcadlu bude Webb moci nahlédnout dál, něž zvládne Hubble. Není divu, že na něj čeká jako na smilování snad každý astronom, co jich na světě je.
Zdroj: UCL
