Problém vás a vám podobných je v tom, že odmítáte vnímat realitu. Intel je dlouhodobý zákazník TSMC. Do roku 2019 u nich utrácel víc než AMD. Zatím jen v letech 2020 a 2021 bylo AMD pro TSMC větší zákazník ­(v penězích­). Letos to už může být zase naopak. Pořád se ale bavíme o nějakých max. 10 % tržeb, tedy nic extrémního, co by potlačovalo nějakou konkurenci, jak se snažíte naznačit. Vykoupit kapacitu ani technicky nejde, protože kapacita se objednává roky dopředu a v okamžiku, kdy roste poptávka, rostou i investice do navyšování výrobních kapacit, což se třeba aktuálně děje.
Moc nerozumím lidem jako vy či tombominos. V podstatě říkáte, že TSMC jsou hloupí, protože vy přeci víte lépe, než oni, co je pro ně výhodnější.

Poplačte si a pak se podívejte realitě do očí. Ty dvě firmy mohou budovat vlastní fabriky a stejně tak mohou v tržním prostředí platit víc, aby víc získaly. Je to jen a pouze na nich. TSMC není charita. Udělá to, co je pro ni výhodnější.

Tipnul bych to na mobil.

Já myslím, že byste na protest neměl používat žádné americké komponenty a software. Tedy žádné AMD, žádný Intel, žádný Microsoft, žádný Google. To je přeci samá propaganda.
Mimochodem, kdy naposledy Amíci někomu zabrali území a připojili ho ke své velké říši?

Kdyby vaši rudí kámoši místo útočení na sousedy nějaké ty čipy vyráběli, určitě by tyhle problémy nebyly.

Dokážete odlišit to, co říká Intel od toho, co říká nějaký Jouda na internetu? Evidentně je to nad vaše síly.

Řekl odborník a šel do obchodu, kde zjistil, že nejlevnější Ryzen stojí skoro 6 tisíc a nejlevnější Radeon přes 7 tisíc a tak se vrátil s prázdnou a šel si postěžovat do diskuzí, jak za to může zlý Intel.

Ty jo, konečně příspěvek od vás, pod který bych se podepsal.

Můžete mi vysvětlit tu poslední větu: ­"Jen je třeba se připravit na to, že odsun dat z interního SSD na takové HDD může kvůli SMR probíhat velice pomalu.­"
Při takovém odsunu nějaké hry z SSDčka na ten HDD se jedná jen a pouze o sekvenční zápis, kde se SMR nemá jak projevit.

Tak si zkuste přečíst ten příspěvek od grol2 ještě jednou. On psal, že: ­"Pod klasickou kancelářskou prací si představuji e​­-mail, excel, word nějaký skype. To dá tenhle procesor naprosto luxusně.­" A tohle ten procesor samozřejmě luxusně zvládne, tedy pokud si vy zase nepředstavíte pod prací v Excelu neustálé přepočítávání tabulek se sto miliony buněk.
Teď třeba sedím u dvanáctijádra, mám otevřeno kde co, v prohlížeči mám otevřených 20 tabů a vytížení procesoru je 1 %. A to mi ten procesor ještě nejvíc vytěžuje Wargaming.net Game Center, což bych asi na kancelářském počítači neměl.

Já myslím, že motáte dohromady dvě věci. Jedna je výkon dvoujádra a druhá je výkon počítačů s dvoujádrem. Třeba ty vámi zmiňované Teams. Když přišla online výuka, tak dcera pořád nadávala ­(na dvoujádrovém notebooku­), jak se jí to do těch teamsů připojuje ­"půl hodiny­". Tak jsem se na to podíval, zjistil jsem, že je to pamětí a ne procesorem, takže jsem jí tam vrazil místo 4 GB dvakrát tolik a rázem to fungovalo naprosto v pohodě.
Proč by mělo mít dvoujádro problém s více současně otevřenými programy nebo s hodně záložkami v prohlížeči?

Ono asi vůbec nešlo o ten začátek souvětí, ale o to, že jsem úplně jasně psal o tom, že AMD ­"koupila­" Xilinx za své akcie, nikoli za peníze, na což vy jste nelogicky reagoval: ­"Pozn. Akvizice Xilinx snad nevyzadovala zadny uver, probehla ve forme vymeny akci­". Proto mi přišlo, že jste můj příspěvek, na který jste zareagoval, vůbec nečetl.

Reagujete na příspěvek, kde jsem napsal toto: ­"Díky tomu, že má vysokou tržní kapitalizaci, mohla nabídnout akcionářům Xilinxu místo peněz svoje akcie a oni na to přistoupili.­" Ale zdá se, že jste příspěvek na který reagujete, ani nečetl.

Asi v mém příspěvku vidíte něco, co jsem do něj nedal. Rozhodně jsem nenaznačoval, že Apple může postavit 14x víc fabrik, nVidia 3,5x víc fabrik, Qualcomm stejně fabric či Broadcom 1,2x fabrik. Jen jsem se podivoval nad tím, proč někdo vyčítá Intelu, že staví málo fabrik, když konkurence, která navrhuje své vlastní čipy, nestaví ani nevlastní žádné fabriky, přestože by si to mohla vzhledem ke své velikosti dovolit.

Moc nerozumím tomu, čeho chtěli v tom testu vlastně dosáhnout. Čekal bych, že u nejlevnějšího procesoru otestují, jestli se s ním dá v pohodě pracovat v prohlížeči, jestli zvládá levou zadní přehrávat videa, co se nechá zahrát na té integrované grafice, atp. Místo toho jsme se dozvěděli to, co už jsme dávno věděli, tedy, že v porovnání s dražšími čipy je tenhle nejpomalejší, a že se k němu nevyplatí koupit Radeon 6900 XT.

Fabriky se staví většinou z betonu. Ale vy se asi ptáte, z čeho se ty fabriky financují. Rozhodně ne z čistého zisku ­(zbytečné zdanění­). Existují v podstatě tři možnosti financování. První je ta, kterou máte na mysli u Intelu. Tedy firma si vydělá dostatek peněz na to, aby z toho ufinancovala stavbu. Druhá možnost je, že stavbu financuje z úvěru, případně místo půjčování peněz v bance vydá nějaké firemní dluhopisy. No a třetí možností je, že navyšuje své základní mění a vydává nové akcie. Tímto třetím způsobem třeba financovala celou dobu výstavbu svých fabrik Tesla. Firmy samozřejmě používají i kombinaci těchto metod financování. Obecně platí, že firma použije to, co je pro ni v daný okamžik nejvýhodnější. Kdyby fabriku financovala nVidia, tak pravděpodobně volí možnost třetí. Kdyby potřebovali 20 miliard, tak naředí své stávající akcie jen asi o 3 %, což by pro akcionáře bylo pravděpodobně zkousnutelnější, než snížení provozního zisku na nulu na další dva roky.

Musíte se svojí inteligencí chlubit i tady?
Tržní kapitalizace je měřítko velikosti firem a to nejpoužívanější měřítko.
Svoji velikost samozřejmě AMD využívá. Kdyby neměla tak velkou tržní kapitalizaci, tak by nikdy nemohla koupit Xilinx, jednoduše proto, že tolik peněz nemá ­(na konci roku 2021 měla kumulovanou ztrátu z let minulých 1,5 miliardy dolarů­) a půjčit si tenkrát požadovaných 35 miliard dolarů opravdu nehrozilo. Díky tomu, že má vysokou tržní kapitalizaci, mohla nabídnout akcionářům Xilinxu místo peněz svoje akcie a oni na to přistoupili.
Co si Intel dovolí nebo nedovolí, to netuším. Každopádně se mu bude dýchat volněji, protože zoufalci jako vy mu už nebudou moci vyčítat, že využívá svou velikost k zadupání menší konkurence. Ale jak vidím, vás to stejně nepřesvědčí, takže je to jedno.
Co si dovolí AMD, to je taky ve hvězdách. Proti Intelu asi nic, protože nemá co nabídnout. Intel mohl na své dodavatele tlačit díky svému širokému portfoliu produktů. AMD nemá čím tlačit.

Můj výklad velikosti je jen můj? Zkusil jste si zadat třeba do googlu ­"největší světové firmy­"? Já vím, jsme zase u toho. Někdo něco řekne, vám se to nezdá, ale místo toho, abyste si to ověřil, vyblijete další debilitu.

Víte jak se pozná debil? Přečte si fakt a místo aby si ho ověřil, když už mu nevěří, tak vyblije svůj debilní názor.

Je zajímavé, jak lidem leží v žaludku Intel, který fabriky staví jak na běžícím pásu. Ale že Apple, AMD, nVidia, Broadcom, Qualcomm, MediaTek... nemají ani nestaví fabriku žádnou, to těm samým lidem nevadí. Jen pro srovnání ­- Apple je 14x větší než Intel, nVidia je 3,5x větší než Intel, Qualcomm je stejně velký jako Intel, Broadcom je asi 1,2x větší než Intel.
Ale stejně je největší zloduch Intel, že?

Škoda, že mladý nejste. Kdyby se odsud odstěhovali lidé jako vy, hned by tu bylo lépe.

Tohle jsou hrozný komunistický kydy. Co si představujete pod pojmem soběstačnost? Myslíte si, že nás naše zemědělství neuživí? Úplně v pohodě nás uživí. Jen asi většina z nás nemá tu potřebu žrát jen nějakou místní produkci.
Nebo v čem nejsme soběstační a soběstační jsme byli? Nejsme soběstační v surovinách a kupodivu se na tom nic nezměnilo.
Nebo, když už jsme na tom počítačovém webu, tak za vrchol socialistické soběstačnosti určitě považujete náš mikroprocesor MHB 8080A, který soudruzi sice okopírovali pod mikroskopem od Intelu, navíc s desetiletým zpožděním, ale byl náš, co?
A pro finančního negramota ještě jedna poznámka. To, že se v Číně vyrábějí a prodávají nějaké škodovky, nemá pro ČR vůbec žádný význam. Daně z nich jdou Číně a zisky VW.

Situace dnešní ČR s ČSSR se nechá srovnat naprosto jednoduše. Ať se na to podíváte z kterékoli strany, vyhrává dnešní ČR na plné čáře a to dokonce i v tom, co tu používáte jako příklad ­- v bytech. Dneska si byt můžu koupit. Dříve jsem si byt koupit prakticky nemohl. Na státní byty byly pořadníky na desítky let dopředu a jediná šance byla nachomejtnout se k výstavbě nějakých družstevních bytů, anebo si postavit vlastní barák. Zrovna tak dneska bydlí v jednom bytě méně obyvatel, než tenkrát, což také svědčí o tom, že je dostupnost lepší.
Že zdejší lidé ani po 32 letech života v kapitalismu nechápou hodnotu věcí, je problém těch lidí. Já zdejší vydělané peníze neutrácím za cetky, ale naopak je na západě investuju. Že to dělá menšina a většina raději nasyslené prachy půjčí bezúročně bance, není chyba systému, ale debilita těch lidí.
Že je nové auto sci­-fi pro nějakou skupinu obyvatel, je možná pravda. Ale zatímco v roce 1989 se prodalo asi 130 tisíc nových aut, tak v minulých letech to bylo ročně skoro 6x tolik. To o nějaké špatné dostupnosti moc nesvědčí. Spíše to svědčí o tom, že kdo chce, tak si nové auto v pohodě koupí a pár socek, co si kupují ty vaše cetky, si holt nové auto nekoupí. V roce 1989 stál favorit asi 26 průměrných měsíčních platů. Dneska si auto v pohodě koupíte za 10 průměrných měsíčních platů. A rozdíl je ještě v tom, že v tom roce 89 jste neměl moc možností, jak si vydělat víc, než byl průměr ­(pokud jste nechtěl jít dělat horníka­), zatímco dneska není problém si vydělat víc, sehnat si další práci, brigádu, atp.

Ono je to jako u nás. Tady taky komouši mají kecy o tom, jak jsme všechno rozdali na západ, a sami z toho nic nemáme. Jen jaksi ignorují fakt, že naše ekonomika je asi tak 10x silnější než tenkrát, mzdy vzrostly z cca 1­/15 západní úrovně na 1­/3 západní úrovně a mluvit o tom, že tenkrát byl 1 rubl za 10 korun a dneska je za 28 haléřů je asi zbytečné, protože komouš jako vy proto má určitě nějaké skvělé vysvětlení.

Je zajímavé, že z těch států, které jste vyjmenoval, utíkají tamní obyvatelé do států NATO. Asi je tedy za nepřátele moc nepovažují. Ale chápu, že vy komouši se na to díváte jinak. Vy se díváte na všechno jinak. Závistivě čumíte na západ, ale východní mentality se vzdát nechcete.

Je zajímavé, že když AMD nenabízí nic v cenové relaci pro socky, tak je jen polozmrd, zatímco když vám Intel nabídne alespoň dvoujádro, tak je celýzmrd.

Možná by se to chtělo naučit číst. Intel vám nic neukazuje. Ten graf je z Techspot a to KSko reportovalo TaoBao.

Jen bych upřesnil, že odhady tržeb na 1Q by bylo lepší srovnávat s loňskými odhady, nikoli s loňskou realitou. Intel už více než 10 let odhady podhodnocuje ­(aby se mohl vytahovat, že výsledky překonaly odhady­). A loňský odhad na 1Q byl 17,5 miliardy, takže letošní odhad 18,3 miliardy je ve skutečnosti optimističtější.

Opravdu neumíte použít Google, když už si to nepamatujete?
Ta dohoda Intelu s AMD samozřejmě nebyla nějakým přiznáním viny, jak se tu někteří snaží naznačit, ale jednoduše dohodou, kde se vzájemně dohodli na licencování patentů a součástí bylo i to, že zastavují všechny soudní pře, které v té době vedli a stahují všechny vzájemné žaloby.

Koukám, že zdejším inteligentům uniká to podstatné. Intel a AMD mezi sebou nemají žádné staré spory. V roce 2009 se dohodli, že Intel zaplatí AMDčku 1,25 miliardy dolarů. Intel zaplatil a AMDčku ty peníze pomohly, aby nezkrachovalo.
Tedy současné vyšetřování EK vede jen k tomu, že těžko mohou prokázat Intelu, že ubližoval AMDčku, když samo AMDčko říká, že mu Intel neubližoval.

Jedna věc je váš iracionální postoj k očkování, kdy se oháníte dětmi, které očkujeme už od pár týdnů po narození a během prvního roku dostanou 3x koktejlek vakcín proti šesti nemocem zároveň a pak do nich cpeme další a další vakcíny, ale podle vás je najednou špatně jim dát vakcínu proti covidu.
A druhá věc je, že je nad vaše chápání článek a v něm fakt, že firmy se snaží zachovat výrobu a dělají proto vše, co je v jejich silách, aby se jim nenakazili všichni současně. Ne proto, že jim to někdo nařizuje, ani ne proto, že chtějí někomu podlézat, ale proto, že to ohrožuje jejich byznys. Jde o prachy, o nic jiného.

Chápu, že jste dement, ale i dement by mohl pochopit, že článek není o tom, jestli se očkovat nebo ne, ale o tom, že firmy nechávají na home office všechny, u kterých je to alespoň trochu možné. O očkování opravdu není v článku ani slovo.

Viděl jste, co omikron dokáže? U osmnáctileté dcery během pár dní vybílil půl třídy. Dcera lehla, už 5. den se válí v posteli. Když jí bylo nejhůř měla 39,2° C. Dovedete si představit, co to udělá ve fabrice, kde potřebují za každou cenu zachovat nonstop provoz?
Ale vy máte jasno, je to podlézání vládám.

Anebo obráceně. Intel při ladění procesu vyrábí v malých sériích malé čipy. Tak proč tyto testovací čipy nevyužít na něco, co se dá zpeněžit. Tomu by odpovídalo i to, že ty čipy jsou opravdu maličkaté, takže pravděpodobně cílí na proces, který bude mít obrovskou defektnost, což je přesně případ ladění výroby nových procesů. Na zralém procesu je neefektivní pouzdřit takhle malinké čipy a skládat je do větších celků.

Zase retard, co si ani neumí přečíst článek, kde by se dozvěděl, že je to chyba desky a ne procesoru.

Za komunistů samozřejmě byty pro všechny nebyly, ale to se vám kovaným komunistům pro které byly, asi těžko vysvětluje. Zkuste se podívat, kolik bylo průměrně členů domácnosti za komunistů a kolik je dneska. A pokud budete objektivní, tak uznáte, že tenkrát evidentně nemohl každý bydlet, tak jak chtěl, a v bytech se často mačkalo více generací.

Logika není vaše silná stránka, co? Jste schopen pochopit rozdíl mezi tím, když se společnost demokraticky rozhodne o nějakém opatření, které dopadne spravedlivě na všechny ­(zdražení elektřiny díky tomu, že nechtějí jaderné elektrárny­) a tím, když ­"demokraticky­" začnete perzekuovat určitou skupinu obyvatel ­(Hitler židy, vašich 10 lidí RadeckaH?
Pro primitivy to je možná totéž, ale jinak je to obrovský rozdíl.
Jinak to, že zakážete jaderné elektrárny, není škodlivé. Má to své výhody, stejně jako má své výhody nezavření jaderných elektráren. A to, že bych hlasoval pro to, abychom jaderné zdroje používali, neznamená, že nevidím jejich nevýhody. Bohužel lidi jako vy se pořád tváří, že svět je černobílý a každé rozhodnutí je buď dobré nebo špatné.

Já netěžím, ani neznám nikoho, kdo by těžil.
A ano, můžete to řešit podle zákona, stejně jako to podle zákona řešili komunisti v roce 1948. Když se moci zmocní lúza, tak holt si může zákony schválit jaké chce.

Tenhle svět je v pohodě. Nikdy dříve nebyla životní úroveň tak vysoká, nikdy dříve nebylo tak málo hladovějících lidí. Jediný problém je, že dneska se mají chudí tak dobře, že mohou nahlédnout, jak se mají ti bohatší. A to v nich vzbuzuje závist.
A ano, kolaps civilizace je na dohled, ale přesně kvůli lidem, jako jste vy. Lidem, kteří když nic neumí budovat, tak budou ničit, protože to je snadnější.
Dokážete třeba akceptovat fakt, že nadpoloviční většina Němců chce ty atomové elektrárny zavřít? Chápete, co to znamená? To je prostě demokracie. Většina rozhodne. A samozřejmě, všichni si ponesou následky, což je naprosto v pořádku. Pokud jste chytrý, tak se tomu dokážete přizpůsobit. Pokud jste hloupý, tak holt se přizpůsobit nedokážete.

Já bych raději uplatnil současný trestný zákoník. Vy tu vyzýváte ke krádeži a § 365 ­- Schvalování trestného činu, říká, že za to, co jste tu napsal, můžete jít až na rok do vězení. Ale chápu, že lidem jako vy, jsou zákony ukradené. To už tak u kriminálníků bývá, že zákony odmítají respektovat a mají snahu brát právo do svých rukou.

Zakázat by měli hlavně vás komunisty, co mají potřebu neustále rozhodovat, co je správné a co nikoli. Pokud se shodneme, že je špatné plýtvat elektřinou, tak ji klidně zdražme na desetinásobek, ale nekecejme do toho, kdo ji jak používá. Někdo s ní topí, někdo s ní ohřívá vodu, někdo pomocí ní vyrábí hliník a někdo těží kryptoměny. A je to každého věc. Z hlediska ekologie je úplně jedno, jestli je vyplýtvaná na to, aby někdo něco vytěžil, anebo na to, aby si dal půlhodinovou sprchu. Ale vy ubožáčtí komouši si myslíte, že když budete rozhodovat, co je dobré a co špatné, že svět změníte k lepšímu. Mockrát se už však ukázalo, že je to přesně naopak. Svět změníte k horšímu, protože bude přesně tak ubohý, jako vy.

Už od včerejška ho mají v Alze skladem.

Tohle jsou hrozný kecy. Nikdo ty nýmandy nenutí pracovat pro nějakou zahraniční firmu za směšnou mzdu. Mohou dělat to, co by dělali, kdyby tady žádné zahraniční firmy nebyly.
Ale nýmand si bude pořád stěžovat, jak ho někdo málo platí, jak ho nutí dělat něco v rozporu se zákoníkem práce, atd.
Kdyby přišla krize a byla tu 20% nezaměstnanost, tak to budou přesně tyhle nuly, kdo bude bez práce. Nic to neumí a ještě se to rozčiluje nad nespravedlností světa.

Tak to je trošku rozdíl, jestli se nacpe do rezervované paměti na SSDčku nebo jestli se nahraje do firmwaru disku, že?

Stejně jako ten virus nefunguje v rezervované paměti na SSDčku. Pokud chce běžet, musí do paměti, kde je detekovatelný. Proto jsem to srovnával se zašifrovanou podobou. Malware může mít někde uskladněnou část svého kódu, kde ji nikdo nedetekuje, ale detekce nějaké uskladněné části není to, čím by ho antivir měl ohrožovat. Antivir samozřejmě zachytí buď tu běžící část, která sama o sobě nemusí škodit, anebo zachytí ten malware až poté, co ho ta běžící část vytáhne z té rezervovaného místa SSDčka do běžné paměti a spustí. To je totéž, jako když neškodná část dešifruje kód z nějakého souboru a ten kód následně spustí.

To je zase článek. Chápe autor, že schování se do nepřístupné paměti znamená, že se malware sice může schovat, ale už sám odtamtud nedokáže vylézt? Tedy pokud by se tam chtěl ­"schovat­", stejně by musel nechat běžet nějakou část v klasickém paměťovém prostoru procesoru. A pokud nějaká část kódu běží, už nemá potřebu něco schovávat do nepřístupného místa na SSD, protože dneska si to úplně v pohodě může stáhnout z internetu nebo si to dešifruje z libovolného souboru, kam si to uloží a kde to žádný antivir díky šifrování nemá šanci najít.

Státy tu máme nějakých 5000 let, zatímco lidstvo asi 3000000 let, ale pro vás je to celá historie. Navíc jste vůbec nepochopil pointu. Nejde o to, jestli státy existují nebo ne, ale o to, že nás už nikdo nenutí, abychom byli na konkrétní stát nějak zvlášť navázaní. Ano, v nějaké státě bydlíme, v nějakém jsme daňovými rezidenty, ale majetek můžeme mít po celém světě a můžeme ho převádět daleko rychleji, než stát stačí reagovat.
Podívejte se, kolik peněz odteklo z Ruska, podívejte se, jaké obrovské majetky mají v zahraničí lidé z arabských států nebo třeba Norsko. Zkuste se podívat do Liberce, odkud se nezdráhají důchodci přestěhovat do sousední německé Žitavy, podívejte se na skladbu obyvatelstva v Německu, ve Francii či v Británii. To právě trošku natvrdlí lidé jako vy ještě nepochopili, že svět se změnil, a že už se nehraje na to, v jakém jsme státě, ale o to, jaký máme majetek. Lidé s tímhle uvažováním hlasovali pro Brexit, protože měli pocit, že stát je to, oč běží.
Je ale zajímavé, že lidé u nás na jednu stranu berou třeba Škodovku jako německou a hrozně jim vadí odliv dividend do zahraničí, ale na druhou stranu nejsou sto pochopit, že firmy nevlastní ­(v naprosté většině případů­) stát, ale mohou to být oni sami.

Je zajímavé, že ani v tak svobodné zemi jako je ta naše, nejsou lidi schopni přestat uvažovat jako ve středověku. Dělení světa na jednotlivé země je pohled primitivů a je jedno, jestli je to Amík věšící si na barák vlajku a mající pocit, že snad má něco z toho, že je nějaká firma americká, nebo Rusák bijící se v prsa, jak je jeho země vojensky silná a mající pocit, že on z toho nějak bude prosperovat, anebo nějaký Arabáček se samopalem doufající, že si ho prorok vezme k sobě.
Ti chytřejší tohle už dávno neřeší. Vezmou si z každé země to, co se jim hodí.

Na nějaké ­"pokud­" je zbytečné si hrát. Vždycky to může být lepší, takže je zbytečné říkat, že to může být lepší, pokud se něco stane. Ano, může.
Jak to tady vypadalo před vstupem do EU, jaký byl náš HDP, jaký byl kurz koruny, jaký byl objem zahraničního obchodu, je celkem snadné dohledat. A to, že se nám životní úroveň drasticky zvýšila právě kvůli těm ekonomickým ukazatelům, je také zbytečné dokazovat. Problém není v tom, že bychom se neměli v průměru výrazně lépe, ale v tom, že jsou nýmandi, co se mají hůře a pořád z toho obviňují EU a kdekoho, jen ne sebe.

Chlubíte se mentální retardací? Nebo co hledáte? Fakt je tak těžké pochopit, že vládu si lidé od jisté doby volí a tím jí dávají právo rozhodovat? Nebo on existuje nějaký zákon, který by schválili lidé a ne jejich představitelé? U nás k tomu má asi nejblíže náš vstup do EU, ke kterému bylo referendum.
Druhá věc je, že si berete do huby zlatý standard, ale doteďka jste nepochopil, že zlatý standard je jen jednosměrný. Tedy stát garantoval, kolik dostanete za gram zlata peněz, ale vůbec negarantoval, že ta směna může být i opačná. Zlatý standard se hodně podobal směnitelnosti československé koruny. Ta taky měla oficiální kurzovní lístky k různým měnám, ale v reálu jste neměl šanci ji za ty měny vyměnit.

S komisí je to stejné jako s kterýmikoli jinými orgány. Stejně byste mohl tvrdit, že vláda není demokraticky zvolená, protože jsme ji demokraticky nevolili, ale volili si jen členy parlamentu.
Lidi do komise nominují jednotlivé státy a složení komise musí schválit evropský parlament. Tedy naprosto demokratický způsob.
Ti ubožáci, co se nemají dobře, by měli EU milovat a ne na ni nadávat. Bez ní by byl jejich život ještě výrazně bídnější. A já ubožákům nenadávám proto, že se mají špatně, ale proto, že z toho, že se mají špatně obviňují ostatní, místo aby pochopili, že jsou to hlavně oni, kdo za jejich špatnou životní úroveň může.

Možná byste vy ubožáčci pořád nadávající na EU mohli už konečně pochopit, že to, že se máte blbě není kvůli EU, ale kvůli vaší vlastní neschopnosti. Ten, kdo těží ­(já netěžím­) to dělá proto, že se mu to ekonomicky vyplatí. Tedy se chová naprosto racionálně.
Co racionálního děláte vy? Investoval jste do výroby elektřiny? Investoval jste do omezení své spotřeby? EU není žádný diktátorský režim. EU se chová tak, jak si její obyvatelé přejí. EU nenakázala Rakušanům bát se jaderné energie, EU nenakázala Němcům, aby si dobrovlně odstavovali uhelné i jaderné zdroje. Evropský parlament je demokraticky zvolený orgán. Že u nás je přes 70 % dementů, kteří své volební právo nevyužijí, není chyba EU, ale chyba těch dementů. Bohužel přesně tihle dementi by hrozně rádi dělali revoluce.

A chápete, že těch notebookových čipů se aktuálně prodává cca 4x tolik, co desktopových? Tedy ­"běžní lidé­" si kupují notebooky. Stolní počítače už používají jen ­"exoti­". A to nemyslím zle. Taky preferuju stolní počítače.

A ono má někdy smysl kupovat něco, co nepotřebujete? Nebo co jste svou filozofickou myšlenkou chtěl naznačit?

Povídání o kvantové nadvládě je opravdu vtipné, když uvážíte, že to zatím neumí sečíst ani dvě čísla.

Vytočit nýmanda, co si koupí tak maximálně Celeron z bazaru, nemá na finance Intelu žádný vliv. Stejně tak nemá na finance Intelu žádný vliv, jestli řekne nebo neřekne něco o výkonu superpočítače. Ti, co dají stovky milionu dolarů za počítač neřeší nějaké kecy. Ti zaplatí za dodání přesně takových parametrů, jaké si objednají. Jen idiot si může myslet, že výkon počítače na zakázku určuje ten, co ho staví, a ne ten, kdo si ho objednává.

A nejsou to náhodou ty produkty, jejichž čipy vyrábí u konkurence, a jejichž výrobu není schopen navyšovat, protože ty konkurenční produkty jsou na X let dopředu vyprodané? Třeba ta zmiňovaná 10Gb síťovka používá čip vyráběný na 28nm procesu od TSMC.
Celkem logické by bylo přejít na čipy vyráběné u sebe. Nástupem 10nm procesů se mu postupně uvolňují 14nm linky a může na nich vyrábět i čipy, které nejsou tak ziskové, jako procesory.

Koukám, tady je to jeden dement vedle druhého. Článek je o chladičích, příspěvek je o chladičích, ale dementi začnou meldovat o základních deskách.

Současný systém uchycení chladičů má Intel od roku 2009. To mi nepřijde, že by se snažil s každou generací o co nejmenší kompatibilitu.

Pekařovi je taky jedno, jestli vy rohlík sežerete sám nebo s ním nakrmíte labutě. Podstatné je, že si ho koupíte. Nechápu, kde se ve vás hráčích bere ta arogance, že si namlouváte, že jste něco víc, a měli byste mít přednost.

On ten 12400 nemá 10 jader, ale jen 6. A mimochodem, máte to napsané i v článku, že 10 jader má jen 12600K, ostatní i5 mají jen těch 6.

Nic takového, jako že AMD končí, Gelsinger neřekl. On řekl, že dosud mohli říkat lidé, že AMD vede, ale že to končí ­(tedy, že po uvedení Alder Lake a Saphire Rapids už to nebudou moci říkat­). Ale to by neznělo tam bombasticky, tak proč by to autor tohoto článku takto prezentoval, že? O tom, jak mu na to zdejší úderníci skočili a místo toho, aby si tak zjevnou nelogičnost raději ověřili v originále, tak se začnou do Gelsingera navážet ­(za něco, co neřekl­).

Pokud vidím, byl jste to vy, kdo měl potřebu reagovat na můj příspěvek, který odpovídal úplně někomu jinému, nikoli naopak. A měl jste potřebu zpochybňovat to, co jsem v něm napsal, byť to byla pravda. Ale tak už to holt chodí, už jsem si měl zvyknout.

Chápete, že jsem se ohrazoval proti tomu, že Intel byl za ­"brutální kešeně­"?
A srovnávat o 30 % přetaktované FXko s i5, to je přesně to vaše myšlení. Když Intel má stejný výkon jako AMDčko, tak řeknete, že jo, ale Intel brutálně žere, takže je nepoužitelný. A pak vytáhnete srovnání brutálně přetaktovaného FXka, které i bez přetaktování žralo víc, než ta i5.
Přiznat, že to byla hloupá koupě, a že i obyčejné Pentium ­(levnější na pořízení i na provoz­) by bylo tak v půlce případů rychlejší, to by na vás bylo moc.

Nějak vám oběma uniká fakt, že ASML nevyrábí a nebude vyrábět jen EUVL nebo EUV stroje. Ten růst obratu reprezentuje i nárůst poptávky po neEUV strojích, které se stále používají i v nejmodernějších provozech alespoň pro některé vrstvy.

Ach ta paměť děravá. Intel za brutální kešeně? Svou i5 2500K jsem kupoval za 4421 korun s daní. Byl to druhý nejrychlejší procesor, co v té době Intel prodával. Dneska za tuhle cenu nekoupíte od AMD z posledních dvou generací čipů vůbec nic.

Aha, takže i5 750 nepoužíváte dneska proto, že Intel často mění sockety. Dobrá fantasmagorie. Já bych čekal, že ho nepoužíváte proto, že mu to dneska ve výkonu nandá nějaké pasivně chlazené mini­-PC.

Zkuste si přečíst článek, pak zkuste pochopit, co znamená jednovláknový výkon a pak začněte teprve vykládat něco o Power Limitu. A až budete chtít srovnávat výkon vůči Zen3 na stejné frekvenci, tak ten Zen3 budete muset asi chladit tekutým dusíkem, aby těch 5,3 GHz dal.
Tím nechci říci, že je Intel lepší. Spíše to, že zaslepená nenávist k Intelu vede lidi k tomu, že plácají nesmysly, jen proto, že je v něčem lepší a oni se za každou cenu snaží, aby lepší nebyl v ničem.

Čtečky mám rád, vždycky jsem měl Kindle ­(čtyři různé­), ale neskutečně mě vytáčí politika Amazonu dávat pořád stejné jméno odlišným produktům. V tom aby se prase vyznalo.
Mohli by se třeba inspirovat automobilkami, které sice svá auta také pojmenovávají stejně, ale alespoň dodávají modelový rok, takže člověk pozná, na čem je.

Aha, takže podle vás jsou lidé, co používají předpotopní hardware, ale zároveň hrozně touží používat ten nejmodernější operační systém. Asi vám nějak uniká, že operační systém je jen prostředí na spouštění programů. A asi nebude moc programů, které by běžely jen na jedenáctkách a zároveň by technicky byly schopné běžet na tom předpotopním hardwaru.
Ale i když takový lidé zcela jistě existují ­(asi vy­), tak existuje druhá skupina, která je podle statistik daleko větší, která touží po nejmodernějším hardwaru, ale cpe na něj předpotopní operační systém ­(viz obliba Windows 7 a snaha je rozběhat na něčem moderním­).

Nějak mi uniká, proč tenhle váš příspěvek reaguje na ten můj, když je úplně o něčem jiném.
Opravdu není o tom, proč to dělá Microsoft.

A ten výrobce hardwaru z toho má podle vás co? Máte pocit, že když si nainstaluju 11, tak si kvůli tomu budu kupovat nový počítač? Nebo naopak, pokud potřebuju nový počítač, že s nákupem čekám, až vyjde nová verze Windows?
Tak se neohánějte zdravým rozumem, když vám samotnému chybí.

Chlubit se vlastní hloupostí jen proto, abyste pomluvil Intel, to chce odvahu. :­-)

Intel nedělá jen 660p či 670p, ale má i daleko lepší SSDčka, která by mohl ošidit.

Výkon jednoho mozku je celkem k ničemu. Znamená to, že by se to muselo 20 let učit, než z toho začnou lézt nějaké rozumy.

Potřeboval jste tu něčím poblít Intel, tak jste vyblil tuhle kravinu s 5 výrobními procesy. Jiný účel to nemělo. A když se ukázalo, že jste to nedomyslel, tak začnete vykládat něco o jablkách a hruškách.
Tyhle čipy se nebudou dělat v systému ­"just in time­". Neprodá se jich miliony za rok. Intel si nechá udělat nějakou várku dlaždic na těch N5 a N7, nakoupí nějaké HBM dlaždičky a zbytek si vyrobí sám. Největším problémem nebude ta výroba dlaždic na procesech, které už dost dlouho fungují, ale to poskládání a následné otestování. V takovémhle měřítku to nikdy nikdo nedělal. Tam bych věřil tomu, že se při sériové výrobě ukážou nějaké problémy.

Kolik různých výrobních procesů je potřeba k postavení základní desky?
V tomhle kontextu pak těch 5 na jeden serverový čip nevypadá tak katastroficky, jak se snažíte naznačit, že?

Já si to tak neberu. Z mého pohledu jsem přišel přesně o totéž, jako kdokoli jiný. Když něco prodávám ­(ať už kryptoměnu nebo akcie­), vždycky si říkám, jestli je dnešní cena taková, abych to za ni naopak koupil. A pokud ne, tak prodávám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a nemá smysl toho někdy v budoucnu litovat. Zrovna tak bych mohl litovat každé investiční příležitosti, do které jsem za ty roky nešel.
Asi by bylo něco jiného, kdybych prodával proto, že potřebuju peníze. Ale to se mi stalo naposledy asi před 20 lety.

Vy jste napsal: ­"Od zaciatku pandemie stuplo mnozstvo Ceskych Korun v obehu o 20% ale vyska rezerv CNB sa nezvysila. Je prirodzene, ze kupna sila klesne o 20%.­"
A já se vám celou dobu snažím vysvětlit, že to není pravda. Snažím se vám to ukázat na úplně jednoduchém příkladu úvěru, kdy vzroste množství peněz v oběhu ­(dle definic M1...­) a přesto kupní síla neklesne ani o korunu. Tím vůbec netvrdím, že neklesla kupní síla koruny. Ona díky inflaci klesla. Ale kupní síla by mohla naopak klidně klesnout i tehdy, kdyby se množství peněz v oběhu nezvýšilo.
Já začínal u bitcoinu na 20 € někdy v té době, co vy. A nebral jsem to jako investici, ale jen jsem si chtěl pohrát s kryptoměnou. A v průběhu let jsem už 4x své množsví redukoval, protože netoužím po tom, mít v kryptu nějak velký podíl svého majetku. Mám velkou averzi k riziku a riziko u kryptoměn je obrovské a navíc nejde moc diverzifikovat, na rozdíl třeba od mých oblíbených akcií.

Kryptoměny můžete taky ­"tisknout­" neomezeně. Jednak tím, že ne všechny mají konečný počet ­"mincí­", ale hlavně tím, že počet kryptoměn není omezen. A už spousta kryptoměn, které měly omezený počet mincí, zanikla na nedůvěryhodnost.
Já nemám nic proti kryptoměnám ­(mám v nich cca 2 % investic­). Nemám ani nic proti zlatu či jiným drahým kovům ­(mám v nich cca 1 % investic­), ale oboje jsou pro mě moc riziková aktiva. Proto mám většinu investic v akciích a klasických měnách. Ty klasické měny nemám úplně jako investici, spíše jsou to peníze, které čekají na vhodnou investiční příležitost.
Ano, vidím rozpor v tom, že tvrdíte o znehodnocování měny kvůli růstu peněz v oběhu a zároveň tvrdíte, že člověk s úvěrem má těch peněz záporné množství. Pokud jako příklad dáváte M1, tak tím, že si od banky půjčím milion a koupím za něj parcelu, tak M1 o milion vzroste ­(mně na účtu neubudou a tomu, komu platím na účtě přibudou­). Nemůže tedy platit zároveň to, že v ten okamžik mám mínus milion. Kdyby to platilo, tak ten, kdo mi parcelu prodal má +1 milion, já ­-1 milion a množství peněz by se nezměnilo, což neodpovídá tomu růstu M1.
Z mého pohledu tedy motáte dva pohledy na to, co znamená množství peněz. Buď se na peníze díváte z pohledu M1 ­(M2, M3, M4...­) a pak nemůže být množství záporné, anebo se na peníze díváte jako na statek, ale pak musíte od M1 ­(atp.­) odečítat ještě dluhy, takže z růstu té peněžní zásoby nemůžete vyvozovat nic o znehodnocování měny.

Já s vámi u spousty věcí souhlasím, jen mám pocit, že některé věci záměrně ignorujete.
To, že se u nás třeba ­"vygeneruje­" bilion korun, přeci vůbec neznamená, že o ten bilion je nekrytý a tím sráží cenu všech ostatních korun. U nás ten bilion korun někdo koupil. Někdo reálný, sama ČNB státní dluhopisy nekupuje. Když stát vydá dluhopis za milion a já ho od něj koupím a on následně z těch půjčených peněz zvýší důchody, tak nepřibyl milion jen tak z ničeho. Pokud by ti důchodci ten milion zpátky uložili na účet, tak se skutečné množství peněz v oběhu nijak nezměnilo.
A ano, ty státní dluhopisy nekupují ve velkém přímo občané, ale zato je ve velkém kupují pojišťovny, které potřebují někam uložit své rezervy, kupují to penzijní fondy, kupují to banky, které neví, co s penězi, protože lidé u nás dávají zcela nelogicky přednost nulově úročeným vkladům místo aby investovali.
V případě velkého průšvihu, vám bude zlato asi k témuž, jako ty peníze. V krizích se jako měna používají věci, které jsou užitečné. Třeba právě ty náboje do zbraně, o které mluvíte. Nějak si nedovedu představit, co byste si chtěl koupit za půlkilový zlatý plíšek.

Takže jsme docílili pokroku. Od tvrzení, že zlata je omezené množství, ke tvrzení, že běžnou měnu lze tisknout rychleji. Teď ještě pochopit, že když ji lze tisknout rychleji, neznamená to, že je nutné ji tisknout rychleji. Tedy to, jestli ta měna je inflační, deflační nebo hyperinflační, je spíše volba toho, kdo ji emituje, než nějaká obecná vlastnost.
To záporné množství korun je od vás dost divné. Protože jste to byl vy, kdo argumentuje, že množství peněz v oběhu roste, tedy jste to vy, kdo vytvoření dluhu považuje za emisi měny.
Samozřejmě, že někdy měny potřebujeme používat, i když je používat nechceme. Ale o tom jsem nemluvil. My Češi máme v naprosté většině úspory v korunách, byť nám nic nebrání jich třeba 90 % vyměnit za zlato. Pořád by zbylo dost na to, co je nutné korunami platit.
Firmy se zbavují peněz ne proto, že by penězům nevěřily, ale proto, že pro ně nemají využití. Pokud je potřebují na investice, tak se jich nezbavují. Když je na investice nepotřebují, tak se je snaží vrátit akcionářům. A buyback je poslední dobou upřednostňován před dividendami proto, že je to nezdaněné vracení, na rozdíl od těch dividend.

Ten váš drobný omyl je nepochopení reality. Když porovnáváte dvě věci, které mění poměr své vzájemné ceny, tak jedna klesá, zatímco druhá roste. Bez poklesu není růst a bez růstu není pokles. Ale to neznamená, že když v jednom srovnání dolar klesá, že v jiném nemůže růst ­(třeba právě to zlato­/dolar versus počítače­/dolar.
Já nikde snad netvrdím, že zlata vytěžíte neomezené množství. Ale zvýšit produkci je celkem snadné. Je to jen otázka investic. A mimo stávajících dolů ­(které lze zcela jistě těžit rychleji­), jsou na světě i místa, kde se zlato nechází, ale buď ho těžit nelze z důvodu právní ochrany ­(třeba české Mokrsko­), anebo je jeho těžba při současné ceně nerentabilní ­(prakticky všechny doly, které byly v minulosti zavřeny, ale i ložiska, kde se nikdy ani těžit nezačalo­).

a­) S tím samozřejmě souhlasím. Jen se mi nepozdávala ta vaše formulace, že když se zvýšilo o 20 % množství peněz, že o 20 % klesla jejich kupní síla.
b­) Když vyjdete z předpokladu, že v ceně čehokoli jsou obsaženy už všechny informace, tak to, že kurz měny klesl, neznamená, že bude klesat dále. Krásně je to vidět na grafu USD­/EUR, kde se kurz samozřejmě vyvíjí, občas má období poklesu, občas růstu, ale ve výsledku je ten kurz prakticky stejný, jako byl před 25 lety. Tedy pokles kurzu měny může být naopak důvodem k jejímu nákupu. Krásně to bylo vidět na koruně. Když ČNB začala intervenovat a srazila kurz koruny z 25,50 na 27 korun za euro, tak vzrostl zájem o korunu a tím i zájem zahraničních subjektů o české státní dluhopisy, kterým klesl výnos.
c­) Zlata není omezené množství. Zlata přibývá každým rokem tím, že se těží. Omezené množství je třeba pozemků. Díky těžení se zlato moc neliší od běžné měny. Množství zlata ­"v oběhu­" se zvyšuje každým rokem o cca 3 %. Jestli věřím více zlatu nebo koruně? Evidentně koruně, protože v ní mám daleko více svého majetku, než ve zlatu. Pokud to máte vy obráceně, jste výjimka.
Jinak vaše tvrzení, že trh nedůvěřuje dolaru proto, že v roce 1970 stála unce 40 a dneska 1800 dolarů, je trochu zcestné. Kdyby trh dolaru nedůvěřoval, tak se platí něčím jiným ­(třeba tím zlatem­). Tedy evidentně trh dolaru důvěřuje, jen cena zlata vzrostla. Když nebudete ­"cenu­" dolaru měřit ve zlatě, ale třeba v průměrné ceně počítačů, zjistíte, že tam je ten cenový vývoj opačný.
d­) Psal jste o tom, že akcie lze libovolně emitovat. Ale to platí i třeba o tom zlatu. Když to zlato budete chtít, tak ho vytěžíte. Vy ho ale vytěžit nechcete, buď proto, že by to znamenalo nějakou ekologickou zátěž, nebo proto, že ta těžba je drahá. A u akcií je to stejné. Můžete sice ředit akcie tím, že emitujete další a další, ale tím snižujete hodnotu těch, kdo už ty akcie vlastní. A jelikož o těch dalších emisích akcií rozhodují právě ti, kdo ty akcie vlastní, tak u zavedených společností ­(ne při uvádění na burzu­) je daleko běžnější přesně opačný proces, tedy, že se množství akcií snižuje, což je proces, který asi u zlata nehrozí.

Máte ve své úvaze pár chyb.
a­) Jednak si myslíte, že množství peněz v oběhu určuje jejich cenu. A to není pravda. Když vám půjčím milion, tak se množství peněz nezmění ­(s tím asi souhlasíte­). Problém je, že když si ten milion já uložím do banky a následně ho ta banka půjčí vám, tak oficiální množství peněz v oběhu se zvedlo o milion, přestože je to totéž jako první příklad.
b­) Pokles měny a cena dluhopisu nemá přímou souvislost. Když klesne euro ­(třeba proti dolaru­), tak řecký dluhopis bude mít pořád pro ECB stejnou cenu, jako kdyby euro naopak vzrostlo. Aby to mělo význam, musel by ten kupující kupovat dluhopis v jiné měně.
c­) Reálná cena zlata je naprostá kravina. Cena zlata je tvořena primárně důvěrou, stejně jako ­"cena­" kterékoli jiné měny. Kdyby se lidé celosvětově usnesli, že zlato se nebude používat k hromadějí hodnot, tak rázem se cena zlata zřítí, protože zlata máme vytěženo tolik, že dalších pár století bychom nemuseli kopnout do země a přesto bychom měli dost zlata na to, na co ho používáme opravdu prakticky, třeba v průmyslu. Dneska se zlato válí bezúčelně v trezorech, nosíme ho ve špercích a to vše jen proto, že věříme, že nějakou hodnotu má.
d­) Akcie se samozřejmě nechají vydávat v libovolném množství. Ale u akcií nikdo neřeší počet, ale podíl, jaký má člověk v té společnosti. Když mi tedy teď GE ­"sebrala­" 7­/8 mých akcií a zbyla mi jen 1­/8, tak mi to nevadilo, protože můj podíl na firmě se nezměnil. A stejně tak by mi nevadilo, kdyby to bylo obráceně.

Až programátor dostane zaplaceno 100x tolik, když udělá 100x rychlejší, anebo 100x úspornější kód, tak zcela jistě se zvýší rychlost a úspornost programů. Jen mám obavu, že za takový software zaplatíte násobně více, než za ten ušetřený hardware.
Dobrý programátor by samozřejmě dokázal nepoužívat různé knihovny, frameworky, atp. a všechno si napsat sám. Jen by to trvalo násobně déle, bylo by v tom násobně více chyb, tedy testování by také bylo výrazně delší...

Ano, přesně takovouhle odpověď jsem očekával. Budete vykládat o desktopu a nepochopíte, že vůbec nejde o to, jak bude vypadat desktop, protože když je článek o tom, co přijde po růstu taktů a počtu jader x86, tak to není článek o minoritním desktopu, který se minoritním stal už před nějakými 15 lety a jeho podíl stále klesá.
Když se bavíme o nějakém trendu, tak je to trend té majority. Trend u aut je snižování spotřeby, ale to neznamená, že nejsou auta, kde se místo spotřeby řeší úplně jiné parametry. Trend u výuky jazyků na celém světě je výuka angličtiny, ale to neznamená, že to někde nemá smysl a vývoj se tam ubírá jiným směrem.
Jinak i ten minoritní desktop půjde cestou integrace, jen s mírným zpožděním. Ono ten přínos velmi širokých sběrnic ­(či velkého množství nezávislých sběrnic­), který přijde s 3D balením čipů, kdy nebude problém propojit dva čiplety desítkami či stovkami tisíc kontaktů bude mít tak výrazný vliv na výkon, že to přebije i ty nevýhody.

Cíl je jasný a to je ingerace komponent do jednoho čipu. Tedy GPU a CPU těsně vedle sebe, RAMka opět ve stejném čipu, či spíše na něm ­(ala Lakefield­). Tím se odstraní zbytečná komunikace po desce, může se výrazně zvýšit šířka sběrnic a navíc se výrazně sníží i latence.
Sice se najdou lidé, kteří budou psát, že se to neuchladí, ale těm nějak uniká dnešní realita, kdy už víc jak 80 % prodejů tvoří notebooky a desktop už začíná jen paběrkovat.

Run na banku funguje jen v systému, kdy jsou banky samostatné a nemají nad sebou centrální banku. K runu dojde proto, že banka půjčuje vklady, tedy, když má banka třeba 70 % vkladů rozpůjčovaných ve formě úvěrů klientům, tak v okamžiku, kdy chtějí všichni peníze vybrat, tak banka je nemá k dispozici, protože zesplatnit úvěr nemůže.
Tohle u nás nehrozí, protože ČNB banky kontroluje a zaštiťuje. V okamžiku, kdy by se to stalo a klienti chtěli všechny peníze vybrat nebo převést jinam, tak ČNB ví, že ta banka je zdravá, tedy jí ty peníze poskytne a následně ji donutí snížit množství úvěrů třeba tím, že je prodá jiné bance. Není tam důvod, proč by peníze měly dojít.
O to, že by koruna byla bezcenná, se nemusíte bát, jak už jsem se vám snažil vysvětlit výše. Pokud bude vláda hospodařit s deficitem několika desítek procent a následně ztratí důvěru investorů, tak úroková míra ze státních dluhů vyletí nahoru a koruna sletí dolů. Ale sletí dolů znamená třeba kurz 30­-35 za euro.

A zase blábol, jak je u vás zvykem.
Hádejte, co by se stalo s cenou zlata, kdyby se ho všichni pokusili prodat. Úplně totéž, co s kterýmkoli jiným aktivem, ať už to jsou akcie, nemovitosti, umělecká díla, známky, počítače...
A že měny nejsou ničím podloženy? Třeba ta česká koruna je podložena veškerými aktivy ČNB. A v těch je mimo jiné i 3,5 bilionu devizových rezerv. Tedy pokud by se všichni chtěli zbavit české koruny, kurz by trochu klesnul, ale rozhodně ne k nule, protože každým poklesem by ty devizové rezervy v korununovém vyjádření rostly.
Aby klesla koruna k nule, musely by k nule klesnou i euro, dolar, libra, musely by zkrachovat všechny státy, jejichž dluhopisy má centrální banka v portfoliu, atd. Prostě by musela zaniknout civilizace jak ji známe.

Jiní hráči staví nové kapacity bez ohledu na to, za kolik TSMC prodává. Oni je dneska staví proto, že jich je nedostatek. V kalkulacích návratnosti je jim stejně současná cena čipů k ničemu.

Že je AMD největší odběratel TSMC, je lež. Není to ani finančně ani podle počtu waferů. AMD je jen největší odběratel 7nm procesu.
A dále pak je hloupost, že by se mělo rozhádávat AMD s TSMC. Proč jako? TSMC nabízí svou výrobu tomu, kdo dá více, případně tomu, kdo dá dříve. AMD si tedy mohlo tu výrobu objednat, ale moc se do toho nehrnulo, stejně jako se nehrne do 5nm procesu. Tam už taky mohlo dávno vyrábět, ale evidentně se o ty první dodávky cenově s konkurencí nepere a čeká, až se uvolní výroba po Applu, který přejde na něco lepšího.

Podle mě vycházíte z mylného předpokladu, že ti, co blokují reklamu, by na web přišli, i kdyby tu reklamu neblokovali. A to není pravda. U vašeho webu to nedokážu kvantifikovat, ale nějak si nedokážu představit, že bych si na YT pustil playlist s nějakými písničkami a nechal se mezi tím krmit reklamou. To bych si ho prostě nepustil.
Kdysi jsem koukal na televizi. Jeden z důvodů, proč jsem přestal a teď na televizi sleduju tak maximálně štědrovečerní pohádku, jsou reklamy. S nimi je to pro mě naprosto neakceptovatelné. A myslím, že podobně to má většina těch, co blokují. Tedy třeba u mě médium nepřichází o příjmy, když si na něm zablokuju reklamu. A pokud médium blokuje mě ­(třeba vynucováním vypnutí blokátoru­), tak přichází o to, že mu zdarma vytvářím obsah v diskuzích.

Tak to mám na svět opačný názor. Tím, že se informace stala neplacenou, se její hodnota naprosto devalvovala. Média míří na hloupé čtenáře, kterých je hodně. Hloupý čtenář jednak neblokuje reklamu, protože to neumí, dále má u reklam daleko větší proklik, protože je snáze manipulovatelný, k tomu nedokáže posoudit, jestli je článek objektivní nebo ne, moc neřeší gramatickou úroveň, atd. Prostě i z dříve celkem slušných médií se stává bulvár.
Takže ano, odstřižení hlupáků od služeb, je něco, co by kvalitě služeb prospělo. Vím, že vy jste nemluvil o hlupácích, ale chudých vrstvách. Většinou je to ale synonymum. Dneska už nežijeme v 19. století, kdy vyhrabat se z chudých poměrů bylo nesmírně těžké, protože jen na zajištění základních životních potřeb bylo potřeba makat třeba 16 hodin za den. Dneska je chudý člověk chudý proto, že na to nemá intelektuálně. A ­"chudý­" neznamená, že by neměl ten člověk příjmy, ale většinou to spíš znamená, že má velké výdaje neodpovídající jeho příjmům.
Z mého pohledu je právě největším mrháním to, že stejnou práci dělají zbytečně desítky lidí ­(viz desítky článků na téma placeného YT­) a ty desítky lidí se pak rvou o ty příjmy z reklam. Kdyby každý z těch lidí napsal místo toho něco originálního, měl by šanci s tím prorazit. Takhle šanci nemá, protože když jeden web začne tyhle zprávy zpoplatňovat nebo blokovat blokovače, tak si ten článek bez problémů přečtou jinde.

Chápu, že vy se na to díváte zaujatě, protože vám jde o obživu, ale podívejte se třeba na tento článek a zkuste si vyhledat na googlu: YouTube Premium Lite 6,99 EUR.
Zjistíte, že na českém internetu vyšly desítky článků na toto téma. Naprosté mrhání časem těch, kdo je píší. A naprosto naivní představa, že by za takový článek někdo byl ochoten cokoli zaplatit nebo to, že by absence takového článku někomu chyběla.

To vaše varování, abychom směle blokovali, pokud chceme aby ještě více služeb přešlo na paywall je vtipné. Kdyby váš web přešel na paywall, tak si nevyděláte tímhle obsahem ani na suchý chleba. A to ho v rámci českého webu o počítačích řadím hodně vysoko.
Je tu snad nějaký vlastní obsah? Z mého pohledu jste jen trochu lepší ­"google translator­".
Z webů, co čtu, používají nějakou formu paywallu tři. Konkurenční Živě, které si nepředplatím proto, že nehodlám platit za to, aby mi cpali články z Blesku. Idnes, které si nepředplatím proto, že jejich novináři nejsou novináři, ale hloupoučtí pisálci, co nedokáží nic jiného, než zveřejnit článek plný chyb, často ještě okořeněný lživým nadpisem nebo obsahem.
Poslední web si platím, což je ihned. A už toho lituju, takže příští rok už si předplatné neprodloužím. Myslel jsem si, že jsou seriózní, ale ukázalo se, že používají naprosto stejné triky, jako jinde. Obsahově jsou články v pohodě, ale je jich málo, což kompenzují tím, že neustále do obsahu přimíchávají články starší. Například dneska mají na úvodní straně článek z 15. března. Za tu dobu člověk zapomene, že ho četl a klikne na něj znovu. A to jsou přesně ty situace, kdy těch skoro 2 tisíc za předplatné lituju.
Tedy, když to shrnu, přeju českým webům, aby to dopadlo přesně tak, jako ve vašem varování. Přešlo se na placení obsahu. To je totiž jediná šance, že se objeví web, který bude stát za to. A myslím, že téma počítačů a internetu je dostatečně široké a s dostatečně bohatými čtenáři, že by se tu nějaký takový mohl uživit.

Bez EUV má Intel na 10nm technologii mírně přes 100 milionů tranzistorů a TSMC má na bez EUV na 7nm technologii taky skoro 100 milionů.

Intel na tom 14nm procesu dělá i 6W čipy. Jen o nich lidé jako vy nemluví. Že jich Intel prodá pravděpodobně víc, než těch 125W čipů, to vás nezajímá. Vy máte jasno.
Dneska tvoří notebookové čipy už víc jak 80 %, v dalších letech to bude spíše ještě růst, ale přitroublíci budou stále řešit to, kolik žere ten nejžravější desktopový čip a zobecňovat to na celou produkci.

Jaké IQ asi musí mít člověk, co nechápe, že zničený HDD a ztracená data nejsou ekvivalentní trvzení? Vidíte někde v mém příspěvku, že bych tvrdil, že člověk nemůže přijít o 20TB disk?
Kam byste asi tak 20TB disk zálohoval? Co třeba na jiné disky? Když to funguje u 2TB, tak to funguje i u 20TB.

Stejná data zabírají stejně místa na 2TB jako na 20TB disku. Pokud disky zálohujete, tak není důvod, abyste o ně přišel ať už jsou na 2TB nebo 20TB disku. Vážně nějak nechápu ani tenhle ani ten váš původní příspěvek. Na jednu stranu píšete, že máte data na 3 discích současně a následně se ptáte, o kolik dat člověk přijde při poruše disku. Logicky o žádná, tedy pokud to není hlupáček a neudělá nějakou stupidní chybu jako třeba připojení všech třech disků současně.